ČNB vydala pamětní stříbrnou dvousetkorunu s Komenského mapou Evropy

Následuje: Američtí muslimové se odvracejí od demokratů, nejen kvůli podpoře Izraele
Detroit/Chicago 29. října (zvláštní zpravodaj ČTK) - Lhostejnost, znechucení i hněv. S takovýmito emocemi sledují muslimové ve Spojených státech závěr předvolební kampaně v době války na Blízkém východě. Někteří uvádějí, že dříve podporovali Demokratickou stranu, ovšem viceprezidentku Kamalu Harrisovou volit nechtějí. Důvodem je postoj současné administrativy k eskalující válce na Blízkém východě, roli ale v uvažování obyvatel arabského původu hrají také ekonomické a sociální otázky. "Když budu volit (republikánského exprezidenta Donalda) Trumpa, pořád bude podporovat Izrael. Když budu volit Kamalu, je to stejné… proto nevolíme," řekl ČTK univerzitní student s jemenskými kořeny, který se představil svou přezdívkou Ace. U stolu v restauraci na předměstí Detroitu s ním seděl jeho kamarád Ali, který vyjádřil stejný názor. Zahraniční politika bývá v USA okrajovým tématem prezidentských kampaní a jinak tomu není ani letos. Postoje muslimů ale nabývají zvláštního významu v důsledku specifické situace ve státě Michigan, který je domovem početné arabské menšiny a zároveň patří ke státům, kde průzkumy ukazují naprosto vyrovnaný souboj mezi Trumpem a Harrisovou. Muslimové tam sice podle deníku The New York Times tvoří jen dvě procenta voličů, za současné konstelace by ale mohli sehrát rozhodující roli. Domovem arabských Američanů jsou především detroitská předměstí Dearborn a Hamtramck, kde žijí statisíce lidí iráckého, libanonského, jemenského či bangladéšského původu. Obě města mají v posledních letech muslimské starosty a v Dearbornu se nachází největší mešita v USA. Ve městě už 25 let žije Ilham Fawazová pocházející z Libanonu. Dříve volila demokraty, letos ale kvůli jejich podpoře Izraele nechce jít k volbám, řekla při rozhovoru v místním parku, kde se procházela se svou dcerou Ranyou. Ta uvedla, že matka má v těchto dnech velké starosti o rodinu v Libanonu, kterou zasáhla izraelská ofenziva proti militantnímu hnutí Hizballáh. "Nikdo nechce v těchhle volbách hlasovat… všichni to říkají," řekla vysokoškolská studentka, která prý sama v minulosti podporovala demokraty. S ČTK se v Dearbornu a Hamtramcku podělila o své pocity desítka muslimských obyvatel, další poskytli rozhovory v Bridgeview na předměstí Chicaga, kterému se přezdívá "malá Palestina". Z dvacítky respondentů pouze dva uvedli, že volí Harrisovou. I jeden z nich však dodal, že "hodně muslimů mění názor a bude hlasovat pro Donalda Trumpa". Častým motivem byla deziluze z politiky a pocit, že je jedno, zda jsou u moci republikáni nebo demokraté. Studentka Miriam s iráckými kořeny popsala volbu mezi Harrisovou a Trumpem jako "odpad nebo odpad". Harrisová v kampani zaujala ke konfliktu na Blízkém východě stejný postoj jako končící prezident Joe Biden. (pokračování...)