Většina států G20 v závěrečném prohlášení ostře odsoudila válku na Ukrajině
Nusa Dua (Indonésie) 16. listopadu 2022 (ČTK) - Většina států skupiny největších ekonomik světa G20 ostře odsoudila válku na Ukrajině a vyzvala k bezpodmínečnému stažení Ruska z ukrajinského území. V závěrečném prohlášení ze summitu na indonéském ostrově Bali ale skupina připouští, že na konflikt existují i jiné názory, informovaly zahraniční agentury. Státy také zdůraznily, že hrozby použitím jaderných zbraní jsou nepřijatelné, a vyzvaly k posílení mezinárodního práva.
Do skupiny G20 patří nejen Rusko, ale i země jako Čína či Indie, které udržují intenzivní obchodní vztahy s Moskvou a ruskou invazi na Ukrajinu otevřeně nekritizovaly. Podle agentury DPA hrozilo, že kvůli odlišnému hodnocení války na Ukrajině summit konečné prohlášení vůbec neschválí. Nakonec byla ale závěrečná deklarace přijata jednomyslně, řekli agentuře Reuters tři diplomaté obeznámení s jednáním.
Rusko dnes uvítalo prohlášení vůdců G20, které zmiňuje "nesmírné lidské utrpení" způsobené válkou na Ukrajině, jako "vyvážený text", na ovlivnění jeho podoby prý ruští diplomaté usilovně pracovali.
Ruská invaze na Ukrajinu dominovala summitu G20 na Bali v Indonésii, přičemž spory o znění závěrečného dokumentu trvaly až do posledních hodin summitu, uvedla agentura Reuters. V části o Ukrajině – ve třetím bodě dokumentu o 52 bodech – vedoucí představitelé uvedli, že "většina členů důrazně odsoudila válku na Ukrajině a zdůraznila, že způsobuje nesmírné lidské utrpení a zhoršuje stávající nestabilitu v globální ekonomice – omezuje růst, zvyšuje inflaci, narušuje dodavatelské řetězce, zvětšuje energetickou a potravinovou nejistotu a zvyšuje ohrožení finanční stability".
Dokument také poznamenal, že existují "odlišné názory a různá hodnocení situace“ a uvedl, že G20 "není fórem pro řešení bezpečnostních problémů“.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusku formulace závěrečné deklarace vyhovuje. "Rozdíl v přístupech, rozdíl v hlediscích (na válku proti Ukrajině) byl vzat v potaz a v deklaraci zaznamenán," řekl mluvčí prezidenta Vladimira Putina podle agentury TASS.
Kreml zveřejnil na svých webových stránkách ruský překlad deklarace, což je podle Reuters překvapivý krok vzhledem k ostře kritickým formulacím vůči Moskvě.
Prohlášení také používá výraz "válka", odkazuje na "agresi Ruské federace proti Ukrajině" a žádá od Moskvy "úplné a bezpodmínečné stažení" z ukrajinského území.
Ruská média mají přitom zakázáno používat termíny "válka" nebo "invaze" k popisu toho, co Moskva nazývá svou "speciální vojenskou operací" na Ukrajině. Zákony přijaté po invazi z 24. února stanovily tresty až pět let vězení za diskreditaci ruských ozbrojených sil a až 15 let za šíření záměrně nepravdivých informací o nich. Moskva tvrdí, že cílem vojenské operace na Ukrajině odstranit nebezpečné nacionalisty a ochránit ruskojazyčné obyvatelstvo. Ukrajina a Západ obviňují Rusko z nevyprovokovaného a imperialistického záboru cizího území.
Západ rovněž v poslední době Rusko kritizoval kvůli jeho výrokům o možném použití jaderných zbraní a Moskva naopak obvinila západní země z provokativní jaderné rétoriky. "Použití jaderných zbraní či hrozby jejich použitím jsou nepřijatelné," píše se v deklaraci vydané dnes na závěr summitu G20. Státy účastnící se vrcholné schůzky na Bali se rovněž shodly, že je nutné posílit mezinárodní právo pro zajištění míru a stability ve světě.
Státy G20 dále uvedly, že válka na Ukrajině brzdí globální ekonomický růst. Přivítaly přitom dohodu o přepravě zemědělských komodit přes Černé moře, kterou uzavřely Ukrajina a Rusko za zprostředkování OSN a Turecka.
Státy G20, které patří k zemím s největšími emisemi skleníkových plynů, se také přihlásily k cíli udržet globální oteplování do roku 2100 pod úrovní 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou dobou. K obdobnému cíli se přihlásily i během loňského summitu v Římě. Státy také potvrdily svůj záměr dosáhnout kolem roku 2050 takzvané uhlíkové neutrality. Chtějí například zrušit podporu neefektivním zdrojům používajícím fosilní paliva či omezit používání uhlí.
Prezident hostitelské země Indonésie Joko Widodo uvedl, že nejdiskutovanějším článkem závěrečného prohlášení byla válka na Ukrajině. Zároveň apeloval na všechny strany, aby dále nestupňovaly napětí. Válka způsobila podle něj škody a obrovské lidské utrpení a negativně ovlivnila snahy o oživení světové ekonomiky.
Dvoudenní summit G20 na Bali dnes skončil. Zasedání v úterý předčasně opustil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který v Indonésii zastupoval ruského prezidenta Vladimira Putina. Předsednictví ve skupině po Indonésii převzala Indie.
Členy skupiny G20 jsou Argentina, Austrálie, Brazílie, Británie, Čína, Francie, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Kanada, Mexiko, Německo, Rusko, Saúdská Arábie, Spojené státy, Turecko a Evropská unie. Přizvány jsou ale i další země či mezinárodní organizace. K účasti na summitu na Bali Indonésie přizvala i Ukrajinu. Prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil k účastníkům přes video.
msk lcm jkh jrm jd - sdílejte článek
Následuje: Ekonomové: Eurozónu čeká výrazná hospodářská recese, zotavovat se bude pomalu
Brusel/Frankfurt 16. listopadu (ČTK) - Eurozóna v příštích měsících pravděpodobně vstoupí do hospodářství recese, která nebude mírná. Následné hospodářské oživení navíc bude obtížné a jen pomalé. Předpovídají to ekonomové z předních světových bank. Členské země eurozóny se nyní potýkají s energetickou krizí, za kterou částečně stojí válka na Ukrajině. Vysoké ceny energií tlačí vzhůru inflaci, což nutí Evropskou centrální banku (ECB) ke zvyšování úrokových sazeb. "Spotřebitelská důvěra se zhoršila tak výrazně, že recese pravděpodobně nebude mírná," řekl televizi CNBC hlavní ekonom banky Berenberg Holger Schmieding. Předpověděl, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny v letošním čtvrtém čtvrtletí a v prvním čtvrtletí příštího roku výrazně klesne. Celkový rozsah tohoto poklesu podle něj dosáhne 1,7 procenta. Hospodářská recese se obvykle definuje jako nejméně dvě čtvrtletí poklesu ekonomiky za sebou. Ekonom Spyros Andreopoulos z francouzské banky BNP Paribas předpověděl, že hospodářská recese v eurozóně bude výraznější, než předpokládá ECB. "Vidím nebezpečí, že recese by mohla pokračovat i ve druhém čtvrtletí příštího roku," dodal. Poukázal na negativní dopady energetické krize a zpřísňování měnové politiky. Hospodářský útlum v eurozóně ale podle ekonomů nebude tak výrazný jako v době globální finanční krize nebo za pandemie nemoci covid-19. V roce 2009 ekonomika eurozóny v důsledku globální finanční krize klesla o 4,4 procenta a v roce 2020 se kvůli pandemii propadla dokonce o 6,1 procenta. Současná prognóza ECB předpokládá, že HDP eurozóny se v příštím roce zvýší o 0,9 procenta po letošním nárůstu o 3,1 procenta. Aktualizované hospodářské prognózy ECB zveřejní příští měsíc. Přední americká investiční banka Morgan Stanley předpovídá, že ekonomika eurozóny v příštím roce klesne o 0,2 procenta. Výrazně by k tomu mělo přispět Německo, kde se HDP podle banky sníží o 0,7 procenta. (pokračování...)
Brusel/Frankfurt 16. listopadu (ČTK) - Eurozóna v příštích měsících pravděpodobně vstoupí do hospodářství recese, která nebude mírná. Následné hospodářské oživení navíc bude obtížné a jen pomalé. Předpovídají to ekonomové z předních světových bank. Členské země eurozóny se nyní potýkají s energetickou krizí, za kterou částečně stojí válka na Ukrajině. Vysoké ceny energií tlačí vzhůru inflaci, což nutí Evropskou centrální banku (ECB) ke zvyšování úrokových sazeb. "Spotřebitelská důvěra se zhoršila tak výrazně, že recese pravděpodobně nebude mírná," řekl televizi CNBC hlavní ekonom banky Berenberg Holger Schmieding. Předpověděl, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny v letošním čtvrtém čtvrtletí a v prvním čtvrtletí příštího roku výrazně klesne. Celkový rozsah tohoto poklesu podle něj dosáhne 1,7 procenta. Hospodářská recese se obvykle definuje jako nejméně dvě čtvrtletí poklesu ekonomiky za sebou. Ekonom Spyros Andreopoulos z francouzské banky BNP Paribas předpověděl, že hospodářská recese v eurozóně bude výraznější, než předpokládá ECB. "Vidím nebezpečí, že recese by mohla pokračovat i ve druhém čtvrtletí příštího roku," dodal. Poukázal na negativní dopady energetické krize a zpřísňování měnové politiky. Hospodářský útlum v eurozóně ale podle ekonomů nebude tak výrazný jako v době globální finanční krize nebo za pandemie nemoci covid-19. V roce 2009 ekonomika eurozóny v důsledku globální finanční krize klesla o 4,4 procenta a v roce 2020 se kvůli pandemii propadla dokonce o 6,1 procenta. Současná prognóza ECB předpokládá, že HDP eurozóny se v příštím roce zvýší o 0,9 procenta po letošním nárůstu o 3,1 procenta. Aktualizované hospodářské prognózy ECB zveřejní příští měsíc. Přední americká investiční banka Morgan Stanley předpovídá, že ekonomika eurozóny v příštím roce klesne o 0,2 procenta. Výrazně by k tomu mělo přispět Německo, kde se HDP podle banky sníží o 0,7 procenta. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Většina států G20 v závěrečném prohlášení ostře odsoudila válku na Ukrajině' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2022111606579|504313. Vydána 16.11.2022 15:14:34. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Většina států G20 v závěrečném prohlášení ostře odsoudila válku na Ukrajině' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2022111606579|504313. Vydána 16.11.2022 15:14:34. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.