Poslanci Černé Hory omezili pravomoc prezidenta týkající se nominace premiéra

Podgorica 2. listopadu 2022 (ČTK) - Parlament Černé Hory schválil právní úpravu, která omezuje pravomoce prezidenta týkající se nominace premiéra. Informovala o tom dnes agentura DPA. Poslanci strany prozápadního prezidenta Mila Djukanoviče označili tuto změnu za protiústavní. V malé balkánské zemi tak pokračuje vládní krize, která trvá už několik měsíců. Představitelé mezinárodního společenství včetně české diplomacie vyjádřili v souvislosti s krokem parlamentu znepokojení. Pro změnu prezidentského zákona se v noci na dnešek vyslovilo 41 z celkových 81 poslanců. O návrhu ale hlasovalo jen 42 zákonodárců (jeden byl proti); poslanci prezidentovy Demokratické strany socialistů (DPS) a jejích spojenců totiž před hlasováním odešli ze sálu. Novela stanoví, že pokud prezident nenavrhne kandidáta na sestavení vlády, bude se za kandidáta považovat ten, který má jasnou podporu většiny poslanců. Na základě této úpravy by tak měl novou vládu sestavovat Miodrag Lekić, na jehož nominaci se v září shodly strany bývalé vládní koalice. Prezident ho ale pověřit odmítl a řekl, že neobdržel dostatek poslaneckých podpisů k jeho nominaci. "Nenabyl jsem dojmu, že existuje jasná většina, která by byla schopná vytvořit vládu," uvedl v září prezident. Dodal, že optimálním řešením jsou v této situaci předčasné volby. Představitelé Evropská unie, Spojených států či velvyslanectví České republiky v Podgorici vyjádřili pochybnosti, zda je schválená novela v souladu s černohorskou ústavou. Vyzvali také politické představitele, aby zmírnili napětí ve společnosti a nalezli dohodu na ukončení současné politické krize. Černohorský ústavní soud, který má pravomoc záležitost rozhodnout, kvůli neschopnosti poslanců schválit do funkce nové soudce není od září usnášeníschopný. Poslední parlamentní volby se v Černé Hoře konaly v srpnu 2020, a jen těsně je vyhrála Djukanovičova DPS, která se předtím léta podílela na všech koaličních vládách. Příští řádné parlamentní volby jsou v plánu v roce 2024. Lekičova vláda by mohla vzniknout na stejném půdorysu jako kabinet, který byl u moci do letošního února a který se rozpadl po sporech mezi trojicí koalic s mnohdy zcela protichůdnými zájmy i zahraničněpolitickou orientací. Zatímco Demokratická fronta (DF) vyjadřuje silně prosrbské a proruské postoje, liberální URA je stoupencem členství Černé Hory v NATO a vstupu do EU. Šéf URA Dritan Abazović letos v dubnu stanul v čele menšinového kabinetu, který z poslaneckých lavic podpořili Djukanovičovi socialisté, kteří jsou nejsilnější parlamentní stranou. Jeho vládě ale v srpnu parlament vyslovil nedůvěru poté, co DPS podporu kabinetu ukončila v reakci na podpis kontroverzní dohody o úpravě vztahů mezi černohorským státem a srbskou pravoslavnou církví. abl nob ank - sdílejte článek