Dalším netradičním projektem houslisty Pavla Šporcla je album s rockovými hity
Praha 18. listopadu (ČTK) - Houslista Pavel Šporcl, který je známý svými netradičními projekty, natočil pod názvem Rebel with the Blue Violin album se známými rockovými hity. Nápad nahrát desku se skladbami interpretů, jako jsou Led Zeppelin, Jimi Hendrix, Deep Purple, Pink Floyd nebo Rolling Stones, dostal při přípravě loňského vystoupení na festivalu Hudba Znojmo. Projekt neskončí nahráním desky, vedle velkého koncertu 29. dubna příštího roku v Obecním domě v Praze se chystají i další vystoupení. Šporcl to řekl v rozhovoru s ČTK.
"Nad tím, že bych hrál někdy rockovou hudbu, jsem nepřemýšlel, byť jsem před lety udělal takové crossoverové album Sporcelain. Vloni mne nicméně oslovil prezident Festivalu Znojmo Jiří Ludvík, abych připravil nějaký atypický koncert. Mně se vždycky líbil jazz, tak jsme si řekli, že k němu přidáme trochu rocku. Můj současný bubeník Otto Hejnic dal dohromady úžasnou kapelu, jejíž součástí se stal i nejlepší hráč na hammondovy varhany současnosti, Američan Brian Charette. Protože měl koncert obrovský úspěch, řekl jsem si, že by bylo dobré z toho udělat projekt a natočit ho," uvedl Šporcl.
Přestože Šporcl podle svých slov nikdy nebyl rocker, skladby jako Stairway to Heaven, Smoke on the Water, Another Brick in the Wall či (I Can't Get No) Satisfaction vybíral sám. "Samozřejmě jsem ty skladby znal, z rádií nebo videí, a snažil se, aby bylo album různorodé a jiné než mé dřívější projekty. Chtěl jsem tam mít tvrdší rock i nějaké baladické věci," sdělil houslista známý také modrou barvou jednoho ze svých nástrojů. "Jdu opačným směrem než běžná populace. S nadsázkou říkám, že jsem začal klasikou a přes cikánskou kapelu a crossover došel k rocku. A možná umřu na death metalu," dodal.
Dosavadní živá provedení projektu Rebel with the Blue Violin měla velký úspěch. "Ty rockové hity jsou ověřené historií, zná je celý svět i dnešní mladá generace. A já si při tom všem uvědomil, jak dobré jsou. Jejich autoři byli skvělí skladatelé, vycházeli při tom z klasiky a ctili klasické skladatele," řekl Šporcl.
Na album Šporcl zařadil i skladbu Vaša Patejdla Voda, čo ma drží nad vodou či vzpomínku na Karla Gotta v písni Když jsem já byl tenkrát kluk. Součástí alba jsou i dvě jeho vlastní kompozice Boundless a Surprise nebo singl zpěvačky Billie Eilishové s názvem What Was I Made For?.
Křest Rebel with the Blue Violin, které vydává Universal Music, se dnes uskuteční v pražském klubu Doupě. Kmotrem bude hudebník Petr Janda. "Doufám, že se s tím rozjedeme na koncertní pódia, není to projekt, který skončí nahráním desky. Rád bych ho prezentoval i na festivalech v zahraničí, myslím, že to ten potenciál má," dodal Šporcl.
Houslista Šporcl vystupoval s orchestry po celém světě. Mnohem širší publikum, než jaké je běžně k vidění na koncertech klasické hudby, nalákal projektem Sporcelain označovaným za popový crossover. Když předloni v Praze pokřtil své CD Pocta Janu Kubelíkovi, i se svými proslulými modrými houslemi dorazil v kabrioletu z roku 1917 a před vchodem do Obecního domu zahrál přítomným novinářům i náhodným kolemjdoucím. Při příležitosti desátého výročí spolupráce s vydavatelstvím Supraphon převzal Šporcl v roce 2013 Jubilejní platinovou desku za 190.000 prodaných CD.
Známým Šporclovým albem je například vánoční nahrávka Christmas on the Blue Violin, kterou natočil s Královskou liverpoolskou filharmonií vedenou Sebastianem Lang-Lessingem. Na konci listopadu ho čeká koncert v Londýně v Queen Elizabeth Hall s legendárním English Chamber Orchestra. Vystoupení bude Šporclovým příspěvkem k Roku české hudby.
jir ptd - sdílejte článek
Následuje: Pravnučka popraveného odbojáře roky usiluje v Bavorsku o vydání ostatků
Mnichov/Brno 18. listopadu (ČTK) - Již několik let usiluje Helena Novotná o vydání ostatků svého pradědy Karla Hladečka, kterého nacisté popravili za odbojovou činnost. Dosud se ale setkává jen s nepropustnou hradbou bavorských úřadů. Stejně tak se snaží přimět Bavorsko k tomu, aby důstojně zpřístupnilo gilotinu, kterou byl Hladeček v roce 1944 popraven. Na stejném zařízení vyhasl i život sourozenců Sophie a Hanse Schollových, spoluzakladatelů známé německé protinacistické skupiny Bílá růže. Novotná se kvůli tomu obrátila otevřeným dopisem na bavorského premiéra Markuse Södera či primátora Mnichova Dietera Reitera, odpovědi se ale zatím nedočkala. Hladeček před druhou světovou válkou v Kolíně na obchodní akademii vyučoval národohospodářství, jazyky a tělocvik a ve městě působil i jako skautský vedoucí. Po nacistické okupaci a vzniku Protektorátu Čechy a Morava se přidal k odboji. "V Kolíně, kde žil a pracoval, založil pobočku protinacistické nekomunistické skupiny Petiční výbor Věrni zůstaneme," řekla v rozhovoru s ČTK Novotná. Český odbojář se soustředil především na dodávání zpráv pražskému vedení. "V rámci skupiny se také snažili dát dohromady revoluční národní výbory, které by po převratu převzaly správní funkci ve městě," uvedla. Hladeček působil rovněž Ústředním vedení odboje domácího. V roce 1942 ho ale nacisté zatkli a soud v Norimberku ho o dva roky později poslal na popraviště. Trest smrti byl vykonán v září 1944 v mnichovské věznici Stadelheim. Hladeček je pochován na mnichovském hřbitově Perlacher Forst, kde jsou i ostatky odbojářů z Bílé růže. Spolu s Hladečkem je v hrobovém místě uloženo 92 dalších nacistických obětí, z nichž 69 pochází z českých zemí. Hladečkův osud byl v rodině Novotné dlouho tabu. "Prababička o tom se mnou mluvila jednou jedinkrát, a to v roce 2007. Tehdy jsem o tom nic nevěděla. S mamkou o tom prakticky vůbec nemluvila," řekla. Když prababička v roce 2014 zemřela, našla rodina v pozůstalosti mnoho dokumentů, které se týkaly protektorátu a pradědy. Maminka Novotné materiály přivezla domů. "Já v té době studovala na vysoké škole, takže jsem byla zaneprázdněná a neměla jsem čas se tomu věnovat. Ale v roce 2018, kdy jsem školu dokončila, tak čas vzniknul," řekla. "Všechno jsem si přečetla a vzhledem k tomu rozsahu, té šíři, bylo tam asi 40 dopisů z vězení, tak mi to nedalo. Došlo mi, že to nemohu nechat v taškách, že musím něco udělat, že chci, aby odkaz pradědy zůstal zachován," uvedla o počátku bádání. Novotná pracuje na knize o životě a odbojové práci pradědy, ale jejím hlavním cílem je dosáhnout toho, aby se jeho ostatky dostaly z Mnichova zpátky do vlasti. Už v roce 2018 se obrátila na hřbitovní správu, kde se ale dozvěděla, že převoz ostatků není možný. Jistý posun nastal loni, kdy téma v Bavorsku otevřel prezident Petr Pavel. V prosinci 2023 pak Novotná na pozvání úřadů odjela do Mnichova. "Bylo mi řečeno, že schránky v hrobech jsou ze dřeva a že už jsou nejspíše rozpadlé, kosti zřejmě různě přemístěné a že hrobová místa jsou blízko u sebe, takže by bylo dost těžké, ba nemožné je určit. Dále jsou pochybnosti o tom, kolik kostí se zachovalo a že z praktického hlediska je to složité, aby nebyl narušen klid zemřelých," řekla o mnichovské schůzce. S analýzou DNA i archeologickým průzkumem úřady nesouhlasily, Novotná se ale s rodinou shodla, že se s tím nesmíří a že nadále budou o převoz ostatků usilovat. (pokračování...)
Mnichov/Brno 18. listopadu (ČTK) - Již několik let usiluje Helena Novotná o vydání ostatků svého pradědy Karla Hladečka, kterého nacisté popravili za odbojovou činnost. Dosud se ale setkává jen s nepropustnou hradbou bavorských úřadů. Stejně tak se snaží přimět Bavorsko k tomu, aby důstojně zpřístupnilo gilotinu, kterou byl Hladeček v roce 1944 popraven. Na stejném zařízení vyhasl i život sourozenců Sophie a Hanse Schollových, spoluzakladatelů známé německé protinacistické skupiny Bílá růže. Novotná se kvůli tomu obrátila otevřeným dopisem na bavorského premiéra Markuse Södera či primátora Mnichova Dietera Reitera, odpovědi se ale zatím nedočkala. Hladeček před druhou světovou válkou v Kolíně na obchodní akademii vyučoval národohospodářství, jazyky a tělocvik a ve městě působil i jako skautský vedoucí. Po nacistické okupaci a vzniku Protektorátu Čechy a Morava se přidal k odboji. "V Kolíně, kde žil a pracoval, založil pobočku protinacistické nekomunistické skupiny Petiční výbor Věrni zůstaneme," řekla v rozhovoru s ČTK Novotná. Český odbojář se soustředil především na dodávání zpráv pražskému vedení. "V rámci skupiny se také snažili dát dohromady revoluční národní výbory, které by po převratu převzaly správní funkci ve městě," uvedla. Hladeček působil rovněž Ústředním vedení odboje domácího. V roce 1942 ho ale nacisté zatkli a soud v Norimberku ho o dva roky později poslal na popraviště. Trest smrti byl vykonán v září 1944 v mnichovské věznici Stadelheim. Hladeček je pochován na mnichovském hřbitově Perlacher Forst, kde jsou i ostatky odbojářů z Bílé růže. Spolu s Hladečkem je v hrobovém místě uloženo 92 dalších nacistických obětí, z nichž 69 pochází z českých zemí. Hladečkův osud byl v rodině Novotné dlouho tabu. "Prababička o tom se mnou mluvila jednou jedinkrát, a to v roce 2007. Tehdy jsem o tom nic nevěděla. S mamkou o tom prakticky vůbec nemluvila," řekla. Když prababička v roce 2014 zemřela, našla rodina v pozůstalosti mnoho dokumentů, které se týkaly protektorátu a pradědy. Maminka Novotné materiály přivezla domů. "Já v té době studovala na vysoké škole, takže jsem byla zaneprázdněná a neměla jsem čas se tomu věnovat. Ale v roce 2018, kdy jsem školu dokončila, tak čas vzniknul," řekla. "Všechno jsem si přečetla a vzhledem k tomu rozsahu, té šíři, bylo tam asi 40 dopisů z vězení, tak mi to nedalo. Došlo mi, že to nemohu nechat v taškách, že musím něco udělat, že chci, aby odkaz pradědy zůstal zachován," uvedla o počátku bádání. Novotná pracuje na knize o životě a odbojové práci pradědy, ale jejím hlavním cílem je dosáhnout toho, aby se jeho ostatky dostaly z Mnichova zpátky do vlasti. Už v roce 2018 se obrátila na hřbitovní správu, kde se ale dozvěděla, že převoz ostatků není možný. Jistý posun nastal loni, kdy téma v Bavorsku otevřel prezident Petr Pavel. V prosinci 2023 pak Novotná na pozvání úřadů odjela do Mnichova. "Bylo mi řečeno, že schránky v hrobech jsou ze dřeva a že už jsou nejspíše rozpadlé, kosti zřejmě různě přemístěné a že hrobová místa jsou blízko u sebe, takže by bylo dost těžké, ba nemožné je určit. Dále jsou pochybnosti o tom, kolik kostí se zachovalo a že z praktického hlediska je to složité, aby nebyl narušen klid zemřelých," řekla o mnichovské schůzce. S analýzou DNA i archeologickým průzkumem úřady nesouhlasily, Novotná se ale s rodinou shodla, že se s tím nesmíří a že nadále budou o převoz ostatků usilovat. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Dalším netradičním projektem houslisty Pavla Šporcla je album s rockovými hity' je zařazena do kategorií Magazínový servis (mag) - Kultura (kul). ID zprávy: T2024111803830|512196. Vydána 18.11.2024 12:57:05. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Dalším netradičním projektem houslisty Pavla Šporcla je album s rockovými hity' je zařazena do kategorií Magazínový servis (mag) - Kultura (kul). ID zprávy: T2024111803830|512196. Vydána 18.11.2024 12:57:05. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.