Město Turnov

Přehled zpráv z lokality "Turnov". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Turnov ve zprávách

Turnov. Ilustrační fotografie zdroj:istock.com

Turnov chce vyrobit kopie cenných liturgických předmětů pro synagogu

Turnov (Semilsko) 5. dubna (ČTK) - Turnov chce vyrobit kopie stříbrných liturgických předmětů používaných při čtení Tóry, které dosud každoročně vystavoval v synagoze. Cenné originály kvůli riziku jejich poškození tam už mít nemůže. Město na pořízení kopií vyhlásí sbírku, zahájí ji zřejmě ještě do konce dubna. Ředitelka městské organizace Turnovské památky a cestovní ruch Andrea Berndtová předpokládá, že potřeba bude přes 300.000 korun. Vzácný pětidílný historický soubor tvoří koruna na Tóru, ukazovátko, štít a dva nástavce. Jde o původní vybavení turnovské synagogy postavené v roce 1719, která jako jediná na severu Čech přečkala v roce 1938 útoky nacistů. Aktuálně je tento soubor v majetku Židovského muzea v Praze, které ho každoročně až do minulého roku do Turnova zapůjčovalo. "Kurátor sbírkových předmětů ale společně s vedením muzea vyhodnotili, že v naší synagoze jsou natolik špatné podmínky, že není možné ty stříbrné předměty tady vystavovat," řekla Berndtová. Originály tak návštěvníci turnovské synagogy od letošní sezony neuvidí. "Cítíme, že to jsou velice důležité předměty, které byly tady součástí synagogy. A je pro nás důležité, abychom měli možnost je ukázat. Proto bychom chtěli zvolit tu cestu a vytvořit jejich kopie," uvedla ředitelka městské organizace. Plánované kopie podle ní nebudou kvůli vysoké ceně ze stříbra, ale jiného kovu, nejspíš z mosazi, a postříbřené. "Podle odborníků to na první pohled nebude rozpoznatelné," řekla Berndtová. I kopie liturgických předmětů chtějí podle ní umístit do vitríny v hlavním sále synagogy, v níž byly originály. V mezidobí tam budou alespoň jejich fotografie. Podle Berndtové zvažují, že by si nechali vyrobit ještě jednu kopii, která by byla z nějakého levného materiálu a kterou by využili při prohlídkách a vzdělávacích akcích pro děti. "Mohly by s těmi předměty manipulovat, mohly by je nasazovat na tu naši Tóru, aby i věděly, jakým způsobem se používaly," dodala. Synagoga v Turnově svůj náboženský účel přestala plnit po druhé světové válce a od 50. let 20. století do roku 2003 sloužila jako skladiště. Poté ji získalo do svého vlastnictví město a i díky podpoře z norských fondů jí navrátilo původní krásu. Velká rekonstrukce z let 2007 až 2008 stála přes 14 milionů korun. Turistům je synagoga přístupná od roku 2009. Každoročně ji navštíví kolem 3000 lidí, zhruba desetinu z nich tvoří návštěvníci z Izraele. Každý rok se v synagoze koná i několik koncertů. knt kš

Turnovský Granát při oslavách 70. výročí otevře poprvé výrobu návštěvníkům

Turnov (Semilsko) 11. října (ČTK) - Družstvo umělecké výroby Granát v Turnově na Semilsku v sobotu otevře poprvé svou výrobu návštěvníkům. Známý výrobce šperků z Českého granátu totiž slaví 70. výročí svého založení. Firma se otevírala dosud jen specializovaným skupinám návštěvníků, řekl dnes novinářům předseda představenstva družstva Pavel Tvrzník. Otevření veřejnosti se uskuteční během akce Víkend Křišťálového údolí. V sobotu budou mít možnost do unikátní výroby nahlédnout nejen rodiny zaměstnanců, ale i široká veřejnost. Připravené jsou komentované prohlídky výroby v Granátu a lidé budou mít možnost navštívit v Turnově například i střední uměleckoprůmyslovou školu, kde se učí šperkaři. "Bude den otevřených dveří v muzeu, otevřená bude ulička řemesel, samozřejmě i naše galerie s prodejnou na náměstí," uvedl Tvrzník. Vstupenky na prohlídky firmy si nelze rezervovat předem, ale až v sobotu na místě. Při čekání na prohlídku mohou lidé navštívit výtvarné dílny nebo shlédnout prezentaci firmy. Český granát je průhledný, průsvitný drahokam krvavě rudé barvy o velikosti kolem čtyř až pěti milimetrů. Je výjimečně barevně stálý a odolný proti žáru i kyselinám. Šperkaři s ním pracovali už v raném středověku. Velké obliby se těšil v první polovině 18. století, kdy Marie Terezie dokonce zakázala vývoz surových granátů ze země. Turnovský Granát je unikátní tím, že provádí vše od těžby českého granátu až po finální prodej. Pro výrobu šperků ročně vytěží asi 500 až 600 kilogramů granátů. K výrobě šperků využívá Granát tradiční postupy i moderní technologie. Českými granáty jsou zdobené například ceny Zlatý slavík, které v těchto dnech v Turnově dokončují. K výročí vyrobili zdejší šperkaři unikátní soupravu tvořenou náhrdelníkem, náramkem, prstenem a dvěma sadami náušnic. "Soupravu tvoří 70 českých granátů raritní velikosti 6,8 krát 4,8 milimetru a jsou doplněny 1492 granáty o velikosti 1,1 až 1,5 milimetru, to vše zasazeno do zlata," řekla obchodní ředitelka Petra Pavlištová. Prodávat se bude za více než milion korun. Družstvo Granát Turnov vzniklo v roce 1953, kdy 127 šperkařů z Turnova začalo společně pracovat v jedné šperkařské dílně s cílem navázat na tradiční výrobu granátových šperků v regionu pod jednou značkou. Poslední roky ale výrobu výrazně poznamenala koronavirová pandemie, která zavřela obchody a výrazně omezila turistický ruch. "Jako firma jsme to ustáli, vyčerpali jsme rezervy, museli jsme si vzít úvěry, ale i díky covidovým podporám státu jsme přežili a teď už se situace zlepšuje," dodal Tvrzník. V předcovidovém roce 2019 hospodařil Granát Turnov se ziskem 1,4 milionu korun při tržbách téměř 154 milionů. V dalších dvou letech se tržby propadly o více než polovinu a hospodaření skončilo ztrátou. Loni už tržby vzrostly o 63 procenta na více než 114 milionů korun, hospodaření ale ještě bylo ztrátové. "Letos jsme zhruba na 90 procentech předcovidového roku 2019 a počítáme s obratem kolem 130 milionů," dodal předseda představenstva. Hospodaření firmy se 169 zaměstnanci podle Tvrzníka letos skončí asi v mírném zisku. ivc ver

Muzeum v Turnově vystavuje jeden z největších českých broušených granátů

Turnov (Semilsko) 12. června (ČTK) - Muzeum v Turnově vystavuje největší známý broušený český granát z Podkrkonoší, který zároveň patří mezi největší dosud nalezené v Česku. Oválný minerál, který se odborně nazývá pyrop, má na délku skoro devět milimetrů a hmotnost 1,711 karátu. Je tak dvakrát větší, než je pro české granáty obvyklé. "Broušené kameny nad pět milimetrů jsou vzácné a nad šest milimetrů jsou raritní a velmi drahé," uvedl správce sbírky geologie a mineralogie turnovského muzea Jan Bubal. Cena muzejního raritního kusu na trhu by se podle jeho odhadu pohybovala v desítkách tisíc korun. Největší známý broušený český granát je podle něj v jedné soukromé sbírce. "Je to kulatý briliant o velikosti deseti milimetrů a je z Českého středohoří," řekl turnovský geolog. Největší český granát v surovém neopracovaném stavu, který viděl, měl v průměru bezmála 12 milimetrů. I ten byl z Českého středohoří. "Některé jiné jsou sice i větší, ale většinou jsou rozpraskané a při broušení by se rozpadly, nebo jsou zarostlé v hornině. Ale jinak jsou zrna v této velikosti, maximálně," dodal. Broušený český granát ze sbírky turnovského muzea má rozměry 8,9 krát 6,4 krát 4,2 milimetru. Muzeum ho získalo darem před zhruba pěti lety od turnovského rodáka, který ho vlastnil od poloviny 60. let minulého století. Když mu bylo nějakých 16 až 18 let, jeho otec mu minerál zakoupil z pozůstalosti sběratele pocházejícího z Lomnice nad Popelkou. "Paní jim ukázala část tehdy ještě velké sbírky, z nichž nejvíce je zaujalo velké množství broušených českých granátů, které vysypala na stůl. Kvůli omezeným finančním zdrojům jich vybrali pět nebo šest, z nichž tento byl největší," řekl Bubal. Takto velký český granát je podle něj výjimečný i místem původu. "Většina velkých českých granátů totiž pochází z Českého středohoří, protože tam již od středověku probíhá těžba," dodal. Vzácný český granát muzeum vystavuje ve své hlavní budově. V Kamenářském domě má nyní navíc výstavu věnovanou tomuto mineralogického symbolu Čech. Cílem je nejen představit český granát jako minerál, ale především ukázat kompletní výrobní proces, kterým musí každý vytěžený český granát projít, než se stane součástí luxusního šperku. "Český granát je již po celá staletí naším nejvýznamnějším drahým kamenem," uvedl Bubal. Název český granát, který je typický sytě červenou barvou, užil jako první v roce 1609 osobní lékař císaře Rudolfa II. Anselmus Boetius de Boot ve své knize Gemmarum et Lapidum Historia. "Obliba českého granátu jako šperkového kamene mezi širokou veřejností rostla takovým způsobem, že o 200 let později ho označil Franz Xavier Maxmilian Zippe za nerostný symbol Českého království. A i dnes je český granát jako drahý kámen pocházející z Čech známý po celém světě," dodal turnovský geolog. knt gcm

MĚSTA NAJÍT

Turnov

Turnov (německy Turnau) je město v okrese Semily v Libereckém kraji.

Žije zde přibližně 14 tisíc obyvatel.

Roku 1238 Jaroslav z Hruštice získal území pozdějšího Turnova a on nebo jeho syn Zdeněk vybudovali hrad Valdštejn, po němž začali užívat rodové jméno. Jaroslavův bratr Havel si vytvořil své sídlo na Lemberku poblíž lužických hranic. Město Turnov bylo založeno nad řekou Jizerou kolem roku 1250 Jaroslavem a Havlem z rodu Markvarticů. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1272. Pozdějšími pány města se staly významné české rody Vartenberkové a Smiřičtí. Život města byl ovlivňován jeho polohou na obchodní cestě do Žitavy a působením dominikánského kláštera. Většina šlechty byla katolická, husitské ideje nenalezly větší odezvu, a to vedlo k útoku husitského vojska pod vedením Jana Žižky proti městu r. 1424. Žižka dobyl Valdštejn, obsadil město a do základů vypálil klášter.

Od 18. století zde vznikaly sklářské hutě produkující tzv. skelnou kompozici. Z ní se pak brousily dokonalé napodobeniny přírodních drahokamů. Obchod s nimi kvetl zejména v 18. a 19. stol., kdy se vyvážely do celého světa. Tradice výroby šperků se v Turnově rozvíjí dodnes a šperky s českými granáty proslavily Turnov po celém světě. Je zde i střední umělecko-průmyslová škola na zpracování kamene, kovu a výrobu šperku, která – jako první ve střední Evropě – byla založena již roku 1884.

Mezi významné rodáky a obyvatele Turnova patří například historik Josef Pekař, filosof Jan Patočka nebo čeští buditelé Antonín Marek a Václav Fortunát Durych. S městem jsou spojena i jména zlatníků, umělců nebo horolezců (Josef Rakoncaj). Jako další známou osobnost můžeme uvést i Václava Knopa, herce, dabéra a režiséra.

Ve městě Turnov se nachází řada historických památek, pamětihodností a turistických zajímavostí. Dominantu tvoří děkanský kostel sv. Mikuláše z poloviny 14. století. Turnovská synagoga – židovská synagoga, jedna z nejstarších dochovaných v Česku, která pochází z roku 1719.

K dalším pamětihodnostem ve městě Turnov patří: kostel sv. Františka z Assisi, kostel Narození Panny Marie, radnice, Dlaskův statek, muzeum Českého ráje, Nudvojovice, židovská čtvrť.

Nad Turnovem stojí rozhledna Hlavatice, od které se necelý kilometr nachází hrad a zámek Valdštejn.