Američtí muslimové se odvracejí od demokratů, nejen kvůli podpoře Izraele

Detroit/Chicago 29. října (zvláštní zpravodaj ČTK) - Lhostejnost, znechucení i hněv. S takovýmito emocemi sledují muslimové ve Spojených státech závěr předvolební kampaně v době války na Blízkém východě. Někteří uvádějí, že dříve podporovali Demokratickou stranu, ovšem viceprezidentku Kamalu Harrisovou volit nechtějí. Důvodem je postoj současné administrativy k eskalující válce na Blízkém východě, roli ale v uvažování obyvatel arabského původu hrají také ekonomické a sociální otázky. "Když budu volit (republikánského exprezidenta Donalda) Trumpa, pořád bude podporovat Izrael. Když budu volit Kamalu, je to stejné… proto nevolíme," řekl ČTK univerzitní student s jemenskými kořeny, který se představil svou přezdívkou Ace. U stolu v restauraci na předměstí Detroitu s ním seděl jeho kamarád Ali, který vyjádřil stejný názor. Zahraniční politika bývá v USA okrajovým tématem prezidentských kampaní a jinak tomu není ani letos. Postoje muslimů ale nabývají zvláštního významu v důsledku specifické situace ve státě Michigan, který je domovem početné arabské menšiny a zároveň patří ke státům, kde průzkumy ukazují naprosto vyrovnaný souboj mezi Trumpem a Harrisovou. Muslimové tam sice podle deníku The New York Times tvoří jen dvě procenta voličů, za současné konstelace by ale mohli sehrát rozhodující roli. Domovem arabských Američanů jsou především detroitská předměstí Dearborn a Hamtramck, kde žijí statisíce lidí iráckého, libanonského, jemenského či bangladéšského původu. Obě města mají v posledních letech muslimské starosty a v Dearbornu se nachází největší mešita v USA. Ve městě už 25 let žije Ilham Fawazová pocházející z Libanonu. Dříve volila demokraty, letos ale kvůli jejich podpoře Izraele nechce jít k volbám, řekla při rozhovoru v místním parku, kde se procházela se svou dcerou Ranyou. Ta uvedla, že matka má v těchto dnech velké starosti o rodinu v Libanonu, kterou zasáhla izraelská ofenziva proti militantnímu hnutí Hizballáh. "Nikdo nechce v těchhle volbách hlasovat… všichni to říkají," řekla vysokoškolská studentka, která prý sama v minulosti podporovala demokraty. S ČTK se v Dearbornu a Hamtramcku podělila o své pocity desítka muslimských obyvatel, další poskytli rozhovory v Bridgeview na předměstí Chicaga, kterému se přezdívá "malá Palestina". Z dvacítky respondentů pouze dva uvedli, že volí Harrisovou. I jeden z nich však dodal, že "hodně muslimů mění názor a bude hlasovat pro Donalda Trumpa". Častým motivem byla deziluze z politiky a pocit, že je jedno, zda jsou u moci republikáni nebo demokraté. Studentka Miriam s iráckými kořeny popsala volbu mezi Harrisovou a Trumpem jako "odpad nebo odpad". Harrisová v kampani zaujala ke konfliktu na Blízkém východě stejný postoj jako končící prezident Joe Biden. Hovoří o utrpení nevinných lidí v Pásmu Gazy, přímo však Izraeli nepřipisuje odpovědnost za zabíjení palestinských civilistů, které muslimové považují za genocidu. Stejně tak neohlásila žádné omezení vojenské podpory Izraele, která je pro mnohé Američany arabského původu nepřijatelná. Trump rovněž dává najevo podporu Izraele a nijak nekritizuje počínání jeho armády, zároveň označuje propalestinské demonstranty v USA za extremisty. Někteří voliči arabského původu se k němu přiklánějí i přesto, že na začátku svého mandátu zavedl zákaz vstupu do USA pro lidi z několika převážně muslimských zemí. Američtí muslimové se však nerozhodují pouze na základě zahraniční politiky. "Jestli se rozhodnu pro Trumpa, bude to asi z ekonomických důvodů," uvažovala Ruwa. Žena palestinského původu v Bridgeview vychovává rodinu společně s Josém z Mexika, který konvertoval k islámu. Manželé také vysvětlovali, že jsou proti potratům a že nechtějí, aby se jejich děti ve školách dozvídali o homosexualitě nebo o transgenderové problematice. Někteří respondenti ve svých odpovědích zahraniční politiku a ekonomické problémy v USA spojovali. "Utrácíme miliardy dolarů na nesmyslné války, zatímco američtí občani mají problém se uživit," řekl rodák ze státu Illinois Adam, který poskytl rozhovor u mešity v Bridgeview. "V Izraeli mají školy zadarmo... V Americe za všechno platíte," poznamenala dívka, která po páteční modlitbě u mešity postávala se skupinkou kamarádek. Mladé muslimky uvedly, že už mohou volit, ale zatím jsou nerozhodnuté. Na otázku, zda jsou na současnou vládu naštvané, zazněla odpověď: "Ano, stoprocentně." Situaci se snaží využít republikáni, a to nejen v prezidentských volbách. "Dělám z toho téma (kampaně)," řekl o válce na Blízkém východě Barry Altman, který kandiduje v Hamtramcku do státního parlamentu. Dalším pilířem jeho kampaně je odpor proti zdravotní péči spojené se změnou pohlaví. "To je pro muslimy taky velké téma," řekl v rozhovoru s ČTK. Místní muslimské lídry mezitím letošní volby rozdělují. Starosta Hamtramcku Amer Ghalib minulý měsíc podpořil Trumpovu kandidaturu, na exprezidentově víkendovém mítinku pak vystoupil imám působící v Dearbornu Belal Alzuhairi. "My muslimové stojíme po boku prezidenta Trumpa, protože slibuje mír," prohlásil. Harrisovou podpořili mimo jiných Assad Turfe, tedy náměstek šéfa exekutivy v okrese Wayne, který zahrnuje Detroit, a další z místních imámů, napsal list The Washington Post. Týdeník The Arab American News, který se rozdává v mešitách, ovšem čtenářům doporučuje, aby nevolili ani Trumpa, ani Harrisovou. Zdůvodňuje to jejich "spoluvinou na genocidní válce Izraele v Gaze a pokračující agresi proti Libanonu". Alan Lexa spr - sdílejte článek