Bloomberg: Proč je pro platformy s použitým oblečením v USA těžké vykázat zisk?

New York 28. října (ČTK/Bloomberg) - Přeplněné šatníky Američanů volají po úlevě. Jejich police jsou přeplněné, tyče prohnuté. A situace pod postelemi není o mnoho lepší. Pokud mají něčeho lidé v USA hodně, pak je to oblečení, které jim už nesedí, boty, které nikdy nebyly pohodlné, a zdarma rozdávané čepice a trička, o které nestáli nebo o ně nežádali. Jak zvládnout tento přebytek oblečení, je již dlouho nezodpovězenou otázkou, a to jak pro lidi, kteří se snaží uvolnit si místo ve skříni, tak pro ty, kteří se obávají, že všechny tyto přebytky nakonec skončí v odpadu, napsala agentura Bloomberg. Podle většiny odhadů si průměrný Američan pořizuje každý týden nejméně jeden kus nějakého oblečení. A většina těchto oděvů byla vyrobena s předpokladem, že si je jejich majitel oblékne pouze několikrát a pak skončí v přeplněné skříni. V posledních několika letech však u spotřeby oblečení svitla naděje: američtí zákazníci, zejména pod 40 let, projevují rostoucí zájem o staré oblečení. Nové je sice nyní levnější a hojnější než kdykoliv předtím, ale většinou je také nudná a opakuje se. Navíc několik let postpandemického útlumu módního průmyslu přispělo k rozšíření názoru oblíbeného u teenagerů v každé generaci: vintage oblečení je lepší než kupovat si něco, co vám některá značka (nebo v poslední době algoritmus) říká, abyste nosili. V loňském roce rostl americký trh s obnošeným oblečením sedmkrát rychleji než trh s novým oblečením a analýza firmy GlobalData a platformy pro další prodej ThredUp z roku 2023 předpokládá, že do roku 2028 trh poroste o 11 procent ročně. Přeprodej sice tvoří jen zlomek celkového prodeje oblečení v USA, ale s hodnotou 43 miliard USD (997,7 miliardy Kč) je nyní již příliš velký na to, aby ho šlo ignorovat. Obchodní příležitost je zřejmá a start-upy se na ní snaží vydělat více než deset let. Existuje spousta lidí, kteří by s nadšením prodávali poklady ze svého šatníku, kdyby to bylo dostatečně snadné, a spousta lidí, kteří mají zájem je koupit. Spojte tyto dvě skupiny na platformě zaměřené na módu, která nepůsobí jako garážový výprodej a nabízí mnohem širší výběr než jakýkoli vintage či second-hand obchod, a vy – jako prostředník – můžete inkasovat procento z každé transakce. A navíc můžete své podnikání prezentovat jako udržitelnou alternativu k přebytkům značek typu Shein a Temu. Přesně o to se pokouší řada start-upů - RealReal a Vestiaire Collective pro luxusní zboží, Poshmark a ThredUp pro lidi, kteří hledají zboží určené pro masový trh, StockX a Grailed pro nadšence módních trendů a značek, zejména v oblasti streetwearu, Depop pro hypermoderní vintage dívky. Všechny tyto platformy na určité úrovni úspěšně rozšířily trh s použitým zbožím. Zájem spotřebitelů o oblečení z druhé ruky vzrostl natolik, že se do jeho prodeje pouští i tradiční značky - Eileen Fisher, Levi’s, Lululemon, Madewell a Patagonia patří k těm, které začaly na internetu prodávat již nošené oblečení. Walmart nedávno oznámil, že bude na svých internetových stránkách nabízet zboží od StockX. Většině těchto podniků se ale nedaří dosahovat stálého zisku, někdy dokonce vůbec žádného, a to i po deseti i více letech podnikání. Každé tržiště pro prodej použitého zboží funguje trochu jinak, obecně ale existují dva obchodní modely - společnosti, které drží zásoby, a ty, které je nechávají prodejcům, dokud je neprodají. Držení zásob, jak to dělají RealReal nebo ThredUp, by teoreticky mělo být lepší pro kupujícího i prodávajícího, uvádí partner zaměřený na zákaznickou strategii a marketingové praktiky firmy Bain Co. Aaron Cheris. Mimo jiné to znamená, že zboží bude s větší pravděpodobností přesně vyfotografováno a rychle odesláno, což je výhodné pro obě strany. Výměnou za toto pohodlí se prodejci musí spokojit s menším podílem z každé transakce. Platformy si nechají větší podíl, aby kompenzovaly náklady na nákup zboží a jeho přepravu do skladu, kde ho mohou zkontrolovat, roztřídit, vyčistit, vyfotografovat a zařadit na seznam. A pak jsou tu náklady a starosti s vyřizováním vráceného zboží. Vyhnout se skladovým zásobám je tak z hlediska nákladů obvykle výhodnější, říká Cheris. Na platformách využívajících tento model prodejci výměnou za větší podíl z prodejní ceny dělají veškerou práci s fotografováním, balením a přepravou sami. To je zhruba model společnosti eBay, který dokázal být téměř stabilním podnikem a cena jeho akcií letos vzrostla o téměř 50 procent a přináší zisky v řádu miliard USD ročně. Jenže na eBay se prodávají prakticky veškeré typy zboží, spousta věcí s vyšší pořizovací cenou a lepší marží než použité oblečení. Pak je tu problém s takzvanou rychlou módou. Tlak na snižování ceny od prodejců trendové módy s nízkou kvalitou přetváří chápání amerických zákazníků o tom, co je přiměřená cena za kus oblečení. Jak tyto ceny klesají, je stále obtížnější udržet marže v obchodě s použitým oblečením. A také hrozí, že na mnoha platformách s obnošeným oblečením bude nakonec v nabídce převážně rychlá móda, o které si nikdo nemyslí, že vůbec za něco stojí. irl nim - sdílejte článek