Rusko zvýšilo svůj nouzový rezervní fond v přepočtu o více než 200 miliard Kč
Moskva 9. června 2022 (ČTK) - Ruská vláda navýšila peníze v rezervním fondu o 551,4 miliard rublů (217,6 miliardy Kč), protože Kreml rozšiřuje stimulační balíček, který má ochránit ekonomiku před dopady západních sankcí a ruských vojenských akcí na Ukrajině. Prostředky mají být částečně použity na realizaci opatření zaměřených na zajištění stability ekonomického vývoje, oznámila ruská vláda v dnešním prohlášení.
Navýšení rezerv pochází z dodatečných zisků z vývozu ropy a plynu z Ruska, který navzdory západním sankcím přináší do rozpočtu stovky milionů dolarů denně. Západní země uvalily na Rusko po invazi na Ukrajinu řadu sankcí, včetně zmrazení zhruba poloviny zlatých a devizových rezerv, tedy 300 miliard USD (sedm bilionů Kč).
Rusko dříve směrovalo zisky z ropy a plynu do státního investičního fondu, ve kterém je 198 miliard dolarů a slouží k financování velkých investičních projektů. Nouzový rezervní fond je však flexibilnějším zdrojem peněz, umožňuje vládě pokrýt státní deficit, podpořit sociální výdaje, jako je nedávné mimořádné zvýšení důchodů a reagovat na hrozící hospodářskou krizi. V květnu vláda do fondu přidala 791,6 miliardy rublů.
Ruskou ekonomiku letos podle odhadů čeká největší recese za více než dvě desetiletí. Kreml již začal podporovat největší podniky v zemi, aby zmírnil hospodářskou krizi. Ta způsobila také nárůst inflace na nejvyšší úroveň za posledních 20 let a v nadcházejících měsících zřejmě způsobí propad příjmů domácností. V květnu vláda poskytla čtyři miliardy USD ruským železnicím, největšímu zaměstnavateli v zemi, a přislíbila 1,75 miliardy USD státní letecké společnosti Aeroflot, napsala agentura Reuters.
irl jrm - sdílejte článek
Následuje: ECB na konci června ukončí nákupy aktiv, základní úrok zatím nechává na nule
Amsterodam 9. června (ČTK) - Evropská centrální banka (ECB) od 1. července ukončí nákupy aktiv, kterými léta podporovala ekonomiku eurozóny. Základní úrokovou sazbu nechala na dnešním zasedání Rady guvernérů podle očekávání na rekordním minimu nula procent, ale naznačila, že kvůli vysoké inflaci přikročí od července k sérii zvyšování úroků. Základní sazbu ECB naposledy zvýšila v roce 2011. Centrální banka se snaží bojovat s vysokou inflací, která v květnu v eurozóně vystoupila na rekordních 8,1 procenta. ECB nakupovala aktiva, zejména dluhopisy, po většinu minulého desetiletí. Nyní přestane využívat svůj Asset Purchase Programme (APP), což byl hlavní podpůrný nástroj od začátku dluhové krize v eurozóně. Kvůli pandemii ECB zavedla ještě jeden podpůrný program, který nazvala Pandemic Emergency Purchase Programme (PEPP). Banka má v plánu reinvestovat výnosy ze splatných dluhopisů nakoupených v rámci tohoto programu minimálně do konce roku 2024. Peníze ale hodlá využívat řízeným způsobem, aby se vyhnula kolizi se zamýšlenými cíli měnové politiky. ECB dnes opět zvýšila odhad inflace na letošní rok, tentokrát na 6,8 procenta. Dosud počítala s inflací 5,1 procenta. Na příští rok počítá se zmírněním inflace na 3,5 procenta a v roce následujícím až na 2,1 procenta. To znamená, že by eurozóna byla čtyři roky nad oficiálním inflačním cílem ECB, který je na dvou procentech. "Rada guvernérů předpokládá, že cesta postupného, ale zřetelného zvyšování úrokových sazeb, bude dostatečná," uvedla ECB v tiskové zprávě. "Vysoká inflace je zásadní problém pro nás pro všechny. Rada guvernérů zajistí, že se inflace ve střednědobém výhledu vrátí k dvouprocentnímu cíli," uvedla centrální banka. Prezidentka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci řekla, že ECB upraví své dosavadní nástroje a v případě nutnosti zavede nové, aby na trhu státních dluhopisů v eurozóně zabránila fragmentaci. Když totiž začalo být zřejmé, že ECB se chystá opustit takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, tedy nákupy dluhopisů a dalších aktiv, rozdíl mezi desetiletými dluhopisy vlád Itálie a Německa se začal rozšiřovat a začátkem tohoto týdne přesáhl 200 bazických bodů. Německo je považováno za nejbezpečnější zemi eurozóny z pohledu kvality státních dluhopisů, naopak Itálie reprezentuje finančně zranitelné jižní křídlo eurozóny. Růst úrokových sazeb totiž dolehne především na nejzadluženější státy, jako je Itálie nebo Řecko, Lagardeová ale slibuje, že ECB zajistí řádnou transmisi měnové politiky. (pokračování...)
Amsterodam 9. června (ČTK) - Evropská centrální banka (ECB) od 1. července ukončí nákupy aktiv, kterými léta podporovala ekonomiku eurozóny. Základní úrokovou sazbu nechala na dnešním zasedání Rady guvernérů podle očekávání na rekordním minimu nula procent, ale naznačila, že kvůli vysoké inflaci přikročí od července k sérii zvyšování úroků. Základní sazbu ECB naposledy zvýšila v roce 2011. Centrální banka se snaží bojovat s vysokou inflací, která v květnu v eurozóně vystoupila na rekordních 8,1 procenta. ECB nakupovala aktiva, zejména dluhopisy, po většinu minulého desetiletí. Nyní přestane využívat svůj Asset Purchase Programme (APP), což byl hlavní podpůrný nástroj od začátku dluhové krize v eurozóně. Kvůli pandemii ECB zavedla ještě jeden podpůrný program, který nazvala Pandemic Emergency Purchase Programme (PEPP). Banka má v plánu reinvestovat výnosy ze splatných dluhopisů nakoupených v rámci tohoto programu minimálně do konce roku 2024. Peníze ale hodlá využívat řízeným způsobem, aby se vyhnula kolizi se zamýšlenými cíli měnové politiky. ECB dnes opět zvýšila odhad inflace na letošní rok, tentokrát na 6,8 procenta. Dosud počítala s inflací 5,1 procenta. Na příští rok počítá se zmírněním inflace na 3,5 procenta a v roce následujícím až na 2,1 procenta. To znamená, že by eurozóna byla čtyři roky nad oficiálním inflačním cílem ECB, který je na dvou procentech. "Rada guvernérů předpokládá, že cesta postupného, ale zřetelného zvyšování úrokových sazeb, bude dostatečná," uvedla ECB v tiskové zprávě. "Vysoká inflace je zásadní problém pro nás pro všechny. Rada guvernérů zajistí, že se inflace ve střednědobém výhledu vrátí k dvouprocentnímu cíli," uvedla centrální banka. Prezidentka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci řekla, že ECB upraví své dosavadní nástroje a v případě nutnosti zavede nové, aby na trhu státních dluhopisů v eurozóně zabránila fragmentaci. Když totiž začalo být zřejmé, že ECB se chystá opustit takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, tedy nákupy dluhopisů a dalších aktiv, rozdíl mezi desetiletými dluhopisy vlád Itálie a Německa se začal rozšiřovat a začátkem tohoto týdne přesáhl 200 bazických bodů. Německo je považováno za nejbezpečnější zemi eurozóny z pohledu kvality státních dluhopisů, naopak Itálie reprezentuje finančně zranitelné jižní křídlo eurozóny. Růst úrokových sazeb totiž dolehne především na nejzadluženější státy, jako je Itálie nebo Řecko, Lagardeová ale slibuje, že ECB zajistí řádnou transmisi měnové politiky. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Rusko zvýšilo svůj nouzový rezervní fond v přepočtu o více než 200 miliard Kč' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Politika (pol). ID zprávy: T2022060906206|503051. Vydána 09.06.2022 16:58:07. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Rusko zvýšilo svůj nouzový rezervní fond v přepočtu o více než 200 miliard Kč' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Politika (pol). ID zprávy: T2022060906206|503051. Vydána 09.06.2022 16:58:07. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
