Konec zdravotnické nouze v USA komplikuje přístup k péči spojené s covidem-19

Washington 11. května 2023 (ČTK) - Ve Spojených státech dnes po více než třech letech končí stav zdravotnické krize vyhlášený federální vládou na začátku koronavirové pandemie, který umožňoval plošný přístup Američanů ke státem hrazené péči včetně testování a očkování. Počínaje pátkem však bude vláda ke covidu-19 přistupovat jako ke každé jiné respirační chorobě, píše list The New York Times (NYT). Přístup k péči se tak bude odvíjet od toho, zda a jaké mají lidé zdravotní pojištění a v jakém státě žijí. "Jestli byla koronavirová pandemie válkou, pak se Spojené státy chystají oficiálně přejít do doby míru," napsal NYT. Stav "krize veřejného zdraví" podle něj končí po třech letech a 100 dnech. Jak podotýká list USA Today, neznamená to však konec šíření koronaviru, který americké Středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC) stále spojuje s více než 1000 úmrtí týdně. Celková bilance USA přesahuje 1,13 milionu mrtvých. S termínem konce nouzového stavu se v pojí řada změn sahajících od imigrační politiky až po způsob sběru dat o covidové situaci. Mimo jiné už cestující ze zahraničí nebudou muset pro vstup na americkou půdu dokládat absolvované očkování proti covidu-19, potvrzení o vakcinaci zároveň přestane být vyžadováno po lidech pracujících pro federální vládu. Pokud jde o zdravotní péči spojenou s covidem-19, situace se pro Američany značně zkomplikuje. Americké zdravotnictví se výrazně liší od státních systémů rozšířených v Evropě, přičemž většina obyvatel má soukromé pojištění, které je zpravidla spojené se zaměstnáním. Náklady na péči se přitom liší podle toho, zda pacient využívá služby sítě poskytovatelů spojené s daným pojištěním. Souběžně existují státní programy zdravotního pojištění určené především pro seniory a sociálně slabší, asi 30 milionů obyvatel zůstává bez pojištění. Přístup k testům na koronavirus a k vakcínám a lékům proti covidu-19 nyní bude ovlivňovat to, do které z těchto kategorií obyvatelé patří. Agentura Reuters situaci shrnuje tak, že lidé se soukromým pojištěním nebudou muset doplácet za očkování, dodatečným výdajům se ale nevyhnou při testování a užívání některých léků. Federální programy Medicare a Medicaid budou pokrývat vakcíny nebo testy nařízené lékaři nejméně další rok. Nepojištěným Američanům hrozí, že v případě potřeby budou muset hradit plnou cenu testování, nový program administrativy prezidenta Joea Bidena jim však má zajistit přístup k bezplatnému očkování. Různé formy podpory pak mohou poskytovat jednotlivé státy, zatímco napříč USA se podle médií bude lišit také míra pokrytí plynoucí ze zdravotního pojištění. Vše komplikuje skutečnost, že na jaře přestalo platit krizové opatření, kterým Washington rozšířil financování programu Medicaid a zároveň zakázal státům, aby z něj kohokoli vyřazovaly. Státní úřady nyní opět kontrolují seznamy přihlášených obyvatel, což by podle federální vlády mohlo vyústit ve vyloučení i více než deseti milionů příjemců této formy podpory. "Jedno slovo, kterým bych to všechno popsal, je zmatek," řekl NYT odborník na infekční onemocnění z Kalifornské univerzity v San Franciscu Peter Chin-Hong. "Už teď je těžké vědět, kam si zajít na test, kdo za co platí, jaká bude moje spoluúčast. Teď z toho bude složitá rovnice," dodal. Deník NYT se s koncem nouzového stavu ohlíží za bojem americké vlády proti covidu-19 a upozorňuje, že vysoce postavení státní i federální činitelé vidí nedostatky v přípravě USA na možnost výrazně nové varianty koronaviru nebo pandemii jiného typu. Bývalý ředitel amerického Národního ústavu zdraví (NIH) Francis Collins na otázku, zda je země na takovýto scénář připravená, odpověděl jednoduše: "Ne." lex ank - sdílejte článek