Ve španělském parlamentu si připomínají 40. výročí pokusu o puč

Madrid 23. února 2021 (ČTK) - Ve španělském parlamentu si dnes připomínají 40. výročí pokusu o převrat, který se nezdařil hlavně díky tehdejšímu králi Juanovi Carlosovi I. Ten se ale dnešní připomínky na rozdíl od svého syna, současného krále Felipa VI. a vládních představitelů nezúčastní, protože od loňska žije v Abú Zabí. Odpoledne mají poslanci jednat o návrhu katalánských separatistů zrušit nedotknutelnost hlavy státu i zvláštní jurisdikci pro členy královské rodiny, podle místních médií to odmítnou. Parlamentní strana Republikánská levice Katalánska (ERC), která dlouhodobě vystupuje proti monarchii, návrh předložila v souvislosti s loňským odchodem Juana Carlose I., který má po abdikaci v roce 2014 titul emeritní král, do Spojených arabských emirátů (SAE). Do ústraní odešel nyní třiaosmdesátiletý král kvůli podezření z korupce a daňových podvodů. Slíbil ale, že bude soudům k dispozici. Puč v době rodící se španělské demokracie zažehnal Juan Carlos I. ve svých třiačtyřiceti letech, když několik hodin po vpádu ozbrojenců do parlamentu vystoupil v televizním projevu ve vojenské uniformě a jako vrchní velitel ozbrojených sil vyzval armádu k dodržování ústavy. Deník El Mundo minulý týden zveřejnil rozhovor, v němž Juan Carlos I. mimo jiné přiznal hlavní zásluhu na potlačení puče tehdejšímu armádnímu veliteli Josému Justemu. "Byl to generál Juste, který zabránil tomu, aby (Alfonso) Armada nevstoupil do (královského) paláce Zarzuela," vzpomněl král. "Juste mi zavolal a zeptal se: Výsosti, jsem generál Juste, mohu se Vás na něco zeptat: Jste s generálem Armadou?," uvedl král. "Řekl jsem mu že ne a on mě před Armadou varoval," dodal král. Generál Alfonso Armada (1920-2013) byl jedním z lídrů pučistů a v roce 1983 byl odsouzen ke 30 letům vězení za vzpouru. Pět let nato ale dostal milost ze zdravotních důvodů. Třicet let vězení dostal i Antonio Tejero, který vedl přepadení poslanců v parlamentu. Tejero, který ještě žije, byl odsouzen v roce 1983 a v roce 1996 byl podmínečně propuštěn. Tejero byl už v roce 1980 odsouzen za plánování puče k sedmi měsícům vězení. Důvodem tehdy byla schůzka v madridské kavárně v roce 1978, na níž byl podle soudu puč chystán. Její účastníci ale tvrdili, že šlo jen o "kavárenské povídání". Pučisté se v roce 1981 snažili zvrátit cestu k demokracii, kterou Španělsko zahájilo po téměř čtyřicetileté diktatuře Franciska Franka, který zemřel v roce 1975. Jejich nespokojenost vzrostla mimo jiné kvůli legalizaci komunistické strany v roce 1977, či nárůstu násilí teroristické organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA), která cílila zejména na vojáky a policisty. Svou roli podle analytiků citovaných televizí RTVE sehrála i ekonomická krize po druhém ropném šoku v roce 1979 či autonomie přiznaná španělským regionům ústavou z roku 1978. Jako první ji získaly už v roce 1979 Baskicko a Katalánsko a po nich dalších regiony. Kromě vpádu ozbrojenců do parlamentu večer 23. února 1981 zažili krušné chvíle i obyvatelé Valencie, kde do ulic vjelo několik desítek tanků. I tamní velitel pučistů Jaime Milans del Bosch dostal 30 let vězení; v roce 1990 byl omilostněn kvůli vysokému věku. Další pučisté dostali menší tresty. Za vzpouru byli v demokratické historii Španělska kromě pučistů z roku 1981 odsouzeni i katalánští separatističtí politici, kteří v roce 2019 dostali tresty vězení devět až 13 let. Důvodem bylo uspořádání neústavního referenda o nezávislosti Katalánska v říjnu 2017 a rezoluce o vyhlášení nezávislosti, kterou týž měsíc po plebiscitu přijal katalánský parlament. nob jrm - sdílejte článek