Slovinsko chce v čele EU začít oživení po krizi, čelí kritice kvůli prokuratuře

Brusel 1. července (zpravodaj ČTK) - Předsednictví Evropské unie dnes na půl roku přebírá Slovinsko, které chce své hlavní úsilí v čele sedmadvacítky zemí věnovat ekonomickému oživení po pandemii covidu-19 a posílení odolnosti unie vůči podobným krizím. Mezi další slovinské priority patří práce na rozšíření evropského bloku o země západního Balkánu či posílení kybernetické bezpečnosti. Slovinská vláda, která čelí kritice za nejmenování evropského prokurátora či údajnou snahu omezovat svobodu médií, se rovněž hodlá zaměřit na posilování evropských hodnot. Slovinsko se dnes podle unijních činitelů stane 13. členskou zemí, jejíž národní plán obnovy schválí Evropská komise. Lublaň by měla z mimořádného fondu na základě této investiční a reformní strategie dostat dotace až 1,8 miliardy eur (45,5 miliardy korun), dalších 700 milionů eur pak v rámci výhodných úvěrů. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová vyrazila spolu se sborem komisařů na návštěvu slovinské metropole, kde vedle zmíněného potvrzení plánu obnovy povedou debatu i o programu předsednictví. "Naším cílem je posunout co nejvíce kupředu národní plány obnovy již v červenci a poté v září," řekl novinářům slovinský velvyslanec při EU Iztok Jarc. Ministři financí členských zemí by první skupinu plánů posvěcených komisí mohli schválit na svém úvodním zasedání pod slovinským vedením v polovině července. Hned poté by země, mezi nimiž nebude Česko, měly dostat své první příspěvky. Sama předsednická země si přitom již vyslechla kritické hlasy za to, že na rozdíl od většiny ostatních dosud nejmenovala svého zástupce v Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) . Právě nová evropská prokuratura má od června na starosti vyšetřování případných podvodů spojených s rozdělováním peněz z rozpočtu EU i bezprecedentního společného fondu. "Proto vidím Slovinsko jako velké riziko, neboť peníze tam budou nadále proudit, ale systém řízení a kontroly fondů EU ve Slovinsku bude skutečně velmi zasažen," řekla bruselskému webu Politico šéfka EPPO Laura Kövesiová. Slovinsko se přitom během předsednictví chce zaměřit i na téma evropských hodnot, z jejichž porušování viní Brusel maďarského premiéra Viktora Orbána, k jehož hlavním politickým spojencům patří konzervativní předseda slovinské vlády Janez Janša. On sám již přiměl komisi ozvat se vůči snaze omezit nezávislost tamní veřejné tiskové agentury. Nezisková organizace Evropské občanské fórum (ECF) pak Slovinsko nedávno přidala mezi země, v nichž hrozí oslabení občanských práv, což podle ní vedle omezení nezávislosti médií dokládá snaha omezit svobodu shromažďování. "Věříme, že dobré pochopení ústavních, socioekonomických, politických, historických a všech dalších podobností a rozdílů mezi členskými státy může přispět k posílení právního státu v unii," uvedl slovinský ministr zahraničí Anže Logar s tím, že Lublaň bude usilovat o lepší porozumění různým systémům v různých unijních zemích. Z dlouhodobě sporných témat EU chce Slovinsko posunout kupředu hlavně otázku rozšíření o balkánské země, které v posledních letech svými požadavky zablokovaly některé unijní státy od Francie po Bulharsko. Slovinsko hodlá na podzim uspořádat summit se státy regionu a klást důraz na pomoc jejich ekonomikám na cestě z pandemické krize. Rozšíření unie bude i prioritou českého předsednictví, které začne přesně rok po tom slovinském. kpc lcm - sdílejte článek