Archeologové v Turnově možná našli středověkou panskou usedlost či hostinec
Turnov (Semilsko) 24. července 2023 (ČTK) - Středověká panská usedlost nebo hostinec možná stál na místě budovaného silničního napojení Fučíkovy ulice na průtah v Turnově. Naznačují to výsledky archeologického průzkumu. Sídlo zaniklo po požáru v polovině 14. století, řekl ČTK ředitel muzea v Turnově a archeolog Jan Prostředník. Archeologům se v místě vykopávek podařilo nalézt pozůstatky sklepa se základy z nasucho kladených kamenů.
To necháme našim následovníkům, protože předpokládám, že ti budou moci z nich získat podstatně více informací, než umíme dneska. Pokud to porovnám s archeologií dejme tomu před 50 lety, neřkuli před sto lety, tak rozdíl je skutečně kosmický. Protože dneska jsme sice schopni využívat výdobytků přírodovědných analýz ve velkém měřítku, ale i tak si myslím, že je to jenom v plenkách...
"Podle mohutné destrukce, kterou jsme objevili ve sklepě, je možné, že stavba mohla být i vícepatrová," uvedl Prostředník. To naznačuje, že mohlo jít o hostinec či honosnější sídlo. "Uvažuje se o tom, že to byla nějaká usedlost, která nemusela být přímo šlechtickým sídlem - to bych si nedovolil vůbec tvrdit, ale že byla v majetku některého ze šlechtických rodů, které se na Turnovsku pohybovaly. A vzhledem k tomu, že se nacházela přímo u cesty, která pokračovala dále na Hrádek nad Nisou a na Zhořelec, tak mohla mít tato usedlost poměrně velký hospodářský význam," doplnil archeolog.
Archeologové se zabývají i myšlenkou, že mohlo jít o původní osadu Vesec, neboť se vykopávky nacházejí nedaleko části Turnova zvané Vesecko. "O Vesci víme, že v průběhu středověku existoval, ale písemných pramenů není mnoho, takže jsme trošku na vodě," dodal Prostředník.
Na pomezí Turnova a Ohrazenic archeologové v rámci výstavby silnice objevili zbytky několika středověkých staveb. První byla polozemnice srubové konstrukce, což je do země zahloubený objekt. Pocházela ze 13. století, měla rozměry pět krát pět metrů a postavená byla dřív než je první písemná zmínka o Turnovu, která pochází z roku 1272. V bezprostřední blízkosti polozemnice nalezli archeologové i kruhovou pec o metrovém průměru, která zřejmě sloužila k pečení chleba.
Sklep byl od těchto staveb vzdálený několik metrů a vznikl patrně později než polozemnice. Mezi nejzajímavější nalezené artefakty v něm patří dvě mince a zásobní nádoba. Podle Prostředníka ale budou schopni k nim říci něco bližšího až po dalších expertizách.
Naopak zkoumat archeologové nebudou pozůstatky další stavby, jde o zborcenou stěnu dalšího domu. "To necháme našim následovníkům, protože předpokládám, že ti budou moci z nich získat podstatně více informací, než umíme dneska. Pokud to porovnám s archeologií dejme tomu před 50 lety, neřkuli před sto lety, tak rozdíl je skutečně kosmický. Protože dneska jsme sice schopni využívat výdobytků přírodovědných analýz ve velkém měřítku, ale i tak si myslím, že je to jenom v plenkách," dodal ředitel muzea.
Práce na propojení průtahu Turnovem a Fučíkovy ulice za 29 milionů korun začaly letos v červnu a potrvají do začátku příštího roku. Jde o společnou investici státního Ředitelství silnic a dálnic ČR a Turnova, který zaplatí zhruba desetinu nákladů. Radnice si od toho slibuje, že ubude kamionů a tranzitní dopravy ve frekventované Nádražní ulici, což by mělo pomoci i okolním obcím.
knt kš - sdílejte článek
Následuje: Stěna na zadržení spodní vody u Turówa v Polsku funguje, v Česku ale vody ubývá
Hrádek nad Nisou (Liberecko) 24. července (ČTK) - Stěna, která má chránit spodní vodu na českém území před vlivem těžby v polském hnědouhelném dole Turów, funguje. Potvrzují to data ze čtyř kontrolních vrtů v blízkosti stěny na polské straně. Hladiny v nejbližších vrtech se zvedly v rozsahu od 0,63 metru až do 4,17 metru, řekl dnes novinářům u česko-polské hranice ředitel České geologické služby (ČGS) Zdeněk Venera. Na české straně ale přesto vody dál ubývá. Kdy a zda vůbec se vliv projeví i na českém území, není teď podle Venery možné stanovit. Ekologové od začátku uvádějí, že je stěna na špatném místě a odtoku vody nezabrání. "Stěna funguje a je splněn i parametr nepropustnosti stěny, který je splněn víc, než je určeno v dohodě," uvedl Venera. Kromě nárůstu množství vody ve čtyřech kontrolních vrtech, přibylo podle něj vody i v dalších třech vrtech, které jsou 400 až 850 metrů od bariéry směrem na jih k české hranici. "V českých vrtech ale hladiny stále klesají, nacházejí se na historickém minimu, a z toho důvodu nemůžeme říct, že by se pozitivní efekt stěny projevil i na českém území," dodal. Jestli se vliv stěny projeví na českém území, zatím není podle Venery jasné. "Hydrologická situace je tam komplikovaná a k tomu bude potřeba, aby byl vypracován nový hydrogeologický model," řekl. Důl má podle něj povinnost do dvou let od dokončení stěny nový model zpracovat, k dispozici by tak měl být v polovině příštího roku. Na to bude podle ředitele geologické služby třeba počkat. Zároveň upozornil na to, že ročním monitoringem práce geologické služby nekončí, vyhodnocování dat bude pokračovat. Petra Kalenská, právnička společnosti Frank Bold, která se tématu dopadů těžby v Turówu na české území dlouhodobě věnuje, ale míní, že Česko by nemělo jen vyčkávat. "Česká republika by měla usilovat o to, aby Polsko skutečně zamezilo odtoku podzemní vody, a naplnilo tak funkčnost stěny ve všech bodech česko-polské dohody. Současně je také nutné pořídit aktualizovaný hydrogeologický model, který prokáže proudění podzemní vody, a v souvislosti s tím zveřejnit informace o podzemní vodě v blízkosti dolu Turów," uvedla k závěrům odborníků Kalenská. Vybudování podzemní těsnicí stěny v Polsku bylo zásadním bodem česko-polské dohody o řešení vlivu těžby v dole Turów, kterou vlády obou zemí podepsaly loni 3. (pokračování...)
Hrádek nad Nisou (Liberecko) 24. července (ČTK) - Stěna, která má chránit spodní vodu na českém území před vlivem těžby v polském hnědouhelném dole Turów, funguje. Potvrzují to data ze čtyř kontrolních vrtů v blízkosti stěny na polské straně. Hladiny v nejbližších vrtech se zvedly v rozsahu od 0,63 metru až do 4,17 metru, řekl dnes novinářům u česko-polské hranice ředitel České geologické služby (ČGS) Zdeněk Venera. Na české straně ale přesto vody dál ubývá. Kdy a zda vůbec se vliv projeví i na českém území, není teď podle Venery možné stanovit. Ekologové od začátku uvádějí, že je stěna na špatném místě a odtoku vody nezabrání. "Stěna funguje a je splněn i parametr nepropustnosti stěny, který je splněn víc, než je určeno v dohodě," uvedl Venera. Kromě nárůstu množství vody ve čtyřech kontrolních vrtech, přibylo podle něj vody i v dalších třech vrtech, které jsou 400 až 850 metrů od bariéry směrem na jih k české hranici. "V českých vrtech ale hladiny stále klesají, nacházejí se na historickém minimu, a z toho důvodu nemůžeme říct, že by se pozitivní efekt stěny projevil i na českém území," dodal. Jestli se vliv stěny projeví na českém území, zatím není podle Venery jasné. "Hydrologická situace je tam komplikovaná a k tomu bude potřeba, aby byl vypracován nový hydrogeologický model," řekl. Důl má podle něj povinnost do dvou let od dokončení stěny nový model zpracovat, k dispozici by tak měl být v polovině příštího roku. Na to bude podle ředitele geologické služby třeba počkat. Zároveň upozornil na to, že ročním monitoringem práce geologické služby nekončí, vyhodnocování dat bude pokračovat. Petra Kalenská, právnička společnosti Frank Bold, která se tématu dopadů těžby v Turówu na české území dlouhodobě věnuje, ale míní, že Česko by nemělo jen vyčkávat. "Česká republika by měla usilovat o to, aby Polsko skutečně zamezilo odtoku podzemní vody, a naplnilo tak funkčnost stěny ve všech bodech česko-polské dohody. Současně je také nutné pořídit aktualizovaný hydrogeologický model, který prokáže proudění podzemní vody, a v souvislosti s tím zveřejnit informace o podzemní vodě v blízkosti dolu Turów," uvedla k závěrům odborníků Kalenská. Vybudování podzemní těsnicí stěny v Polsku bylo zásadním bodem česko-polské dohody o řešení vlivu těžby v dole Turów, kterou vlády obou zemí podepsaly loni 3. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Archeologové v Turnově možná našli středověkou panskou usedlost či hostinec' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Věda a technika (vat) - Doprava (dpr). ID zprávy: T2023072102293|506475. Vydána 24.07.2023 13:01:54. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Archeologové v Turnově možná našli středověkou panskou usedlost či hostinec' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Věda a technika (vat) - Doprava (dpr). ID zprávy: T2023072102293|506475. Vydána 24.07.2023 13:01:54. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.