Přes 80 procent moravskoslezských firem pocítilo růst cen surovin a energií
Ostrava 20. září 2022 (ČTK) - Nedostatek vstupních surovin a polotovarů zasáhl v posledním půlroce 78 procent firem v Moravskoslezském kraji a 83 procent jich pocítilo nárůst cen surovin a energií i mezd. Přesto dvě třetiny firem ještě v srpnu i v této situaci chtěly nabírat zaměstnance, zatímco 11 procent firem chystalo propouštění. Ukázal to průzkum, který v srpnu provedlo Sdružení pro zahraniční investice (Association for Foreign Investment - AFI). Vysoké ceny energií můžou zaměstnanost ohrozit. Novinářům to po dnešním setkání s podnikateli v Ostravě řekli předseda AFI Kamil Blažek a moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO).
Ta firma není v situaci, že si myslí, že se jí sníží obrat a bude muset o 20 procent omezit výrobu. Je spíš v situaci, že buďto bude vyrábět na 100 nebo 110 procent, anebo vzhledem k tomu, že bude vědět, že ty výrobky jsou zcela nekonkurenceschopné, to zavře úplně. Když bude vědět, že nebude moct tu výrobu prodat, tak ji nebude snižovat, radši ji zavře...
Hejtman řekl, že řešení vysokých cen energií, které nabídla vláda, je podle velkých firem nepoužitelné. "Od jednoho zástupce velké firmy zaznělo, že ceny energií pro ně budou znamenat osm miliard navíc. Když se podíváte na to, co ohlásil pan ministr (průmyslu a obchodu Jozef) Síkela, že je připraveno 30 miliard (korun) na kompenzace, tak zjistíte, že je to směšná částka, protože jenom jedna velká firma u nás potřebuje osm miliard," řekl hejtman.
Situace je podle něj dramatická, a pokud se nenajde mechanismus, který by pomohl velkým firmám, může to vést k jejich pádům. Jde o firmy, které zaměstnávají stovky i tisíce lidí. "Pokud cena elektřiny nespadne dolů, průmysl se zavře a nezaměstnanost půjde ne po jednotkách, ale po desítkách procent nahoru," řekl hejtmanův náměstek Jakub Unucka (ODS).
Blažek řekl, že některé firmy nejsou v současné době schopné ani udělat nabídku zákazníkům. "Nejsou schopny dneska dát závazné nabídky, za kolik jim příští rok v květnu něco dodají. A když odběratel to dneska potřebuje, aby mohl zase někomu jinému dát nabídku, tak musí někam jinam. Takže půjde třeba za dodavatelem ne z České republiky nebo z Evropské unie, ale mimo Evropu," řekl Blažek.
Může to mít podle něj velký dopad na pracovní trh. "Ta firma není v situaci, že si myslí, že se jí sníží obrat a bude muset o 20 procent omezit výrobu. Je spíš v situaci, že buďto bude vyrábět na 100 nebo 110 procent, anebo vzhledem k tomu, že bude vědět, že ty výrobky jsou zcela nekonkurenceschopné, to zavře úplně. Když bude vědět, že nebude moct tu výrobu prodat, tak ji nebude snižovat, radši ji zavře," řekl Blažek.
Podle vedení kraje bude zřejmě potřeba prodloužit těžbu uhlí, i když nebude ekonomicky výhodná. "Pokud máme možnost alespoň část toho uhlí těžit, tak to těžme. Fakt bude jedno, jestli to bude stát 100, 200, 300 nebo 1000 uhlí za tunu, prostě to uhlí bude potřeba," řekl Unucka.
Vondrák řekl, že jde o energetickou bezpečnost. "Nemůžeme si dovolit, aby 300.000 - 400.000 lidí bylo v zimě bez tepla. Ukazuje se, že bez černého uhlí, které tady máme, to bude zvládnutelné velmi těžko, protože uhlí dovézt už je taky problém. My jsme ho kupovali od Poláků, Poláci skončili s dovozem uhlí z Ruska a sami mají nedostatek," řekl hejtman.
Z průzkumu AFI vyplynulo, že třetina moravskoslezských firem zvažuje účast na poválečné obnově Ukrajiny. Podle Blažka to není málo, obzvlášť z pohledu toho, že například 38 procent firem v kraji působí v automobilovém průmyslu. "Automobilový průmysl se úplně na obnově Ukrajiny účastnit nemůže a řada dalších průmyslů také ne. Čili ta třetina firem, které se chtějí účastnit, je vlastně velmi velká část z firem, které z pohledu svého podnikání vůbec mají šanci na Ukrajinu jít," řekl Blažek.
vpl dvd dr - sdílejte článek
Následuje: Švédská centrální banka zvýšila hlavní úrok nejvíce od roku 1992
Stockholm 20. září (ČTK) - Švédská centrální banka zvýšila hlavní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 1,75 procenta a upozornila, že kvůli vysoké inflaci v příštích šesti měsících sazby dál porostou. Zvýšení úroků je přitom nejvýraznější od roku 1992 a vyšší, než čekali analytici. Banka o tom dnes informovala ve svém sdělení. Inflace ve Švédsku v srpnu stoupla na devět procent, nejvýše za 30 let. Hlavním důvodem jsou dopady rostoucích cen energií. "Když sazby jdou nahoru, zjevně se zvyšují náklady na úroky pro mnoho domácností, ale náklady na vysokou inflaci, trvale vysokou inflaci, jsou ve skutečnosti mnohem vyšší," řekl guvernér centrální banky Stefan Ingves. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali zvýšení úroků o 0,75 procentního bodu. O jeden procentní bod centrální banka naposledy zvýšil úroky v listopadu 1992, v době domácí finanční krize. Se současnou vysokou úrovní inflace toho centrální banka moc dělat nemůže. Bankéři však nechtějí, aby se prudce rostoucí ceny začaly odrážet v požadavcích na zvyšování mezd, což by v delším časovém horizontu značně ztížilo návrat ke dvouprocentnímu inflačnímu cíli centrální banky. (pokračování...)
Stockholm 20. září (ČTK) - Švédská centrální banka zvýšila hlavní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 1,75 procenta a upozornila, že kvůli vysoké inflaci v příštích šesti měsících sazby dál porostou. Zvýšení úroků je přitom nejvýraznější od roku 1992 a vyšší, než čekali analytici. Banka o tom dnes informovala ve svém sdělení. Inflace ve Švédsku v srpnu stoupla na devět procent, nejvýše za 30 let. Hlavním důvodem jsou dopady rostoucích cen energií. "Když sazby jdou nahoru, zjevně se zvyšují náklady na úroky pro mnoho domácností, ale náklady na vysokou inflaci, trvale vysokou inflaci, jsou ve skutečnosti mnohem vyšší," řekl guvernér centrální banky Stefan Ingves. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali zvýšení úroků o 0,75 procentního bodu. O jeden procentní bod centrální banka naposledy zvýšil úroky v listopadu 1992, v době domácí finanční krize. Se současnou vysokou úrovní inflace toho centrální banka moc dělat nemůže. Bankéři však nechtějí, aby se prudce rostoucí ceny začaly odrážet v požadavcích na zvyšování mezd, což by v delším časovém horizontu značně ztížilo návrat ke dvouprocentnímu inflačnímu cíli centrální banky. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Přes 80 procent moravskoslezských firem pocítilo růst cen surovin a energií' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Energie (ene). ID zprávy: T2022092005044|503846. Vydána 20.09.2022 16:19:52. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Přes 80 procent moravskoslezských firem pocítilo růst cen surovin a energií' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Energie (ene). ID zprávy: T2022092005044|503846. Vydána 20.09.2022 16:19:52. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.