ovzduší

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "ovzduší". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo ovzduší je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Brazilské úřady připravují zásah proti ilegálním těžařům zlata v Amazonii

Brasília 6. listopadu (ČTK) - Brazilské úřady se chystají vystěhovat nelegální těžaře zlata z přírodní rezervace v amazonském deštném pralese, která je domovem místních indiánů. V oblasti kmene Munduruku se nachází několik desítek ilegálních vzletových a přistávacích ploch a voda je kontaminována rtutí, uvádí zpráva organizace pro ochranu amazonského pralesa, kterou cituje agentura Reuters. Domorodé území kmene Munduruku ve státě Pará v Brazílii má rozlohu 24.000 kilometrů čtverečních a leží v něm 61 vesnic indiánských kmenů Munduruku a dalších domorodých skupin v oblasti známé násilnými sváry o půdu. Podle zprávy vládní agentury Censipam, která usiluje o ochranu amazonského deštného pralesa, je rezervace Munduruku druhou největší oblastí s nelegální těžbou v Brazílii. Nejpostiženější je oblast obývaná kmenem Janomamů (též Yanomamiové) na severu země, kde podle Censipam nelegální těžaři přenášejí malárii a jiné nakažlivé choroby. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva slíbil, že bude bojovat proti nelegální těžbě na území původních obyvatel poté, co se za jeho předchůdce Jaira Bolsonara prudce zvýšila, připomíná agentura Reuters. Nelegální těžba kontaminuje vodu v řekách, a ohrožuje tak zdraví obyvatel na území přírodních rezervací. Zpráva organizace Censipam uvádí, že v roce 2022, tedy v posledním roce Bolsonarovy vlády, vzniklo na území Munduruku 388 nových nelegálních těžebních míst. Loni jejich počet klesl na 128 a letos se zatím snížil o dalších 23. Úřady identifikovaly na území Munduruku 21 nelegálních přistávacích ploch, které zajišťují zásobování těžební činnosti. Úředník z ministerstva pro obranu domorodých národů Nilton Tubino uvedl, že cílem plánovaného zásahu ministerstva proti těžařům bude přerušit letecké dodávky a narušit tak nelegální těžbu. Tubino dále uvedl, že se vláda chce vyhnout rozdmýchávání konfliktu. Brazilská vláda provedla rozsáhlou razii proti nelegálním těžařům zlata v Amazonii na severu země u hranic s Venezuelou už v roce 2023. Tehdy v oblasti, kde žije asi 27.000 příslušníků kmene Janomamů, mnoho lidí onemocnělo kvůli znečištění řek těžkými kovy používanými při ilegální těžbě. Znečištěním řek domorodci také přišli o zdroj obživy a jejich děti trpěly podvýživou. V Brazílii, která má 216 milionů obyvatel, žije asi 850.000 příslušníků tří stovek domorodých kmenů. cht sch

Krize autoprůmyslu: Vondra kritizuje Green Deal, Farský chce levné elektromobily

Štrasburk/Brusel 8. října (zpravodajky ČTK) - Automobilový průmysl v Evropské unii je v krizi, shodli se v dnešní debatě v Evropském parlamentu europoslanci napříč všemi stranami a politickými skupinami. Řešení toho, jak obnovit konkurenceschopnost evropských výrobců, ale vidí odlišně. Podle českého europoslance Alexandra Vondry (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) je nutné okamžitě revidovat Green Deal, tedy Zelenou dohodu pro Evropu, a zrušit zákaz spalovacích motorů, který EU naplánovala na rok 2035. Jan Farský (STAN) z frakce Evropské lidové strany (EPP) naopak řešení vidí ve větší dostupnosti levných evropských elektromobilů. Evropský automobilový průmysl prochází krizí vyvolanou přechodem na nízkouhlíkové technologie, zhoršením dodavatelských řetězců, zvýšenou konkurencí z Asie a rovněž poklesem poptávky po elektrických modelech. "To, čeho jsme nyní svědky, není transformace automobilového průmyslu v Evropě, ale jeho řízená likvidace. Likvidace pod hlavičkou Green Dealu a pod taktovkou Evropské komise," uvedl během rozpravy Vondra. Výrobci automobilů podle něj před drahými energiemi a "šílenými regulacemi" odcházejí do Ameriky, Číny a Indie. "Miliony zaměstnanců jsou a budou na dlažbě. Cla tady nepomohou, jen všechno dál zdraží," dodal. Europoslanci se vyjadřovali i k takzvaným flotilovým emisím. V roce 2025 by se pro automobilky v EU měla snížit jejich povolená hranice. Současná hodnota emisí 116 g/km, platná od roku 2020, se sníží na 93,6 g/km. A i když se automobilky snaží postupně průměrné emise všech prodaných vozů snižovat, pro některé bude nemožné limity splnit, což povede k obrovským pokutám. Ty se budou vypočítávat na základě 95 eur za každý gram nad limitem u každého prodaného vozu. Když něco nefunguje, je potřeba to podle Vondry změnit. Proto je nyní nutné revidovat Green Deal a rychle odložit pokuty, které "mají nabíhat příští rok a jsou pro autoprůmysl likvidační". "Občané chtějí dostupná čistá auta, to je jednoduchá politická realita, na kterou mnozí od politiků po výrobce zapomínají," řekl europoslanec Farský. Evropa by se podle něj měla zaměřit na inovace. "Naše ekonomika zůstala pozadu, když firmy přenášely produkci do Číny, převedly tam svoje know-how a čínští výrobci jsou teď před námi, předběhli Evropu," dodal. Změna pravidel, která měla platit od příštího roku, ale podle něj není řešením. "Naše společnost závisí na tom, abychom respektovali pravidla, nepotřebujeme je ohýbat. Potřebujeme dostupné evropské elektromobily, bez nich bude Evropa zaplavená levnými čínskými importy," dodal. Jeho německý kolega ze stejné frakce Dennis Radtke uvedl, že problematiku cenové dostupnosti elektromobility zmiňoval již v minulosti a zdůrazňoval, že je potřeba mít levná elektroauta, jinak "budeme nahrávat populistům a extremistům". "To se teď stává realitou," dodal Radtke. Europoslanci zmiňovali nejrůznější problémy, kterým automobilový průmysl čelí a které mohou vést i k zavírání některých továren. Podle některých je přechod na elektromobilitu "příliš krátký a příliš brutální", jiní zmiňovali potřebu podpořit nejen zaměstnance v automobilovém průmyslu, ale rovněž podpořit konkurenceschopnost Evropské unie. Podle španělské lidovecké poslankyně Susany Solísové Pérezové z frakce EPP je automobilový sektor ve špatném stavu i kvůli tomu, že EU chybí "komplexní vize", a "hovoříme i o ztrátě technologické suverenity". Dva nejdůležitější produkty, kterými jsou baterie a čipy do automobilů, se totiž nevyrábějí v Evropě. "Pokuty nejsou řešení," dodala s tím, že Evropská komise by měla provést revizi své politiky s cílem rovněž zjistit, jak je to s dostupností evropských elektromobilů pro běžné občany. "Zelená dohoda poškozuje evropský průmysl. Automobilový průmysl je v nejhorším stavu v historii," prohlásil europoslanec Filip Turek (Přísaha a Motoristé) z frakce Patriotů pro Evropu. Flotilové emise podle něj zabíjejí náš průmysl. "Hrozí nám, že zaplatíme v pokutách 15 miliard eur jen proto, že lidé nechtějí kupovat elektroauta," dodal. Podle jeho kolegyně ze stejné frakce Kláry Dostálové (hnutí ANO) se "bruselské sny mění v noční můry pro naše výrobce". "Infrastruktura je nedostatečná, poptávka po elektromobilech stagnuje a elektrická vozidla zůstávají luxusem, který si většina nejen českých domácností nemůže dovolit," uvedla Dostálová. Dodala, že EU potřebuje řešení, které "udrží motory v chodu, nejen ekologicky, ale i ekonomicky". "Je nutné zrušit nařízení, které počítá od roku 2035 se zákazem pro auta se spalovacími motory, a zastavit nesmyslné ambice Evropské komise cokoliv zakazovat či přikazovat," uvedla. Europoslanec Ondřej Krutílek (ODS) z konzervativní frakce ECR rovněž kritizoval Evropskou komisi za to, že "za potlesku socialistů a zelených systematicky utahovala šrouby". "Všechno se vsadilo na jednu kartu - elektrifikaci. Automobilový průmysl se musí potýkat s čím dál komplexnější a nepředvídatelnou regulací a nerealistickými požadavky na emise," uvedl europoslanec. "Je potřeba se zastavit a důkladně přehodnotit dosavadní směr. Komise by měla jednat okamžitě," dodal. "Bavili jsme se o tom, že musíme přijmout nějakou strategii, nějaký plán, ale my musíme totálně změnit legislativu... debyrokratizovat – dát výrobcům větší flexibilitu a volnost," řekla ČTK k debatě o krizi automobilového průmyslu Kateřina Konečná (KSČM), která je v europarlamentu jako nezařazená poslankyně. Odmítla rovněž zavedení dalších cel na dovoz elektromobilů z Číny, pro něž dostala minulý pátek Evropská komise zelenou od členských států EU. "Celní válku s Čínou prostě vyhrát nemůžeme," uvedla Konečná. Varovala, že Peking by kvůli clům na auta mohl zvolit odvetná opatření v zemědělství, což by podle ní bylo pro Evropu fatální. tes nob ank

U Aljašky v roce 2022 zmizely miliardy krabů, podle vědců za to může oteplování
Washington 21. srpna (ČTK) - Rybáři a vědci byli znepokojeni, když v roce 2022 zmizely z Beringova moře poblíž Aljašky miliardy krabů. Vědci nyní vysvětlili, že to nebylo nadměrným rybolovem. Pravděpodobnou příčinou podle nich byla nezvykle teplá voda, která způsobila, že se metabolismus krabů zrychlil a kvůli nedostatku potravy vyhladověli. AFP: Kazachstánské jezero Balchaš bude asi následovat osud Aralského jezera
Balchaš (Kazachstán) 18. srpna (ČTK/AFP) - Při pohledu ze vzduchu se tyrkysové vody Balchaše táhnou jako půlměsíc přes pouštní prostory Kazachstánu. Nadměrné využívání, znečištění a klimatické změny však ohrožují existenci tohoto druhého největšího jezera ve Střední Asii, napsala agentura AFP. Na západě USA hoří i lesy, které měly vyvažovat emise kalifornských společností
Sacramento (USA) 10. srpna (ČTK) - Požáry na západě Spojených států letos spalují i lesy, které měly po několik desetiletí zůstat netknuté na základě systému emisních povolenek státu Kalifornie. Upozornila na to nezisková výzkumná skupina CarbonPlan, informovaly web Politico či deník Financial Times (FT). Deutsche Welle: Jak vznikají písečné bouře a proč jsou čím dál častější?
Berlín 20. července (ČTK/Deutsche Welle) - Zastavují dopravu, šíří nemoci a mohou být životu nebezpečné. Jak ale písečné bouře vznikají a proč jsou stále častější? Na tuto otázku se pokusil najít odpovědi zpravodajský server Deutsche Welle. Peníze z povolenek zřejmě půjdou jen na kompenzace následků změn klimatu
Praha 25. června (ČTK) - Peníze z prodeje emisních povolenek bude zřejmě možné využít jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). BBC: Jak se stal farmář z Keni šampionem v popírání klimatické změny
Nairobi 23. června (ČTK/BBC) - Skupina lidí popírající klimatickou změnu našla novou hvězdu v keňském farmáři Jusperu Machoguovi. Na sociálních sítích se Machogu proslavil jako propagátor fosilních paliv v Africe, ale jeho kampaň má ještě další rozměr, který zůstává na první dojem skrytý, píše britský server BBC. Analýza ING: Cla na čínské elektromobily ohrozí snahu Evropy snižovat emise CO2
Amsterodam/Brusel 20. června (ČTK) - Dodatečná prozatímní cla, která chce Evropská unie zavést na dovoz elektromobilů z Číny, by mohla zpomalit dosažení cíle sedmadvacítky výrazně snížit emise CO2. Opatření totiž sníží dostupnost bateriových automobilů, aniž by zabránilo v zaplavení trhu čínskými produkty. Studie: Válka na Ukrajině způsobila emise odpovídající 175 milionům tun CO2
Berlín 13. června (ČTK) - Ruská invaze na Ukrajinu způsobila emise skleníkových plynů odpovídající 175 milionům tun oxidu uhličitého (CO2), vyplývá ze studie, o níž dnes informuje server německé veřejnoprávní televize ARD. Bývalý český ministr Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele v EK
Brusel 23. dubna (zpravodajka ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. Štrasburský soud uznal, že švýcarská vláda dělá málo proti změně klimatu
Štrasburk 9. dubna (ČTK) - Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dnes dal za pravdu skupině starších švýcarských žen, které žalovaly švýcarskou vládu kvůli nedostatečnému úsilí v boji proti globálnímu oteplování. BBC: Jak ochránit britskou pintu piva před změnou klimatu
Londýn 3. dubna (BBC/ČTK) - S postupnou klimatickou změnou hrozí, že typické britské pintě piva 'zazvoní hrana', píše BBC News. Vědci se pokoušejí najít způsoby, jak pivovarnickému průmyslu v zemi pomoci. Ekologičtí aktivisté se nemohou hájit svým přesvědčením, rozhodl soud v Londýně
Londýn 18. března (ČTK) - Ekologičtí aktivisté obvinění z trestného činu poškození cizí věci se nemohou hájit svým politickým nebo filozofickým přesvědčením. S odkazem na rozhodnutí odvolacího soudu v Londýně o tom dnes informovala agentura Reuters, podle které se tím zvyšuje pravděpodobnost, že bude odsouzeno více protestujících. BBC: Klimatická změna mění jazyk Sámů v Laponsku
Helsinky 14. března (ČTK/BBC) - Severní sámština, jeden z deseti jazyků, kterými mluví obyvatelé Laponska Sámové, má víc než 300 slov pro sníh a zvláštní výrazy pro vyděšeného soba. Má takový jazyk šanci přežít na planetě, která se ohřívá? ptá se se britská stanice BBC. AFP: Čtyři doporučení původních obyvatel kolumbijských hor ke změnám klimatu
Pueblo Bello (Kolumbie) 9. března (ČTK/AFP) - Strážci nejvyššího pobřežního pohoří na světě, domorodí Arhuakové, žijí v harmonii v pohoří Sierra Nevada de Santa Marta na severu Kolumbie. Z vesnice Nabusimake se s agenturou AFP podělili o svá čtyři doporučení týkající se klimatických změn. NYT: Jakou stopu za sebou nechávají ekologické věci, třeba hrnky?
New York 26. února (ČTK/The New York Times) - Hrnek Stanley, hit loňského roku, je na první pohled jasné vítězství pro planetu. Je odolný. Je opakovaně použitelný. Na rozdíl od plastových lahví, které má nahrazovat, negeneruje hromady plastových odpadů, napsal zpravodajský server The New York Times. The Times: Britský úřad chce pracovat na hranici nemožného - třeba poručit dešti
Londýn 18. února (ČTK/The Times) - Píše se rok 2045 a většina Británie je po nejdeštivější zimě v zaznamenané historii zaplavená. K ostrovům se blíží další bouřkové mraky a nově zřízené ministerstvo počasí vydává rozkaz. Hodnota globálních trhů s emisními povolenkami loni stoupla na rekord
Londýn 12. února (ČTK) - Hodnota globálních trhů s emisními povolenkami v loňském roce dosáhla rekordních 881 miliard eur (22,2 bilionu Kč), ve srovnání s předchozím rokem se zvýšila o dvě procenta. S odvoláním na data společnosti LSEG to dnes uvedla agentura Reuters. Vox: Oteplování mění život kozorožců, podle vědců je to zlověstné znamení
Řím 20. ledna (ČTK/Vox) - Popis běžného dne kozorožce horského v Alpách zní idylicky. Probudí se, když vyjde slunce. Sní trochu trávy a divokých květin. Odpočívá. Usíná při západu slunce vysoko v horách mezi skalami.

Dobré zprávy roku 2023: Obnovitelná energie, fotky vesmíru i socha býka

Paříž 7. ledna (ČTK) - Rok 2023 přinesl lavinu špatných zpráv a mnoho lidí se už raději ani nedívá na zpravodajské pořady a nečte noviny. Server francouzské stanice France Info ale vybral 11 zpráv, které dokazují, že loni se děly i dobré věci. Na seznam zařadil zpomalení kácení pralesa v Amazonii, objev několika živočišných druhů, které vědci považovali za vyhynulé, rozvoj obnovitelných zdrojů energie nebo nové album kapely Rolling Stones. Jako přídavek pak server přidává loňské francouzské úspěchy na poli sportu, vědy či gastronomie. 1. Kácení pralesa v Amazonii výrazně zpomalilo Kácení v amazonském pralese, který je označovaný za plíce planety, za poslední rok zpomalilo o 22 procent. Je to přímý důsledek nástupu Luise Inácia Luly da Silvy na post prezidenta Brazílie 1. ledna 2022, píše server. Za rok do loňského července bylo pokáceno 9000 kilometrů čtverečních lesa, což je sice hodně, ale pořád výrazně méně než za předchozí období, kdy za vlády Jaira Bolsonara zmizelo 13.000 kilometrů čtverečních brazilských lesů za rok. 2. OSN schválila dohodu o ochraně oceánů Oceány, které z definice nepatří žádnému státu, byly dlouho na okraji zájmu ochrany životního prostředí. Po 15 letech tvrdého vyjednávání členské státy OSN loni v červnu přijaly smlouvu, která je označovaná odborníky i politiky za přelomovou a má pomoci zachovat mořskou biodiverzitu a zajistit její udržitelné využívání. 3. Věda a výzkum více bere v potaz ženy Vědci testující bezpečnost automobilů loni poprvé použili figuríny ženských tvarů. Výzkumníci ve Švédsku díky tomu zjistili, že dopravní nehody mají na ženské tělo odlišné dopady než na mužské. Bezpečnost aut se přitom tímto způsobem testuje od roku 1970, píše AFP. Britský deník The Guardian zase zaznamenal, že vědci poprvé testovali hygienické vložky s jinou tekutinou než obarvenou vodou. Jejich studie došla k závěru, že pomůcka není tak účinná jak tvrdili, protože krev má větší hustotu. Pozdě, ale přece, poznamenává France Info. 4. Znovu bylo objeveno několik druhů rostlin a zvířat Podle údajů Mezinárodního svazu ochrany přírody "je celosvětově ohrožen vyhynutím každý čtvrtý druh savců, každý sedmý druh ptáků, více než každý třetí druh obojživelníků a třetina druhů jehličnanů". Letos se na tento seznam dostal i losos atlantský. Naopak ale zcela nečekaně badatelé narazili na druhy, které považovali za vyhynulé. Na Novém Zélandě byla spatřena modrá slípka takahe, vznikl snímek paježury Attenboroughovy a na okraji brazilské megapole našli cesmínu Ilex sapiiformis, kterou nikdo neviděl 185 let. 5. Obnovitelné zdroje energie nebyly nikdy tolik využívány Solární a větrná energie zajišťovala v roce 2022 celkem 12 procent světové výroby elektřiny, což je nejvíce v dějinách. Údaj byl zveřejněn v dubnu 2023, což zprávu podle France Info řadí mezi dobré zprávy loňska. Obnovitelné zdroje energie se spolu s jadernou energetikou podílely na výrobě 39 procent světové elektřiny, což je rovněž nový rekord, plyne z analýzy údajů ze 78 zemí, které představují 93 procent světové poptávky po elektřině. 6. Webbův teleskop poslal skvělé fotografie vesmíru Vesmírný teleskop Jamese Webba poslal na Zemi detailní snímky včetně pohledu na rodící se hvězdy uprostřed rudých, okrových a bílých oblaků. Mezi nejmajestátnější snímky patřil například nový pohled na takzvané Sloupy stvoření v Orlí mlhovině, srdce spirální galaxie Messier 74 (M74) či hvězdokupy NGC 346. 7. V Iráku byla objevena 2700 let stará socha Na severu Iráku byla v malé vesnici objevena čtyři metry vysoká socha okřídleného býka, která váží 18 tun a je stará zhruba 2700 let. Místní vesničané, vědomi si její historické hodnoty, ji před příchodem bojovníků Islámského státu schovali, aby nebyla zničena. Soše chybí jen hlava, kterou zloději v roce 1990 ukradli, ale později byla nalezena a vystavena v muzeu v Bagdádu. Takové sochy se podle archeologů obvykle nacházejí jen v Egyptě nebo v Kambodži. 8. Skupina Rolling Stones vydala nové album Podle recenzí sice album Hackney Diamonds nepatří k nejlepším v letité historii kapely, ale členům rockové skupiny Rolling Stones je přece jen kolem 80 a jejich výkon je proto pozoruhodný, píše France Info. 9. Do Evropy se vrací noční vlaky V Evropě bylo obnoveno několik linek nočních vlaků, které mají menší uhlíkovou stopu než letadla. Od prosince nově funguje například linka Paříž-Berlín. Letos by podle serveru Toute l´Europe měl zahájit provoz i noční vlak mezi Paříží a Varšavou nebo Madridem a Curychem. Daří se také sdíleným automobilům. 10. Stále více zemí se zasazuje o opravitelnost výrobků Opravovat rozbité spotřebiče a výrobky by mělo být snazší a výhodnější než pořízení nových, a to i po uplynutí záruční doby, shodli se v listopadu poslanci Evropského parlamentu. O stejný záměr usiluje i březnový návrh Evropské komise. Opravitelnost propagují i jednotlivé země. 11. Neslyšícím dětem se díky genové terapii vrátil sluch Toto světové prvenství se odehrálo v Číně. Klinická studie provedená na pěti dětech, které se narodily hluché, vrátila sluch čtyřem z nich. Zatímco vědci vnesli do buněk genetický materiál pro jejich léčbu, jiné týmy, zejména ve Francii, pracují na dalších metodách, jak řešit různé formy hluchoty. Z dobrých zpráv, které potěší zejména Francouze, server vybral vydání nových dílů několika komiksů, včetně příběhů Asterixe a Obelixe nebo Lucky Luka, rostoucí návštěvnost francouzských kin nebo růst hladiny podzemních zdrojů vody v zemi. Francie bodovala i při udělování Nobelovy ceny za fyziku, kterou letos získali Pierre Agostini a Anne L'Huillierová. Francouzi se loni mohli radovat z vítězství své ženské házenkářské reprezentace, ale také z prvního místa v soutěži o nejlepší paštiku s těstíčku. lsa ank

Vláda projedná změny využití peněz z prodeje emisních povolenek
Praha 2. ledna (ČTK) - Stát by měl v příštích letech používat veškeré výnosy z emisních povolenek na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Dosud má tuto povinnost pouze u části z těchto výnosů. AP: Budoucnost zemědělství na vodě - krávy na lodích, sazenice na vorech
Rotterdam (Nizozemsko) 23. prosince (ČTK/AP) - Na horní palubě třípatrové konstrukce zakotvené nedaleko centra Rotterdamu hnědobílé krávy spásají seno shazované z dopravního pásu nad jejich hlavami a také slupky pomerančů z automatů na džusy. Cena emisních povolenek v EU kvůli útlumu v průmyslu klesla pod 72 eur za tunu
Londýn 5. prosince (ČTK) - Cena emisních povolenek v Evropské unii zrychluje pokles, dnes po poledni ztrácela zhruba pět procent pod 72 eur (1755 Kč) za tunu. Nachází se tak nejníže za více než rok, ukazují statistiky. Na 50 ropných společností se v Dubaji zavázalo do 2030 přestat s emisemi metanu
Dubaj 2. prosince (ČTK) - Na 50 ropných společností, které dohromady tvoří polovinu celosvětové produkce, se dnes na klimatické konferenci OSN (COP28) v Dubaji zavázalo dosáhnout do roku 2030 téměř nulových emisí metanu. USA slíbily další tři miliardy dolarů do zeleného fondu
Dubaj 2. prosince (ČTK) - Spojené státy přislíbily tři miliardy dolarů (přes 67 miliard korun) do Zeleného klimatického fondu, který je největším mezinárodním klimatickým fondem na podporu klimatických opatření v rozvojových zemích. ČR bude v Dubaji podporovat plán ztrojnásobení kapacit jaderných zařízení
Praha 1. prosince (ČTK) - Česká republika bude na klimatickém summitu COP28 v Dubaji podporovat deklaraci na ztrojnásobení světových kapacit jaderných zařízení do roku 2050, za kterou stojí 21 zemí, mimo jiné Francie, Švédsko, Spojené státy či Jižní Korea a Velká Británie. BBC: SAE chtěly využít jednání o klimatu COP28 k uzavření dohod o ropě a plynu
Dubaj 27. listopadu (ČTK) - Spojené arabské emiráty plánovaly využít své role hostitele klimatické konference COP28 jako příležitosti k uzavření dohod o těžbě ropy a zemního plynu. Uvedl to dnes server BBC News s odkazem na uniklé dokumenty, do kterých měl možnost nahlédnout společně s novináři z Centra pro klimatické zpravodajství (CCR). Současná opatření by vedla k oteplení Země o 2,9 stupně do roku 2100, píše OSN
New York 20. listopadu (ČTK) - Stávající podoba klimatických opatření přijatých zeměmi světa by udržela oteplení Země pod hranicí tří stupňů Celsia, nejpravděpodobněji 2,9 stupně, oproti době před průmyslovou revolucí, uvádí dnes zveřejněná zpráva OSN. Vědci: Mikroplasty už se dostaly i do mraků, mohou ovlivnit počasí a teploty
Peking 17. listopadu (ČTK) - Vzduch, voda, půda, potraviny a dokonce i krev - mikroplasty se dostaly prakticky všude na Zemi a nyní se na tento seznam dostaly i mraky, napsal zpravodajský server The Guardian. Brniště na Českolipsku má od sedmi investorů nabídky na stavbu větrného parku
Brniště (Českolipsko ) 8. listopadu (ČTK) - Brniště na Českolipsku dostalo od sedmi investorů nabídky na výstavbu větrného parku. Zájem původně projevilo devět firem, dvě ale nabídky nepodaly, řekl dnes ČTK starosta Brniště Michal Vinš (NEZ). Postava Marianne na nových francouzských známkách bude ekologicky zelená
Boulazac (Francie) 7. listopadu (ČTK) - Postava patronky Francie Marianne bude na nových francouzských poštovních známkách zelená a budou ji obklopovat listy, aby připomínala důležitost ochrany životního prostředí. Evropská komise schválila českou podporu výroby biometanu za 2,4 miliardy eur
Brusel 1. listopadu (ČTK) - Evropská komise schválila český program na podporu výroby biometanu, do níž chce stát investovat 2,4 miliardy eur (téměř 59 miliard korun). Program má zvýšit účinnost výroby elektřiny a být k dispozici zejména pro malé a střední podniky a společenství pro obnovitelné zdroje, uvedl dnes ministr životního prostředí Petr Hladík. Karel III. hovořil v Paříži o nenahraditelném přátelství Británie a Francie
Paříž 21. září (ČTK) - Král Karel III. se dnes stal prvním britským monarchou, který pronesl projev ve francouzském Senátu, hovořil o nenahraditelném přátelství obou zemí na úrovni vlád i obyčejných lidí nebo partnerství ve sportu a umění. Sunak: Británie zakáže prodej nových aut se spalovacími motory o pět let později
Londýn 20. září (ČTK) - Britský premiér Rishi Sunak dnes oznámil, že Británie posouvá plánovaný termín zákazu prodeje nových automobilů se spalovacími motory z roku 2030 na rok 2035. Uvolnění se má týkat také postupné výměny domácích plynových kotlů za tepelná čerpadla, dosud plánované do roku 2035. Afričtí lídři žádají nové globální daně na financování boje proti změnám klimatu
Nairobi 6. září (ČTK) - Představitelé afrických zemí dnes navrhli nové globální daně, které mají pomoci financovat boj proti změnám klimatu. Učinili tak v deklaraci, která se mám stát základem pro jejich vyjednávací pozici na listopadovém klimatickém summitu COP28 v Dubaji. Afrika má využít klimatické úsilí na přilákání investic, říká prezident Keni
Nairobi 4. září (ČTK) - Keňský prezident William Ruto dnes zahájil první africký klimatický summit výzvou k tisícům delegátů v Nairobi, aby chápali globální krizi klimatu jako jedinečnou příležitost, jak na kontinent přilákat investice za miliardy dolarů. Archeologové v Louisianě zachraňují 12.000 let staré artefakty před katastrofami
Washington 19. července (ČTK) - Dlouho pohřbené kamenné nástroje, hroty oštěpů a další důkazy o lidech žijících v lesích v západní části centrální Louisiany již před 12.000 lety se staly vlivem hurikánů, záplav a rabování více zranitelnými. Yellenová vyzvala Čínu, aby podpořila boj proti změně klimatu
Peking 8. července (ČTK) - Spojené státy a Čína musí jako dvě největší světové ekonomiky spolupracovat v boji proti "existenční hrozbě", kterou představuje změna klimatu, řekla dnes americká ministryně financí Janet Yellenová čínským vládním představitelům a odborníkům na klima. Více než sto lidí v Praze protestovalo proti prodloužení těžby v Bílině
Praha 21. dubna (ČTK) - Více než sto převážně mladých lidí se dnes sešlo na Malostranském náměstí v Praze, aby protestovali proti prodloužení těžby v dole Bílina. Akci uspořádalo studentské hnutí Fridays For Future.

Berlín rozhodne o urychlení CO2 neutrality, stálo by to desítky miliard eur

Berlín 24. března (zpravodaj ČTK) - Obyvatelé Berlína v nedělním referendu rozhodnou, zda se německá metropole má do roku 2030 stát klimaticky neutrální. Dosud se počítá s rokem 2045. Uspíšení plánů by stálo desítky miliard eur (stovky miliard Kč), které ale město nemá. Kritici i mnozí vědci se shodují, že rok 2030 je pro Berlín nereálný, zastánci naopak argumentují, že i jiná německá města mají obdobně ambiciózní cíle. Iniciativa Klimaneustart, která za referendem stojí, požaduje, aby metropole do roku 2030 snížila oproti roku 1990 emise oxidu uhličitého nejméně o 95 procent. Tím by se Berlín dostal přinejmenším na hranici klimatické neutrality. Zatím je pro daný rok plánováno snížení o 70 procent a do roku 2045 pak dosažení klimatické neutrality. K tomu, aby se stávající berlínský klimatický zákon změnil podle návrhu iniciativy, je potřeba v hlasování splnit několik podmínek. Pro změnu musí hlasovat nejméně 25 procent ze zhruba 2,43 milionu oprávněných berlínských voličů, tedy asi 610.000 lidí. A hlasů pro musí být samozřejmě více než proti. Pokud by obyvatelé návrh zákona předložený iniciativou v referendu schválili, stal by se pro vedení metropole právně závazným. Berlínská samospráva by tak musela začít s urychlením přechodu ke klimatické neutralitě. Pokud by se tak nestalo, mohla by čelit žalobě. Průzkum agentury Civey z konce února ukazuje, že rychlejší přechod ke klimatické neutralitě by v Berlíně podpořilo 46,3 procenta lidí, proti jich bylo 42,1 procenta a zbytek neměl jasný názor. Výsledek ale bude záviset na volební účasti, která je otevřená, neboť termín referenda není spojen s žádnými jinými volbami. Iniciativa ale věří, že do hlasování se zapojí dostatek voličů a že návrh uspěje. "Jsme hnutím ze středu společnosti. Začali jsme před čtyřmi lety s hrstkou odhodlaných. A to, že nyní máme takovou podporu od podniků, z kultury, od sociálních sdružení a svazů, jen zdůrazňuje rostoucí obavy lidí ze zhoršující se klimatické krize," řekla mluvčí iniciativy Jessamine Davisová. Podporu rychlejšího přechodu ke klimatické neutralitě vyslovili v Berlíně umělci, prominentní osobnosti nebo více než stovka podniků včetně internetové banky N26 nebo jednoho z poskytovatelů elektrických koloběžek a kol. Do kampaně se zapojila také klimatická aktivistka Luisa Neubauerová, která je v Německu jednou z tváří hnutí Fridays for Future. Hlasovat v referendu pro nový klimatický cíl slíbila také Bettina Jaraschová, která v únoru do opakovaných regionálních voleb v Berlíně vedla Zelené. Všechny politické strany zastoupené v berlínské Poslanecké sněmovně přitom neutralitu do roku 2030 odmítly jako nerealistickou. Po neúspěšných volbách, po kterých ekologická strana nyní opustí vedení města, se ale postoj Zelených změnil, protože jejich berlínská organizace uspíšení neutrality podporuje. Jaraschová, která je zatím v Berlíně senátorkou pro životní prostředí, což je funkce odpovídající zemské ministryni, ve sněmovně prohlásila, že klimatická neutralita je do roku 2030 technicky možná, ale politicky neproveditelná. Náklady na takovou transformaci odhadla na mnoho desítek miliard eur. Sama iniciativa pak hovoří asi o 110 miliardách eur (2,6 bilionu Kč). Německá média a také politici poukazují na to, že Berlín takové finanční zdroje nemá. Iniciativa nicméně spoléhá na pomoc spolkové vlády a také na Evropskou unii. Chce rovněž, aby město ke klimatické spolupráci povzbudilo soukromý sektor. O možnosti přeměnit do roku 2030 Berlín na klimaticky neutrální město vědci pochybují. Fritz Reusswig z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) považuje plán za neuskutečnitelný. Poukazuje přitom mimo jiné na nevyjasněné otázky nezbytných rekonstrukcí domů a také na finanční zátěž pro nájemníky, kteří by náklady za sanaci domů museli nést. Aleš Zápotocký ank

EU má produkovat více zelených technologií a klíčových surovin, navrhla EK
Brusel 16. března (zpravodaj ČTK) - Evropská unie by měla na svém území do konce desetiletí vyrábět nejméně 40 procent technologií klíčových k produkci obnovitelné energie. Plánuje také začít těžit, zpracovávat a recyklovat více strategických surovin, aby omezila svou závislost na Číně a dalších mimoevropských dodavatelích. NSS zrušil klíčové pasáže rozsudku o klimatické žalobě, vyhověl ministerstvům
Brno 20. února (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil klíčové pasáže rozsudku, podle kterého česká ministerstva zasáhla do práv skupiny žalobců, když nestanovila konkrétní opatření k dostatečnému snižování emisí skleníkových plynů. Hodnota trhů s emisními povolenkami loni stoupla na rekordních 850 mld. eur
Londýn 7. února (ČTK) - Hodnota globálních trhů s emisními povolenkami v loňském roce stoupla o 14 procent na rekordních 850 miliard eur (20,2 bilionu Kč). Na trzích změnily majitele povolenky na zhruba 12,5 miliardy tun emisí oxidu uhličitého, což bylo o 20 procent méně než v předchozím roce. Timmermans souhlasí, aby klimatické konferenci předsedal šéf ropné společnosti
Bogotá 27. ledna (ČTK) - Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který zodpovídá za klimatickou politiku EU, souhlasí s tím, aby příští klimatické konferenci OSN (COP28) ve Spojených arabských emirátech předsedal šéf tamní ropné společnosti ADNOC Sultán Džábir. Belgie uvalí daň na soukromá letadla a krátké lety
Brusel 10. prosince (ČTK) - Belgie uvalí nové daně na starší a hlučnější letadla, soukromé letouny a krátké lety. Cílem je snížit hluk a znečištění ovzduší. S odkazem na prohlášení belgické vlády o tom dnes informuje agentura Reuters. Vysokoškoláci stávkující za klima předají své požadavky vládní zmocněnkyni
Praha 16. listopadu (ČTK) - Zástupci hnutí Univerzity pro klima (UZK), kteří v tomto týdnu pořádají studentskou stávku, předají ve čtvrtek své požadavky vládní zmocněnkyni pro lidská práva Kláře Šimáčkové Laurenčíkové a budou s ní jednat o dalším postupu. Studenti uspořádali pochod Brnem, upozornili na klimatickou krizi
Brno 16. listopadu (ČTK) - Více než 150 studentů dnes prošlo Brnem, chtěli poukázat na klimatickou krizi a přimět vládu k aktivnějším krokům. Iniciativa Univerzity za klima spojila studenty z více vysokých škol v Česku. ČT: Krajský úřad v Pardubicích prověří emise elektrárny Chvaletice
Pardubice 14. listopadu (ČTK) - Krajský úřad v Pardubicích dnes zahájil řízení s elektrárnou ve Chvaleticích kvůli dodržování emisních limitů. Bude zjišťovat, kolik elektrárna vypouští do ovzduší rtuti a oxidů dusíku, pro které stále nemá platnou výjimku, uvedla dnes Česká televize. Jeff Bezos řekl CNN, že plánuje většinu ze svého jmění do konce života rozdat
Washington 14. listopadu (ČTK) - Zakladatel Amazonu a miliardář Jeff Bezos řekl CNN, že chce většinu svého jmění do konce života rozdat na boj s klimatickou změnou a podporu lidí, kteří mohou "sjednotit lidstvo v hlubokém sociálním a politickém rozkolu".

SLOVNÍK NAJÍT