Heslo Owens
SLOVNÍK
NAJÍT
ovzduší
Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "ovzduší". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo ovzduší je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Ukrajinská ministryně: Válka Ruska proti Ukrajině je i ekologická katastrofa
Baku 20. listopadu (ČTK) - Válka Ruska proti Ukrajině je i ekologickou katastrofou, poukázala na klimatické konferenci OSN COP29 v Baku ukrajinská ministryně životního prostředí. Vyjednávači na konferenci se mezitím pracně pokoušejí dosáhnout dohody o zvýšení finančních příspěvků bohatých států chudým zemím, zatímco drahota v Baku podle tisku způsobuje, že nedostupnou se pro ty nejchudší stává i sama účast na konferenci. Kromě desítek tisíc mrtvých, zničených měst a vsí a milionů uprchlíků způsobilo 1000 dnů války Ruska proti Ukrajině také velké škody na přírodě a ovzduší, uvedla ukrajinská ministryně Svitlana Hrynčuková. Upozornila, že škody na životním prostředí způsobené vojenskými operacemi se odhadují na 71 miliard amerických dolarů (asi 1,7 bilionu Kč). Ostřelování a lesní požáry uvolnily do ovzduší dalších 180 milionů tun oxidu uhličitého, který jako skleníkový plyn poškozuje klima. Válka zničila kolem tří milionů hektarů lesa (asi 30.000 kilometrů čtverečních) a 139.000 kilometrů čtverečních je zamořeno minami a nevybuchlou municí. "Více než šest milionů Ukrajinců bylo nuceno hledat dočasné útočiště v různých evropských zemích, což vedlo k dalším 3,3 milionu tun emisí CO2," uvedla ministryně podle agentury DPA. Ta dodala, že údaje o emisích CO2 souhlasí s červnovou studií, podle které za prvních 24 měsíců války dosáhly 175 milionů tun. To převyšuje roční emise vysoce industrializované země, jako je například Nizozemsko. COP29 končí tento týden, a tak stoupá tlak, aby vyjednávači vyřešili hádanku dohody, která by přinesla více peněz nejzranitelnějším zemím na přizpůsobení se klimatickým změnám. Ukazuje se však, že jde o mnohem větší sumu, než jsou nejbohatší země ochotny platit, poznamenala agentura AP. Zatímco nejvíce zranitelné země žádají jeden bilion až 1,3 bilionu dolarů (asi 24 až 31 bilionů Kč) ročně na odstranění škod způsobených změnou klimatu a na přizpůsobení se, včetně vybudování vlastních systémů čisté energie, ukazuje se, že jejich požadavky jsou mnohem vyšší, než jim dosud nabízel vyspělý svět. Podle předsedy vyjednávací skupiny Like-Minded Group Diega Balanzy se v zákulisí hovoří o částce 200 miliard dolarů (asi 4,8 bilionů Kč). "To nestačí," řekl. Vyjednávání se "pohybuje v kruhu", usoudil analytik Alden Meyer. Bohaté země včetně Spojených států, Japonska nebo členských zemí Evropské unie se dříve zavázaly, že do roku 2020 zmobilizují 100 miliard dolarů ročně na podporu rozvojových států, podotkla německá stanice Deutsche Welle. Cíle bylo podle ní poprvé dosaženo v roce 2022. Dosud však značná část financování přicházela ve formě vysoce úročených půjček, což mělo za následek tvrdou kritiku, dodala stanice. EU a USA se mezitím snaží přimět Čínu a země Perského zálivu, aby se připojily k dárcům. Za větší přispění nejbohatších zemí - odhaduje se, že země skupiny G20 odpovídají za čtyři pětiny emisí skleníkových plynů zahřívajících planetu - dnes na konferenci demonstrovali klimatičtí aktivisté. "Klimatické summity se stávají příliš drahé pro ty, kterým mají pomoci," okomentoval polský list Gazeta Wyborcza vysoké ceny pronájmů pavilonů na konferenci v řádu desítek tisíc dolarů i celkovou drahotu na konferenci, kde ceny ve stáncích násobně překračují ceny v obchodech ve městě, podobně jako několikanásobně vzrostly ceny v místních hotelech. "Sledujeme cosi na způsob 'davosifikace'," řekl expert Andreas Sieber v narážce na ekonomická fóra ve švýcarském Davosu. V Baku je podle deníku na 1800 lobbistů z petrochemie, kteří si tyto výdaje mohou dovolit. msk nimBrazilské úřady připravují zásah proti ilegálním těžařům zlata v Amazonii
Brasília 6. listopadu (ČTK) - Brazilské úřady se chystají vystěhovat nelegální těžaře zlata z přírodní rezervace v amazonském deštném pralese, která je domovem místních indiánů. V oblasti kmene Munduruku se nachází několik desítek ilegálních vzletových a přistávacích ploch a voda je kontaminována rtutí, uvádí zpráva organizace pro ochranu amazonského pralesa, kterou cituje agentura Reuters. Domorodé území kmene Munduruku ve státě Pará v Brazílii má rozlohu 24.000 kilometrů čtverečních a leží v něm 61 vesnic indiánských kmenů Munduruku a dalších domorodých skupin v oblasti známé násilnými sváry o půdu. Podle zprávy vládní agentury Censipam, která usiluje o ochranu amazonského deštného pralesa, je rezervace Munduruku druhou největší oblastí s nelegální těžbou v Brazílii. Nejpostiženější je oblast obývaná kmenem Janomamů (též Yanomamiové) na severu země, kde podle Censipam nelegální těžaři přenášejí malárii a jiné nakažlivé choroby. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva slíbil, že bude bojovat proti nelegální těžbě na území původních obyvatel poté, co se za jeho předchůdce Jaira Bolsonara prudce zvýšila, připomíná agentura Reuters. Nelegální těžba kontaminuje vodu v řekách, a ohrožuje tak zdraví obyvatel na území přírodních rezervací. Zpráva organizace Censipam uvádí, že v roce 2022, tedy v posledním roce Bolsonarovy vlády, vzniklo na území Munduruku 388 nových nelegálních těžebních míst. Loni jejich počet klesl na 128 a letos se zatím snížil o dalších 23. Úřady identifikovaly na území Munduruku 21 nelegálních přistávacích ploch, které zajišťují zásobování těžební činnosti. Úředník z ministerstva pro obranu domorodých národů Nilton Tubino uvedl, že cílem plánovaného zásahu ministerstva proti těžařům bude přerušit letecké dodávky a narušit tak nelegální těžbu. Tubino dále uvedl, že se vláda chce vyhnout rozdmýchávání konfliktu. Brazilská vláda provedla rozsáhlou razii proti nelegálním těžařům zlata v Amazonii na severu země u hranic s Venezuelou už v roce 2023. Tehdy v oblasti, kde žije asi 27.000 příslušníků kmene Janomamů, mnoho lidí onemocnělo kvůli znečištění řek těžkými kovy používanými při ilegální těžbě. Znečištěním řek domorodci také přišli o zdroj obživy a jejich děti trpěly podvýživou. V Brazílii, která má 216 milionů obyvatel, žije asi 850.000 příslušníků tří stovek domorodých kmenů. cht sch
Krize autoprůmyslu: Vondra kritizuje Green Deal, Farský chce levné elektromobily
Štrasburk/Brusel 8. října (zpravodajky ČTK) - Automobilový průmysl v Evropské unii je v krizi, shodli se v dnešní debatě v Evropském parlamentu europoslanci napříč všemi stranami a politickými skupinami. U Aljašky v roce 2022 zmizely miliardy krabů, podle vědců za to může oteplování
Washington 21. srpna (ČTK) - Rybáři a vědci byli znepokojeni, když v roce 2022 zmizely z Beringova moře poblíž Aljašky miliardy krabů. Vědci nyní vysvětlili, že to nebylo nadměrným rybolovem. Pravděpodobnou příčinou podle nich byla nezvykle teplá voda, která způsobila, že se metabolismus krabů zrychlil a kvůli nedostatku potravy vyhladověli. AFP: Kazachstánské jezero Balchaš bude asi následovat osud Aralského jezera
Balchaš (Kazachstán) 18. srpna (ČTK/AFP) - Při pohledu ze vzduchu se tyrkysové vody Balchaše táhnou jako půlměsíc přes pouštní prostory Kazachstánu. Nadměrné využívání, znečištění a klimatické změny však ohrožují existenci tohoto druhého největšího jezera ve Střední Asii, napsala agentura AFP. Na západě USA hoří i lesy, které měly vyvažovat emise kalifornských společností
Sacramento (USA) 10. srpna (ČTK) - Požáry na západě Spojených států letos spalují i lesy, které měly po několik desetiletí zůstat netknuté na základě systému emisních povolenek státu Kalifornie. Upozornila na to nezisková výzkumná skupina CarbonPlan, informovaly web Politico či deník Financial Times (FT). Deutsche Welle: Jak vznikají písečné bouře a proč jsou čím dál častější?
Berlín 20. července (ČTK/Deutsche Welle) - Zastavují dopravu, šíří nemoci a mohou být životu nebezpečné. Jak ale písečné bouře vznikají a proč jsou stále častější? Na tuto otázku se pokusil najít odpovědi zpravodajský server Deutsche Welle. Peníze z povolenek zřejmě půjdou jen na kompenzace následků změn klimatu
Praha 25. června (ČTK) - Peníze z prodeje emisních povolenek bude zřejmě možné využít jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). BBC: Jak se stal farmář z Keni šampionem v popírání klimatické změny
Nairobi 23. června (ČTK/BBC) - Skupina lidí popírající klimatickou změnu našla novou hvězdu v keňském farmáři Jusperu Machoguovi. Na sociálních sítích se Machogu proslavil jako propagátor fosilních paliv v Africe, ale jeho kampaň má ještě další rozměr, který zůstává na první dojem skrytý, píše britský server BBC. Analýza ING: Cla na čínské elektromobily ohrozí snahu Evropy snižovat emise CO2
Amsterodam/Brusel 20. června (ČTK) - Dodatečná prozatímní cla, která chce Evropská unie zavést na dovoz elektromobilů z Číny, by mohla zpomalit dosažení cíle sedmadvacítky výrazně snížit emise CO2. Opatření totiž sníží dostupnost bateriových automobilů, aniž by zabránilo v zaplavení trhu čínskými produkty. Studie: Válka na Ukrajině způsobila emise odpovídající 175 milionům tun CO2
Berlín 13. června (ČTK) - Ruská invaze na Ukrajinu způsobila emise skleníkových plynů odpovídající 175 milionům tun oxidu uhličitého (CO2), vyplývá ze studie, o níž dnes informuje server německé veřejnoprávní televize ARD. Bývalý český ministr Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele v EK
Brusel 23. dubna (zpravodajka ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. Štrasburský soud uznal, že švýcarská vláda dělá málo proti změně klimatu
Štrasburk 9. dubna (ČTK) - Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dnes dal za pravdu skupině starších švýcarských žen, které žalovaly švýcarskou vládu kvůli nedostatečnému úsilí v boji proti globálnímu oteplování. BBC: Jak ochránit britskou pintu piva před změnou klimatu
Londýn 3. dubna (BBC/ČTK) - S postupnou klimatickou změnou hrozí, že typické britské pintě piva 'zazvoní hrana', píše BBC News. Vědci se pokoušejí najít způsoby, jak pivovarnickému průmyslu v zemi pomoci. Ekologičtí aktivisté se nemohou hájit svým přesvědčením, rozhodl soud v Londýně
Londýn 18. března (ČTK) - Ekologičtí aktivisté obvinění z trestného činu poškození cizí věci se nemohou hájit svým politickým nebo filozofickým přesvědčením. S odkazem na rozhodnutí odvolacího soudu v Londýně o tom dnes informovala agentura Reuters, podle které se tím zvyšuje pravděpodobnost, že bude odsouzeno více protestujících. BBC: Klimatická změna mění jazyk Sámů v Laponsku
Helsinky 14. března (ČTK/BBC) - Severní sámština, jeden z deseti jazyků, kterými mluví obyvatelé Laponska Sámové, má víc než 300 slov pro sníh a zvláštní výrazy pro vyděšeného soba. Má takový jazyk šanci přežít na planetě, která se ohřívá? ptá se se britská stanice BBC. AFP: Čtyři doporučení původních obyvatel kolumbijských hor ke změnám klimatu
Pueblo Bello (Kolumbie) 9. března (ČTK/AFP) - Strážci nejvyššího pobřežního pohoří na světě, domorodí Arhuakové, žijí v harmonii v pohoří Sierra Nevada de Santa Marta na severu Kolumbie. Z vesnice Nabusimake se s agenturou AFP podělili o svá čtyři doporučení týkající se klimatických změn. NYT: Jakou stopu za sebou nechávají ekologické věci, třeba hrnky?
New York 26. února (ČTK/The New York Times) - Hrnek Stanley, hit loňského roku, je na první pohled jasné vítězství pro planetu. Je odolný. Je opakovaně použitelný. Na rozdíl od plastových lahví, které má nahrazovat, negeneruje hromady plastových odpadů, napsal zpravodajský server The New York Times. The Times: Britský úřad chce pracovat na hranici nemožného - třeba poručit dešti
Londýn 18. února (ČTK/The Times) - Píše se rok 2045 a většina Británie je po nejdeštivější zimě v zaznamenané historii zaplavená. K ostrovům se blíží další bouřkové mraky a nově zřízené ministerstvo počasí vydává rozkaz. Hodnota globálních trhů s emisními povolenkami loni stoupla na rekord
Londýn 12. února (ČTK) - Hodnota globálních trhů s emisními povolenkami v loňském roce dosáhla rekordních 881 miliard eur (22,2 bilionu Kč), ve srovnání s předchozím rokem se zvýšila o dvě procenta. S odvoláním na data společnosti LSEG to dnes uvedla agentura Reuters.
Štrasburk/Brusel 8. října (zpravodajky ČTK) - Automobilový průmysl v Evropské unii je v krizi, shodli se v dnešní debatě v Evropském parlamentu europoslanci napříč všemi stranami a politickými skupinami. U Aljašky v roce 2022 zmizely miliardy krabů, podle vědců za to může oteplování
Washington 21. srpna (ČTK) - Rybáři a vědci byli znepokojeni, když v roce 2022 zmizely z Beringova moře poblíž Aljašky miliardy krabů. Vědci nyní vysvětlili, že to nebylo nadměrným rybolovem. Pravděpodobnou příčinou podle nich byla nezvykle teplá voda, která způsobila, že se metabolismus krabů zrychlil a kvůli nedostatku potravy vyhladověli. AFP: Kazachstánské jezero Balchaš bude asi následovat osud Aralského jezera
Balchaš (Kazachstán) 18. srpna (ČTK/AFP) - Při pohledu ze vzduchu se tyrkysové vody Balchaše táhnou jako půlměsíc přes pouštní prostory Kazachstánu. Nadměrné využívání, znečištění a klimatické změny však ohrožují existenci tohoto druhého největšího jezera ve Střední Asii, napsala agentura AFP. Na západě USA hoří i lesy, které měly vyvažovat emise kalifornských společností
Sacramento (USA) 10. srpna (ČTK) - Požáry na západě Spojených států letos spalují i lesy, které měly po několik desetiletí zůstat netknuté na základě systému emisních povolenek státu Kalifornie. Upozornila na to nezisková výzkumná skupina CarbonPlan, informovaly web Politico či deník Financial Times (FT). Deutsche Welle: Jak vznikají písečné bouře a proč jsou čím dál častější?
Berlín 20. července (ČTK/Deutsche Welle) - Zastavují dopravu, šíří nemoci a mohou být životu nebezpečné. Jak ale písečné bouře vznikají a proč jsou stále častější? Na tuto otázku se pokusil najít odpovědi zpravodajský server Deutsche Welle. Peníze z povolenek zřejmě půjdou jen na kompenzace následků změn klimatu
Praha 25. června (ČTK) - Peníze z prodeje emisních povolenek bude zřejmě možné využít jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). BBC: Jak se stal farmář z Keni šampionem v popírání klimatické změny
Nairobi 23. června (ČTK/BBC) - Skupina lidí popírající klimatickou změnu našla novou hvězdu v keňském farmáři Jusperu Machoguovi. Na sociálních sítích se Machogu proslavil jako propagátor fosilních paliv v Africe, ale jeho kampaň má ještě další rozměr, který zůstává na první dojem skrytý, píše britský server BBC. Analýza ING: Cla na čínské elektromobily ohrozí snahu Evropy snižovat emise CO2
Amsterodam/Brusel 20. června (ČTK) - Dodatečná prozatímní cla, která chce Evropská unie zavést na dovoz elektromobilů z Číny, by mohla zpomalit dosažení cíle sedmadvacítky výrazně snížit emise CO2. Opatření totiž sníží dostupnost bateriových automobilů, aniž by zabránilo v zaplavení trhu čínskými produkty. Studie: Válka na Ukrajině způsobila emise odpovídající 175 milionům tun CO2
Berlín 13. června (ČTK) - Ruská invaze na Ukrajinu způsobila emise skleníkových plynů odpovídající 175 milionům tun oxidu uhličitého (CO2), vyplývá ze studie, o níž dnes informuje server německé veřejnoprávní televize ARD. Bývalý český ministr Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele v EK
Brusel 23. dubna (zpravodajka ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. Štrasburský soud uznal, že švýcarská vláda dělá málo proti změně klimatu
Štrasburk 9. dubna (ČTK) - Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dnes dal za pravdu skupině starších švýcarských žen, které žalovaly švýcarskou vládu kvůli nedostatečnému úsilí v boji proti globálnímu oteplování. BBC: Jak ochránit britskou pintu piva před změnou klimatu
Londýn 3. dubna (BBC/ČTK) - S postupnou klimatickou změnou hrozí, že typické britské pintě piva 'zazvoní hrana', píše BBC News. Vědci se pokoušejí najít způsoby, jak pivovarnickému průmyslu v zemi pomoci. Ekologičtí aktivisté se nemohou hájit svým přesvědčením, rozhodl soud v Londýně
Londýn 18. března (ČTK) - Ekologičtí aktivisté obvinění z trestného činu poškození cizí věci se nemohou hájit svým politickým nebo filozofickým přesvědčením. S odkazem na rozhodnutí odvolacího soudu v Londýně o tom dnes informovala agentura Reuters, podle které se tím zvyšuje pravděpodobnost, že bude odsouzeno více protestujících. BBC: Klimatická změna mění jazyk Sámů v Laponsku
Helsinky 14. března (ČTK/BBC) - Severní sámština, jeden z deseti jazyků, kterými mluví obyvatelé Laponska Sámové, má víc než 300 slov pro sníh a zvláštní výrazy pro vyděšeného soba. Má takový jazyk šanci přežít na planetě, která se ohřívá? ptá se se britská stanice BBC. AFP: Čtyři doporučení původních obyvatel kolumbijských hor ke změnám klimatu
Pueblo Bello (Kolumbie) 9. března (ČTK/AFP) - Strážci nejvyššího pobřežního pohoří na světě, domorodí Arhuakové, žijí v harmonii v pohoří Sierra Nevada de Santa Marta na severu Kolumbie. Z vesnice Nabusimake se s agenturou AFP podělili o svá čtyři doporučení týkající se klimatických změn. NYT: Jakou stopu za sebou nechávají ekologické věci, třeba hrnky?
New York 26. února (ČTK/The New York Times) - Hrnek Stanley, hit loňského roku, je na první pohled jasné vítězství pro planetu. Je odolný. Je opakovaně použitelný. Na rozdíl od plastových lahví, které má nahrazovat, negeneruje hromady plastových odpadů, napsal zpravodajský server The New York Times. The Times: Britský úřad chce pracovat na hranici nemožného - třeba poručit dešti
Londýn 18. února (ČTK/The Times) - Píše se rok 2045 a většina Británie je po nejdeštivější zimě v zaznamenané historii zaplavená. K ostrovům se blíží další bouřkové mraky a nově zřízené ministerstvo počasí vydává rozkaz. Hodnota globálních trhů s emisními povolenkami loni stoupla na rekord
Londýn 12. února (ČTK) - Hodnota globálních trhů s emisními povolenkami v loňském roce dosáhla rekordních 881 miliard eur (22,2 bilionu Kč), ve srovnání s předchozím rokem se zvýšila o dvě procenta. S odvoláním na data společnosti LSEG to dnes uvedla agentura Reuters.
Vox: Oteplování mění život kozorožců, podle vědců je to zlověstné znamení
Řím 20. ledna (ČTK/Vox) - Popis běžného dne kozorožce horského v Alpách zní idylicky. Probudí se, když vyjde slunce. Sní trochu trávy a divokých květin. Odpočívá. Usíná při západu slunce vysoko v horách mezi skalami. Život tohoto býložravce s až komicky velkými rohy zhruba takto vypadal tisíce let, nyní se však rychle mění, napsal server Vox. S tím, jak automobily a továrny nadále oteplují Zemi příkrovem skleníkových plynů, se kozorožci horští stávají stále více nočními tvory. Tito přežvýkavci kvůli výjimečně horkému počasí mění svůj režim a tráví více času hledáním potravy v noci, tvrdí výzkum vedený vědci z univerzit v Sassari a ve Ferraře v Itálii. Tím, že se tato zvířata mění v noční sovy, se v jistém smyslu přizpůsobují životu na teplejší planetě. Takové změny však s sebou pravděpodobně nesou znepokojivé důsledky. Za prvé, vlci - hlavní predátor kozorožců v této oblasti - obvykle podle vědců loví pod rouškou tmy. Kozorožci ve tmě ale špatně vidí a žijí ve velmi zrádném terénu. Tento výzkum je jen jedním z příkladů toho, jak člověk mění každodenní život zvířat a často je v důsledku toho nutí žít více v noci. Studie z roku 2018, kterou vedla Kalifornská univerzita v Berkeley, zjistila, že řada lidských aktivit, jako je turistika nebo lov, způsobuje, že savci všech druhů jsou v noci aktivnější, a to od USA a Jižní Ameriky až po Afriku a Asii. "Už jsme viděli, jak se savci po celém světě stávají více nočními v blízkosti lidí, protože se nám snaží vyhnout během dne," uvedla Kaitlyn Gaynorová, hlavní autorka práce z roku 2018. "Tato (nová) studie poukazuje na to, že oteplování klimatu může zvířata také vyhánět do noci," dodala. Vědci stále zjišťují, jak tyto změny ovlivní populace volně žijících zvířat - zda například více kozorožců bude sežráno vlky nebo zda budou mít problémy s hledáním potravy za tmy. Už teď je však jasné, že rostoucí teploty rázem vyvedou z míry pečlivě vyvážené ekosystémy, které se vytvářely po tisíciletí. Výzkum naznačuje, že před miliony let byla většina savců pravděpodobně noční. Jeden z důvodů? Dinosauři. Mnozí z těchto obrovských ještěrů byli denními predátory. Jediným způsobem, jak mohli savci přežít, bylo vyvinout se jim tak, že byli aktivní v noci. Situace se změnila, když dinosauři před 65 miliony let vyhynuli. Vědci předpokládají, že díky menšímu počtu predátorů od devíti do pěti hodin mohli savci kolonizovat denní dobu a vyvinout se do mnoha tvorů, které známe dnes. V následujících staletích se denní aktivita stala úspěšnou strategií mnoha druhů, včetně kozorožce horského a člověka. Většina savců přes den lépe vidí a je také tepleji. Naše činnost - od zemědělství na starobylých pastvinách až po jízdu na motorce po turistických stezkách - však začala tento evoluční kalkul měnit a "způsobila globální nárůst noční aktivity u mnoha druhů savců", píší autoři nové studie. Pro mnoho druhů, které se vyvinuly jako denní, však noční životní styl může mít svou cenu, uvedla Francesca Briviová, hlavní autorka studie a výzkumnice z univerzity v Sassari. Při slabém osvětlení mohou mít tato zvířata problémy s hledáním potravy a partnerů a s vyhýbáním se predátorům, což by v konečném důsledku mohlo vést ke zmenšení jejich populací. Když nic jiného, tito noční tvorové "budou překonáni nočními živočichy, kteří mají smyslové adaptace v oblasti zraku, sluchu a čichu pro vnímání prostředí za nízké hladiny osvětlení," napsali vědci v článku z roku 2018. Podobná studie, publikovaná v roce 2020, zjistila, že mnoho středně velkých savců, jako jsou zebry, by trávilo více času hledáním potravy v noci, kdyby v okolí nebyli lvi. V přítomnosti velkých koček by byly aktivnější přes den, což by je vystavovalo vyšší míře tepelného stresu. To znamená, napsali autoři, že "šelmy omezují schopnost kopytníků přizpůsobit se teplejším podmínkám". Podobné výzkumy ukazují, že lidská činnost mění také to, čemu někteří vědci říkají "časová krajina". Čas je stejně jako prostor ekologickým zdrojem, během něhož se zvířata živí, páří a spí. Změna klimatu jistě činí některé prostory neobyvatelnými - například tím, že v Arktidě taje led, který lední medvědi potřebují. Zásadní ale je, že se stále častěji stává neobyvatelnou i určitá denní doba. ban jrm
Dobré zprávy roku 2023: Obnovitelná energie, fotky vesmíru i socha býka
Paříž 7. ledna (ČTK) - Rok 2023 přinesl lavinu špatných zpráv a mnoho lidí se už raději ani nedívá na zpravodajské pořady a nečte noviny. Server francouzské stanice France Info ale vybral 11 zpráv, které dokazují, že loni se děly i dobré věci. Vláda projedná změny využití peněz z prodeje emisních povolenek
Praha 2. ledna (ČTK) - Stát by měl v příštích letech používat veškeré výnosy z emisních povolenek na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Dosud má tuto povinnost pouze u části z těchto výnosů. AP: Budoucnost zemědělství na vodě - krávy na lodích, sazenice na vorech
Rotterdam (Nizozemsko) 23. prosince (ČTK/AP) - Na horní palubě třípatrové konstrukce zakotvené nedaleko centra Rotterdamu hnědobílé krávy spásají seno shazované z dopravního pásu nad jejich hlavami a také slupky pomerančů z automatů na džusy. Cena emisních povolenek v EU kvůli útlumu v průmyslu klesla pod 72 eur za tunu
Londýn 5. prosince (ČTK) - Cena emisních povolenek v Evropské unii zrychluje pokles, dnes po poledni ztrácela zhruba pět procent pod 72 eur (1755 Kč) za tunu. Nachází se tak nejníže za více než rok, ukazují statistiky. Na 50 ropných společností se v Dubaji zavázalo do 2030 přestat s emisemi metanu
Dubaj 2. prosince (ČTK) - Na 50 ropných společností, které dohromady tvoří polovinu celosvětové produkce, se dnes na klimatické konferenci OSN (COP28) v Dubaji zavázalo dosáhnout do roku 2030 téměř nulových emisí metanu. USA slíbily další tři miliardy dolarů do zeleného fondu
Dubaj 2. prosince (ČTK) - Spojené státy přislíbily tři miliardy dolarů (přes 67 miliard korun) do Zeleného klimatického fondu, který je největším mezinárodním klimatickým fondem na podporu klimatických opatření v rozvojových zemích. ČR bude v Dubaji podporovat plán ztrojnásobení kapacit jaderných zařízení
Praha 1. prosince (ČTK) - Česká republika bude na klimatickém summitu COP28 v Dubaji podporovat deklaraci na ztrojnásobení světových kapacit jaderných zařízení do roku 2050, za kterou stojí 21 zemí, mimo jiné Francie, Švédsko, Spojené státy či Jižní Korea a Velká Británie. BBC: SAE chtěly využít jednání o klimatu COP28 k uzavření dohod o ropě a plynu
Dubaj 27. listopadu (ČTK) - Spojené arabské emiráty plánovaly využít své role hostitele klimatické konference COP28 jako příležitosti k uzavření dohod o těžbě ropy a zemního plynu. Uvedl to dnes server BBC News s odkazem na uniklé dokumenty, do kterých měl možnost nahlédnout společně s novináři z Centra pro klimatické zpravodajství (CCR). Současná opatření by vedla k oteplení Země o 2,9 stupně do roku 2100, píše OSN
New York 20. listopadu (ČTK) - Stávající podoba klimatických opatření přijatých zeměmi světa by udržela oteplení Země pod hranicí tří stupňů Celsia, nejpravděpodobněji 2,9 stupně, oproti době před průmyslovou revolucí, uvádí dnes zveřejněná zpráva OSN. Vědci: Mikroplasty už se dostaly i do mraků, mohou ovlivnit počasí a teploty
Peking 17. listopadu (ČTK) - Vzduch, voda, půda, potraviny a dokonce i krev - mikroplasty se dostaly prakticky všude na Zemi a nyní se na tento seznam dostaly i mraky, napsal zpravodajský server The Guardian. Brniště na Českolipsku má od sedmi investorů nabídky na stavbu větrného parku
Brniště (Českolipsko ) 8. listopadu (ČTK) - Brniště na Českolipsku dostalo od sedmi investorů nabídky na výstavbu větrného parku. Zájem původně projevilo devět firem, dvě ale nabídky nepodaly, řekl dnes ČTK starosta Brniště Michal Vinš (NEZ). Postava Marianne na nových francouzských známkách bude ekologicky zelená
Boulazac (Francie) 7. listopadu (ČTK) - Postava patronky Francie Marianne bude na nových francouzských poštovních známkách zelená a budou ji obklopovat listy, aby připomínala důležitost ochrany životního prostředí. Evropská komise schválila českou podporu výroby biometanu za 2,4 miliardy eur
Brusel 1. listopadu (ČTK) - Evropská komise schválila český program na podporu výroby biometanu, do níž chce stát investovat 2,4 miliardy eur (téměř 59 miliard korun). Program má zvýšit účinnost výroby elektřiny a být k dispozici zejména pro malé a střední podniky a společenství pro obnovitelné zdroje, uvedl dnes ministr životního prostředí Petr Hladík. Karel III. hovořil v Paříži o nenahraditelném přátelství Británie a Francie
Paříž 21. září (ČTK) - Král Karel III. se dnes stal prvním britským monarchou, který pronesl projev ve francouzském Senátu, hovořil o nenahraditelném přátelství obou zemí na úrovni vlád i obyčejných lidí nebo partnerství ve sportu a umění. Sunak: Británie zakáže prodej nových aut se spalovacími motory o pět let později
Londýn 20. září (ČTK) - Britský premiér Rishi Sunak dnes oznámil, že Británie posouvá plánovaný termín zákazu prodeje nových automobilů se spalovacími motory z roku 2030 na rok 2035. Uvolnění se má týkat také postupné výměny domácích plynových kotlů za tepelná čerpadla, dosud plánované do roku 2035. Afričtí lídři žádají nové globální daně na financování boje proti změnám klimatu
Nairobi 6. září (ČTK) - Představitelé afrických zemí dnes navrhli nové globální daně, které mají pomoci financovat boj proti změnám klimatu. Učinili tak v deklaraci, která se mám stát základem pro jejich vyjednávací pozici na listopadovém klimatickém summitu COP28 v Dubaji. Afrika má využít klimatické úsilí na přilákání investic, říká prezident Keni
Nairobi 4. září (ČTK) - Keňský prezident William Ruto dnes zahájil první africký klimatický summit výzvou k tisícům delegátů v Nairobi, aby chápali globální krizi klimatu jako jedinečnou příležitost, jak na kontinent přilákat investice za miliardy dolarů. Archeologové v Louisianě zachraňují 12.000 let staré artefakty před katastrofami
Washington 19. července (ČTK) - Dlouho pohřbené kamenné nástroje, hroty oštěpů a další důkazy o lidech žijících v lesích v západní části centrální Louisiany již před 12.000 lety se staly vlivem hurikánů, záplav a rabování více zranitelnými. Yellenová vyzvala Čínu, aby podpořila boj proti změně klimatu
Peking 8. července (ČTK) - Spojené státy a Čína musí jako dvě největší světové ekonomiky spolupracovat v boji proti "existenční hrozbě", kterou představuje změna klimatu, řekla dnes americká ministryně financí Janet Yellenová čínským vládním představitelům a odborníkům na klima.
Paříž 7. ledna (ČTK) - Rok 2023 přinesl lavinu špatných zpráv a mnoho lidí se už raději ani nedívá na zpravodajské pořady a nečte noviny. Server francouzské stanice France Info ale vybral 11 zpráv, které dokazují, že loni se děly i dobré věci. Vláda projedná změny využití peněz z prodeje emisních povolenek
Praha 2. ledna (ČTK) - Stát by měl v příštích letech používat veškeré výnosy z emisních povolenek na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Dosud má tuto povinnost pouze u části z těchto výnosů. AP: Budoucnost zemědělství na vodě - krávy na lodích, sazenice na vorech
Rotterdam (Nizozemsko) 23. prosince (ČTK/AP) - Na horní palubě třípatrové konstrukce zakotvené nedaleko centra Rotterdamu hnědobílé krávy spásají seno shazované z dopravního pásu nad jejich hlavami a také slupky pomerančů z automatů na džusy. Cena emisních povolenek v EU kvůli útlumu v průmyslu klesla pod 72 eur za tunu
Londýn 5. prosince (ČTK) - Cena emisních povolenek v Evropské unii zrychluje pokles, dnes po poledni ztrácela zhruba pět procent pod 72 eur (1755 Kč) za tunu. Nachází se tak nejníže za více než rok, ukazují statistiky. Na 50 ropných společností se v Dubaji zavázalo do 2030 přestat s emisemi metanu
Dubaj 2. prosince (ČTK) - Na 50 ropných společností, které dohromady tvoří polovinu celosvětové produkce, se dnes na klimatické konferenci OSN (COP28) v Dubaji zavázalo dosáhnout do roku 2030 téměř nulových emisí metanu. USA slíbily další tři miliardy dolarů do zeleného fondu
Dubaj 2. prosince (ČTK) - Spojené státy přislíbily tři miliardy dolarů (přes 67 miliard korun) do Zeleného klimatického fondu, který je největším mezinárodním klimatickým fondem na podporu klimatických opatření v rozvojových zemích. ČR bude v Dubaji podporovat plán ztrojnásobení kapacit jaderných zařízení
Praha 1. prosince (ČTK) - Česká republika bude na klimatickém summitu COP28 v Dubaji podporovat deklaraci na ztrojnásobení světových kapacit jaderných zařízení do roku 2050, za kterou stojí 21 zemí, mimo jiné Francie, Švédsko, Spojené státy či Jižní Korea a Velká Británie. BBC: SAE chtěly využít jednání o klimatu COP28 k uzavření dohod o ropě a plynu
Dubaj 27. listopadu (ČTK) - Spojené arabské emiráty plánovaly využít své role hostitele klimatické konference COP28 jako příležitosti k uzavření dohod o těžbě ropy a zemního plynu. Uvedl to dnes server BBC News s odkazem na uniklé dokumenty, do kterých měl možnost nahlédnout společně s novináři z Centra pro klimatické zpravodajství (CCR). Současná opatření by vedla k oteplení Země o 2,9 stupně do roku 2100, píše OSN
New York 20. listopadu (ČTK) - Stávající podoba klimatických opatření přijatých zeměmi světa by udržela oteplení Země pod hranicí tří stupňů Celsia, nejpravděpodobněji 2,9 stupně, oproti době před průmyslovou revolucí, uvádí dnes zveřejněná zpráva OSN. Vědci: Mikroplasty už se dostaly i do mraků, mohou ovlivnit počasí a teploty
Peking 17. listopadu (ČTK) - Vzduch, voda, půda, potraviny a dokonce i krev - mikroplasty se dostaly prakticky všude na Zemi a nyní se na tento seznam dostaly i mraky, napsal zpravodajský server The Guardian. Brniště na Českolipsku má od sedmi investorů nabídky na stavbu větrného parku
Brniště (Českolipsko ) 8. listopadu (ČTK) - Brniště na Českolipsku dostalo od sedmi investorů nabídky na výstavbu větrného parku. Zájem původně projevilo devět firem, dvě ale nabídky nepodaly, řekl dnes ČTK starosta Brniště Michal Vinš (NEZ). Postava Marianne na nových francouzských známkách bude ekologicky zelená
Boulazac (Francie) 7. listopadu (ČTK) - Postava patronky Francie Marianne bude na nových francouzských poštovních známkách zelená a budou ji obklopovat listy, aby připomínala důležitost ochrany životního prostředí. Evropská komise schválila českou podporu výroby biometanu za 2,4 miliardy eur
Brusel 1. listopadu (ČTK) - Evropská komise schválila český program na podporu výroby biometanu, do níž chce stát investovat 2,4 miliardy eur (téměř 59 miliard korun). Program má zvýšit účinnost výroby elektřiny a být k dispozici zejména pro malé a střední podniky a společenství pro obnovitelné zdroje, uvedl dnes ministr životního prostředí Petr Hladík. Karel III. hovořil v Paříži o nenahraditelném přátelství Británie a Francie
Paříž 21. září (ČTK) - Král Karel III. se dnes stal prvním britským monarchou, který pronesl projev ve francouzském Senátu, hovořil o nenahraditelném přátelství obou zemí na úrovni vlád i obyčejných lidí nebo partnerství ve sportu a umění. Sunak: Británie zakáže prodej nových aut se spalovacími motory o pět let později
Londýn 20. září (ČTK) - Britský premiér Rishi Sunak dnes oznámil, že Británie posouvá plánovaný termín zákazu prodeje nových automobilů se spalovacími motory z roku 2030 na rok 2035. Uvolnění se má týkat také postupné výměny domácích plynových kotlů za tepelná čerpadla, dosud plánované do roku 2035. Afričtí lídři žádají nové globální daně na financování boje proti změnám klimatu
Nairobi 6. září (ČTK) - Představitelé afrických zemí dnes navrhli nové globální daně, které mají pomoci financovat boj proti změnám klimatu. Učinili tak v deklaraci, která se mám stát základem pro jejich vyjednávací pozici na listopadovém klimatickém summitu COP28 v Dubaji. Afrika má využít klimatické úsilí na přilákání investic, říká prezident Keni
Nairobi 4. září (ČTK) - Keňský prezident William Ruto dnes zahájil první africký klimatický summit výzvou k tisícům delegátů v Nairobi, aby chápali globální krizi klimatu jako jedinečnou příležitost, jak na kontinent přilákat investice za miliardy dolarů. Archeologové v Louisianě zachraňují 12.000 let staré artefakty před katastrofami
Washington 19. července (ČTK) - Dlouho pohřbené kamenné nástroje, hroty oštěpů a další důkazy o lidech žijících v lesích v západní části centrální Louisiany již před 12.000 lety se staly vlivem hurikánů, záplav a rabování více zranitelnými. Yellenová vyzvala Čínu, aby podpořila boj proti změně klimatu
Peking 8. července (ČTK) - Spojené státy a Čína musí jako dvě největší světové ekonomiky spolupracovat v boji proti "existenční hrozbě", kterou představuje změna klimatu, řekla dnes americká ministryně financí Janet Yellenová čínským vládním představitelům a odborníkům na klima.
Více než sto lidí v Praze protestovalo proti prodloužení těžby v Bílině
Praha 21. dubna (ČTK) - Více než sto převážně mladých lidí se dnes sešlo na Malostranském náměstí v Praze, aby protestovali proti prodloužení těžby v dole Bílina. Akci uspořádalo studentské hnutí Fridays For Future. Protestující po vládě požadují odsouzení prodloužení těžby a zveřejnění dokumentů o stavu podzemní vody v okolí polského dolu Turów. Stávka studentů za klima měla začít v 15:03, tedy ve tři hodiny a tři minuty odpoledne, což podle studentů symbolizuje rok 2033, kdy měla mít Česká republika podle programového prohlášení vlády vytvořené podmínky k odklonu od uhlí. Nakonec akce začala s asi patnáctiminutovým zpožděním. Prodloužení těžby v dole Bílina jde podle hnutí proti programovému prohlášení vlády a proti řešení klimatické krize. "S příchodem nové vlády jsme měli naději, že se o klimatické krizi začne nejen mluvit, ale že bude vláda dělat kroky k jejímu řešení. Hned na začátku jejího volebního období jsme však viděli netransparentně podepsanou dohodu o dole Turów, kde je nyní plánovaná těžba do roku 2044. Teď jsme svědky ticha v situaci, kdy báňský úřad rozhodl prodloužit povolení těžby v dole Bílina do roku 2035. Vláda mlčí. To nemůžeme nechat bez odezvy," uvedli organizátoři v prohlášení. Povolení prodloužit těžbu v dole Bílina na Teplicku do roku 2035 dostaly Severočeské doly od Obvodního báňského úřadu ke konci letošního března, organizace Greenpeace avizovala, že se proti rozhodnutí odvolá. Jelikož Severočeské doly ovládá skupina ČEZ, kde má Česko skoro 70procentní podíl, studenti po vládě žádají, aby vydala jasné stanovisko proti prodloužení těžby. Ministerstvo průmyslu v březnu uvedlo, že prodloužení těžby se s cílem vlády odklonit se do roku 2033 od uhlí nevylučuje. Polský důl Turów leží v blízkosti českých a německých hranic, ekologické organizace dlouhodobě varují před tím, že těžba ohrožuje životní prostředí a ničí podzemní vody v okolí. Zároveň kritizují česko-polskou dohodu z února 2022 o řešení vlivu těžby v dole Turów, která podle nich nechrání české občany před ztrátou vody. Ministerstvo životního prostředí v březnu uvedlo, že informace poskytuje veřejnosti transparentně a na základě zákona. Podle něj Polsko plní své závazky, a ČR tak může kontrolovat vliv těžby na životní prostředí i data o stavu podzemní vody. ana snm
Berlín rozhodne o urychlení CO2 neutrality, stálo by to desítky miliard eur
Berlín 24. března (zpravodaj ČTK) - Obyvatelé Berlína v nedělním referendu rozhodnou, zda se německá metropole má do roku 2030 stát klimaticky neutrální. Dosud se počítá s rokem 2045. Uspíšení plánů by stálo desítky miliard eur (stovky miliard Kč), které ale město nemá. EU má produkovat více zelených technologií a klíčových surovin, navrhla EK
Brusel 16. března (zpravodaj ČTK) - Evropská unie by měla na svém území do konce desetiletí vyrábět nejméně 40 procent technologií klíčových k produkci obnovitelné energie. Plánuje také začít těžit, zpracovávat a recyklovat více strategických surovin, aby omezila svou závislost na Číně a dalších mimoevropských dodavatelích. NSS zrušil klíčové pasáže rozsudku o klimatické žalobě, vyhověl ministerstvům
Brno 20. února (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil klíčové pasáže rozsudku, podle kterého česká ministerstva zasáhla do práv skupiny žalobců, když nestanovila konkrétní opatření k dostatečnému snižování emisí skleníkových plynů. Hodnota trhů s emisními povolenkami loni stoupla na rekordních 850 mld. eur
Londýn 7. února (ČTK) - Hodnota globálních trhů s emisními povolenkami v loňském roce stoupla o 14 procent na rekordních 850 miliard eur (20,2 bilionu Kč). Na trzích změnily majitele povolenky na zhruba 12,5 miliardy tun emisí oxidu uhličitého, což bylo o 20 procent méně než v předchozím roce. Timmermans souhlasí, aby klimatické konferenci předsedal šéf ropné společnosti
Bogotá 27. ledna (ČTK) - Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který zodpovídá za klimatickou politiku EU, souhlasí s tím, aby příští klimatické konferenci OSN (COP28) ve Spojených arabských emirátech předsedal šéf tamní ropné společnosti ADNOC Sultán Džábir. Belgie uvalí daň na soukromá letadla a krátké lety
Brusel 10. prosince (ČTK) - Belgie uvalí nové daně na starší a hlučnější letadla, soukromé letouny a krátké lety. Cílem je snížit hluk a znečištění ovzduší. S odkazem na prohlášení belgické vlády o tom dnes informuje agentura Reuters. Vysokoškoláci stávkující za klima předají své požadavky vládní zmocněnkyni
Praha 16. listopadu (ČTK) - Zástupci hnutí Univerzity pro klima (UZK), kteří v tomto týdnu pořádají studentskou stávku, předají ve čtvrtek své požadavky vládní zmocněnkyni pro lidská práva Kláře Šimáčkové Laurenčíkové a budou s ní jednat o dalším postupu. Studenti uspořádali pochod Brnem, upozornili na klimatickou krizi
Brno 16. listopadu (ČTK) - Více než 150 studentů dnes prošlo Brnem, chtěli poukázat na klimatickou krizi a přimět vládu k aktivnějším krokům. Iniciativa Univerzity za klima spojila studenty z více vysokých škol v Česku. ČT: Krajský úřad v Pardubicích prověří emise elektrárny Chvaletice
Pardubice 14. listopadu (ČTK) - Krajský úřad v Pardubicích dnes zahájil řízení s elektrárnou ve Chvaleticích kvůli dodržování emisních limitů. Bude zjišťovat, kolik elektrárna vypouští do ovzduší rtuti a oxidů dusíku, pro které stále nemá platnou výjimku, uvedla dnes Česká televize.
Berlín 24. března (zpravodaj ČTK) - Obyvatelé Berlína v nedělním referendu rozhodnou, zda se německá metropole má do roku 2030 stát klimaticky neutrální. Dosud se počítá s rokem 2045. Uspíšení plánů by stálo desítky miliard eur (stovky miliard Kč), které ale město nemá. EU má produkovat více zelených technologií a klíčových surovin, navrhla EK
Brusel 16. března (zpravodaj ČTK) - Evropská unie by měla na svém území do konce desetiletí vyrábět nejméně 40 procent technologií klíčových k produkci obnovitelné energie. Plánuje také začít těžit, zpracovávat a recyklovat více strategických surovin, aby omezila svou závislost na Číně a dalších mimoevropských dodavatelích. NSS zrušil klíčové pasáže rozsudku o klimatické žalobě, vyhověl ministerstvům
Brno 20. února (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil klíčové pasáže rozsudku, podle kterého česká ministerstva zasáhla do práv skupiny žalobců, když nestanovila konkrétní opatření k dostatečnému snižování emisí skleníkových plynů. Hodnota trhů s emisními povolenkami loni stoupla na rekordních 850 mld. eur
Londýn 7. února (ČTK) - Hodnota globálních trhů s emisními povolenkami v loňském roce stoupla o 14 procent na rekordních 850 miliard eur (20,2 bilionu Kč). Na trzích změnily majitele povolenky na zhruba 12,5 miliardy tun emisí oxidu uhličitého, což bylo o 20 procent méně než v předchozím roce. Timmermans souhlasí, aby klimatické konferenci předsedal šéf ropné společnosti
Bogotá 27. ledna (ČTK) - Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který zodpovídá za klimatickou politiku EU, souhlasí s tím, aby příští klimatické konferenci OSN (COP28) ve Spojených arabských emirátech předsedal šéf tamní ropné společnosti ADNOC Sultán Džábir. Belgie uvalí daň na soukromá letadla a krátké lety
Brusel 10. prosince (ČTK) - Belgie uvalí nové daně na starší a hlučnější letadla, soukromé letouny a krátké lety. Cílem je snížit hluk a znečištění ovzduší. S odkazem na prohlášení belgické vlády o tom dnes informuje agentura Reuters. Vysokoškoláci stávkující za klima předají své požadavky vládní zmocněnkyni
Praha 16. listopadu (ČTK) - Zástupci hnutí Univerzity pro klima (UZK), kteří v tomto týdnu pořádají studentskou stávku, předají ve čtvrtek své požadavky vládní zmocněnkyni pro lidská práva Kláře Šimáčkové Laurenčíkové a budou s ní jednat o dalším postupu. Studenti uspořádali pochod Brnem, upozornili na klimatickou krizi
Brno 16. listopadu (ČTK) - Více než 150 studentů dnes prošlo Brnem, chtěli poukázat na klimatickou krizi a přimět vládu k aktivnějším krokům. Iniciativa Univerzity za klima spojila studenty z více vysokých škol v Česku. ČT: Krajský úřad v Pardubicích prověří emise elektrárny Chvaletice
Pardubice 14. listopadu (ČTK) - Krajský úřad v Pardubicích dnes zahájil řízení s elektrárnou ve Chvaleticích kvůli dodržování emisních limitů. Bude zjišťovat, kolik elektrárna vypouští do ovzduší rtuti a oxidů dusíku, pro které stále nemá platnou výjimku, uvedla dnes Česká televize.
NEAKTIVNÍ COOKIES
Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky
dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte
lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.