Biden jede do Izraele a Saúdské Arábie s cílem zajistit bezpečnější region

Washington/Jeruzalém 12. července 2022 (ČTK) - Americký prezident Joe Biden ve středu zahájí v Izraeli čtyřdenní blízkovýchodní cestu. Očekává se, že se zaměří na rozšiřující se vztahy Izraele s arabskými státy a na posílení vojenské koordinace mezi nimi. Po osmačtyřicetihodinovém programu v Izraeli a palestinském Betlémě se v pátek Biden přesune do saúdskoarabské Džiddy, kde se bude konat setkání s devíti arabskými státy i bilaterální jednání se saúdskoarabským vedením. Právě saúdskoarabská zastávka Bidenovy cesty vyvolává nejvíce sporů, protože americký prezident má jednat se širším vedením země, k němuž patří i korunní princ Muhammad bin Salmán. Biden se v minulosti netajil kritikou režimu v Rijádu a stavu lidských práv v království kvůli vraždě novináře Džamála Chášukdžího. Americká rozvědka si myslí, že korunní princ Muhammad s likvidací minimálně souhlasil, Biden kdysi Saúdskou Arábii označil za vyvrhele. V Izraeli byl Biden před šesti lety jako viceprezident a komentátoři poukazují na to, že nyní ho čeká Blízký východ v jiné podobě. Zatímco dosud se americká diplomacie v této oblasti zabývala především možností, jak ukončit izraelsko-palestinský konflikt, v tomto směru se nyní od Bidena velká prohlášení neočekávají. Při pátečním jednání s palestinským vůdcem Mahmúdem Abbásem ohlásí Biden americkou ekonomickou podporu samosprávě, avšak žádnou politickou iniciativu. Jako první z amerických prezidentů chce zavítat do jedné z nemocnic ve východním Jeruzalémě, kde má ohlásit americkou finanční pomoc nemocnicím v této části města, obývané převážně Araby. Podle analytiků ale atmosféru tohoto setkání poznamená americký postoj k zabití palestinské novinářky Širín abú Aklahové, která přišla o život při květnovém izraelském zásahu na Západním břehu Jordánu. Izrael tvrdí, že není prokazatelné, že ženu zabila izraelská střela. USA se domnívají, že reportérku zasáhli Izraelci, ale nikoli záměrně. V Izraeli ve středu Bidena přijme úřadující premiér Jair Lapid. Po prohlídce jeruzalémského památníku holokaustu Jad vašem se americký prezident sejde nejen s Lapidem, ale i s jeho předchůdcem ve funkci Naftalim Bennettem. Do programu se ještě vešlo setkání s expremiérem Benjaminem Netanjahuem, protože USA si nepřejí, aby návštěva vyzněla jako jednoznačná podpora Lapida v době, kdy se Izrael připravuje na další předčasné volby. V saúdskoarabské Džiddě se Biden v sobotu zúčastní summitu skupiny GCC+3, tedy šesti členů Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu: Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Bahrajnu, Kuvajtu, Ománu a Kataru a dalších tří arabských států Iráku, Egypta a Jordánska. Kontroverzí spojených s cestou do Saúdské Arábie si je šéf Bílého domu vědom a v sobotu zveřejnil v listu The Washington Post příspěvek, v němž se snažil účel cesty vysvětlit. "Vím, že mnozí s mou cestou do Saúdské Arábie nesouhlasili, mám dlouhodobě jasný názor na lidská práva a při mých zahraničních cestách vždy jde o základní svobody," napsal. USA podle něj usilují o co nejlepší pozici vůči Číně i proti agresi Ruska, a proto se musejí podílet se na budování stability v důležitém světovém regionu. "Abych to dokázal, je třeba přímo jednat se zeměmi, které mohou mít na tyto úkoly vliv, a Saúdská Arábie je jednou z nich," stojí v článku. Biden chce pozornost obrátit k tomu, že USA pomáhají budovat širší vojenskou alianci arabských zemí s Izraelem. Velkým tématem přitom bude i další vývoj jednání o návratu k dohodě o íránském jaderném programu, z níž má Izrael velké obavy. Jen krátce před startem Bidenovy cesty bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan řekl, že USA se domnívají, že se Írán chystá Rusku dodat několik stovek dronů, z nichž některé budou schopny nést zbraně. Podle něj předtím Teherán poskytl podobné bezpilotní letouny jemenským rebelům, aby je mohli používat k útokům na Saúdskou Arábii. Součástí Bidenových jednání v Saúdské Arábii bude rovněž globální energetická krize a vývoj v Jemenu, kde zatím platí příměří, na němž má Saúdská Arábie jako účastník konfliktu podíl. sva lep jrm mka - sdílejte článek