DPA: Laurent Schwarz - výtvarný talent v plenkách

Neubeuern (Německo) 31. srpna (ČTK/DPA) - Když tohoto umělce někdo požádá o autogram, ponoří ruku do barvy a otiskne ji na papír. Psát ještě Laurent Schwarz neumí. Hosty zdraví s dudlíkem v ústech a nosí plínky. Ale milovníci umění z celého světa za jeho díla platí pěticiferné sumy v eurech, tvrdí jeho matka Lisa Schwarzová. Blonďatý prcek bude mít 19. září ve svém hornobavorském rodišti Neubeuern svou první vernisáž. Bude to 14 dní po jeho třetích narozeninách, které má 5. září, píše agentura DPA. Špunt, který je velký jako mnohá z jeho pláten, na nichž pracuje, svou "kariéru" započal ve tři čtvrtě roku na rodinné dovolené v dětském výtvarném koutku hotelu v Itálii. Od té doby ho nelze od barev odtrhnout, říkají rodiče Lisa a Philipp. Také na poslední dovolenou museli s sebou vzít plátno a akrylové barvy. Jinak by "nenastoupil do auta", tvrdí otec Philipp. Malovalo se v parku. Doma, v 500 let starém památkově chráněném domě v Neubeuernu, mu rodiče zařídili ateliér. Na zemi je malířské rouno, všude barevné stříkance, modré kaňky jsou i na televizoru. Začíná se vždy už ráno v 6:00: "Mami, malovat, malovat." Otec, který se svou ženou už ve čtvrté generaci provozuje firmu na stavbu kamen, uspořádal dům sám - osobitě, do nejmenšího detailu. Na zdech visí nejen Laurentovy obrazy. I otec maluje. Ale především děda stvořil mnohá díla. Štětce, malířské válečky, špachtle, malířské mřížky, dřevěné kousky: Laurent - jak ukazuje video na instagramu - sahá po všem, co se namane - především ale po barvách ve velkém množství. Z plných tub stříká, viditelně velmi rozradostněn, barvu hustě na plátno: modrou, oranžovou, žlutou, červenou, zelenou, černou. Stylem se podobá Jacksonu Pollockovi, který proslavil action painting. Ruce jdou do akce. Máchnutím vznikají tvary. Tady vidíme slůně, modré s červeným okem, vysvětluje Laurent návštěvníkovi. Slony má obzvlášť rád. Takto pojmenované dílo, laděné do červené, je jeho oblíbeným obrazem. Je tu také velbloud a pravěký ještěr. A na obraze s názvem The People lze rozeznat tři schematicky namalované lidské postavy. Maluje abstraktně i figurálně, říká matka. To je na tom to zvláštní. Někdy je obraz hotový za několik minut, někdy za týden. Přitom pracuje na zhruba pěti obrazech současně. Když je dílo z jeho pohledu dokončeno, stačí mu jedno slovo: "Hotovo!" Pak už jde do vany: barvu má na rukou, nohou, v obličeji. Laurent není jediným malým umělcem. Neustále se objevují zprávy o novém "mini-Picassovi" nebo "mini-Monetovi". V médiích pak kolují srovnání s Gerhardem Richterem, Jeanem-Michelem Basquiatem nebo Cy Twomblym - i když děti často nejspíš neznají ani jeden obraz těchto mistrů. Pablo Picasso jednou řekl, že se brzy naučil malovat jako Raffael, ale potřeboval celý život, než dokázal znovu malovat jako dítě. Picasso však bývá citován i takto: "Jako dítě je každý umělcem. Problém je zůstat jím i v dospělosti." Jsou i kunsthistorici, kteří fenomén dětských umělců relativizují. Zdůrazňují, že zájem o umění je u dětí vždy skvělá věc, kterou bychom měli podporovat. Ale to, co děti vytvořily, nelze jen tak označovat za umění, protože k tomu musí být dílo schopno výpovědi. Podle všeobecného chápání musí umělecké dílo dále rozvíjet společenský diskurz prostředky, které má k dispozici jen umění. Musí být relevantní a podněcovat. Tuto schopnost reflexe ale dítě ještě mít nemůže. To, že jeho obrazy jsou vnímány jako krásné nebo expresivní, ještě neznamená, že jsou uměleckými díly v pravém smyslu, domnívají se mnozí historici umění. "Abyste byl dobrý malíř - jako například Gerhard Richter- musíte být společensky relevantní," řekl k tomu DPA Markus Heinzelmann, bývalý ředitel Muzea současného umění na zámku Morsbroich v Leverkusenu a nyní profesor na Porúrské univerzitě v Bochumi. "Když se společnost rozhodne, že jí má tříleté dítě co říct k jejímu vlastnímu uspořádání, vyvolává to určité otázky," upozorňuje Heinzelmann. Začátek medializace Laurenta byl podle jeho rodičů dílem náhody. Matka umístila první obraz syna The Fingers na instagram, aby ho mohli sdílet příbuzní ve Švýcarsku a babička. Další obrazy následovaly. "Pak už nás oslovila jedna galerie. Krátce nato se prodaly první obrazy," vypráví rodiče. Nyní už má prcek na instagramu více než 60.000 sledujících. Podle Lisy Schwarzové stojí v pořadníku na obrazy na 20.000 zájemců. Pětadvacet z jeho 35 obrazů se už prodalo, mimo jiné do USA, Paříže a Londýna, některé i na Bahamy, do Japonska a do Singapuru. Laurentovi má co nevidět jedna firma věnovat vlastní barevnou řadu a v plánu je výroba Laurentových tapet s výřezy jeho obrazů. Kromě příspěvků fanoušků přichází rodině i kritické komentáře, podle nichž je dítě příliš brzy zpeněžováno. Laurentův otec však zdůrazňuje, že syn malovat nemusí. "Podporujeme ho tím, že smí malovat, kdy chce, a tím, že mu dáváme k dispozici barvy," říká otec a zdůrazňuje: "Nejdůležitější je, že smí být dítětem." Laurentova matka už teď s napětím vyhlíží, jak se bude její malý malíř vyvíjet. "Možná ho to za dva roky přestane bavit a skončí s tím," říká. Vzhledem k jeho zanícení si to ale nedokáže představit. Kdyby se to ale přesto stalo, bude mít ve svých 18 letech pravděpodobně dobrý finanční polštář: "Všechno jde do posledního centu na jeho účet." zdp mka - sdílejte článek