Více než sto lidí v Praze protestovalo proti prodloužení těžby v Bílině
Praha 21. dubna 2023 (ČTK) - Více než sto převážně mladých lidí se dnes sešlo na Malostranském náměstí v Praze, aby protestovali proti prodloužení těžby v dole Bílina. Akci uspořádalo studentské hnutí Fridays For Future. Protestující po vládě požadují odsouzení prodloužení těžby a zveřejnění dokumentů o stavu podzemní vody v okolí polského dolu Turów.
Stávka studentů za klima měla začít v 15:03, tedy ve tři hodiny a tři minuty odpoledne, což podle studentů symbolizuje rok 2033, kdy měla mít Česká republika podle programového prohlášení vlády vytvořené podmínky k odklonu od uhlí. Nakonec akce začala s asi patnáctiminutovým zpožděním. Prodloužení těžby v dole Bílina jde podle hnutí proti programovému prohlášení vlády a proti řešení klimatické krize.
"S příchodem nové vlády jsme měli naději, že se o klimatické krizi začne nejen mluvit, ale že bude vláda dělat kroky k jejímu řešení. Hned na začátku jejího volebního období jsme však viděli netransparentně podepsanou dohodu o dole Turów, kde je nyní plánovaná těžba do roku 2044. Teď jsme svědky ticha v situaci, kdy báňský úřad rozhodl prodloužit povolení těžby v dole Bílina do roku 2035. Vláda mlčí. To nemůžeme nechat bez odezvy," uvedli organizátoři v prohlášení.
Povolení prodloužit těžbu v dole Bílina na Teplicku do roku 2035 dostaly Severočeské doly od Obvodního báňského úřadu ke konci letošního března, organizace Greenpeace avizovala, že se proti rozhodnutí odvolá. Jelikož Severočeské doly ovládá skupina ČEZ, kde má Česko skoro 70procentní podíl, studenti po vládě žádají, aby vydala jasné stanovisko proti prodloužení těžby. Ministerstvo průmyslu v březnu uvedlo, že prodloužení těžby se s cílem vlády odklonit se do roku 2033 od uhlí nevylučuje.
Polský důl Turów leží v blízkosti českých a německých hranic, ekologické organizace dlouhodobě varují před tím, že těžba ohrožuje životní prostředí a ničí podzemní vody v okolí. Zároveň kritizují česko-polskou dohodu z února 2022 o řešení vlivu těžby v dole Turów, která podle nich nechrání české občany před ztrátou vody.
Ministerstvo životního prostředí v březnu uvedlo, že informace poskytuje veřejnosti transparentně a na základě zákona. Podle něj Polsko plní své závazky, a ČR tak může kontrolovat vliv těžby na životní prostředí i data o stavu podzemní vody.
ana snm - sdílejte článek
Následuje: Hrad Karlštejn se otevřel po rozsáhlé rekonstrukci, vznikly i nové expozice
Karlštejn (Berounsko) 21. dubna (ČTK) - Hrad Karlštejn na Berounsku se dnes slavnostně otevřel po rozsáhlé rekonstrukci. Dělníci obnovili suterén Císařského paláce či gotická sklepení purkrabství, přibyly nové expozice a moderní návštěvnické centrum. Stavební akce za 164 milionů korun začala v roce 2020, památka zůstala při opravách přístupná. Obnova hradu však dneškem nekončí, do budoucna je potřeba ještě opravit střechy, vydláždit nádvoří nebo zrestaurovat sakrální prostory, řekla novinářům ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková (NPÚ). Hlavní motivací bylo podle Goryczkové vybudování moderního krytého návštěvnického centra, které hradu dosud chybělo. Vzniklo z dřívější obřadní síně a reprezentačních prostor hradu, spolu s prodejnou suvenýrů a občerstvením se mají veřejnosti naplno otevřít v úterý. Rekonstrukce, na niž přispěla i EU, nakonec vyšla dráž, než se čekalo. Podle původních plánů měly být náklady kolem 80 milionů Kč. Komplikace však přinesl nárůst cen stavebních prací a materiálů. Řemeslníci se zároveň potýkali s problémy, o nichž nemohli dopředu vědět, protože stavební vývoj hradu není podrobně zmapován. Odhalili však díky tomu řadu cenných historických struktur. Do návštěvnického centra měla například vést šikmá rampa, aby bylo bezbariérové. Dostala se však do kolize s gotickým zdivem, což vedlo k výrazné změně projektu. Handicapovaní tak do centra nemají ideální přístup, dělí je od něj několik schodů. "Bohužel ne všechny památky mohou být zpřístupněny veřejnosti a vždycky je to dilema, čemu dát přednost," podotkla šéfka NPÚ. Podle kastelána Lukáše Kunsta se při rekonstrukci dbalo na to, aby se jakýkoliv návštěvnický prvek vždy přizpůsobil památce, a ne naopak památka návštěvnickému provozu. Každý detail byl proto pečlivě konzultován s odborníky. (pokračování...)
Karlštejn (Berounsko) 21. dubna (ČTK) - Hrad Karlštejn na Berounsku se dnes slavnostně otevřel po rozsáhlé rekonstrukci. Dělníci obnovili suterén Císařského paláce či gotická sklepení purkrabství, přibyly nové expozice a moderní návštěvnické centrum. Stavební akce za 164 milionů korun začala v roce 2020, památka zůstala při opravách přístupná. Obnova hradu však dneškem nekončí, do budoucna je potřeba ještě opravit střechy, vydláždit nádvoří nebo zrestaurovat sakrální prostory, řekla novinářům ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková (NPÚ). Hlavní motivací bylo podle Goryczkové vybudování moderního krytého návštěvnického centra, které hradu dosud chybělo. Vzniklo z dřívější obřadní síně a reprezentačních prostor hradu, spolu s prodejnou suvenýrů a občerstvením se mají veřejnosti naplno otevřít v úterý. Rekonstrukce, na niž přispěla i EU, nakonec vyšla dráž, než se čekalo. Podle původních plánů měly být náklady kolem 80 milionů Kč. Komplikace však přinesl nárůst cen stavebních prací a materiálů. Řemeslníci se zároveň potýkali s problémy, o nichž nemohli dopředu vědět, protože stavební vývoj hradu není podrobně zmapován. Odhalili však díky tomu řadu cenných historických struktur. Do návštěvnického centra měla například vést šikmá rampa, aby bylo bezbariérové. Dostala se však do kolize s gotickým zdivem, což vedlo k výrazné změně projektu. Handicapovaní tak do centra nemají ideální přístup, dělí je od něj několik schodů. "Bohužel ne všechny památky mohou být zpřístupněny veřejnosti a vždycky je to dilema, čemu dát přednost," podotkla šéfka NPÚ. Podle kastelána Lukáše Kunsta se při rekonstrukci dbalo na to, aby se jakýkoliv návštěvnický prvek vždy přizpůsobil památce, a ne naopak památka návštěvnickému provozu. Každý detail byl proto pečlivě konzultován s odborníky. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Více než sto lidí v Praze protestovalo proti prodloužení těžby v Bílině' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Životní prostředí (ekl) - Školství (sko). ID zprávy: T2023042002931|505717. Vydána 21.04.2023 16:19:44. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Více než sto lidí v Praze protestovalo proti prodloužení těžby v Bílině' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Životní prostředí (ekl) - Školství (sko). ID zprávy: T2023042002931|505717. Vydána 21.04.2023 16:19:44. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.