Končící libanonský prezident Aún opustil prezidentský palác, nástupce nemá

Bejrút 30. října 2022 (ČTK) - Den před vypršením svého mandátu dnes libanonský prezident Michel Aún opustil v doprovodu tisíců příznivců prezidentský palác. Parlament finanční krizí sužované země se na jeho nástupci dosud neshodl. Ve svém projevu na rozloučenou Aún uvedl, že přijal demisi vlády. Ta však bude v práci pokračovat, informovaly agentury Reuters a AFP. Libanonský parlament se za poslední měsíc sešel k volbě prezidenta čtyřikrát, ale pokaždé bezvýsledně. Tábor šíitského hnutí Hizballáh ani jeho odpůrci nemají jasnou většinu pro prosazení svého kandidáta. Prezident má v libanonském politickém systému pravomoc podepisovat zákony, jmenovat nové premiéry a dávat zelenou sestavování vlády. Premiér Nadžíb Mikátí odstoupil po parlamentních volbách loni na jaře, poslanci ho ale znovu pověřili sestavením vlády. Podle odborníků nebude mít dnešní rozhodnutí Aúna o přijetí vládní rezignace žádný skutečný vliv na práci Mikátího kabinetu, který bude v demisi vládnout nadále. Devětaosmdesátiletý Aún je postavou, která v malé blízkovýchodní zemi budí silné kontroverze. Mnoho křesťanů ho v rámci libanonského sektářského systému považuje za svého ochránce, kritici ho naopak viní z toho, že umožňoval korupci a napomohl šíitské ozbrojené skupině Hizballáh získat vliv. Aún nastoupil do prezidentského úřadu v roce 2016, kdy ho podpořil Hizballáh i konkurenční maronitský křesťanský politik Sámir Džadža v rámci dohody, která vrátila do premiérské funkce tehdejšího sunnitského lídra Saada Harírího. Významnými momenty během Aúnova šestiletého funkčního období byl v roce 2017 boj libanonské armády po bohu Hizballáhu proti islamistickým ozbrojencům na syrské hranici, přijetí nového volebního zákona v roce 2018 a v roce 2020 zahájení průzkumných vrtů v pobřežních vodách Libanonu. V posledním týdnu svého působení podepsal Aún dohodu zprostředkovanou Spojenými státy, která vymezuje námořní hranici Libanonu s Izraelem. Podle Aúnových kritiků ale tyto skromné úspěchy blednou ve srovnání s finančním kolapsem země v roce 2019, který uvrhl více než 80 procent obyvatel do chudoby a vyvolal rozsáhlé protivládní protesty. Aúnovo funkční období také poznamenal mohutný výbuch v bejrútském přístavu v roce 2020, při kterém zahynulo více než 220 lidí. Aún později uvedl, že o uskladněných chemikáliích věděl a upozornil další orgány, aby přijaly opatření. Podle rodin obětí měl ale učinit více. Aún prohlásil, že odchod z prezidentského paláce neznamená konec jeho politické kariéry. abl ank - sdílejte článek