Čtyři pamětníci krutých událostí 20. století dostali Ceny Paměti národa
Praha 17. listopadu 2021 (ČTK) - Ceny Paměti národa, kterými společnost Post Bellum oceňuje pamětníky zlomových momentů 20. století, dnes v Národním divadle dostaly čtyři osobnosti. Jsou jimi Jarmila Stibicová, která podepsala Chartu 77, mnohokrát ji zatkla StB, a přitom se nenechala zlomit. Lívia Herzová svým odhodláním zachránila v Osvětimi život matce. Jiří Lukšíček organizoval skautskou odbojovou skupinu a strávil za to šest let v uranových lágrech. František Vaczula byl vězněn za pokus o útěk přes hranice a strávil tři roky v těžkých podmínkách oddílů Pomocných technických praporů, tedy táborů nucených prací.
Jiří Lukšíček se narodil v roce 1933 v Praze, od roku 1945 byl členem Junáka. Po roce 1948 se zapojil do odbojové skautské skupiny ve skupině, která se zaměřovala na distribuci protirežimních letáků a sabotáže. V březnu 1953 byl po nevydařené záškodnické akci s dalšími dvěma skauty odsouzen. Trest si odpykával v uranových dolech, po pěti týdnech byl na amnestii propuštěn. Na vojně byl u Pomocných technických praporů, zatčen byl opakovaně a nakonec odsouzen na šest let a strávil je opět v lágrech na Jáchymovsku. Po listopadu 1989 se stal hlavním vedoucím střediska a také aktivním činovníkem Junáka.
Cenu mu dnes předala na pódiu v ND jeho žena Helena. "Mám za sebou plno přednášek, které jsem dělal pro mladší generaci, ti se s tím musejí seznámit. To je to, co můžeme ještě udělat. (...) Od roku 1945 jsme skaut a jsem nekonečně hrdý, že se do dneška udržel na té úrovni, na jaké byl," řekl při přebírání ceny.
Lívia Herzová se narodila v roce 1926 ve slovenské vsi Tornala v maďarské židovské rodině. V roce 1938 se Tornala stala součástí Maďarska. V červnu 1944 byla s matkou deportována do Osvětimi. Absolvovala selekci u Josefa Mengeleho, který její příbuzné poslal na smrt. Po třech měsících byla Lívia s matkou poslána s dalšími ženami do koncentračního tábora Münchmühle a plnily bomby a granáty v největší říšské továrně na výbušniny. V březnu 1945 se všechny ženy z tábora vydaly na pochod smrti. Lívia i s matkou přežily, po osvobození Američany se jim podařilo dostat do rodného města.
František Vaczula se narodil v roce 1929 ve Veľkých Úľanech na Slovensku v chudé maďarské rodině. Dětství prožil ve vsi, která je dnes součástí bratislavské Petržalky, kterou v říjnu 1938 obsadili Němci, a musel přejít do německé a později slovenské školy. V roce 1946 musela rodina přesídlit na Moravu. V roce 1949 se mohla v rámci reslovakizace vrátit na Slovensko, Františkův otec to ale odmítl a byl za to poslán na tři roky do jáchymovských dolů. Rodina po návratu zjistila, že v jejich domě žije někdo jiný. František se pokusil o útěk za hranice, byl však zadržen a odsouzen. Tři roky strávil u Pomocných technických praporů.
Cenu mu dnes v Praze předala dcera. Na dotaz, co by se stalo, kdyby se mu tehdy útěk přes hranice povedl, odpověděl, že v každém případě chtěl finančně podporovat rodiče doma. "Jen jsem nevěděl, jak bych peníze posílal," řekl jednaosmdesátiletý laureát ceny. Doplnil, že když dnes vidí na Slovensku nebo v Česku ty, kdo stále zvedají rudý prapor komunismu, pochybuje o tom, zda se ideály 17. listopadu 1989 podařilo naplnit.
Jarmila Stibicová se narodila v roce 1933 v Turkovicích na Pardubicku. Vystudovala češtinu, ruštinu a angličtinu na FF UK a působila jako středoškolská profesorka. V roce 1969 byla odsouzena za rozšiřování letáků k výročí 21. srpna 1968 na šest měsíců s podmínečným odkladem na dva roky. Po propuštění ze školy pracovala jako uklízečka a soukromě vyučovala angličtinu. V roce 1977 podepsala Chartu 77, od té doby učit nemohla. Uklízela až do listopadu 1989, i během té doby však byla perzekvována. V únoru 1990 opět začala učit, angažovala se v Občanském fóru a později v Občanském hnutí, byla v prvním zastupitelstvu Pardubic. Od roku 1990 spolupracuje s organizací Amnesty International.
"Je důležité nezapomínat na minulost, ale také žít přítomností. V současné době mi optimismus dodaly výsledky voleb. Vítám, že poprvé od listopadu 1989 se do Poslanecké sněmovny nedostala komunistická strana," řekl při zastoupení laureátky její synovec Richard Pětioký a sklidil za to potlesk. Tlumočil také obavu Stibicové z "vyjadřování sympatií ke kremelskému režimu" i její naději, kterou vidí stejně jako v listopadu 1989 v mladých lidech.
Ceny paměti národa uděluje od roku 2010 společnost Post Bellum těm, kteří se za svého života zachovali v těžkém životním okamžiku hrdinně či se nezpronevěřili svým životním postojům. Ať už jde o válečné veterány, disidenty, politické vězně, odbojáře, perzekvované spisovatele, představitele undergroundu, skauty, příslušníky církví nebo přeživší holokaust.
hrm snm - sdílejte článek
Následuje: V ústeckém muzeu byla dokončena nová stálá výstava Naši Němci
Ústí nad Labem 17. listopadu (ČTK) - V ústeckém muzeu byla dokončena a dnes také slavnostně otevřena nová stálá expozice Naši Němci. Ve 20 místnostech výstava nastiňuje dějiny česko-německého soužití na území dnešní České republiky od středověku do 20. století. Příprava projektu trvala deset let, investice činila 52 milionů korun včetně daně, řekl dnes novinářům Petr Koura, ředitel společnosti Collegium Bohemicum, která má expozici na starosti. Kromě politických dějin se výstava dotýká kultury, zvyků, spolkové činnosti či sportování Němců v Čechách. Odhaluje také méně známou historii, věnuje se i tématu nacismu a vysídlení. Plochou 1500 metrů čtverečních je větší než loni v Mnichově otevřené Sudetoněmecké muzeum. Koura doufá, že výstavu navštíví právě i Němci, pro německé školy pak chystá vzdělávací program. Celá výstava je ozvučena, lidé si budou od čtvrtka, kdy bude výstava pro veřejnost oficiálně otevřena, moci poslechnout nahrávky pamětníků, uslyší zpěv českých a německých vojáků jdoucích do boje, řinčení na barikádě v roce 1848. Uvidí příběhy předmětů, 3D sochu maršála Radeckého, rozpohybované historické postavy, vstoupí do německé hospody v Lokti, funkcionalistické vily v Brně, secesního hotelu v Liberci i pražské kavárny. Návštěvníci zažijí atmosféru Rakouska-Uherska a vybrat si budou moci českou, německou či židovskou cestu za druhé světové války. Mezi unikátnosti výstavy Koura mimo jiné řadí sochu madony, takzvanou sochu s příběhem zapůjčenou z Národní galerie. Na výstavě je umístěna v části, kde jsou exempláře odkazující na období středověku. Vznikla ve 13. století v Porýní a dostala se do Čech za Karla IV. (pokračování...)
Ústí nad Labem 17. listopadu (ČTK) - V ústeckém muzeu byla dokončena a dnes také slavnostně otevřena nová stálá expozice Naši Němci. Ve 20 místnostech výstava nastiňuje dějiny česko-německého soužití na území dnešní České republiky od středověku do 20. století. Příprava projektu trvala deset let, investice činila 52 milionů korun včetně daně, řekl dnes novinářům Petr Koura, ředitel společnosti Collegium Bohemicum, která má expozici na starosti. Kromě politických dějin se výstava dotýká kultury, zvyků, spolkové činnosti či sportování Němců v Čechách. Odhaluje také méně známou historii, věnuje se i tématu nacismu a vysídlení. Plochou 1500 metrů čtverečních je větší než loni v Mnichově otevřené Sudetoněmecké muzeum. Koura doufá, že výstavu navštíví právě i Němci, pro německé školy pak chystá vzdělávací program. Celá výstava je ozvučena, lidé si budou od čtvrtka, kdy bude výstava pro veřejnost oficiálně otevřena, moci poslechnout nahrávky pamětníků, uslyší zpěv českých a německých vojáků jdoucích do boje, řinčení na barikádě v roce 1848. Uvidí příběhy předmětů, 3D sochu maršála Radeckého, rozpohybované historické postavy, vstoupí do německé hospody v Lokti, funkcionalistické vily v Brně, secesního hotelu v Liberci i pražské kavárny. Návštěvníci zažijí atmosféru Rakouska-Uherska a vybrat si budou moci českou, německou či židovskou cestu za druhé světové války. Mezi unikátnosti výstavy Koura mimo jiné řadí sochu madony, takzvanou sochu s příběhem zapůjčenou z Národní galerie. Na výstavě je umístěna v části, kde jsou exempláře odkazující na období středověku. Vznikla ve 13. století v Porýní a dostala se do Čech za Karla IV. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Čtyři pamětníci krutých událostí 20. století dostali Ceny Paměti národa' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2021111708177|501587. Vydána 17.11.2021 21:21:27. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Čtyři pamětníci krutých událostí 20. století dostali Ceny Paměti národa' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2021111708177|501587. Vydána 17.11.2021 21:21:27. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.