klima

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "klima". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo klima je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 100 záznamů.

Bílý dům opustil vědecký argument pro boj proti změně klimatu

Americká vládní Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, napsaly agentury AP a Reuters. EPA zrušila vládní deklaraci z roku 2009 známou jako "stanovisko o ohrožení", podle kterého oxid uhličitý, metan a další skleníkové plyny ohrožují zdraví a blaho veřejnosti. Deklarace vydaná za administrativy tehdejšího prezidenta Baracka Obamy se stala právním základem snah federální vlády o omezení emisí, zejména pokud jde o motorová vozidla. Šéf EPA Lee Zeldin odstoupení od stanoviska podle agentury AP označil za "největší deregulační krok v historii Ameriky". Opatření umožní odstranění limitů na skleníkové plyny, které přitom podle vědců způsobují vlny veder, sucha, lesní požáry a další extrémní počasí. Trump dnes v Oválné pracovně podle stanice BBC označil deklaraci z roku 2009 za katastrofální a uvedl, že "závažně poškodila americký automobilový průmysl a prudce zvedla ceny americkým spotřebitelům." Naopak tehdejší prezident Obama dnes nejnovější krok Trumpovy administrativy odsoudil. Na síti X prohlásil, že bez stanoviska o ohrožení "budeme méně v bezpečí, méně zdraví a méně schopní bojovat proti změně klimatu - a to vše jen proto, aby průmysl s fosilními palivy mohl vydělávat ještě více peněz". Trump dlouhodobě prohlašuje, že změna klimatu je podvod. Spojené státy po jeho návratu do Bílého domu mimo jiné znovu odstoupily od pařížské úmluvy o změně klimatu. Zrušení stanoviska odstraní regulační požadavky na měření, vykazování, certifikaci a dodržování federálních norem pro emise skleníkových plynů pro automobily. Zpočátku by se však nemuselo vztahovat na stacionární zdroje emisí, jako jsou elektrárny, napsala agentura Reuters. Podle údajů EPA zodpovídají dopravní a energetický sektor každý za přibližně čtvrtinu produkce skleníkových plynů v USA. EPA tvrdí, že ukončení emisních norem pro automobily ušetří americkým daňovým poplatníkům 1,3 bilionu dolarů (26,6 bilionu Kč); předchozí administrativa prezidenta Joea Bidena naopak argumentovala, že tato pravidla budou pro spotřebitele v důsledku prospěšná díky nižším cenám paliv a dalším úsporám. Aliance pro automobilovou inovaci, která zastupuje přední automobilky v USA, čtvrteční krok Trumpovy vlády přímo neuvítala, ale uvedla, že "emisní předpisy pro automobily schválené předchozí administrativou jsou pro automobilky vzhledem k současné tržní poptávce po elektromobilech velmi obtížně splnitelné". Americký Fond ochrany životního prostředí (EDF) ve čtvrtek uvedl, že zrušení deklarace z roku 2009 bude Američany nakonec stát víc peněz, a to navzdory tvrzení EPA, že klimatické předpisy vedly ke zvýšení cen pro spotřebitele. "Správce Lee Zeldin nařídil agentuře, aby přestala chránit americký lid před znečištěním, které způsobuje silnější bouře, větší povodně a raketový růst cen pojištění," uvedl předseda EDF Fred Krupp. "Toto opatření povede jen k dalšímu znečištění, a to povede k vyšším nákladům a skutečným škodám pro americké rodiny," dodal. sch ham ank

Klima: Europoslanci schválili snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990

Europoslanci dnes schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o 90 procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS2 o jeden rok, tedy na rok 2028. Europoslanci hlasovali o kompromisní dohodě, které loni v prosinci dosáhli zástupci členských zemí a europarlamentu. Dohodu podpořilo 413 europoslanců, 226 jich bylo proti a 12 se zdrželo hlasování. Nyní bude návrh již jen formálně schvalovat Rada EU, která zastupuje členské státy. Z českých europoslanců dohodu podpořili přítomní zástupci z frakce Evropské lidové strany (EPP): Jan Farský, Danuše Nerudová (oba STAN) i Ondřej Kolář a Luděk Niedermayer (oba TOP 09). Pro byla rovněž pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených. Proti se vyslovili tři europoslanci ODS sedící ve frakci evropských konzervativců (ECR) Alexandr Vondra, Ondřej Krutílek a Veronika Vrecionová, dále přítomní zástupci hnutí ANO (Jaroslav Bžoch, Ondřej Knotek, Jaroslav Knot, Tomáš Kubín, Jana Nagyová, Jaroslava Pokorná Jermanová) i jejich kolega ve frakci Patriotů pro Evropu (PfE) Antonín Staněk (Přísaha). Proti hlasovali rovněž Ivan David (SPD) z krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN) a nezařazení europoslanci Ondřej Dostál a Kateřina Konečná (Stačilo!). Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 loni na začátku července. Stalo se to navzdory výhradám některých států, včetně České republiky, které chtěly krok odložit. Návrh tehdy poprvé počítal s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí. Mezinárodní uhlíkové kredity umožňují státům, firmám nebo organizacím kompenzovat část svých emisí tím, že finančně podpoří projekty snižující nebo zachycující emise jinde ve světě. Jde například o výsadbu lesa, ochranu deštných pralesů či investice do obnovitelných zdrojů. Podle nynější kompromisní politické dohody mohou státy využívat mezinárodní kredity k dosažení až pěti procentních bodů snížení emisí od roku 2036. Tyto kredity ale mohou použít pouze v odvětvích, která nejsou regulována v rámci systému emisních povolenek (EU ETS) a mohou pocházet pouze z partnerských zemí, jejichž klimatické cíle jsou slučitelné s cíli pařížské dohody. Europoslanci rovněž do dohody zahrnuli záruky, které mají zabránit financování projektů, které jsou v rozporu se strategickými zájmy EU. Cílem pařížské dohody z roku 2015 je omezit globální oteplování a bojovat proti změně klimatu. Státy se shodly na cíli udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a pokud možno omezit nárůst na 1,5 stupně. Dohodu ratifikovaly všechny země EU. Zavedení systému EU ETS2 bude podle kompromisní dohody odloženo o jeden rok, z roku 2027 na rok 2028. Systém ETS2 se vztahuje na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a silniční dopravě. O tyto změny usilovala mimo jiné předchozí česká vláda premiéra Petra Fialy. Současná vláda premiéra Andreje Babiše systém emisních povolenek ETS2 zcela odmítla a uvedla, že bude v EU hledat podporu pro zrušení tohoto systému. Evropská komise má rovněž povinnost každé dva roky hodnotit pokrok při plnění klimatického cíle s ohledem na nejnovější vědecké údaje, technologický vývoj a stav průmyslové konkurenceschopnosti EU. Bude rovněž zohledňovat trendy v cenách energie a jejich dopady na podniky a domácnosti. Jakmile nyní Rada EU text schválí, vstoupí v platnost 20 dní po svém zveřejnění v Úředním věstníku EU. Zpravodajem pro návrh v europarlamentu byl český europoslanec Ondřej Knotek. Ten ještě před hlasování vystoupil a ocenil práci stínových zpravodajů i to, že dokázali spolupracovat, i když měli odlišné názory. Zmínil nicméně, že on sám byl od počátku pro to, aby žádný nový klimatický cíl nevznikl. "Pro nás je ten cíl jednoznačné riziko, protože po roce 2030, má-li být splněn, budeme mít obrovský tlak na cenu uhlíku, ať už u uhlíkových daní, tak emisních povolenek jak prvního, tak druhého typu," řekl Knotek novinářům ve Štrasburku. "Jsme přesvědčeni, že tento cíl není reálný a tak jako tak bude v následujících letech revidován, jako jsme svědky toho, že před třemi roky přijatá legislativa se už teď musí revidovat," dodal. Europoslanci ODS dohodu odmítli. "Dojednali to v podobě, která pro nás není dobrá, čili my to odmítáme," uvedl Alexandr Vondra. Hlavní zpravodajkou EP, která nyní vede vyjednávání o cenovém omezení emisních povolenek ETS2, se již loni stala europoslankyně Danuše Nerudová. “Byly tady představy, že se systém odloží do roku 2030, myslím si, že není reálné se na tom v Radě EU shodnout, ale uvidíme," uvedla k budoucímu vyjednávání. "Mým cílem jako zpravodajky je vyjednat maximum možného, aby se to tak velkým způsobem nedotklo domácností zejména v regionech," dodala Nerudová. Jak uvedla již dříve, jejím cílem je posílit cenové brzdy tak, aby systém neznamenal cenové šoky pro domácnosti a zároveň dostatečně financoval přechod na úspornější technologie. tes bak ank

Šéf Lasselsbergeru: Snížit emise v EU o 90 pct může být pro průmysl katastrofou

Cíl snížit v Evropě do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent může mít pro český energeticky náročný průmysl katastrofální dopady. Bude to znamenat další akceleraci snah o zrychlení dekarbonizace, a to i pro odvětví, která zatím nemají to řešení. Nová vláda chce od ETS2 odstoupit, odklad podle ní není dostatečný
Odklad emisních povolenek ETS 2 o rok není zdaleka dostatečný, nová vláda bude požadovat úplné odstoupení od systému, řekl dnes ČTK designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) v reakci na předběžnou dohodu o úpravě unijních klimatických pravidel. Morovou epidemii ve 14. stol. možná způsobily změny klimatu vyvolané sopkou

Morovou epidemii ve 14. stol. možná způsobily změny klimatu vyvolané sopkou

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, možná přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Europoslanci podpořili snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990
Europoslanci dnes podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Klimatická konference OSN se koná symbolicky u brány do amazonského pralesa

Klimatická konference OSN se koná symbolicky u brány do amazonského pralesa

Na 50.000 politiků, diplomatů, vědců či ekologických aktivistů z asi 160 zemí se očekává na klimatické konferenci OSN COP30, která začíná v pondělí v brazilském městě Belém a potrvá do 21. listopadu. Místo vybrala brazilská vláda symbolicky - leží u ústí řeky Amazonky a na okraji deštného pralesa považovaného za plíce planety. V Belému začal klimatický summit, šéf OSN žádá rychlejší kroky proti oteplování

V Belému začal klimatický summit, šéf OSN žádá rychlejší kroky proti oteplování

V brazilském městě Belém začal dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Reuters: Klimatické změny ohrožují starověké památky v Iráku, varují odborníci

Reuters: Klimatické změny ohrožují starověké památky v Iráku, varují odborníci

Iráčtí představitelé varují před erozí a klimatickými změnami, které ohrožují tisíce let stará města na severu Iráku, kolébky jedné z nejstarších civilizací světa. Drsné, suché počasí zvyšuje salinitu půdy a ničí tak historické památky v ruinách měst, jako je Ur, rodiště biblického patriarchy Abraháma, nebo Babylon, kdysi skvostná metropole řady starověkých říší, napsala agentura Reuters. Hladík: Česko odmítá klimatický cíl EU do roku 2040 na snížení emisí o 90 pct
Při hlasování o klimatickém cíli Evropské unie do roku 2040 snížit emise o 90 procent bude Česko na Radě ministrů životního prostředí proti. Novinářům to dnes řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). V Kanadě letos opět extrémně hoří, shořela větší plocha, než je rozloha ČR

V Kanadě letos opět extrémně hoří, shořela větší plocha, než je rozloha ČR

Kanada letos zažívá druhou nejhorší požární sezonu za poslední půlstoletí. Do konce srpna shořelo téměř 83.000 kilometrů čtverečních, tedy plocha větší než Česká republika. I když důvodů je více, podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe za tím jsou bezpochyby dlouhodobé vysoké teploty a sucho v posledních měsících, tedy vhodné podmínky pro vznik a následné šíření požárů, řekl v rozhovoru s ČTK. Europoslanec Knotek předložil odmítnutí návrhu klimatického cíle pro rok 2040
Český europoslanec Ondřej Knotek (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu v Evropském parlamentu (EP) předložil odmítnutí návrhu Evropské komise (EK) na snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Studie: Klimatické výkyvy a vztahy s Římem ovlivnily vývoj germánských kmenů

Studie: Klimatické výkyvy a vztahy s Římem ovlivnily vývoj germánských kmenů

Klimatické podmínky a také vztahy s Římskou říší formovaly v prvních čtyřech stoletích našeho letopočtu vývoj germánských kmenů ve střední Evropě, vyplývá z nové studie. Výrazné ochlazení a epizody sucha na konci třetího století našeho letopočtu vedly k zániku mnoha germánských sídlišť ve střední Evropě a postupnému vylidnění oblastí středního Podunají. Mezi europoslanci není shoda ohledně nového klimatického cíle EU pro rok 2040
Europoslanci dnes v odpolední rozpravě ve Štrasburku diskutovali o novém návrhu Evropské komise (EK) snížit do roku 2040 emise oxidu uhličitého (CO2) o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Zatímco zástupci frakcí Zelených, socialistů a demokratů (SD) Levice či Obnova Evropy (Renew Europe) návrh na ambicióznější klimatické cíle podpořili, europoslanci z řad Evropských konzervativců a reformistů (ECR), frakce Patrioti pro Evropu či frakce Evropa suverénních národů (ESN) jej zkritizovali. Analytici: Nové klimatické cíle EU mohou zdražit vytápění i dopravu
Nové klimatické cíle, které navrhuje Evropská komise, zdraží v případě schválení topení i dopravu. Nejvýrazněji se projeví na cenách tepla z kotlů na uhlí, jehož ceny by mohly vzrůst až o 30 procent. Zdražit může také plyn a pohonné hmoty. Experti: Česku stěhování obyvatel v důsledku klimatických změn nehrozí
Zatímco klimatická změna v některých částech světa vyvolává otázky budoucí takzvané klimatické migrace, Česko podle odborníků, které oslovila ČTK, mezi tyto regiony nepatří. I přes dopady, jako jsou sucho, omezené vodní zdroje nebo proměny v zemědělství a lesnictví, se ČR díky své geografické poloze a infrastruktuře nemusí obávat, že by změna klimatu vyvolala nucené stěhování obyvatel, uvedli experti. Politico: USA zrušily slíbený příspěvek čtyř mld. USD do klimatického fondu OSN
Spojené státy neposkytnou čtyři miliardy dolarů (skoro 100 miliard Kč), které v uplynulých letech přislíbily fondu OSN na podporu klimatické politiky v rozvojových zemích. Zjistil to web Politico, podle něhož administrativa prezidenta Donalda Trumpa o zrušení plateb informovala generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Mrtvé moře dále vysychá, zachránit by ho mohla mezinárodní spolupráce, píše AFP

Mrtvé moře dále vysychá, zachránit by ho mohla mezinárodní spolupráce, píše AFP

Mrtvé moře kvůli změnám klimatu i značnému odběru vody z přítoků dále vysychá. Slané jezero, jehož břehy se dotýkají Izraele, palestinských území a Jordánska, by mohla zachránit silnější mezinárodní spolupráce, která je však v současné době značně komplikovaná. Biden před návratem Trumpa oznámil rozsáhlý zákaz těžby ve federálních vodách

Biden před návratem Trumpa oznámil rozsáhlý zákaz těžby ve federálních vodách

Joe Biden dnes vydal nařízení, kterými zakazuje nové pronájmy za účelem těžby ropy a plynu ve většině vod u pobřeží Spojených států, informovala agentura AP. Končící americký prezident se tak snaží zabránit možnému rozvoji těžby během druhého prezidentského mandátu Donalda Trumpa, který svou energetickou politiku shrnuje slovy "vrtat, bejby, vrtat". New York chce od energetických firem vybírat miliardy dolarů za uhlíkové emise

New York chce od energetických firem vybírat miliardy dolarů za uhlíkové emise

Americký stát New York ve čtvrtek uzákonil požadavek, aby společnosti v odvětví fosilních paliv v příštích letech zaplatily miliardy dolarů za svou produkci uhlíkových emisí, které pohání změnu klimatu.

Co znamená klima: Klimatická změna má negativní vliv na šíření a rozsah požárů, zjistili vědci

Klimatická změna, která přináší oteplování planety a na většině míst větší sucho, hraje značnou negativní roli ve změnách výskytu a šíření požárů. Potvrdily to tři na sobě nezávislé vědecké studie, na něž upozornil Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe ve svém časopise. Vychází z nich, že požáry jsou v průměru rozsáhlejší než dříve, že jejich počet roste v subtropických oblastech a že průměrná rychlost šíření se zvyšuje. První ze studií se zaměřila na vliv oteplování a změny krajiny na globální rozlohu požárů. Potvrdila, že fragmentace lesů na zastavěné a zemědělské plochy ve 20. století znamenaly na jedné straně pokles rozlohy požárů o pětinu, na druhé straně celková rozloha shořelé plochy narostla kvůli teplejšímu klimatu o 16 procent. "Navzdory celkovému mírnému poklesu rozlohy jednotlivých požárů jejich celková rozloha regionálně vzrostla v jihovýchodní části Jižní Ameriky až o 29 procent, o něco méně v severní Austrálii, o 18 procent na západní Sibiři, a o 15 procent na západě Severní Ameriky," shrnul CzechGlobe výsledky studie. Studie také pomůže při modelování emisí z lesních požárů, které má na svědomí člověk. Dosud se ve výpočtech globálních emisí oxidu uhličitého braly emise z požárů jako přirozené, nikoli vyprodukované člověkem. "Rekordní lesní požáry v Kanadě v roce 2023 do atmosféry uvolnily emise rovnající se ekvivalentu globální spotřeby fosilních paliv za téměř pět dní," uvedli vědci. V další studii vědci za pomoci strojového učení určili, ve kterých částech světa a proč se zvýšily četnost a rozsah lesních požárů v období 2001 až 2023. Největší nárůst byl v subtropických oblastech, kde je klíčovým hybatelem podnebí, přičemž počet požárů mírně poklesl v tropických oblastech, kde je hlavním hybatelem lidská činnost. Až ztrojnásobení množství emisí z požárů bylo způsobeno počasím, které bylo vhodnější pro šíření požárů. Naopak pokles plochy požárů v tropech byl způsoben zejména fragmentací a využitím lesů pro zemědělské a jiné účely. "Celkově za posledních 23 let došlo ke zvýšení emisí z lesních požárů až o 60 procent, jelikož ze všech ekosystémů právě lesy uskladňují nejvíce nadzemní biomasy na jednotku plochy," uvedli vědci. Ve třetí studii autoři analyzovali přes 60.000 požárů v letech 2001 až 2020 s pomocí satelitních snímků. Zjistili, že téměř polovina sledovaných regionů zaznamenala rychlost šíření požáru více než 1620 hektarů za den a pojmenovali je jako rychlé požáry. Právě ty mají na svědomí největší škody a oběti na životech. Maximální rychlost šíření požárů se od roku 2001 více než zdvojnásobila. Studie zdůraznila, že kvůli oteplování se zvyšuje potenciál k výskytu destruktivnějších požárů, než jaké jsme dosud zažili. mei kš

NYT: Možná poslední šance prohlédnout si ledovce láká turisty, ale má i rizika

V jednom z největších evropských národních parků v srpnu zahynul americký turista, když se nad ním propadl strop ledové jeskyně. Jeho přítelkyně vyvázla se zraněními. Nehodu, která se odehrála na Islandu, sice nejde přímo spojit se změnou klimatu, ale zvyšující se teploty a ústup ledovců zpopularizovaly novou formu cestování - takzvanou turistiku poslední příležitosti, napsal list The New York Times. Papež s islámským duchovním vyzvali k míru a ochraně životního prostředí

Papež s islámským duchovním vyzvali k míru a ochraně životního prostředí

Papež František a velký imám v indonéské Jakartě během dnešního mezikonfesního setkání podepsali deklaraci, která kritizuje zneužívání náboženství v konfliktech a vyzývá k opatřením proti globálnímu oteplování. U Aljašky v roce 2022 zmizely miliardy krabů, podle vědců za to může oteplování

U Aljašky v roce 2022 zmizely miliardy krabů, podle vědců za to může oteplování

Rybáři a vědci byli znepokojeni, když v roce 2022 zmizely z Beringova moře poblíž Aljašky miliardy krabů. Vědci nyní vysvětlili, že to nebylo nadměrným rybolovem. Pravděpodobnou příčinou podle nich byla nezvykle teplá voda, která způsobila, že se metabolismus krabů zrychlil a kvůli nedostatku potravy vyhladověli. Na západě USA hoří i lesy, které měly vyvažovat emise kalifornských společností
Požáry na západě Spojených států letos spalují i lesy, které měly po několik desetiletí zůstat netknuté na základě systému emisních povolenek státu Kalifornie. Upozornila na to nezisková výzkumná skupina CarbonPlan, informovaly web Politico či deník Financial Times (FT). Ekologové: Spojování strategických dokumentů se zdražováním je zkratkovité
Vláda se podle ekologických organizací na poslední chvíli zalekla zkratkovitého a nepřesného spojování strategických dokumentů se zdražováním. Konkrétně jde o Státní energetickou koncepci (SEK), Politiku ochrany klimatu (POK) a Národní klimaticko-energetický plán (NKEP). BBC: Jak se stal farmář z Keni šampionem v popírání klimatické změny
Skupina lidí popírající klimatickou změnu našla novou hvězdu v keňském farmáři Jusperu Machoguovi. Na sociálních sítích se Machogu proslavil jako propagátor fosilních paliv v Africe, ale jeho kampaň má ještě další rozměr, který zůstává na první dojem skrytý, píše britský server BBC. Studie: Jedovatí hadi budou kvůli globálnímu oteplování zřejmě masově migrovat

Studie: Jedovatí hadi budou kvůli globálnímu oteplování zřejmě masově migrovat

Změna klimatu pravděpodobně povede k masové migraci jedovatých hadů do nových regionů a zemí, které na to nejsou připravené, což jejich obyvatele učiní zranitelnějšími vůči uštknutí. Napsal to list The Guardian s odkazem na studii, podle které se nejvíce plazů zřejmě ze sousedních zemí přesune do Nepálu, Nigeru, Namibie, Číny a Barmy. BBC: Lyžařská střediska přes léto skladují sníh na další sezonu

BBC: Lyžařská střediska přes léto skladují sníh na další sezonu

Globální oteplování ohrožuje lyžařské dovolené. Některá zimní střediska proto oživují starodávný trik: šetří si sníh přes léto, napsal server BBC News. Ve finském lyžařském středisku Ruka začíná sníh obvykle tát v dubnu. Ekologičtí aktivisté se nemohou hájit svým přesvědčením, rozhodl soud v Londýně
Ekologičtí aktivisté obvinění z trestného činu poškození cizí věci se nemohou hájit svým politickým nebo filozofickým přesvědčením. S odkazem na rozhodnutí odvolacího soudu v Londýně o tom dnes informovala agentura Reuters, podle které se tím zvyšuje pravděpodobnost, že bude odsouzeno více protestujících. BBC: Klimatická změna mění jazyk Sámů v Laponsku

BBC: Klimatická změna mění jazyk Sámů v Laponsku

Severní sámština, jeden z deseti jazyků, kterými mluví obyvatelé Laponska Sámové, má víc než 300 slov pro sníh a zvláštní výrazy pro vyděšeného soba. Má takový jazyk šanci přežít na planetě, která se ohřívá? ptá se se britská stanice BBC. AFP: Čtyři doporučení původních obyvatel kolumbijských hor ke změnám klimatu
Strážci nejvyššího pobřežního pohoří na světě, domorodí Arhuakové, žijí v harmonii v pohoří Sierra Nevada de Santa Marta na severu Kolumbie. Z vesnice Nabusimake se s agenturou AFP podělili o svá čtyři doporučení týkající se klimatických změn. The Times: Britský úřad chce pracovat na hranici nemožného - třeba poručit dešti
Píše se rok 2045 a většina Británie je po nejdeštivější zimě v zaznamenané historii zaplavená. K ostrovům se blíží další bouřkové mraky a nově zřízené ministerstvo počasí vydává rozkaz. Nad Atlantský oceán zamíří tisíce dronů. Izraelská společnost vypěstovala úhoří maso v laboratoři

Izraelská společnost vypěstovala úhoří maso v laboratoři

Izraelské firmě se jako první na světě podařilo laboratorně vypěstovat maso úhořů říčních. Uvedl to list The Guardian, podle kterého nadměrný rybolov způsobil, že populace těchto ryb prudce klesá, hrozí jim vyhynutí a jejich ceny rostou. Vox: Oteplování mění život kozorožců, podle vědců je to zlověstné znamení
Popis běžného dne kozorožce horského v Alpách zní idylicky. Probudí se, když vyjde slunce. Sní trochu trávy a divokých květin. Odpočívá. Usíná při západu slunce vysoko v horách mezi skalami. Život tohoto býložravce s až komicky velkými rohy zhruba takto vypadal tisíce let, nyní se však rychle mění, napsal server Vox. Na 50 ropných společností se v Dubaji zavázalo do 2030 přestat s emisemi metanu

Na 50 ropných společností se v Dubaji zavázalo do 2030 přestat s emisemi metanu

Na 50 ropných společností, které dohromady tvoří polovinu celosvětové produkce, se dnes na klimatické konferenci OSN (COP28) v Dubaji zavázalo dosáhnout do roku 2030 téměř nulových emisí metanu. Přestanou také se spalováním nepotřebného plynu získaného při těžbě. USA slíbily další tři miliardy dolarů do zeleného fondu
Spojené státy přislíbily tři miliardy dolarů (přes 67 miliard korun) do Zeleného klimatického fondu, který je největším mezinárodním klimatickým fondem na podporu klimatických opatření v rozvojových zemích. ČR bude v Dubaji podporovat plán ztrojnásobení kapacit jaderných zařízení

ČR bude v Dubaji podporovat plán ztrojnásobení kapacit jaderných zařízení

Česká republika bude na klimatickém summitu COP28 v Dubaji podporovat deklaraci na ztrojnásobení světových kapacit jaderných zařízení do roku 2050, za kterou stojí 21 zemí, mimo jiné Francie, Švédsko, Spojené státy či Jižní Korea a Velká Británie. BBC: SAE chtěly využít jednání o klimatu COP28 k uzavření dohod o ropě a plynu
Spojené arabské emiráty plánovaly využít své role hostitele klimatické konference COP28 jako příležitosti k uzavření dohod o těžbě ropy a zemního plynu. Uvedl to dnes server BBC News s odkazem na uniklé dokumenty, do kterých měl možnost nahlédnout společně s novináři z Centra pro klimatické zpravodajství (CCR). Současná opatření by vedla k oteplení Země o 2,9 stupně do roku 2100, píše OSN

Současná opatření by vedla k oteplení Země o 2,9 stupně do roku 2100, píše OSN

Stávající podoba klimatických opatření přijatých zeměmi světa by udržela oteplení Země pod hranicí tří stupňů Celsia, nejpravděpodobněji 2,9 stupně, oproti době před průmyslovou revolucí, uvádí dnes zveřejněná zpráva OSN.

Klima: Summit G20 se nečekaně rychle shodl na deklaraci o Ukrajině, Kyjevu se nelíbí

Summit největších světových ekonomik ze skupiny G20 dnes navzdory názorovým neshodám vydal společnou závěrečnou deklaraci, včetně pasáže o válce na Ukrajině. Západní země to považují za úspěch, očekávaly se neshody s Ruskem, které válku na Ukrajině vyvolalo. Podle Kyjeva je ale deklarace slabá a není to nic, na co by lídři měli být pyšní. Státníci se v Dillí také shodli, že do bloku G20 nově přizvou Africkou unii (AU). Velkým tématem bylo i klima, o jehož dopadech hovořil mimo jiné brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Šéfka Evropské komise von der Leyenová vyzvala účastníky summitu G20, aby se připojili k návrhu na zavedení globálního systému emisních povolenek. Na programu byla i potravinová bezpečnost, vývoz obilí z ukrajinských přístavů nebo protiruské sankce. Jednání předsedal indický premiér Naréndra Módí, mezi hosty byl americký prezident Joe Biden, německý kancléř Olaf Scholz, britský premiér Rishi Sunak, japonský premiér Fumio Kišida nebo francouzský prezident Emmanuel Macron. Chyběli ale chyběli čelní představitelé dvou zemí, jejichž postoj k válce na Ukrajině je zásadně odlišný od Západu. Nepřijel ruský prezident Vladimir Putin, kterého zastoupil ministr zahraničí Sergej Lavrov, a také čínský prezident Si Ťin-pching, místo něhož přijel premiér Li Čchiang. 'Vyzýváme všechny státy, aby dodržovaly zásady mezinárodního práva včetně územní celistvosti a suverenity, mezinárodního humanitárního práva a mnohostranného systému, který zajišťuje mír a stabilitu,' píší státníci v prohlášení G20, které má přes 30 stran. 'Vítáme všechny relevantní a konstruktivní iniciativy, které podporují komplexní, spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině,' stojí v prohlášení, které ale v této souvislosti nezmiňuje Rusko jako původce konfliktu. 'Použití nebo hrozba použitím jaderných zbraní jsou nepřípustné,' uvádí se rovněž v dokumentu. Zatímco Sunak či Scholz považují jednání a deklaraci za úspěch, Kyjev má výsledek za příliš slabý. Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že účast Ukrajiny na summitu by jeho účastníkům 'jistě pomohla lépe pochopit situaci', napsal na facebooku mluvčí ministerstva Oleh Nikolenko. Zveřejnil také vlastní verzi deklarace, kde červeně přepsal neurčité formulace jako 'válka na Ukrajině' na jednoznačně odsuzující 'válka Ruska proti Ukrajině'. Lídři zemí G20 se shodli také na bankovní reformě nebo regulaci kryptoměn. V deklaraci rovněž slibují 'chránit zranitelné prostřednictvím podpory spravedlivého růstu a posílení makroekonomické a finanční stability' nebo 'nulovou toleranci korupce'. Chtějí zajistit potravinovou bezpečnost, která je podmíněna dostupností hnojiv nebo investicemi do inovací v zemědělství. 'Uvědomujeme si, že prosperita a blahobyt současných a budoucích generací závisí na našem současném rozvoji a dalších politických volbách a činnostech, a proto jsme se rozhodli usilovat o ekologicky udržitelný a inkluzivní hospodářský růst a rozvoj integrovaným, holistickým a vyváženým způsobem,' píší lídři o svém postoji ke změnám klimatu. Podle odborníků oslovených agenturou DPA jsou ovšem klimatické přísliby příliš neurčité a málo ambiciózní. Von der Leyenová vyzvala účastníky summitu G20, aby se připojili k návrhu na zavedení globálního systému stanovení cen za povolenky na emise uhlíku. Člověk je zodpovědný za změny klimatu a má i prostředky jak je řešit, uvedla na sociální síti X. Brazilský prezident Lula zase v Dillí hovořil o potřebě okamžitě bojovat proti klimatickým změnám a jako příklad uvedl nedávné povodně ve své zemi, které si vyžádaly 46 obětí. Evropská unie, Spojené státy a další partneři dnes v Dillí představili projekt železniční a lodní dopravy, který má lépe propojit Evropu, Blízký východ a Indii. Podle von der Leyenové půjde o dosud nejpřímější spojení mezi Indií, Perským zálivem a Evropou, které má zrychlit obchod mezi Indií a Evropou o 40 procent. Projekt je považován za odpověď na čínskou iniciativu známou jako nová Hedvábná stezka, napsala agentura DPA. Von der Leyenová hovořila o 'historickém' projektu, jehož součástí budou kabely pro přenos dat a elektřiny a který se stane 'ekologickým a digitálním mostem mezi kontinenty a civilizacemi' . Lídři skupiny G20, která sdružuje především jednotlivé státy, mezi sebe dnes pozvali Africkou unii. Jediným regionálním uskupením s členstvím byla dosud Evropská unie a jediným stálým členem z Afriky byla Jihoafrická republika. Po letech diplomatických snah Afričanů tedy bude mít na významném mezinárodním fóru zastoupení i dalších 54 afrických zemí. G20 bez Africké unie zahrnuje 85 procent světového hrubého domácího produktu, 75 procent objemu světového obchodu a dvě třetiny světové populace. Přijetí AU bude formálně dokončené v průběhu příštího roku. Ačkoliv je summit G20 naplánovaný na celý víkend, lídři vydali společnou deklaraci již dnes, což bylo podle médií velmi nečekané. Hosty teď čeká večeře, kterou pořádá indická prezidentka Draupadí Murmúová. V neděli je na programu uctění památky někdejšího indického vůdce Mahátmy Gándhího nebo sázení stromů. Indie nakonec předá předsednictví skupiny G20 Brazílii, která bude summit hostit příští rok. lsa ank

Vědci: Hranice lesa v Krkonoších oteplováním stoupá půl výškového metru za rok
Horní hranice lesa v Krkonoších se vlivem rychlého oteplování v posledních desetiletích mění, postupuje směrem k nejvyšším oblastem hor, a to zhruba půl metru výškových za rok. Jde možná o jeden z nejviditelnějších projevů klimatické změny v ČR, řekl ČTK Václav Treml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK). AFP: Vegetariánské restaurace v Paříži jako vyjádření životního přesvědčení
Veganské gastronomické menu podávané v bytě nebo podnik se 100 místy k sezení, kde se servírují vegetariánské pokrmy. Šéfkuchařka Claire Valléeová a podnikatelka Julia Chicanová se v Paříži každá po svém snaží propagovat gastronomii šetrnější k životnímu prostředí, napsala agentura AFP. Sucho, vysoké teploty a počáteční impulz jsou hlavní podmínky extrémních požárů
Pro výskyt extrémních požárů je potřeba splnit tři hlavní podmínky, větrné počasí bez srážek s vysokými teplotami, dostatek paliva a počáteční impulz. Přírodně vzniklých požárů je podle vědců minimum, ve většině případů je na vině člověk. Loňská vedra v Británii budou v roce 2060 standardem, říkají meteorologové
Loňské rekordně teplé léto je předzvěstí toho, co Británii čeká v příštích dekádách, řekli stanici BBC meteorologové z Královské meteorologické společnosti. Podle zprávy o stavu klimatu za rok 2022 britské meteorologické agentury Met Office budou v roce 2060 loňské teploty standardem a ve srovnání s teplotami ke konci století budou podprůměrné. Archeologové v Louisianě zachraňují 12.000 let staré artefakty před katastrofami
Dlouho pohřbené kamenné nástroje, hroty oštěpů a další důkazy o lidech žijících v lesích v západní části centrální Louisiany již před 12.000 lety se staly vlivem hurikánů, záplav a rabování více zranitelnými. Biden se ve Windsoru setkal s králem Karlem III., debatovali spolu o klimatu
Změna klimatu a s ní související výzvy byly hlavním tématem dnešního setkání amerického prezidenta Joea Bidena a britského krále Karla III. na hradě Windsor. Ačkoli se nejednalo o honosnější státní návštěvu, šéfa Bílého domu i tak čekalo slavnostní uvítání velšskou gardou. Yellenová vyzvala Čínu, aby podpořila boj proti změně klimatu
Spojené státy a Čína musí jako dvě největší světové ekonomiky spolupracovat v boji proti "existenční hrozbě", kterou představuje změna klimatu, řekla dnes americká ministryně financí Janet Yellenová čínským vládním představitelům a odborníkům na klima. Více než sto lidí v Praze protestovalo proti prodloužení těžby v Bílině
Více než sto převážně mladých lidí se dnes sešlo na Malostranském náměstí v Praze, aby protestovali proti prodloužení těžby v dole Bílina. Akci uspořádalo studentské hnutí Fridays For Future. Protestující po vládě požadují odsouzení prodloužení těžby a zveřejnění dokumentů o stavu podzemní vody v okolí polského dolu Turów. Timmermans souhlasí, aby klimatické konferenci předsedal šéf ropné společnosti
Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který zodpovídá za klimatickou politiku EU, souhlasí s tím, aby příští klimatické konferenci OSN (COP28) ve Spojených arabských emirátech předsedal šéf tamní ropné společnosti ADNOC Sultán Džábir. Vysokoškoláci stávkující za klima předají své požadavky vládní zmocněnkyni
Zástupci hnutí Univerzity pro klima (UZK), kteří v tomto týdnu pořádají studentskou stávku, předají ve čtvrtek své požadavky vládní zmocněnkyni pro lidská práva Kláře Šimáčkové Laurenčíkové a budou s ní jednat o dalším postupu. Studenti uspořádali pochod Brnem, upozornili na klimatickou krizi
Více než 150 studentů dnes prošlo Brnem, chtěli poukázat na klimatickou krizi a přimět vládu k aktivnějším krokům. Iniciativa Univerzity za klima spojila studenty z více vysokých škol v Česku. Brněnský program dnešním pochodem vrcholí, největší pozornost připoutala okupační stávka v atriu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. AP: Klimatická migrace poroste, svět na to ale není plně připraven
Zhoršující se klimatické podmínky připravily o domov už miliony lidí. Požáry zachvacují města v Kalifornii, stoupající hladiny moří a oceánů zaplavují ostrovní státy a sucho zhoršuje konflikty v různých částech světa, napsala agentura AP. Klimatické změny ohrožují budoucí britské archeologické nálezy v rašeliništích
Klimatické změny ohrožují archeologické poklady ukryté v britské půdě, protože rašelina, která je chrání, vysychá. V ohrožení je až 22.500 nalezišť po celé Británii. Archeologové se obávají, že by klimatické změny mohly zmařit snahy o objevení historických artefaktů a pochopení místní historie, informoval zpravodajský web stanice BBC.

SLOVNÍK NAJÍT