V Caracasu jednali prezidenti Kolumbie a Venezuely, po letech obnovují vztahy
Caracas 2. listopadu 2022 (ČTK) - Generální tajemník OSN António Guterres dnes "vřele přivítal" obnovené jednání mezi prezidenty Kolumbie a Venezuely. Podle něj je dialog přínosný pro obě země i pro celý region. Venezuelská hlava státu Nicolás Maduro a kolumbijský prezident Gustavo Petro se v úterý setkali v Caracasu, kde mimo jiné jednali o bezpečnosti, obnovení hraničního styku či o dialogu mezi venezuelskou vládou a opozicí. Návštěvu levicového prezidenta Petra kritizoval venezuelský opoziční lídr Juan Guaidó, který ji označil za "normalizování Madurovy diktatury", informovala agentura EFE.
První levicový prezident Kolumbie Petro, který úřad převzal začátkem srpna, obnovil vztahy s Venezuelou. Snaží se zejména o oživení obchodních kontaktů a o mír v pohraničí, kde operuje poslední kolumbijská gerila a různé gangy. Petro v Caracasu oznámil, že bude obnovena spolupráce tajných služeb obou zemí. Vyzval také k návratu Venezuely do mezinárodních organizací, kde má tato země pozastavené členství nebo ze kterých byla vyloučena či odešla. Oba prezidenti podepsali také společnou deklaraci, která má "zahájit novou éru spolupráce". Přetrhání vztahů mezi Caracasem a Bogotou označil Petro za nepřirozené.
Petro slíbil, že nebude vracet do vlasti Venezuelany, kteří uprchli do Kolumbie před Madurovými represemi a ekonomickou krizí. Venezuelu opustilo v posledních letech na šest milionů lidí, z toho nejvíce (na dva miliony) jich žije právě v Kolumbii.
Petro se v Caracasu rovněž nabídl jako zprostředkovatel rozhovorů mezi venezuelskou vládou a opozicí, od nichž si opozice slibuje svobodné volby a Maduro zrušení mezinárodních sankcí. Rozhovory se loni konaly v mexické metropoli, ale uvízly na mrtvém bodě. Odblokovat tato jednání se snaží i Spojené státy, nyní mimo jiné v souvislosti s energetickou krizí, protože zmírnění sankcí by vedlo k větší těžbě ropy v jihoamerické zemi.
Generální tajemník OSN Guterres "vřele přivítal" obnovení dialogu mezi Kolumbií a Venezuelou, řekl dnes jeho mluvčí Stéphane Dujarric. Podle Guterrese jsou jednání přínosná pro zapojené země, jejich region i pro humanitární situaci venezuelských uprchlíků v Kolumbii. Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi dnes poděkoval Kolumbii za velkorysost, kterou prokázala, když na svém území přijala miliony lidí z Venezuely.
Kolumbie a Venezuela přerušily diplomatické vztahy začátkem roku 2019, kdy předchozí pravicová kolumbijská vláda uznala za prozatímní hlavu Venezuely Guaidóa, šéfa tehdejšího parlamentu ovládaného opozicí. Venezuelští poslanci tehdy neuznali nový Madurův mandát, protože vzešel z nesvobodných voleb. Za dočasnou hlavu státu, která má uspořádat svobodné volby, uznala tehdy Guaidóa padesátka zemí, v čele s USA a včetně Česka a řady dalších států EU. Loni v lednu ale unijní ministři zahraničí jeho pozici snížili zpět na "pouhého" opozičního lídra. Nedávno se objevily nepotvrzené informace, že podobný krok chystá i Washington.
Kolumbijsko-venezuelské hranice byly zavřené pro automobilovou dopravu už od roku 2015, začátkem roku 2019 se zavřely i pro pěší poté, co se venezuelská opozice snažila dostat do Venezuely humanitární pomoc. Maduro to označil za snahu o americkou a kolumbijskou intervenci, na hranici poslal armádu a přechod zablokoval obrovskými kontejnery. Přes hranici se pak zboží i lidé dostávali ilegálně a vydělávali na tom pašeráci.
jkh nob ank
- sdílejte článek
Následuje: Putina válka oslabila, ale jeho pád není na obzoru, řekl Reuters západní činitel
Moskva/Londýn 2. listopadu (ČTK) - Rozhodnutí napadnout Ukrajinu oslabilo ruského prezidenta Vladimira Putina, ale změna u kormidla moci v Rusku je v dohledné době nepravděpodobná kvůli autokratické povaze politického systému. Uvedl to dnes podle agentury Reuters západní představitel, který hovořil pod podmínkou anonymity, aby se mohl vyjadřovat svobodně. Putin je nejdéle sloužícím vládcem Kremlu od dob komunistického diktátora Josifa Stalina, ovládá Rusko téměř 23 let od chvíle, kdy mu první ruský prezident Boris Jelcin v poslední den roku 1999 předal jaderný kufřík a pravomoci hlavy státu. Po předloňských změnách v ruské ústavě pozorovatelé očekávali, že Putin bude vládnout až do roku 2036. Invaze na Ukrajinu zahájená 24. února však toto vnímání změnila. "Putina oslabila tato opravdu katastrofální chyba," řekl západní představitel. "Vidíme, že ruskou armádu pokořila na bojišti Ukrajina," dodal. Upozornil, že válka posílila ukrajinskou státnost a podnítila další rozšiřování Severoatlantické aliance, čímž oslabila Putina, který 7. října oslavil své sedmdesátiny. "Lidé vidí, že udělal velkou chybu," řekl. "(V Kremlu) neměli záložní plán. Mysleli si, že to (porazit Ukrajinu) bude opravdu snadné." "Znamená to, že lidé více mluví o nástupnictví, mluví více o tom, co přijde potom, představují si život po něm. Ale nenaznačuji, že to bude v dohledné době," dodal. Ačkoli je nepravděpodobné, že by se v brzké době změnil vůdce v Kremlu, dotyčný představitel odhadl, že druhá polovina této dekády začíná vypadat "zajímavěji". Příští prezidentské volby v Rusku se mají konat v roce 2024. (pokračování...)
Moskva/Londýn 2. listopadu (ČTK) - Rozhodnutí napadnout Ukrajinu oslabilo ruského prezidenta Vladimira Putina, ale změna u kormidla moci v Rusku je v dohledné době nepravděpodobná kvůli autokratické povaze politického systému. Uvedl to dnes podle agentury Reuters západní představitel, který hovořil pod podmínkou anonymity, aby se mohl vyjadřovat svobodně. Putin je nejdéle sloužícím vládcem Kremlu od dob komunistického diktátora Josifa Stalina, ovládá Rusko téměř 23 let od chvíle, kdy mu první ruský prezident Boris Jelcin v poslední den roku 1999 předal jaderný kufřík a pravomoci hlavy státu. Po předloňských změnách v ruské ústavě pozorovatelé očekávali, že Putin bude vládnout až do roku 2036. Invaze na Ukrajinu zahájená 24. února však toto vnímání změnila. "Putina oslabila tato opravdu katastrofální chyba," řekl západní představitel. "Vidíme, že ruskou armádu pokořila na bojišti Ukrajina," dodal. Upozornil, že válka posílila ukrajinskou státnost a podnítila další rozšiřování Severoatlantické aliance, čímž oslabila Putina, který 7. října oslavil své sedmdesátiny. "Lidé vidí, že udělal velkou chybu," řekl. "(V Kremlu) neměli záložní plán. Mysleli si, že to (porazit Ukrajinu) bude opravdu snadné." "Znamená to, že lidé více mluví o nástupnictví, mluví více o tom, co přijde potom, představují si život po něm. Ale nenaznačuji, že to bude v dohledné době," dodal. Ačkoli je nepravděpodobné, že by se v brzké době změnil vůdce v Kremlu, dotyčný představitel odhadl, že druhá polovina této dekády začíná vypadat "zajímavěji". Příští prezidentské volby v Rusku se mají konat v roce 2024. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'V Caracasu jednali prezidenti Kolumbie a Venezuely, po letech obnovují vztahy' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2022110208009|504180. Vydána 02.11.2022 20:39:59. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'V Caracasu jednali prezidenti Kolumbie a Venezuely, po letech obnovují vztahy' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2022110208009|504180. Vydána 02.11.2022 20:39:59. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
