ČNB vydala pamětní stříbrnou dvousetkorunu s Komenského mapou Evropy
Praha 29. října (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) vydala pamětní stříbrnou dvousetkorunu k 400. výročí vydání mapy Moravy od Jana Amose Komenského. Na lícní straně sběratelské mince je stylizovaná levá část mapy, pravá část mapy je na rubu. Autorem návrhu mince je akademický sochař Zbyněk Fojtů. V prodeji bude od středy, její prodejní cena bude ale vyšší než nominální hodnota, protože zohledňuje mimo jiné cenu stříbra nebo náklady na výrobu. Banka o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
"Mapa Moravy je kulturním a vědeckým pokladem naší historie. Mince je nejen poctou odkazu Komenského, ale také oslavou bohatého kulturního dědictví, které stále formuje naši identitu. Je to symbol propojení minulosti s přítomností, připomínka trvalé hodnoty vzdělání, vědění a lidského ducha," uvedla členka bankovní rady ČNB Karina Kubelková.
Komenského mapa jeho rodné Moravy měla být podle historiků zřejmě přílohou jeho připravované historicko-vlastivědné monografie O starožitnostech Moravy, která se ale nedochovala. Současně to byla druhá samostatná mapa Moravy, přičemž tu první zhotovil v roce 1569 lékař Pavel Fabriciu.
Originál své mapy Komenský svěřil k vydání tiskaři Nicolausu Visscherovi v Amsterodamu. Na mapě bylo vyznačeno a pojmenováno 499 sídel na Moravě a 36 na Opavsku, připomněl mluvčí ČNB Jaroslav Krejčí.
Česká mincovna vyrazila ze slitiny stříbra a mědi 21.400 mincí s Komenského mapou, z toho 7600 jich je v běžné kvalitě a 13.800 ve špičkové kvalitě. Mince je současně čtvrtou stříbrnou dvousetkorunou, kterou ČNB letos vydala. Předcházely jí pamětní dvousetkoruny připomínající 150. výročí narození hudebního skladatele Josefa Suka, 200. výročí narození hudebního skladatele Bedřicha Smetany a 350 let od úmrtí barokního malíře Karla Škréty.
ktp rdo - sdílejte článek
Následuje: Američtí muslimové se odvracejí od demokratů, nejen kvůli podpoře Izraele
Detroit/Chicago 29. října (zvláštní zpravodaj ČTK) - Lhostejnost, znechucení i hněv. S takovýmito emocemi sledují muslimové ve Spojených státech závěr předvolební kampaně v době války na Blízkém východě. Někteří uvádějí, že dříve podporovali Demokratickou stranu, ovšem viceprezidentku Kamalu Harrisovou volit nechtějí. Důvodem je postoj současné administrativy k eskalující válce na Blízkém východě, roli ale v uvažování obyvatel arabského původu hrají také ekonomické a sociální otázky. "Když budu volit (republikánského exprezidenta Donalda) Trumpa, pořád bude podporovat Izrael. Když budu volit Kamalu, je to stejné… proto nevolíme," řekl ČTK univerzitní student s jemenskými kořeny, který se představil svou přezdívkou Ace. U stolu v restauraci na předměstí Detroitu s ním seděl jeho kamarád Ali, který vyjádřil stejný názor. Zahraniční politika bývá v USA okrajovým tématem prezidentských kampaní a jinak tomu není ani letos. Postoje muslimů ale nabývají zvláštního významu v důsledku specifické situace ve státě Michigan, který je domovem početné arabské menšiny a zároveň patří ke státům, kde průzkumy ukazují naprosto vyrovnaný souboj mezi Trumpem a Harrisovou. Muslimové tam sice podle deníku The New York Times tvoří jen dvě procenta voličů, za současné konstelace by ale mohli sehrát rozhodující roli. Domovem arabských Američanů jsou především detroitská předměstí Dearborn a Hamtramck, kde žijí statisíce lidí iráckého, libanonského, jemenského či bangladéšského původu. Obě města mají v posledních letech muslimské starosty a v Dearbornu se nachází největší mešita v USA. Ve městě už 25 let žije Ilham Fawazová pocházející z Libanonu. Dříve volila demokraty, letos ale kvůli jejich podpoře Izraele nechce jít k volbám, řekla při rozhovoru v místním parku, kde se procházela se svou dcerou Ranyou. Ta uvedla, že matka má v těchto dnech velké starosti o rodinu v Libanonu, kterou zasáhla izraelská ofenziva proti militantnímu hnutí Hizballáh. "Nikdo nechce v těchhle volbách hlasovat… všichni to říkají," řekla vysokoškolská studentka, která prý sama v minulosti podporovala demokraty. S ČTK se v Dearbornu a Hamtramcku podělila o své pocity desítka muslimských obyvatel, další poskytli rozhovory v Bridgeview na předměstí Chicaga, kterému se přezdívá "malá Palestina". Z dvacítky respondentů pouze dva uvedli, že volí Harrisovou. I jeden z nich však dodal, že "hodně muslimů mění názor a bude hlasovat pro Donalda Trumpa". Častým motivem byla deziluze z politiky a pocit, že je jedno, zda jsou u moci republikáni nebo demokraté. Studentka Miriam s iráckými kořeny popsala volbu mezi Harrisovou a Trumpem jako "odpad nebo odpad". Harrisová v kampani zaujala ke konfliktu na Blízkém východě stejný postoj jako končící prezident Joe Biden. (pokračování...)
Detroit/Chicago 29. října (zvláštní zpravodaj ČTK) - Lhostejnost, znechucení i hněv. S takovýmito emocemi sledují muslimové ve Spojených státech závěr předvolební kampaně v době války na Blízkém východě. Někteří uvádějí, že dříve podporovali Demokratickou stranu, ovšem viceprezidentku Kamalu Harrisovou volit nechtějí. Důvodem je postoj současné administrativy k eskalující válce na Blízkém východě, roli ale v uvažování obyvatel arabského původu hrají také ekonomické a sociální otázky. "Když budu volit (republikánského exprezidenta Donalda) Trumpa, pořád bude podporovat Izrael. Když budu volit Kamalu, je to stejné… proto nevolíme," řekl ČTK univerzitní student s jemenskými kořeny, který se představil svou přezdívkou Ace. U stolu v restauraci na předměstí Detroitu s ním seděl jeho kamarád Ali, který vyjádřil stejný názor. Zahraniční politika bývá v USA okrajovým tématem prezidentských kampaní a jinak tomu není ani letos. Postoje muslimů ale nabývají zvláštního významu v důsledku specifické situace ve státě Michigan, který je domovem početné arabské menšiny a zároveň patří ke státům, kde průzkumy ukazují naprosto vyrovnaný souboj mezi Trumpem a Harrisovou. Muslimové tam sice podle deníku The New York Times tvoří jen dvě procenta voličů, za současné konstelace by ale mohli sehrát rozhodující roli. Domovem arabských Američanů jsou především detroitská předměstí Dearborn a Hamtramck, kde žijí statisíce lidí iráckého, libanonského, jemenského či bangladéšského původu. Obě města mají v posledních letech muslimské starosty a v Dearbornu se nachází největší mešita v USA. Ve městě už 25 let žije Ilham Fawazová pocházející z Libanonu. Dříve volila demokraty, letos ale kvůli jejich podpoře Izraele nechce jít k volbám, řekla při rozhovoru v místním parku, kde se procházela se svou dcerou Ranyou. Ta uvedla, že matka má v těchto dnech velké starosti o rodinu v Libanonu, kterou zasáhla izraelská ofenziva proti militantnímu hnutí Hizballáh. "Nikdo nechce v těchhle volbách hlasovat… všichni to říkají," řekla vysokoškolská studentka, která prý sama v minulosti podporovala demokraty. S ČTK se v Dearbornu a Hamtramcku podělila o své pocity desítka muslimských obyvatel, další poskytli rozhovory v Bridgeview na předměstí Chicaga, kterému se přezdívá "malá Palestina". Z dvacítky respondentů pouze dva uvedli, že volí Harrisovou. I jeden z nich však dodal, že "hodně muslimů mění názor a bude hlasovat pro Donalda Trumpa". Častým motivem byla deziluze z politiky a pocit, že je jedno, zda jsou u moci republikáni nebo demokraté. Studentka Miriam s iráckými kořeny popsala volbu mezi Harrisovou a Trumpem jako "odpad nebo odpad". Harrisová v kampani zaujala ke konfliktu na Blízkém východě stejný postoj jako končící prezident Joe Biden. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'ČNB vydala pamětní stříbrnou dvousetkorunu s Komenského mapou Evropy' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Životní styl (spl) - Magazínový servis (mag) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2024102904991|511978. Vydána 29.10.2024 14:24:32. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'ČNB vydala pamětní stříbrnou dvousetkorunu s Komenského mapou Evropy' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Životní styl (spl) - Magazínový servis (mag) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2024102904991|511978. Vydána 29.10.2024 14:24:32. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
