Na šesté konferenci dárců pro Sýrii se vybralo 6,4 miliardy eur
Brusel 10. května 2022 (ČTK) - Na mezinárodní dárcovské konferenci se dnes vybralo 6,4 miliardy eur (160 miliard korun) pro Sýrii a sousední státy, které přijímají syrské uprchlíky. Vybraná částka lehce převyšuje sumu, na kterou OSN cílilo. Válka v Sýrii trvá už více než deset let, v Bruselu se konference konala po šesté, informovala agentura Reuters.
"Nezapomínáme na syrský lid a situaci v Sýrii," uvedl šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell. "Sýrie a utrpení jejího lidu už není nutně v centru pozornosti. Po jedenácti letech je tu určitá únava," připustil.
Rusko nebylo pozváno, protože zveme jen ty partnery, kteří mají skutečný a reálný zájem přispět ke světovému míru...
Prakticky všichni Syřané žijí v chudobě, řekl Borrell. Vnitřně vysídlených je 6,9 milionu Syřanů. Za hranice jich uprchlo dalších 6,5 milionu, z toho naprostá většina zůstala v sousedních zemích. Také ony dostanou část dnes přislíbených peněz.
Na konferenci se sešli představitelé 55 států a 22 mezinárodních organizací. Chybělo Rusko, které nebylo pozváno kvůli svému napadení Ukrajiny. "Rusko nebylo pozváno, protože zveme jen ty partnery, kteří mají skutečný a reálný zájem přispět ke světovému míru," řekl Borrell. Rusko je v regionu klíčovým partnerem režimu syrského prezidenta Bašára Asada.
lsa jd - sdílejte článek
Následuje: Analytici:Původ inflace sahá před pandemii, vedle sazeb lze proti ní využít kurz
Praha 10. května (ČTK) - Aktuálně vysoká inflace v Česku ve srovnání i s dalšími zeměmi EU má původ již ve vývoji ekonomiky před pandemií koronaviru, kdy byl napjatý trh práce v podobě nedostatku pracovních sil a rostoucích mezd. Následně k inflaci přispěla i uvolněná rozpočtová politika vlády během pandemie, díky které se do ekonomiky dostalo poměrně velké množství peněz. Dalším důvodem je pozdější a rychlejší nástup růstu cen energií ve srovnání s jinými státy. Vliv měl i vývoj na trhu nemovitostí. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených dnes ČTK. Vedle zvyšování úrokových sazeb by v boji proti inflaci mohlo podle nich krátkodobě pomoci umělé posilování kurzu koruny ze strany České národní banky (ČNB), které by zlevnilo dovážené zboží. Dalším, ale poměrně extrémním opatřením by pak podle oslovených analytiků mohla být změna daní nebo stanovení určitých cenových stropů či regulace. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku je nejvyšší od prosince 1993. Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta, informoval dnes Český statistický úřad (ČSÚ). "Inflační podhoubí u nás bylo výrazné již před pandemií následkem přehřátého trhu práce stejně jako v okolních zemích našeho regionu. Velmi uvolněná fiskální politika v průběhu pandemie tyto inflační tlaky dále rozvířila a přenos vyšších cen na spotřebitele se tak tuzemským firmám činí patrně jednodušeji, protože stále navzdory vyšším cenám zůstává dostatečně silná poptávka," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Zároveň upozornil, že okolní země jako Maďarsko nebo Polsko mají inflaci nižší. "Ale ten rozdíl je patrně tažen různými administrativními vlivy pro zastropování cen, bez kterých by i v těchto zemích byla inflace stejně vysoká, možná i vyšší," dodal. "Válka na Ukrajině umocnila problémy, které byly v ekonomice kvůli obnovené poptávce po pandemii koronaviru, na kterou dodavatelé nestihli zareagovat a na všeobecné zvyšování cenové hladiny, způsobené tisknutím nových peněz kvůli odvrácení šoku v začátku roku 2020," uvedl analytik Portu Filip Louženský. Navíc se v Česku podle hlavního ekonoma Creditas Petra Dufka nakumulovalo zvyšování cen energií do kratší doby, protože začalo později než v jiných zemích. "Máme tu navíc dva specifické inflační faktory – a sice rychlý růst cen oblečení a obuvi, který nevidíme v žádné jiné zemi EU, a vedle toho prudké zdražování v oblasti gastronomie a ubytování (HORECA). Ani to není srovnatelné v rámci ostatních zemí EU," uvedl. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy v Česku nastala poměrně specifická situace přehřátí trhu práce a nemovitostního trhu. "Dlouhodobě nejnižší míra nezaměstnanosti v EU vytváří tlak na růst mezd, který není v jiných zemích EU tak silný. Zároveň pomalá povolovací řízení už léta dusí realitní výstavbu. To rovněž vede k tlaku na růst cen nemovitostí, který v celé EU prakticky nemá obdoby," uvedl. (pokračování...)
Praha 10. května (ČTK) - Aktuálně vysoká inflace v Česku ve srovnání i s dalšími zeměmi EU má původ již ve vývoji ekonomiky před pandemií koronaviru, kdy byl napjatý trh práce v podobě nedostatku pracovních sil a rostoucích mezd. Následně k inflaci přispěla i uvolněná rozpočtová politika vlády během pandemie, díky které se do ekonomiky dostalo poměrně velké množství peněz. Dalším důvodem je pozdější a rychlejší nástup růstu cen energií ve srovnání s jinými státy. Vliv měl i vývoj na trhu nemovitostí. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených dnes ČTK. Vedle zvyšování úrokových sazeb by v boji proti inflaci mohlo podle nich krátkodobě pomoci umělé posilování kurzu koruny ze strany České národní banky (ČNB), které by zlevnilo dovážené zboží. Dalším, ale poměrně extrémním opatřením by pak podle oslovených analytiků mohla být změna daní nebo stanovení určitých cenových stropů či regulace. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku je nejvyšší od prosince 1993. Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta, informoval dnes Český statistický úřad (ČSÚ). "Inflační podhoubí u nás bylo výrazné již před pandemií následkem přehřátého trhu práce stejně jako v okolních zemích našeho regionu. Velmi uvolněná fiskální politika v průběhu pandemie tyto inflační tlaky dále rozvířila a přenos vyšších cen na spotřebitele se tak tuzemským firmám činí patrně jednodušeji, protože stále navzdory vyšším cenám zůstává dostatečně silná poptávka," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Zároveň upozornil, že okolní země jako Maďarsko nebo Polsko mají inflaci nižší. "Ale ten rozdíl je patrně tažen různými administrativními vlivy pro zastropování cen, bez kterých by i v těchto zemích byla inflace stejně vysoká, možná i vyšší," dodal. "Válka na Ukrajině umocnila problémy, které byly v ekonomice kvůli obnovené poptávce po pandemii koronaviru, na kterou dodavatelé nestihli zareagovat a na všeobecné zvyšování cenové hladiny, způsobené tisknutím nových peněz kvůli odvrácení šoku v začátku roku 2020," uvedl analytik Portu Filip Louženský. Navíc se v Česku podle hlavního ekonoma Creditas Petra Dufka nakumulovalo zvyšování cen energií do kratší doby, protože začalo později než v jiných zemích. "Máme tu navíc dva specifické inflační faktory – a sice rychlý růst cen oblečení a obuvi, který nevidíme v žádné jiné zemi EU, a vedle toho prudké zdražování v oblasti gastronomie a ubytování (HORECA). Ani to není srovnatelné v rámci ostatních zemí EU," uvedl. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy v Česku nastala poměrně specifická situace přehřátí trhu práce a nemovitostního trhu. "Dlouhodobě nejnižší míra nezaměstnanosti v EU vytváří tlak na růst mezd, který není v jiných zemích EU tak silný. Zároveň pomalá povolovací řízení už léta dusí realitní výstavbu. To rovněž vede k tlaku na růst cen nemovitostí, který v celé EU prakticky nemá obdoby," uvedl. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Na šesté konferenci dárců pro Sýrii se vybralo 6,4 miliardy eur' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Finance (fin). ID zprávy: T2022051007764|502803. Vydána 10.05.2022 19:26:37. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Na šesté konferenci dárců pro Sýrii se vybralo 6,4 miliardy eur' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Finance (fin). ID zprávy: T2022051007764|502803. Vydána 10.05.2022 19:26:37. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.