Nejmohutnějším stromům světa se daří víc v Británii než v Kalifornii, odkud jsou
Londýn 17. března 2024 (ČTK) - V Británii se velmi daří nejmohutnějším stromům na světě. Sekvojovců obrovských je v zemi nyní mnohem více než v Kalifornii, odkud pocházejí a kde je začala ohrožovat změna klimatu. S odkazem na studii londýnské University College London (UCL) to uvedl server BBC News.
Obrovské stromy, které si mnoho lidí spojuje s kalifornskými národními parky, byly do Británie poprvé dovezeny před zhruba 160 let a nová studie naznačuje, že rostou podobným tempem jako jejich americké protějšky. Vědci odhadují, že v současné době je ve Spojeném království zhruba 500.000 sekvojovců oproti 80.000 v Kalifornii.
Zatím však nejsou tak vysoké. V Kalifornii dosahují výšky až 90 metrů, ale v Británii nejvyšší kus měří jen 54,87 metru. To je však způsobeno tím, že nepůvodní stromy jsou ještě velmi mladé. Sekvojovce obrovské se mohou dožít více než 2000 let, takže stromy v Británii mají ještě spoustu času, aby dohnaly své kalifornské příbuzné.
'Půl milionu stromů je docela dost na to, aby zde dosud byly bez povšimnutí, ale teprve když je začnete hledat v krajině a sestavovat tyto soubory dat, uvědomíte si, kolik jich je,' řekl autor studie Phil Wilkes z britské Královské botanické zahrady v Kew.
Sekvojovce obrovské (Sequoiadendron giganteum) byly do Británie poprvé přivezeny během viktoriánského období. Představovaly symbol vysokého postavení a obvykle se vysazovaly na velkolepých panstvích bohatých lidí. Dnes některé z nich tvoří rozsáhlé aleje, jiné stojí po jednom nebo po dvou. Je však snadné si jich všimnout: jejich husté kuželovité koruny převyšují vše kolem.
Aby vědci posoudili, jak se tito obři přizpůsobují v Británii, studovali téměř 5000 stromů. K měření jejich výšky, objemu a váhy použili laserové skenery. Dospěli k závěru, že sekvojovci v Británii rostou přibližně stejně rychle jako jejich americké protějšky. Podle Wilkese se proto zdá, že jim britské klima vyhovuje.'Tam, kde rostou v Kalifornii, je chladněji a vlhčeji, než si obvykle představujeme. A u nás máme poměrně podobné klima - je velmi vlhké a ony potřebují vlhkost k růstu,' dodal.
Vědci také sledovali, kolik oxidu uhličitého tyto stromy pohlcují, a zjistili, že zachytí velké množství, i když ne tolik jako jejich americké protějšky.
Stromy ve Wakehurstu, které jsou vysoké asi 45 metrů, v sobě podle Wilkese mají uloženo asi deset až 15 tun oxidu uhličitého. Největší strom v Kalifornii v sobě má uloženo asi 250 tun oxidu uhličitého.
Vědci podílející se na výzkumu upozornili, že vysazení lesů skládajících se ze sekvojovců by k výraznému snížení množství oxidu uhličitého v atmosféře nestačilo. Tito majestátní obři však mohou hrát roli ve smíšených lesních výsadbách s řadou dalších stromů, a to jak původních, tak dovezených.
V Kalifornii jsou tyto přírodní divy ohroženy změnou klimatu - nedaří se jim dobře kvůli teplejšímu a suššímu počasí a intenzivnějším požárům.
ban jrm - sdílejte článek
Následuje: Archeologové zkoumají velkomoravské šperky, tentokrát i elektronovým mikroskopem
Brno 17. března (ČTK) - Dva nejcennější soubory luxusních šperků z devátého století, tedy z období Velké Moravy, znovu procházejí rukama expertů. Tým dvanácti odborníků z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, a Moravského zemského muzea zkoumá soubor 800 šperků nalezených v Mikulčicích na Hodonínsku a ve Starém Městě a Uherském Hradišti. Výstupem projektu, který potrvá do roku 2027, bude výstava v Moravském zemském muzeu doprovázená detailním katalogem, uvedl řešitel a odborný garant projektu Lumír Poláček. Závěrečná výstava bude nejviditelnějším výstupem pro veřejnost, odborníci ale počítají s řadou dalších výstupů a nových materiálů, které zkoumáním získají. Od podrobných databází přes detailní dokumentaci každého z 800 artefaktů až po odborné články o výsledcích svého bádání. 'Každý šperk je zdokumentován rentgenem, poté vyfotografován, co nejšetrněji očištěn, prozkoumán optickým i elektronovým mikroskopem. Poté projde profesionální fotodokumentací založenou na principech fotogrammetrie. Při ní získáme přes 200 fotografií předmětu, z nichž je poté možné vytvořit 3D model. Nakonec je předmět znovu restaurován, konzervován a poté bezpečně uložen. Část výzkumu probíhá v Brně, další část pak na archeologické základně v Mikulčicích,' uvedla koordinátorka projektu Šárka Krupičková. Kromě detailního zkoumání šperků odborníci doufají, že se jim podaří najít mezi šperky z velkomoravských hrobů v Mikulčicích a ve Starém Městě a Uherském Hradišti podobnosti nebo rozdíly, které by napověděly více o jejich původu. (pokračování...)
Brno 17. března (ČTK) - Dva nejcennější soubory luxusních šperků z devátého století, tedy z období Velké Moravy, znovu procházejí rukama expertů. Tým dvanácti odborníků z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, a Moravského zemského muzea zkoumá soubor 800 šperků nalezených v Mikulčicích na Hodonínsku a ve Starém Městě a Uherském Hradišti. Výstupem projektu, který potrvá do roku 2027, bude výstava v Moravském zemském muzeu doprovázená detailním katalogem, uvedl řešitel a odborný garant projektu Lumír Poláček. Závěrečná výstava bude nejviditelnějším výstupem pro veřejnost, odborníci ale počítají s řadou dalších výstupů a nových materiálů, které zkoumáním získají. Od podrobných databází přes detailní dokumentaci každého z 800 artefaktů až po odborné články o výsledcích svého bádání. 'Každý šperk je zdokumentován rentgenem, poté vyfotografován, co nejšetrněji očištěn, prozkoumán optickým i elektronovým mikroskopem. Poté projde profesionální fotodokumentací založenou na principech fotogrammetrie. Při ní získáme přes 200 fotografií předmětu, z nichž je poté možné vytvořit 3D model. Nakonec je předmět znovu restaurován, konzervován a poté bezpečně uložen. Část výzkumu probíhá v Brně, další část pak na archeologické základně v Mikulčicích,' uvedla koordinátorka projektu Šárka Krupičková. Kromě detailního zkoumání šperků odborníci doufají, že se jim podaří najít mezi šperky z velkomoravských hrobů v Mikulčicích a ve Starém Městě a Uherském Hradišti podobnosti nebo rozdíly, které by napověděly více o jejich původu. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Nejmohutnějším stromům světa se daří víc v Británii než v Kalifornii, odkud jsou' je zařazena do kategorií Životní prostředí (ekl) - Věda a technika (vat) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2024031304518|509312. Vydána 17.03.2024 6:01:15. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Nejmohutnějším stromům světa se daří víc v Británii než v Kalifornii, odkud jsou' je zařazena do kategorií Životní prostředí (ekl) - Věda a technika (vat) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2024031304518|509312. Vydána 17.03.2024 6:01:15. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.