klima

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "klima". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo klima je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

NYT: Možná poslední šance prohlédnout si ledovce láká turisty, ale má i rizika

Reykjavík 6. září (ČTK/NYT) - V jednom z největších evropských národních parků v srpnu zahynul americký turista, když se nad ním propadl strop ledové jeskyně. Jeho přítelkyně vyvázla se zraněními. Nehodu, která se odehrála na Islandu, sice nejde přímo spojit se změnou klimatu, ale zvyšující se teploty a ústup ledovců zpopularizovaly novou formu cestování - takzvanou turistiku poslední příležitosti, napsal list The New York Times. Stále více lidí spěchá za ledovými přírodními krásami dřív, než roztají, a místa jako Island díky tomu těží z rozkvětu turismu. Na ledovcové túry se na ostrovním státě na severu Evropy každoročně vydává na půl milionu lidí, uvádí Elin Sigurveigová Sigurdardottirová, šéfka agentury Icelandic Mountain Guides. Ta provozuje výlety na ledovec v národním parku Vatnajökull, kde zahynul americký turista. Pár ze Spojených států byl na pěším průzkumu ledovce Breidamerkurjökull, který je proslulý svými jasně modrými ledovými jeskyněmi utvořenými tající vodou. Správa národního parku po incidentu zastavila ledovcové túry, aby událost prošetřila. "Je to dobrý příklad důsledků klimatické změny na ledovcovou turistiku," řekl k nehodě geograf Emmanuel Salim z univerzity ve francouzském Toulouse. Odborníci jako on se domnívají, že když teď ledovcová turistika získává na popularitě, může to vyžadovat větší ochranu turistů. Mizící ledovce s sebou přinášejí rizika. Například jsou kvůli tání náchylnější ke kolapsu. Moréna ledovce, což je val složený z hornin a půdy, může být kvůli tání ledu nestabilní a způsobit nebezpečné sesuvy půdy. Turističtí průvodci proto podle Salima pracují na adaptačních strategiích, aby se jejich agentury nezavřely. Častěji mimo jiné udržují turistické stezky, mosty, schody a zábradlí na přístupu k ledovci. Na jeho povrch se někdy umisťují izolační přikrývky, aby se snížila rychlost tání, zejména v blízkosti ledových jeskyní. Těmto jeskyním, které zpopularizovaly snímky zveřejněné fotografy na sociálních sítích, přezdívají islandští průvodci "zlaté doly". Extrémní horko ale může části jeskyní destabilizovat. Prohlídky, které byly dříve běžné spíše v zimě, se rozšířily i do léta. Letní teploty na Islandu stoupají s tím, jak se Země otepluje, což je z velké části způsobeno spalováním fosilních paliv. A čím víc lidí do jeskyní chodí, tím víc se zvyšuje riziko nehod. "Přichází více outdoorových nadšenců, ale ledovce jsou také více nestabilní, než bývaly," řekl Trevor Kreznar, generální ředitel Exit Glacier Guides z národního parku Kenai Fjords na Aljašce. "Kdyby bylo jen víc lidí, ale ledovce by zůstaly stejné jako v 80. letech, nebyl by to tak velký problém," dodal. Průvodci obvykle hodnotí stav ledovců na základě svých zkušeností, ale s tím, jak klimatické změny ovlivňují dynamické prostředí ledovce, je jejich expertiza složitější, řekl Johannes Theodorus Welling, odborník na ledovcovou turistiku na Islandské univerzitě. "Můžou nastat nové události, které se nikdy v minulosti nestaly," domnívá se Welling. Taková rizika si mohou vyžádat systém včasného varování pro kolaps ledovce nebo pohotovostní plány pro záchranáře. "Svým klientům vždy říkám: 'Lidé neumírají na ledovci, ale pod ledovcem'," řekl Kreznar o jeskyních. Firma IceWalks, která organizuje výlety na ledovec Athabasca v národním parku Jasper v kanadské Albertě, musí podle svého majitele Corina Lohmanna kvůli tání dvakrát až třikrát za sezonu měnit trasy k úpatí ledovce. Cesty také v posledních letech ovlivnily lesní požáry včetně toho, který letos v létě zavřel přístup k ledovci. Bez uzavírek by letošní rok byl tím nejvytíženějším od založení společnosti v roce 1985, uvedl Lohmann. Růst ale podle něj nebude trvat dlouho. "Doba trvanlivosti tohoto trendu vyprší v následujících třiceti až padesáti letech - a možná i dřív," uvedl Lohmann. I když jeho společnost ledovcové túry nenabízí jako turistiku poslední příležitosti, na dopady klimatické změny na ledovce upozorňuje. nim ank

Papež s islámským duchovním vyzvali k míru a ochraně životního prostředí

Jakarta 5. září (ČTK) - Papež František a velký imám v indonéské Jakartě během dnešního mezikonfesního setkání podepsali deklaraci, která kritizuje zneužívání náboženství v konfliktech a vyzývá k opatřením proti globálnímu oteplování. Během mše pod širým nebem pak papež vyzval k dialogu. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. Mezináboženský dialog je jedním z hlavních témat papežovy třídenní návštěvy Indonésie, která je největší muslimskou zemí na světě. Na 87 procent z 280 milionů jejích obyvatel se hlásí k islámu a tři procenta ke katolictví. "Lidské vykořisťování stvoření, našeho společného domova, přispívá ke změně klimatu, což vede k různým ničivým důsledkům, jako jsou přírodní katastrofy, globální oteplování a nepředvídatelné výkyvy počasí," stojí v prohlášení, které František podepsal s velkým imámem Jakarty Nasaruddinem Umarem. "Upřímně vyzýváme všechny lidi dobré vůle, aby přijali rozhodná opatření k zachování integrity přírodního prostředí a jeho zdrojů," uvedli. Podpis deklarace se odehrál během Františkovy návštěvy mešity Istiqlal, kopulovité stavby o rozloze přibližně devíti hektarů v centru Jakarty. Osmasedmdesátiletý papež v projevu opakovaně zmínil nový podzemní tunel spojující tuto mešitu s katolickou katedrálou, která se nachází naproti přes ulici. Osmadvacet metrů dlouhý průchod, nazývaný "tunel přátelství", je podle něj "výmluvným znamením", které ukazuje, že lidé různých vyznání mohou mít společné kořeny. Papežův program v Jakartě pokračoval mší na ploše stadionu, kam přišlo podle AFP 80.000 lidí. Papež je vyzval, aby "rozsévali lásku, s důvěrou šli po cestě dialogu a uchovali si dobrotu a laskavost". Podle představitelů církve bylo v distribuci rozdáno 87.000 lístků. Na místě bylo mnoho jeptišek, studentů i starších lidí, píše Reuters. Jako výraz respektu indonéská vláda navrhla, že by celostátní televize mohly vynechat obvyklou výzvu k modlitbě, která by zazněla v době papežovy mše. Namísto toho měl na jednu z pěti denních muslimských modliteb zvát jen text na liště pod moderátorem vysílání. Po návštěvě Indonésie se papež v pátek přemístí do Papui-Nové Guineji, pak do Singapuru a Východního Timoru. Celkem na své cestě po jihovýchodní Asii a Oceánii stráví 12 dní a urazí 32.000 kilometrů, píše AFP. abl lsa mtw

U Aljašky v roce 2022 zmizely miliardy krabů, podle vědců za to může oteplování
Washington 21. srpna (ČTK) - Rybáři a vědci byli znepokojeni, když v roce 2022 zmizely z Beringova moře poblíž Aljašky miliardy krabů. Vědci nyní vysvětlili, že to nebylo nadměrným rybolovem. Pravděpodobnou příčinou podle nich byla nezvykle teplá voda, která způsobila, že se metabolismus krabů zrychlil a kvůli nedostatku potravy vyhladověli. Na západě USA hoří i lesy, které měly vyvažovat emise kalifornských společností
Sacramento (USA) 10. srpna (ČTK) - Požáry na západě Spojených států letos spalují i lesy, které měly po několik desetiletí zůstat netknuté na základě systému emisních povolenek státu Kalifornie. Upozornila na to nezisková výzkumná skupina CarbonPlan, informovaly web Politico či deník Financial Times (FT). Ekologové: Spojování strategických dokumentů se zdražováním je zkratkovité
Praha 23. července (ČTK) - Vláda se podle ekologických organizací na poslední chvíli zalekla zkratkovitého a nepřesného spojování strategických dokumentů se zdražováním. Konkrétně jde o Státní energetickou koncepci (SEK), Politiku ochrany klimatu (POK) a Národní klimaticko-energetický plán (NKEP). BBC: Jak se stal farmář z Keni šampionem v popírání klimatické změny
Nairobi 23. června (ČTK/BBC) - Skupina lidí popírající klimatickou změnu našla novou hvězdu v keňském farmáři Jusperu Machoguovi. Na sociálních sítích se Machogu proslavil jako propagátor fosilních paliv v Africe, ale jeho kampaň má ještě další rozměr, který zůstává na první dojem skrytý, píše britský server BBC. Studie: Jedovatí hadi budou kvůli globálnímu oteplování zřejmě masově migrovat
Londýn 6. května (ČTK) - Změna klimatu pravděpodobně povede k masové migraci jedovatých hadů do nových regionů a zemí, které na to nejsou připravené, což jejich obyvatele učiní zranitelnějšími vůči uštknutí. BBC: Lyžařská střediska přes léto skladují sníh na další sezonu
Londýn 14. dubna (ČTK/BBC) - Globální oteplování ohrožuje lyžařské dovolené. Některá zimní střediska proto oživují starodávný trik: šetří si sníh přes léto, napsal server BBC News. Ve finském lyžařském středisku Ruka začíná sníh obvykle tát v dubnu. Ekologičtí aktivisté se nemohou hájit svým přesvědčením, rozhodl soud v Londýně
Londýn 18. března (ČTK) - Ekologičtí aktivisté obvinění z trestného činu poškození cizí věci se nemohou hájit svým politickým nebo filozofickým přesvědčením. S odkazem na rozhodnutí odvolacího soudu v Londýně o tom dnes informovala agentura Reuters, podle které se tím zvyšuje pravděpodobnost, že bude odsouzeno více protestujících. BBC: Klimatická změna mění jazyk Sámů v Laponsku
Helsinky 14. března (ČTK/BBC) - Severní sámština, jeden z deseti jazyků, kterými mluví obyvatelé Laponska Sámové, má víc než 300 slov pro sníh a zvláštní výrazy pro vyděšeného soba. Má takový jazyk šanci přežít na planetě, která se ohřívá? ptá se se britská stanice BBC. AFP: Čtyři doporučení původních obyvatel kolumbijských hor ke změnám klimatu
Pueblo Bello (Kolumbie) 9. března (ČTK/AFP) - Strážci nejvyššího pobřežního pohoří na světě, domorodí Arhuakové, žijí v harmonii v pohoří Sierra Nevada de Santa Marta na severu Kolumbie. Z vesnice Nabusimake se s agenturou AFP podělili o svá čtyři doporučení týkající se klimatických změn. The Times: Britský úřad chce pracovat na hranici nemožného - třeba poručit dešti
Londýn 18. února (ČTK/The Times) - Píše se rok 2045 a většina Británie je po nejdeštivější zimě v zaznamenané historii zaplavená. K ostrovům se blíží další bouřkové mraky a nově zřízené ministerstvo počasí vydává rozkaz. Izraelská společnost vypěstovala úhoří maso v laboratoři
Londýn 23. ledna (ČTK) - Izraelské firmě se jako první na světě podařilo laboratorně vypěstovat maso úhořů říčních. Uvedl to list The Guardian, podle kterého nadměrný rybolov způsobil, že populace těchto ryb prudce klesá, hrozí jim vyhynutí a jejich ceny rostou. Vox: Oteplování mění život kozorožců, podle vědců je to zlověstné znamení
Řím 20. ledna (ČTK/Vox) - Popis běžného dne kozorožce horského v Alpách zní idylicky. Probudí se, když vyjde slunce. Sní trochu trávy a divokých květin. Odpočívá. Usíná při západu slunce vysoko v horách mezi skalami. Na 50 ropných společností se v Dubaji zavázalo do 2030 přestat s emisemi metanu
Dubaj 2. prosince (ČTK) - Na 50 ropných společností, které dohromady tvoří polovinu celosvětové produkce, se dnes na klimatické konferenci OSN (COP28) v Dubaji zavázalo dosáhnout do roku 2030 téměř nulových emisí metanu. USA slíbily další tři miliardy dolarů do zeleného fondu
Dubaj 2. prosince (ČTK) - Spojené státy přislíbily tři miliardy dolarů (přes 67 miliard korun) do Zeleného klimatického fondu, který je největším mezinárodním klimatickým fondem na podporu klimatických opatření v rozvojových zemích. ČR bude v Dubaji podporovat plán ztrojnásobení kapacit jaderných zařízení
Praha 1. prosince (ČTK) - Česká republika bude na klimatickém summitu COP28 v Dubaji podporovat deklaraci na ztrojnásobení světových kapacit jaderných zařízení do roku 2050, za kterou stojí 21 zemí, mimo jiné Francie, Švédsko, Spojené státy či Jižní Korea a Velká Británie. BBC: SAE chtěly využít jednání o klimatu COP28 k uzavření dohod o ropě a plynu
Dubaj 27. listopadu (ČTK) - Spojené arabské emiráty plánovaly využít své role hostitele klimatické konference COP28 jako příležitosti k uzavření dohod o těžbě ropy a zemního plynu. Uvedl to dnes server BBC News s odkazem na uniklé dokumenty, do kterých měl možnost nahlédnout společně s novináři z Centra pro klimatické zpravodajství (CCR). Současná opatření by vedla k oteplení Země o 2,9 stupně do roku 2100, píše OSN
New York 20. listopadu (ČTK) - Stávající podoba klimatických opatření přijatých zeměmi světa by udržela oteplení Země pod hranicí tří stupňů Celsia, nejpravděpodobněji 2,9 stupně, oproti době před průmyslovou revolucí, uvádí dnes zveřejněná zpráva OSN. Summit G20 se nečekaně rychle shodl na deklaraci o Ukrajině, Kyjevu se nelíbí
Dillí 9. září (ČTK) - Summit největších světových ekonomik ze skupiny G20 dnes navzdory názorovým neshodám vydal společnou závěrečnou deklaraci, včetně pasáže o válce na Ukrajině. Západní země to považují za úspěch, očekávaly se neshody s Ruskem, které válku na Ukrajině vyvolalo.

Vědci: Hranice lesa v Krkonoších oteplováním stoupá půl výškového metru za rok

Špindlerův Mlýn (Trutnovsko) 15. srpna (zpravodaj ČTK Tomáš Kučera) - Horní hranice lesa v Krkonoších se vlivem rychlého oteplování v posledních desetiletích mění, postupuje směrem k nejvyšším oblastem hor, a to zhruba půl metru výškových za rok. Jde možná o jeden z nejviditelnějších projevů klimatické změny v ČR, řekl ČTK Václav Treml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK). S týmem vědců se od roku 2017 vrací na úbočí nejvyšších vrcholů Krkonoš v tzv. přechodové zóně (ekotonu), kde se mění les v alpínské bezlesí, aby porozuměl řeči přírody. Na základě zjištění Treml nečeká, že by Krkonoše v tomto století přerostly lesem. "Jsme v nadmořské výšce asi 1400 metrů na jižních svazích Vysokého kola, ve střední části přechodové zóny mezi lesem a bezlesím. Při dolní hranici zóny převládá propojený lesní porost, s nadmořskou výškou se fragmentuje, rozpadá se stále více do izolovaných ostrůvků stromů - smrků, které jsou při horní hranici již vzácné a nad ní zcela mizí," řekl ČTK Treml. Na výzkumu spolupracuje UK se Správou KRNAP. Vědci se zaměřili na lokality vzdálené od sebe několik kilometrů ve volném terénu klidových území KRNAP, kam běžný návštěvník nesmí. Stráň Vysokého kola je jednou z těchto lokalit. Výzkum je dlouhodobý. V "přechodové zóně" na úbočí Vysokého kola jsou ve vybrané lokalitě tři stanoviště, první plocha je při dolní hranici zóny, druhá ve střední a třetí při horní hranici. "Na každé této ploše získáváme řadu informací, například kolik je tam stromů, jak jsou staré, jaké mají rozměry a jak rychle rostou. Toto šetření v místě se periodicky opakuje a vyhodnocují se změny na těchto plochách, které reprezentují to, co se v Krkonoších odehrává. Snažíme se zjistit, jakou má postup horní hranice lesa dynamiku a jestli probíhá všude stejně," řekl ČTK Treml. Horní hranice lesa se ve středních Krkonoších, kde vědci pracují, pohybuje v nadmořské výšce mezi 1300 až 1400 metry. V Krkonoších se mírně liší podle toho, jaký je sklon svahu, jak je orientován nebo jaké je tam klima. "Cílem výzkumu je zjistit, jaké jsou vyhlídky na udržení alpínského bezlesí v Krkonoších do budoucna v kontextu pokračujícího růstu teplot a s ním souvisejícím vzestupem horní hranice lesa," řekl ČTK Treml. Alpínské bezlesí nebo také arkto-alpínská tundra v nejvyšších partiích Krkonoš představuje jeden z největších klenotů Krkonoš. Ve středoevropském prostoru jde o anomálii, relikt doby ledové. Nejde o nic jiného než o izolované ostrovy severské přírody v jinak převážně lesem pokryté krajině, kde našla útočiště řada endemických druhů či druhů reliktních vyskytujících se ve střední Evropě pouze na hřebenech Krkonoš. "Na základě informací, které se nám podařilo shromáždit, nepředpokládám, že by v tomto století Krkonoše komplet přerostly lesem. Je tu dost přirozených faktorů, které by tomu měly zabránit," řekl Treml. Podle něj například v hustých alpínských trávnících a porostech borovice kleče je uchycování semenáčků smrku relativně pomalé a zároveň se musí tyto semenáčky vypořádat s dalšími nepříznivými faktory, jako je například pro Krkonoše typické silné větrné proudění, které spolu se sněhem a námrazou stromy ve vysokých polohách poškozuje. "Je ale pravděpodobné, že se tyto unikátní ostrovy - alpínské bezlesí - v příštích desetiletích v Krkonoších zmenší, ale určitě zcela nezaniknou," domnívá se Treml. V ohrožení jsou podle něj bezlesé fragmentované enklávy v nejvyšších partiích Krkonoš, kde už jen mírný vzestup horní hranice lesa může znamenat zánik alpínského bezlesí, jako například na Liščí hoře, Železném vrchu, Stohu nebo Lysé hoře. "V současnosti jsou téměř ve všech horských regionech nejen v Evropě zaznamenávány vzestupy horní hranice lesa a Krkonoše nejsou výjimkou. Krkonoše ale mají tu nevýhodu, že jsou v porovnání například s Alpami výrazněji nižší a horní hranice lesa je situována velmi blízko k vrcholovým oblastem s alpínským bezlesím a stačí málo pro jeho výrazné omezení. Ohroženost bezlesí je tady velká," řekl ČTK. Zánik či výrazné omezení alpínského bezlesí podle něj může mít vliv na výskyt nejen některých druhů rostlin, ale i živočichů, například některých druhů bezobratlých. V současnosti se v Krkonoších na české straně hor pohybuje horní hranice nejvýše položených jedinců smrku v nadmořské výšce mezi 1450 až 1500 metrů a dolní okraj rozvolněných porostů smrku je okolo 1300 metrů. "Znamená to tedy, že nad přísně definovanou horní hranicí lesa se nyní vyskytují už jen ty nejvyšší krkonošské vrcholky, jako je Sněžka, Studniční hora, Luční hora nebo tady Vysoké kolo," řekl Treml. Připomněl, že smrk na horní hranici lesa v Krkonoších v současnosti vykazuje jednoznačně nejvyšší přírůstky za posledních 300 let. "I ty nejvyšší polohy Krkonoš jsou dnes buď pod nebo na samé hranici existence teplotně podmíněného bezlesí," řekl ČTK. Přes Labský důl pod námi je vidět na Pančavskou a Labskou louku. V této oblasti je hrana Labského dolu porostlá hustými klečovitými porosty, kde se stále více daří i smrkovým porostům. "Za hranou Labského dolu poblíž Labské boudy je postup lesa dobře patrný, máme možnost porovnávat s leteckými snímky, které byly pořizovány od roku 1936 přibližně v desetiletých intervalech. Například před sedmdesáti lety tam byla téměř výhradně kleč, přičemž dnes jde označit to, co tam vidíme, jako les. Ještě před třiceti lety tam tolik vzrostlých smrků nebylo," ukazuje do místa vzdáleného jihozápadním směrem asi 1,5 kilometru. "Neobjevuje se tam mnoho nových stromů, protože je blokuje kleč. Starší stromy ale více prosperují, zvětšují se a tím se zároveň zvětšuje plocha, kterou pokrývají. Jde o lokalitu s nižší nadmořskou výškou, než je ta, kde nyní jsme," řekl Treml. Současný vzestup hranice lesa je podle něj také určitým dědictvím minulosti, kdy se opustilo pastevní využití nejvyšších poloh Krkonoš a velké plochy se tak uvolnily pro postupnou expanzi smrku. Příčin ovlivňujících výskyt vrcholových bezlesí je v Krkonoších řada, hlavní je nízká teplota, mocnost a trvání sněhové pokrývky a silné větrné proudění. To vše má podle Tremla vliv na základní charakteristiky dynamiky horní hranice lesa, jako růst stromů, tvorbu semen nebo přežívání semenáčků. Arkto-alpínská tundra má v Krkonoších tři podoby: nejvýše je lišejníková, například na vrcholu Vysokého kola, níže, kam spadá také Labská louka, travnatá a ještě níže v ledovcových karech je květnatá tundra. Lesníci Správy KRNAP pozorují v lesních porostech vliv klimatických změn také v proměně druhové skladby lesů hlavně v nižších a středních lesních vegetačních pásmech. Dopady klimatických změn v lesích lze pozorovat například na rozšíření buků, tyto stromy jsou nyní schopné prosperovat i nad hranicí 1000 metrů nad mořem, řekli ČTK zástupci Správy KRNAP. Rozloha dnešních lesních porostů na české straně Krkonoš je zhruba 37.000 hektarů. Jejich druhové složení i prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk, koncem minulého století pak znečištěné ovzduší. Krkonoše byly v pozdním středověku téměř celé odlesněné. ku gcm

AFP: Vegetariánské restaurace v Paříži jako vyjádření životního přesvědčení
Paříž 5. srpna (ČTK) - Veganské gastronomické menu podávané v bytě nebo podnik se 100 místy k sezení, kde se servírují vegetariánské pokrmy. Šéfkuchařka Claire Valléeová a podnikatelka Julia Chicanová se v Paříži každá po svém snaží propagovat gastronomii šetrnější k životnímu prostředí, napsala agentura AFP. Sucho, vysoké teploty a počáteční impulz jsou hlavní podmínky extrémních požárů
Praha 28. července (ČTK) - Pro výskyt extrémních požárů je potřeba splnit tři hlavní podmínky, větrné počasí bez srážek s vysokými teplotami, dostatek paliva a počáteční impulz. Přírodně vzniklých požárů je podle vědců minimum, ve většině případů je na vině člověk. Loňská vedra v Británii budou v roce 2060 standardem, říkají meteorologové
Londýn 27. července (ČTK) - Loňské rekordně teplé léto je předzvěstí toho, co Británii čeká v příštích dekádách, řekli stanici BBC meteorologové z Královské meteorologické společnosti. Podle zprávy o stavu klimatu za rok 2022 britské meteorologické agentury Met Office budou v roce 2060 loňské teploty standardem a ve srovnání s teplotami ke konci století budou podprůměrné. Archeologové v Louisianě zachraňují 12.000 let staré artefakty před katastrofami
Washington 19. července (ČTK) - Dlouho pohřbené kamenné nástroje, hroty oštěpů a další důkazy o lidech žijících v lesích v západní části centrální Louisiany již před 12.000 lety se staly vlivem hurikánů, záplav a rabování více zranitelnými. Biden se ve Windsoru setkal s králem Karlem III., debatovali spolu o klimatu
Londýn 10. července (ČTK) - Změna klimatu a s ní související výzvy byly hlavním tématem dnešního setkání amerického prezidenta Joea Bidena a britského krále Karla III. na hradě Windsor. Ačkoli se nejednalo o honosnější státní návštěvu, šéfa Bílého domu i tak čekalo slavnostní uvítání velšskou gardou. Yellenová vyzvala Čínu, aby podpořila boj proti změně klimatu
Peking 8. července (ČTK) - Spojené státy a Čína musí jako dvě největší světové ekonomiky spolupracovat v boji proti "existenční hrozbě", kterou představuje změna klimatu, řekla dnes americká ministryně financí Janet Yellenová čínským vládním představitelům a odborníkům na klima. Více než sto lidí v Praze protestovalo proti prodloužení těžby v Bílině
Praha 21. dubna (ČTK) - Více než sto převážně mladých lidí se dnes sešlo na Malostranském náměstí v Praze, aby protestovali proti prodloužení těžby v dole Bílina. Akci uspořádalo studentské hnutí Fridays For Future. Timmermans souhlasí, aby klimatické konferenci předsedal šéf ropné společnosti
Bogotá 27. ledna (ČTK) - Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který zodpovídá za klimatickou politiku EU, souhlasí s tím, aby příští klimatické konferenci OSN (COP28) ve Spojených arabských emirátech předsedal šéf tamní ropné společnosti ADNOC Sultán Džábir. Vysokoškoláci stávkující za klima předají své požadavky vládní zmocněnkyni
Praha 16. listopadu (ČTK) - Zástupci hnutí Univerzity pro klima (UZK), kteří v tomto týdnu pořádají studentskou stávku, předají ve čtvrtek své požadavky vládní zmocněnkyni pro lidská práva Kláře Šimáčkové Laurenčíkové a budou s ní jednat o dalším postupu. Studenti uspořádali pochod Brnem, upozornili na klimatickou krizi
Brno 16. listopadu (ČTK) - Více než 150 studentů dnes prošlo Brnem, chtěli poukázat na klimatickou krizi a přimět vládu k aktivnějším krokům. Iniciativa Univerzity za klima spojila studenty z více vysokých škol v Česku. AP: Klimatická migrace poroste, svět na to ale není plně připraven
Tijuana (Mexiko) 10. srpna (ČTK/AP) - Zhoršující se klimatické podmínky připravily o domov už miliony lidí. Požáry zachvacují města v Kalifornii, stoupající hladiny moří a oceánů zaplavují ostrovní státy a sucho zhoršuje konflikty v různých částech světa, napsala agentura AP. Klimatické změny ohrožují budoucí britské archeologické nálezy v rašeliništích
Londýn 25. ledna (ČTK) - Klimatické změny ohrožují archeologické poklady ukryté v britské půdě, protože rašelina, která je chrání, vysychá. V ohrožení je až 22.500 nalezišť po celé Británii. Archeologové se obávají, že by klimatické změny mohly zmařit snahy o objevení historických artefaktů a pochopení místní historie, informoval zpravodajský web stanice BBC.

SLOVNÍK NAJÍT