Senát letos dostal rekordně nízký počet návrhů na státní vyznamenání
Praha 24. května 2022 (ČTK) - Senát letos dostal rekordně nízký počet návrhů na státní vyznamenání, která bude o říjnovém státním svátku naposledy udělovat prezident Miloš Zeman. Je jich podle informací ČTK osm, zhruba o polovinu méně než loni. Nominace dnes projednal senátní podvýbor pro státní vyznamenání, ke schválení organizačnímu výboru a následně Senátu je předloží v červnu, kdy také návrhy zveřejní. Schůze horní komory by se měla uskutečnit nejpozději 15. června.
Mezi kandidáty podle serveru Seznam Zprávy patří členové protinacistické odbojové skupiny Tři králové Václav Morávek, Josef Balabán a Josef Mašín. Jeho synové Ctirad a Josef, kteří patřili k nejvýraznějším postavám protikomunistického odboje, zase figurují mezi adepty na ocenění navrhované Sněmovnou.
Počet kandidátů na státní vyznamenání byl v porovnání s předchozím rokem o polovinu nižší i v loňském roce, kdy horní komora poslala na Hrad 15 nominací ze 17 návrhů. Zatímco z předloňských návrhů Senátu si Zeman žádný nevybral, loni se ztotožnil se Senátem ve dvou případech. Vyznamenání v náhradním březnovém termínu dostali první velitel československé 310. perutě britského Královského letectva (RAF) Alexander Hess a první velitel československého praporu mírových sil OSN v misi UNPROFOR na území bývalé Jugoslávie Karel Blahna.
Vztahy mezi Hradem a Senátem výrazně ochladly kvůli cestě senátorů na Tchaj-wan v roce 2020, kterou prosadil předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) navzdory hrozbám pevninské Číny. S cestou nesouhlasil ani Zeman.
Lidé mohou podávat návrhy na čtyři státní vyznamenání. Řád Bílého lva je nejvyšší vyznamenání lidí, kteří se zvlášť vynikajícím způsobem zasloužili o Českou republiku. Řád Tomáše Garrigua Masaryka je určen lidem, kteří se vynikajícím způsobem zasloužili o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva. Medaile Za hrdinství je vyznamenání za hrdinství v boji a vyznamenání těch, kteří se s nasazením vlastního života zasloužili o záchranu jiného člověka nebo značných materiálních hodnot. Medaile Za zásluhy je pak určena lidem, kteří se zasloužili o stát nebo územní samosprávný celek.
mhm snm - sdílejte článek
Následuje: Každá desátá domácnost v eurozóně vlastní kryptoativa, ukázal průzkum ECB
Frankfurt/Praha 24. května (ČTK) - Každá desátá domácnost v eurozóně vlastní kryptoaktiva, jako je například bitcoin. U bohatých lidí je přitom jen o málo větší pravděpodobnost, že nějaká mají, než je tomu v případě chudých občanů. Ukázaly to dnes výsledky průzkumu, který si nechala udělat Evropská centrální banka (ECB). Ta sama - stejně jako regulační orgány v některých dalších zemích včetně Spojených států - přitom lidi před nákupem bitcoinů a dalších kryptoměn už několikrát varovala. Zájem o kryptoměny roste i v České republice, která ale není členem eurozóny. Podle březnového průzkumu je vlastní více než 13 procent českých investorů, před rokem to bylo necelých deset procent. Trh kryptoměn dlouhodobě vykazuje prudké cenové výkyvy a zejména v poslední době prochází výraznou turbulencí. Úřady se proto snaží odhadnout, zda by prudké cenové výkyvy v tomto relativně novém segmentu finančního systému mohly znamenat hrozbu pro rozpočty domácností. Průzkum ECB se zaměřil na očekávání spotřebitelů a zjistil, že v průměru deset procent domácností v šesti zemích, kde se průzkum konal, vlastní kryptoaktiva. Podíl takových domácností je od šesti procent ve Francii po 14 procent v Nizozemsku. Kolem 37 procent respondentů oznámilo, že vlastní kryptoměny v objemu do 999 eur (24.644 Kč), zatímco 29 procent jich drží kryptoměny v objemu 1000 až 4999 eur (24.669 až 123.320 Kč) a 13 procent v objemu 5000 až 9999 eur (123.335 až 246.646 Kč). Zbytek jich investoval víc. Ve všech sledovaných zemích pak průzkum ukázal, že u 20 procent nejbohatších respondentů byla nejvyšší pravděpodobnost, že vlastní kryptoměny. Digitální mince ale podle průzkumu vlastní větší podíl domácností s nižšími příjmy než těch, které patří ke střední třídě. "V průměru ve sledovaných zemích platí, že u mladých dospělých mužů a velmi vzdělaných respondentů je větší pravděpodobnost, že investují do kryptoaktiv," uvedla ECB. "Co se finanční gramotnosti týče, pak u respondentů, kteří se zařadili buď na nejvyšší, nebo na nejnižší úroveň z hlediska výsledků finanční gramotnosti, byla vysoká pravděpodobnost, že drží kryptoaktiva." Evropská centrální banka tato data zveřejňuje poprvé. (pokračování...)
Frankfurt/Praha 24. května (ČTK) - Každá desátá domácnost v eurozóně vlastní kryptoaktiva, jako je například bitcoin. U bohatých lidí je přitom jen o málo větší pravděpodobnost, že nějaká mají, než je tomu v případě chudých občanů. Ukázaly to dnes výsledky průzkumu, který si nechala udělat Evropská centrální banka (ECB). Ta sama - stejně jako regulační orgány v některých dalších zemích včetně Spojených států - přitom lidi před nákupem bitcoinů a dalších kryptoměn už několikrát varovala. Zájem o kryptoměny roste i v České republice, která ale není členem eurozóny. Podle březnového průzkumu je vlastní více než 13 procent českých investorů, před rokem to bylo necelých deset procent. Trh kryptoměn dlouhodobě vykazuje prudké cenové výkyvy a zejména v poslední době prochází výraznou turbulencí. Úřady se proto snaží odhadnout, zda by prudké cenové výkyvy v tomto relativně novém segmentu finančního systému mohly znamenat hrozbu pro rozpočty domácností. Průzkum ECB se zaměřil na očekávání spotřebitelů a zjistil, že v průměru deset procent domácností v šesti zemích, kde se průzkum konal, vlastní kryptoaktiva. Podíl takových domácností je od šesti procent ve Francii po 14 procent v Nizozemsku. Kolem 37 procent respondentů oznámilo, že vlastní kryptoměny v objemu do 999 eur (24.644 Kč), zatímco 29 procent jich drží kryptoměny v objemu 1000 až 4999 eur (24.669 až 123.320 Kč) a 13 procent v objemu 5000 až 9999 eur (123.335 až 246.646 Kč). Zbytek jich investoval víc. Ve všech sledovaných zemích pak průzkum ukázal, že u 20 procent nejbohatších respondentů byla nejvyšší pravděpodobnost, že vlastní kryptoměny. Digitální mince ale podle průzkumu vlastní větší podíl domácností s nižšími příjmy než těch, které patří ke střední třídě. "V průměru ve sledovaných zemích platí, že u mladých dospělých mužů a velmi vzdělaných respondentů je větší pravděpodobnost, že investují do kryptoaktiv," uvedla ECB. "Co se finanční gramotnosti týče, pak u respondentů, kteří se zařadili buď na nejvyšší, nebo na nejnižší úroveň z hlediska výsledků finanční gramotnosti, byla vysoká pravděpodobnost, že drží kryptoaktiva." Evropská centrální banka tato data zveřejňuje poprvé. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Senát letos dostal rekordně nízký počet návrhů na státní vyznamenání' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2022052402995|502920. Vydána 24.05.2022 15:07:22. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Senát letos dostal rekordně nízký počet návrhů na státní vyznamenání' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2022052402995|502920. Vydána 24.05.2022 15:07:22. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.