EFE: EU zvažuje, že přehodnotí politiku k Venezuele kvůli nové situaci

Brusel/Madrid 20. ledna 2023 (ČTK) - Evropská unie zvažuje, že přehodnotí politiku vůči Venezuele vzhledem ke změnám z posledních měsíců, které se udály uvnitř venezuelské opozice i ve vztazích tamní vlády s několika zeměmi regionu. Informovaly o tom dnes španělské agentury EFE a Europa Press s odvoláním na své zdroje z EU. Podle nich by šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který pochází ze Španělska, měl otázku změny politiky vůči Caracasu předložit na pondělním jednání ministrů zahraničí EU. "Situace je zcela odlišná, nevím, zda EU změní svou politiku, ale určitě to šéf unijní diplomacie předloží," citovala nejmenovaného vysokého úředníka EU agentura Europa Press. "Situace v regionu se změnila, stejně jako je jiná situace na straně opozice. Máme jednání v Mexiku, která sice zatím nepokračují, ale doufám, že velmi brzy znovu začnou," řekl zdroj agentuře EFE. Zdroj měl na mysli mimo jiné obnovení diplomatických vztahů socialistické autoritářské vlády Venezuely s Kolumbií a Brazílií. V obou těchto zemích se nově k moci dostal levicový prezident. Na domácí scéně je změna v tom, že opozice se po několika letech opět rozklížila a přestala uznávat jednoho lídra, jímž byl Juan Guaidó, uznávaný dříve i Evropskou unií a Washingtonem. "Maduro je mnohem méně izolovaný," prohlásil unijní zdroj španělských agentur. Kromě nových vlád z Kolumbie a z Brazílie s ním opět navázaly normální diplomatické vztahy také Španělsko či Portugalsko. Loni v listopadu obnovila Madurova vláda asi rok zamrzlá jednání s opozicí. Roli v tom podle analytiků sehrály i Spojené státy, které k tomu přiměla energetická krize související s ruskou invazí na Ukrajinu. Po obnovení jednání USA zmírnily ropné sankce vůči Venezuela a tento týden do USA přivezla americká firma Chevron Corp. první náklad venezuelské ropy za čtyři roky. Maduro je prezidentem Venezuely od roku 2013. V prosinci 2015 opozice získala většinu v parlamentu, jehož chod ale Maduro s pomocí soudu paralyzoval. V roce 2018 obnovil prezidentský mandát ve volbách, které opozice bojkotovala jako nesvobodné a za nedemokratické je označila i EU a Washington. Kvůli tomu v roce 2019 EU a celkem asi pět desítek zemí uznalo za prozatímního prezidenta Venezuely tehdejšího šéfa parlamentu Guaidóa. Navzdory široké diplomatické podpoře Guaidóovi a sankcím vůči venezuelské vládě kvůli porušování lidských práv se ale Maduro udržel u moci, a to díky represím, podpoře od vedení armády a také ekonomické pomoci Ruska, Turecka či Íránu. Podle zprávy nevládní organizace Foro Penal z loňského listopadu je ve Venezuele stále na 250 politických vězňů. Minulý týden tamní soud také vydal zatykače na tři představitelky opozice, které krátce předtím nahradily ve vedení opozice po čtyřech letech Guaidóa. Obviněny jsou z vlastizrady či uzurpování moci, všechny tři ale žijí v exilu, dvě ve Španělsku a jedna v USA. nob jrm - sdílejte článek