Lidé mohou vzpomínkami obohatit on-line Databázi dějin všedního dne

Praha 10. července 2021 (ČTK) - Sepsanými vzpomínkami a zážitky mohou lidé přispět do Databáze dějin všedního dne. Web počátkem července spustila Akademie věd ČR (AV). Databáze nyní čítá asi 500 příspěvků. Značnou část tvoří vzpomínky na 40. léta, řekl ČTK historik Vojtěch Kessler. Databáze má podle něj sloužit jako nástroj pro badatele, ale i k programům pro veřejnost. Tým, který o databázi pečuje, také veřejnost žádá o zaslání vzpomínek na 60. a 70. léta i pozdější období. Projekt má kořeny v 90. letech, oživení a větší podpory se však databáze dočkala teprve před několika lety. Kessler poznamenal, že většina současného obsahu byla sebrána koncem tisíciletí a jádro tvoří především pamětnické zážitky ze 40. let. "Pokud v těch 90. letech někdo něco napsal, řekněme sedmdesátník, tak mu jako jeho nejdynamičtější životní období přišlo, když mu bylo 20, 30 let," uvedl Kessler s tím, že tito lidé v mládí navíc zažili válku. "Což je logicky také pro toho autora impuls, že zrovna ta válka je zajímavá, dynamická, tak se o ní rozepíšeme. Jsou tam třeba ale i 30. léta - někteří autoři považují za nejzajímavější vzpomínky ze svého raného dětství. Když vyrůstali chodili do školy, poznávali svět," zdůraznil historik. Na dotaz, které ze zaznamenaných vzpomínek ho obzvlášť upoutaly, Kessler uvedl, že nemůže zmínit konkrétní příběh či myšlenku. "Spíše mě překvapuje, když pročítám jednotlivé texty a vzpomínky, že pro ty lidi období nebo události, které my z hlediska historie považujeme za kritické či význačné, tvoří nějaké pozadí. Řekněme tomu šedé pozadí. To, co se osobně odehrává v jejich životě, je mnohem zajímavější, dynamičtější a plastičtější," popsal badatel. "A tento rozpor v tom, že se nepřekrývá to, co považuje "objektivní" historiografie nebo historie za zajímavé, s tím, co vlastně potom prožívají ti samotní lidé, to je na tom asi to nejzajímavější," míní Kessler, který pracuje v Historickém ústavu AV. Také lidé, kteří přispěli svými vzpomínkami v poslední době, jsou podle Kesslera zpravidla senioři. "Pokud něco poslal mladší člověk, tak neposlal svůj text, ale třeba texty po rodičích, kteří kolikrát už ani nežijí, " konstatoval historik. Historici pro databázi sbírají materiály výhradně v písemné podobě. Lidé mohou své zážitky nebo zapsané vzpomínky svých blízkých zaslat buď elektronicky na e-mail ddvd@hiu.cas.cz či je dodat na Historický ústav v klasické listinné podobě. Badatelé tyto záznamy zdigitalizují a původním majitelům vrátí zpátky. Kessler také ČTK řekl, že v dohledné době plánují v souvislosti s databází i další aktivity - například cykly přednášek na školách nebo univerzitách třetího věku. Samotní badatelé by pak v budoucnu rádi naplnili původní vizi a kolem sbírky utvořili pracovní skupinu. "To znamená, abychom shromáždili badatele z nejrůznějších oborů a ústavů tak, aby na bázi této databáze mohli diskutovat, vytvářet workshopy, společné texty, projekty, podávat granty," uvedl Kessler. "Vlastně by ta databáze sloužila jako nástroj pro výzkumníky z nejrůznějších oborů – historie, etnologie, sociologie, antropologie," uzavřel historik. sar mal - sdílejte článek