Záplavy uzavřely i Zlatokopecký skanzen, zahájení sezony příští rok je nejisté

Jeseník 16. října (ČTK) - Na několik měsíců vyřadily ničivé záplavy z provozu Zlatokopecký skanzen u Zlatých Hor na Jesenicku. Zkázu, kterou v polovině září přinesly v regionu rozvodněné toky, sice mlýny i sruby přežily, voda však zcela podemlela terény a zničila infrastrukturu. Škoda je odhadována na miliony korun, řekl dnes ČTK ředitel příspěvkové organizace Zlatohorsko kraj pokladů Jiří Juráš. Naopak rozhledna na Biskupské kupě nedaleko Zlatých Hor je již otevřená, byť kvůli zákazům vstupů do lesů z polské stany přichází o řadu turistů. Od příštího víkendu by měla být přístupná i Poštovní štola. Zlatokopecký areál je nyní neprůchodný, kvůli podemletým břehům a svahům jsou některá místa velmi nebezpečná. "Skanzen je komplet spláchnutý. Letos určitě neotevřeme, doufáme, že stihneme příští sezonu. Čeká nás zde spousta zemních prací a především práce těžké techniky," uvedl Juráš. Ničivé povodně nejvíce odnesla strana od Rejvízu, kde pršelo nejvíc. "Stékalo to údolím Olešnice kompletně dolů, na stezce z Dolního údolí k nám měla Olešnice šanci se pořádně rozlít. Vytvořila se zde tři koryta řeky. Dosud se nemůžeme s technikou dostat dozadu na mlýny, kde si řeka vytvořila nové koryto před mostem. Na budovách zřejmě škody nebudou, mlýny stojí, jsou ale podemlety obrovským kráterem - řešíme, jak je zabezpečit do zimy. Dole voda smetla závodiště, zničila elektroinstalaci i cestu, mostky to naštěstí vydržely," doplnil ředitel organizace. Voda zničila ve skanzenu nejen infrastrukturu, ale přinesla s sebou i obrovské množství naplavenin. "Jsme si vědomi toho, že technika v regionu je nyní potřeba jinde. Obnova tak bude záležet na tom, jak rychle to půjde," doplnil Jiří Juráš. Zlatokopecký skanzen přitom čelí pohromám již potřetí za sebou. Na konci roku 2020 způsobila ve skanzenu obrovské škody vichřice, která v areálu smetla stovky stromů. "Započítat do toho musíme i covid, o nás by se mohla psát už kronika. Je to hrozné, ale snažíme se v tom najít i pozitiva; při obnově můžeme vybudovat například infrastrukturu pro karavany," uvedl Juráš. Hornický skanzen v Údolí ztracených štol zkázu zažil čtyři týdny poté, co ve svých prostorách hostil světovou elitu zlatokopů, kteří sem přijeli poměřit své síly na Mistrovství světa v rýžování zlata. Bylo jich téměř 500 z 21 zemí světa. Právě mezinárodní ohlas stojí za vypsáním veřejné sbírky města Zlatých Hor na jeho obnovu. "Kvůli rozsahu a lidským tragédiím v celém Jeseníku a okolí jsem tomu nebyl příliš nakloněn, sbírek je hodně a jsou lidé, kteří přišli o všechno. Ozývali se však mnozí účastníci a doptávali se na pomoc, sbírku proto město pro skanzen zřídilo," dodal ředitel organizace. Alena Horáková hj - sdílejte článek