Každá desátá domácnost v eurozóně vlastní kryptoativa, ukázal průzkum ECB
Frankfurt/Praha 24. května 2022 (ČTK) - Každá desátá domácnost v eurozóně vlastní kryptoaktiva, jako je například bitcoin. U bohatých lidí je přitom jen o málo větší pravděpodobnost, že nějaká mají, než je tomu v případě chudých občanů. Ukázaly to dnes výsledky průzkumu, který si nechala udělat Evropská centrální banka (ECB). Ta sama - stejně jako regulační orgány v některých dalších zemích včetně Spojených států - přitom lidi před nákupem bitcoinů a dalších kryptoměn už několikrát varovala.
Začínat ale právě s kryptoměnami, které jsou vysoce nepředvídatelné, může být velký risk. Na druhou stranu se ukazuje, že po prvotních pokusech s kryptoměnami nebo investičními aplikacemi se mladí často posouvají k tradičnějším formám investování...
Zájem o kryptoměny roste i v České republice, která ale není členem eurozóny. Podle březnového průzkumu je vlastní více než 13 procent českých investorů, před rokem to bylo necelých deset procent.
Trh kryptoměn dlouhodobě vykazuje prudké cenové výkyvy a zejména v poslední době prochází výraznou turbulencí. Úřady se proto snaží odhadnout, zda by prudké cenové výkyvy v tomto relativně novém segmentu finančního systému mohly znamenat hrozbu pro rozpočty domácností.
Průzkum ECB se zaměřil na očekávání spotřebitelů a zjistil, že v průměru deset procent domácností v šesti zemích, kde se průzkum konal, vlastní kryptoaktiva. Podíl takových domácností je od šesti procent ve Francii po 14 procent v Nizozemsku.
Kolem 37 procent respondentů oznámilo, že vlastní kryptoměny v objemu do 999 eur (24.644 Kč), zatímco 29 procent jich drží kryptoměny v objemu 1000 až 4999 eur (24.669 až 123.320 Kč) a 13 procent v objemu 5000 až 9999 eur (123.335 až 246.646 Kč). Zbytek jich investoval víc.
Ve všech sledovaných zemích pak průzkum ukázal, že u 20 procent nejbohatších respondentů byla nejvyšší pravděpodobnost, že vlastní kryptoměny. Digitální mince ale podle průzkumu vlastní větší podíl domácností s nižšími příjmy než těch, které patří ke střední třídě.
"V průměru ve sledovaných zemích platí, že u mladých dospělých mužů a velmi vzdělaných respondentů je větší pravděpodobnost, že investují do kryptoaktiv," uvedla ECB. "Co se finanční gramotnosti týče, pak u respondentů, kteří se zařadili buď na nejvyšší, nebo na nejnižší úroveň z hlediska výsledků finanční gramotnosti, byla vysoká pravděpodobnost, že drží kryptoaktiva."
Evropská centrální banka tato data zveřejňuje poprvé. Citovala je v článku, který zveřejnila jako součást zprávy o finanční stabilitě.
Také v Česku je o kryptoměny zájem hlavně mezi mladými investory. Mezi těmi, kteří nejsou starší 26 let, vlastní kryptoaktiva třetina investorů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Generali Investments CEE, který se uskutečnil od 11. do 15. března.
"Začínat ale právě s kryptoměnami, které jsou vysoce nepředvídatelné, může být velký risk. Na druhou stranu se ukazuje, že po prvotních pokusech s kryptoměnami nebo investičními aplikacemi se mladí často posouvají k tradičnějším formám investování," uvedl obchodní ředitel Generali Investments CEE Petr Mederly.
Bitcoin se dnes odpoledne prodával zhruba za 29.240 dolarů (asi 672.530 Kč), a za posledních 24 hodin tak vykazoval pokles o 3,6 procenta, ukazují záznamy na specializovaném serveru CoinDesk. Loni v listopadu se dostal na rekordních téměř 69.000 USD, od té doby ale ztratil polovinu hodnoty a teď prochází značnými výkyvy.
V polovině května trhem kryptoměn otřásla zpráva, že cena digitální měny luna, která je sesterskou kryptoměnou kontroverzního stablecoinu terraUSD, spadla o více než 99 procent a ocitla se téměř na nule. V této souvislosti se objevily informace o lidech, kteří tak přišli o podstatnou část svého majetku.
ECB zopakovala své dlouhodobé stanovisko, že kryptoměny nejsou vhodné pro většinu drobných investorů. Úřady v Evropské unii ECB zároveň vyzvala, aby urychleně schválily nová pravidla ke kryptoaktivům.
Průzkum očekávání spotřebitelů začala ECB vydávat v roce 2020. Provádí jej každý měsíc na vzorku obyvatel Belgie, Francie, Německa, Itálie, Nizozemska a Španělska. Průzkum je v pilotní fázi a ECB zatím nezveřejňuje kompletní výsledky.
mtj spr - sdílejte článek
Následuje: Zemřel spoluautor sousoší lidických dětí Hampl, manžel sochařky Uchytilové
Lidice (Kladensko) 23. května (ČTK) - Zemřel spoluautor sousoší lidických dětí, sochař a akademický malíř Jiří Václav Hampl, manžel sochařky Marie Uchytilové, která Pomník dětským obětem války tvořila od roku 1969. Bylo mu 92 let. ČTK dnes o sobotním úmrtí umělce informoval Vavřinec Menšl, který o Hamplovi natočil dokument nazvaný Nechtěný pomník. Hampl byl nejprve žákem sochařky Uchytilové, později manželem. Po její smrti v roce 1989 pokračoval podle Památníku Lidice s dcerou Uchytilové Sylvií Klánovou, Annou Nešporovou a několika spolky v úsilí o odlití památníku do bronzu, dílo 82 soch v nadživotní velikosti tehdy existovalo v sádrovém provedení. V roce 1995 bylo v Lidicích instalováno prvních 30 bronzových soch, postupně následovaly další, poslední přibyly o pět let později. Hlavní zálibou Hampla byla podle Menšla malba. "Vytvořil mnoho obrazů umístěných na všech kontinentech a také řadu tepaných reliéfů, rozsáhlá je i jeho činnost medailérská," uvedl Menšl. Po roce 2008, kdy tehdejší vedení Památníku Lidice změnilo desku u sousoší, začal soudní spor. (pokračování...)
Lidice (Kladensko) 23. května (ČTK) - Zemřel spoluautor sousoší lidických dětí, sochař a akademický malíř Jiří Václav Hampl, manžel sochařky Marie Uchytilové, která Pomník dětským obětem války tvořila od roku 1969. Bylo mu 92 let. ČTK dnes o sobotním úmrtí umělce informoval Vavřinec Menšl, který o Hamplovi natočil dokument nazvaný Nechtěný pomník. Hampl byl nejprve žákem sochařky Uchytilové, později manželem. Po její smrti v roce 1989 pokračoval podle Památníku Lidice s dcerou Uchytilové Sylvií Klánovou, Annou Nešporovou a několika spolky v úsilí o odlití památníku do bronzu, dílo 82 soch v nadživotní velikosti tehdy existovalo v sádrovém provedení. V roce 1995 bylo v Lidicích instalováno prvních 30 bronzových soch, postupně následovaly další, poslední přibyly o pět let později. Hlavní zálibou Hampla byla podle Menšla malba. "Vytvořil mnoho obrazů umístěných na všech kontinentech a také řadu tepaných reliéfů, rozsáhlá je i jeho činnost medailérská," uvedl Menšl. Po roce 2008, kdy tehdejší vedení Památníku Lidice změnilo desku u sousoší, začal soudní spor. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Každá desátá domácnost v eurozóně vlastní kryptoativa, ukázal průzkum ECB' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup) - Telekomunikace a IT (pit) - Sociální problematika (sop) - Evropská unie - zprávy (eur) - Bohemika (bos). ID zprávy: T2022052405536|502919. Vydána 24.05.2022 15:05:48. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Každá desátá domácnost v eurozóně vlastní kryptoativa, ukázal průzkum ECB' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup) - Telekomunikace a IT (pit) - Sociální problematika (sop) - Evropská unie - zprávy (eur) - Bohemika (bos). ID zprávy: T2022052405536|502919. Vydána 24.05.2022 15:05:48. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.