The Washington Post: Ve Virginii zachránili vzácnou bílou vránu

New York 21. července (ČTK/The Washington Post) - Právnička Catherine Sevcenková se ve volném čase stará o zraněné ptáky ve městě Alexandria v americké Virginii. Mnohé ze sotva opeřených vran, které se dostanou do její péče, vypadly z hnízda, srazilo je auto nebo narazily do okna. Ale během dvanácti let, co se o ně stará, měly všechny vrány jednu věc společnou - lesklé, černé peří, ostré, černé zobáky a tmavé oči, napsal list The Washington Post. Proto tomu Sevcenková sotva dokázala uvěřit, když se k ní minulý měsíc dostala vzácná bílá vrána, které dala jméno. Hope - naděje. 'Nikdy předtím jsem bílou vránu neviděla,' řekla právnička, která provozuje záchranné středisko Diva Crows s cílem léčit zraněné ptáky a pouštět je zpátky do volné přírody. Na Sevcenkovou se obrátila Liga pro záchranu zvířat z města Falls Church, kam vzácného bílého opeřence donesl muž, který ho zachránil před útoky hejna dospělých černých vran. Podle něj na bílé mládě nalétaly a to ještě nemělo dost sil v křídlech, aby dokázalo odletět pryč. 'Řekla jsem jim, žese o ni samozřejmě postarám,' řekla Sevcenková. Mladou vránu se rozhodla pojmenovat Hope, protože četla legendy o tom, že bílé vrány jsou dobrým znamením a známkou pozitivní změny. Hope bylo jen několik měsíců a měla mírnou podváhu, ale nevypadala, že by měla nějaká zranění, uvedla Sevcenková s tím, že i když o Hope mluví jako o samičce, zatím neví, jestli to není náhodou sameček. 'Nechali jsme ji otestovat, ale laboratoř vzorek ztratila a já do ní teď nechci píchat další jehlu,' řekla. Veterinář zjistil, že Hope není čistokrevná vrána albínka - takový případ se vyskytuje u jedné z 30.000 až 100.000 vran. Protože její primární letky jsou karamelově zbarvené, nikoli bílé, veterinář uvedl, že jde o amelanistického jedince - to znamená, že Hope nemá melanin, který by vytvářel černou barvu peří. „Je to docela anomálie - veterinář nikdy žádnou takovou neviděl,“ řekla Sevcenková, která pomáhá ptákům v nouzi od roku 2012. Odhaduje, že s pomocí dobrovolníků ve svém záchranném středisku pomohla k uzdravení více než 2000 ptáků, včetně sojek chocholatých, drozdů stěhovavých, datlů, brkoslavů amerických a kardinálů červených. V roce 2023 se Sevcenková ujala 60 centimetrů vysokého krkavce, kterého někdo postřelil vzduchovkou. Pták už nemohl létat a nebylo možné ho tedy vrátit do přírody. Proto mu našla domov v Přírodním středisku Cayuga v Ithace ve státě New York. A podobné plány má i pro Hope. 'Chtěli jsme udělat vše pro to, abychom ji dostali zpět do volné přírody, ale pro ptáka, který vypadá jako ona, existuje příliš mnoho nebezpečí,' řekla Sevcenková. 'Šance, že by ji přijali, je vzhledem k tomu, jak vypadá a jak se chová, dost malá,' dodala s tím, že neví, proč Hope napadaly jiné vrány. Je možné, že ji opustili vlastní rodiče, a proto pak byla zranitelnější. Anebo vypadla z hnízda, případně se mohla zatoulat na území jiných vran. 'Vrány jsou velmi teritoriální, když mají vlastní mláďata, a nerady se dělí o zdroje,' řekla. Dalším rizikovým faktorem by bylo, že je Hope už příliš uvyklá na lidi, cítí se v jejich společnosti dobře, a to by pro ptáka ve volné přírodě nebylo žádoucí. I bez toho by na ni čekalo mnoho nebezpečí. 'Když vránu odmítá přijmout hejno, musí žít sama, což jsou pro ni docela muka,' řekla Sevcenková s tím, že vrány jsou společenští, rodinně orientovaní ptáci, kteří žijí ve skupinách. 'Jsou to neuvěřitelně chytří ptáci a v hejnech nejsou terčem predátorů, jakým by se stala bílá vrána,“ dodala Sevcenková. Navíc se u bílých vran mohou vyvinout problémy se zrakem; to jim znesnadňuje lov a mohou uhynout hlady. 'Jeden z důvodů, proč jsou bílé vrány tak vzácné, je to, že se jen zřídka dožijí věku, kdy se mohou začít rozmnožovat,' řekla Sevcenková. dk jd - sdílejte článek