Ruské akcie klesly téměř o 50 procent, rubl je na historickém minimu
Moskva 24. února 2022 (ČTK) - Ruské akcie dnes dopoledne oslabily téměř o 50 procent a na rekordním minimum se ocitl ruský rubl. Investoři se ruských aktiv hromadně zbavují kvůli útoku ruských vojsk na Ukrajinu a kvůli dopadům, který tento krok bude mít na evropskou i globální ekonomiku. Hodnota akcií na burze v Moskvě tak spadla o více než 250 miliard dolarů (5,6 bilionu Kč). Centrální banka zahájila intervenci na devizových trzích, aby propad kurzu rublu mírnila.
Index MOEX, který je denominovaný v rublech, dopoledne klesl na moskevské burze až pod 1682 bodů, což je proti středečnímu závěru kolem 3085 bodů propad o 45 procent. Později ztrátu zmírnil na 30 procent a nacházel se blízko 2181 bodů.
Dolar mezitím vystoupil těsně k 90 rublům, kde ještě nikdy nebyl. Krátce před polednem středoevropského času se prodával za 84,95 rublu, a vykazoval tak růst o 3,9 procenta. Rubl se ale částečně zotavil jen díky tomu, že mu přispěchala na pomoc ruská centrání banka, která vytvořila umělou poptávku po rublech. Kurz ale dál prudce kolísá na obě strany. Před rokem se dolar prodával asi za 70 rublů.
Rusko dnes brzy ráno zahájilo na pokyn prezidenta Vladimira Putina raketovou palbu na ukrajinské cíle, a vyvolalo tak v Evropě nejhorší bezpečnostní krizi za desítky let. Ukrajinské ministerstvo vnitra varovalo, že hlavní město Kyjev je terčem útoku, a vyzvalo občany, aby se uchýlili do krytů. Očekává se, že Putinovo rozhodnutí donutí Západ, aby vůči Rusku zavedl nejtvrdší sankce, jaké kdy použil.
Brzy ráno moskevská burza přerušila obchodování na všech trzích. Banky pak začaly stanovovat kurz rublu na výrazně slabších úrovních, někdy i více než 100 rublů za dolar. Za euro pak největší ruská banka Sberbank chtěla až 116 rublů, informovala agentura RIA Novosti.
spr
- sdílejte článek
Následuje: Analytici: Konflikt na Ukrajině se projeví zpočátku hlavně u energií a potravin
Praha 24. února (ČTK) - Eskalace konfliktu na Ukrajině způsobí v krátkodobém horizontu především zdražení řady komodit, především ropy, zemního plyny, ale například i pšenice. To následně způsobí zdražení potravin a energií, tedy další růst inflace. Celkově se tak ekonomika dočasně ocitne ve stagflačním vývoji, kdy zároveň roste inflace a brzdí ekonomický růst. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které oslovila ČTK. Ekonomové zároveň upozornili, že dlouhodobější dopad zatím nelze přesně určit především s ohledem na to, že není známá podoba nových sankcí proti Rusku. O těch rozhodnou představitelé EU dnes večer. Například hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek odhadl, že v případě úplného výpadku českého vývozu export do Ruska, například kvůli zvažovanému odpojení Ruska od platebního systému SWIFT, by dopad do české ekonomiky byl zhruba 1,2 procenta hrubého domácího produktu. Ten loni podle dat ČSÚ činil zhruba 5,7 bilionu korun. "Okamžitým dopadem ruské invaze je zdražení energií na evropském trhu. Další dopady budou závislé na tvrdosti přijatých sankcí mezinárodního společenství vůči ruským agresorům. Sankce sice zasáhnou především ruskou ekonomiku, ovšem čím tvrdší budou, tím citelnější dopady vyvolají I v ekonomice EU," uvedl dále. I podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera je nyní vyčíslování možných ekonomických dopadů předčasné, protože se budou odvíjet od dalšího vývoje sankcí a následných odvetných sankcí. "Hlavní rizika jsou však spojená s energetickou situací, pokud by byly omezeny dodávky plynu do Evropy. Obecně je tak vývoj pro ekonomiku stagflační, bude brzdit růst a zároveň zvyšovat inflaci, a to nejen z titulu vyšších cen energetických komodit, ale také z titulu oslabení koruny či růstu cen drahých kovů nezbytných v průmyslové výrobě," uvedl. "První klíčové dopady už vidíme: koruna prudce oslabila a zvýšily se ceny ropy, zemního plynu a pšenice. K tomu se nejspíš přiřadí i růst cen některých příbuzných zemědělských produktů a také dalších položek, které Ukrajina vyvážela, jako je třeba železná ruda a výrobky z oceli. (pokračování...)
Praha 24. února (ČTK) - Eskalace konfliktu na Ukrajině způsobí v krátkodobém horizontu především zdražení řady komodit, především ropy, zemního plyny, ale například i pšenice. To následně způsobí zdražení potravin a energií, tedy další růst inflace. Celkově se tak ekonomika dočasně ocitne ve stagflačním vývoji, kdy zároveň roste inflace a brzdí ekonomický růst. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které oslovila ČTK. Ekonomové zároveň upozornili, že dlouhodobější dopad zatím nelze přesně určit především s ohledem na to, že není známá podoba nových sankcí proti Rusku. O těch rozhodnou představitelé EU dnes večer. Například hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek odhadl, že v případě úplného výpadku českého vývozu export do Ruska, například kvůli zvažovanému odpojení Ruska od platebního systému SWIFT, by dopad do české ekonomiky byl zhruba 1,2 procenta hrubého domácího produktu. Ten loni podle dat ČSÚ činil zhruba 5,7 bilionu korun. "Okamžitým dopadem ruské invaze je zdražení energií na evropském trhu. Další dopady budou závislé na tvrdosti přijatých sankcí mezinárodního společenství vůči ruským agresorům. Sankce sice zasáhnou především ruskou ekonomiku, ovšem čím tvrdší budou, tím citelnější dopady vyvolají I v ekonomice EU," uvedl dále. I podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera je nyní vyčíslování možných ekonomických dopadů předčasné, protože se budou odvíjet od dalšího vývoje sankcí a následných odvetných sankcí. "Hlavní rizika jsou však spojená s energetickou situací, pokud by byly omezeny dodávky plynu do Evropy. Obecně je tak vývoj pro ekonomiku stagflační, bude brzdit růst a zároveň zvyšovat inflaci, a to nejen z titulu vyšších cen energetických komodit, ale také z titulu oslabení koruny či růstu cen drahých kovů nezbytných v průmyslové výrobě," uvedl. "První klíčové dopady už vidíme: koruna prudce oslabila a zvýšily se ceny ropy, zemního plynu a pšenice. K tomu se nejspíš přiřadí i růst cen některých příbuzných zemědělských produktů a také dalších položek, které Ukrajina vyvážela, jako je třeba železná ruda a výrobky z oceli. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ruské akcie klesly téměř o 50 procent, rubl je na historickém minimu' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Politika (pol) - Burzy akciové = kapit. (bua) - Burzy peněžní (bup). ID zprávy: T2022022405579|502201. Vydána 24.02.2022 12:12:10. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ruské akcie klesly téměř o 50 procent, rubl je na historickém minimu' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Politika (pol) - Burzy akciové = kapit. (bua) - Burzy peněžní (bup). ID zprávy: T2022022405579|502201. Vydána 24.02.2022 12:12:10. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
