Chrudim

Chrudim (2. pád Chrudimi i Chrudimě; německy zastarale Crudim) je okresní město v Pardubickém kraji.

Žije zde přibližně 23 tisíc obyvatel.

První písemná zmínka o Chrudimi je v listině z roku 993. Český panovník Boleslav II. v ní dává nově založenému benediktinskému klášteru v Břevnově právo pobírat z Chrudimě 1/10 soudních a tržních pokut. Listina sama je však podvrh až ze 13. stol. Celé východní Čechy byly do konce 10. stol. součástí slavníkovského panství se střediskem v Libici n. Cidlinou. V roce 995 byli Slavníkovci vyvražděni a jejich území spojeno s pražským knížectvím. Z tohoto důvodu je tedy pravděpodobné, že k vybudování chrudimského hradiště došlo až po tomto roce. Jistě však stálo v r. 1055, kdy v chrudimském hradišti zemřel český panovník Břetislav I. Nejpodstatnější změnu pro chrudimské dějiny přinesla 2. polovina 13. stol., kdy na místě starého hradiště byla králem Přemyslem Otakarem II. založena Chrudim jako město.

V první polovině 19. stol. je Chrudim poklidné venkovské město, zatím bez železničního spojení. Hlavním zaměstnáním bylo soukenictví, koželužství a zemědělská výroba. Převratné události r. 1848 přinesly i novou správní organizaci. Při ní přišla Chrudim o krajský úřad a o kriminální soud, obojí se vrátilo zpět r. 1855. Ve druhé polovině 19. stol. dostala obec železniční spojení, byly založeny peněžní ústavy a četné průmyslové podniky.

Roku 1990 bylo město vyhlášeno městskou památkovou zónou. Mezi nejvýznamnější architektonické památky patří komplex muzejních budov, Wiesnerův dům, bývalý Koželužný mlýn, rodný dům Josefa Ressela, Stará radnice a řada dalších staveb. Dodnes se zachoval pás městských hradeb s několika věžicemi, rekonstruovanou baštou Prachárna na severovýchodu a domem Na Puši v blízkosti Širokých schodů, jehož součástí je i stará vodárenská věž, do které byla čerpána voda z Vodárny. V hradbách jsou také dvě fortny – Tmavá fortna a Pardubská fortna – ve věži Ceregettiho domu. Náměstí dominuje mohutný arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Mezi další památky patří např.: Stará radnice, kostel sv. Kateřiny Alexandrijské, kostel sv. Michaela archanděla, kostel sv. Josefa, kostel Povýšení sv. Kříže , Ceregettiho dům, Mydlářovský dům, Rozvodovský dům, Neuperský dvůr, Kotěrova vila a nebo Židovský hřbitov.

Technickou zajímavostí v Chrudimi je Koželužský mlýn – Bývalý Polívkův mlýn, který se nachází nedaleko Pippichova divadla. Původně to byla soukenická valcha, spojena v 15. stoletím s nově přistavěným mlýnem. Koželužský se mu začalo říkat až začátkem 18. století podle nedaleké stoupy na tlučení třísla pro koželuhy. V roce 2003 byl mlýn zrenovován a přestavěn pro komerční účely (obchod, bar). Zajímavostí v Chrudimi je expozice kamenných desek.

Rozhledna Bára na Čertově skalce je unikátní stavba z dílny Ing. arch. Martina Rajniše s atypickou konstrukcí trojbokého komolého jehlanu. Uvnitř se nachází točité schodiště se 78 schody. Výhled zahrnuje Železné hory, velkou část Polabí, Orlické hory a Krkonoše, za dobré viditelnosti i Jizerské hory, Ještěd a Kralický Sněžník.