Mamuti srstnatí možná vyhynuli kvůli alergii na pyl, tvrdí nová studie

Tel Aviv/Řím 28. září (ČTK) - Oblaka pylu, která se vznášela nad stepmi na konci poslední doby ledové, mohla přispět k vyhynutí mamutů srstnatých. Tvrdí to alespoň autoři nové studie, podle nichž se v důsledku globálního oteplování mohlo uvolnit tolik pylu, že to u zvířat vyvolalo alergické reakce, napsal server Live Science. Alergie zablokovala mamutům čich a znemožnila jim normální vzájemnou komunikaci. Neschopnost vzájemně se očichat v období rozmnožování by podle týmu zoologů a chemiků vedeného Glebem Zilbersteinem zabránila mamutům najít si partnera k páření, což by vedlo k prudkému poklesu velikosti populace a nakonec k jejímu vyhynutí. "Jedním z možných mechanismů vymírání zvířat během klimatických změn by mohlo být poškození čichu v důsledku vzniku alergií při změně flóry," napsali vědci ve studii, kterou zveřejnil časopis Earth History and Biodiversity. "Cílem této práce je představit nový evoluční mechanismus vymírání mamutů a dalších zvířat založený na narušení komunikace." Mamuti srstnatí (Mammuthus primigenius) žili v období pleistocénu (před 2,6 miliony až 11.700 lety). Na většině území svého výskytu vymizeli přibližně před 10.000 lety, ačkoli malá populace přežívala na Wrangelově ostrově - odlehlém ostrově u severovýchodního Ruska - až do doby před 4000 lety. Vědci se převážně domnívají, že k vyhynutí mamutů vedla kombinace příbuzenského křížení, lovu ze strany člověka a velkých změn ve vegetaci, ale stále se vedou diskuse o tom, do jaké míry přispěly jednotlivé faktory k jejich zániku. Podle nové studie alergie mohla mamutům narušit několik životně důležitých funkcí. Zvířata používají čich k hledání potravy i partnerů, k navigaci během migrace a k úniku před predátory, takže ucpané choboty mohly mamuty odsoudit k záhubě, píší vědci v článku. Jedním ze způsobů, jak ověřit, zda mamuti trpěli alergiemi, je prozkoumat obsah jejich žaludku a hledat přítomnost rostlin a pylů, které alergie vyvolávají, navrhli autoři nové studie. Některé fosilní nálezy také mají pyl usazený v mumifikovaných tkáních nebo se v jejich okolí zachoval rostlinný materiál, který by podle studie mohl pomoci identifikovat dráždivé látky v dávné minulosti. Další možností by podle autorů studie bylo hledat proteiny imunitního systému, které tělo produkuje při alergické reakci. Jedním z hlavních je imunoglobulin E (IgE), který se produkuje ve střevě a poté se vyměšuje. Tudíž by se dalo s pomocí testování zkamenělých mamutích výkalů neboli koprolitů zjistit, jestli mamuti trpěli silnou sennou rýmou. Podle studie dosud žádný publikovaný výzkum stopy IgE ve vzorcích trusu pravěkých savců nehledal. Ne všichni odborníci jsou ale přesvědčení, že alergie sehrály zásadní roli v soumraku mamutů. "Tato myšlenka mi připadá dost bláznivá a nejsem si jistý, jak by se kdy dala potvrdit," napsal serveru Live Science evoluční biolog a profesor Univerzity v Buffalu Vincent Lynch. Pravěké vzorky DNA skutečně naznačují, že poslední přeživší mamuti ztratili schopnost cítit určité rostliny, dodal Lynch v zaslaném e-mailu. Rekonstruovaný genom mamuta z Wrangelova ostrova vykazoval mutace v genech spojených se schopností detekovat květinové vůně, což naznačuje, že poslední mamuti necítili kvetoucí rostliny. Lynch ale tvrdí, že dokud nebude myšlenka autorů experimentálně ověřena a podpořena dalším výzkumem, pak se bude dále domnívat, že vymření mamutů způsobila kombinace faktorů životního prostředí a vlivu člověka. Vedoucí nové studie Zilberstein, který spolupracuje se svou manželkou Svetlanou a týmem italských vědců, se už v minulosti zapsal do vědeckého výzkumu studiemi, které vzbudily značnou pozornost. V loňském roce například manželé Zilbersteinovi, kteří pocházejí z Kazachstánu, ale poslední desítky let žijí v Izraeli, cestovali do Rumunska. V Transylvánii zkoumali dopisy napsané Vladem III. Draculou, který posloužil jako předloha slavného románu Drákula Brama Stokera. A Zilbersteinovi na základě analýzy potu a slin tvrdili, že Vlad Napichovač byl vegan. dk ank - sdílejte článek