Zelenskyj a Duda uctili v Lucku památku obětí masakru na Volyni
Luck (Ukrajina) 9. července 2023 (ČTK) - Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes společně se svým polským protějškem Andrzejem Dudou ve městě Luck na západě Ukrajiny uctili památku obětí masakru na Volyni z druhé světové války, který dodnes zatěžuje vztahy mezi Polskem a Ukrajinou. Oznámili to na sociálních sítích oba státníci. Zúčastnili se bohoslužby v katedrále svatého Petra a Pavla, informovala ukrajinská stanice Suspilne.
"Společně vyjadřujeme úctu všem nevinným obětem Volyně! Paměť nás spojuje. Společně jsme silnější," uvádí se v příspěvku polské prezidentské kanceláře na twitteru. Ukrajinský prezident na stejné sociální síti o něco později zveřejnil příspěvek ve zcela totožném znění - v ukrajinštině a také v polštině. Později oba státníci zveřejnili i videa zachycující jejich dnešní pietní setkání.
Luck je metropolí současné ukrajinské Volyňské oblasti. Návštěva obou hlav států ve městě přitom nebyla předem ohlášená. V sobotu večer městská rada informovala, že doprava v ulicích Starého města, kde se katedrála nachází, bude uzavřena v souvislosti s akcemi připomínajícími oběti druhé světové války a 80. výročí volyňské tragédie, uvedlo Suspilne. Bohoslužby se podle něj zúčastnili také mimo jiné metropolita Pravoslavné církve Ukrajiny Epifanij a hlava Ukrajinské řeckokatolické církve Svjatoslav.
V pátek polský premiér Mateusz Morawiecki na západě Ukrajiny uctil památku obětí masakru na Volyni, kde za druhé světové války ukrajinští nacionalisté vyvražďovali polské vsi. Polští partyzáni tehdy v odvetě vypalovali ukrajinské vesnice.
Polsko patří k nejbližším spojencům Ukrajiny, která se už 501 dní brání ruské invazi. Násilnosti z let 1943 až 1944 nicméně vztahy mezi oběma zeměmi zatěžují. Podle historiků více než 100.000 Poláků, včetně žen a malých dětí, zabili ukrajinští nacionalisté v oblasti, která ležela před válkou v jihovýchodním Polsku a dnes je většinou součástí Ukrajiny.
Zabíjení vrcholilo při takzvané krvavé neděli, kdy 11. července 1943 bojovníci Ukrajinské povstalecké armády (UPA) zaútočili na zhruba 150 polských vsí, kde zahynulo přes 10.000 Poláků. Ukrajinští historici naopak připomínají masakry civilistů při "odvetných akcích" polské Zemské armády proti ukrajinským vesnicím, při kterých podle odhadů zahynulo až 20.000 Ukrajinců. Během desetiletí pod nadvládou Moskvy bylo toto téma tabu a oba národy o něm dodnes diskutují obtížně. Mnoho obětí nebylo nikdy nalezeno ani identifikováno.
Masakr vyvolal letos mezi Polskem a Ukrajinou veřejnou rozepři poté, co mluvčí polského ministerstva zahraničí prohlásil, že Varšava očekává při příležitosti 80. výročí masakru omluvu od Ukrajiny. Ukrajinský velvyslanec v Polsku reagoval prohlášením, že vnucovat Kyjevu, co má dělat, je nepřijatelné a nešťastné. Později uvedl mimo jiné, že Ukrajina ctí památku obětí. Šéf ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk následně v dolní komoře polského parlamentu kondoloval příbuzným a potomkům vyvražděných Poláků.
Polská tisková agentura PAP v sobotu informovala o průzkumu veřejného mínění, který zpracoval institut CBOS. Z něj vyplynulo, že 78 procent dotázaných Poláků se domnívá, že v souvislosti s blížícím se 80. výročím by se měl Zelenskyj formálně za volyňský masakr omluvit. Padesát procent z těchto účastníků průzkumu uvedlo, že by se "měl omluvit" a zbylých 28 odpovědělo, že by se "měl omluvit, ale bude na to čas po válce". Mimo to 13 procent dotázaných věří, že omluvy není třeba, a devět nemělo názor.
Podle CBOS se zároveň oproti roku 2018 zdvojnásobil počet Poláků, kteří považují polsko-ukrajinské vztahy za dobré. Zatímco před pěti lety je za takové označilo 29 procent dotázaných, nyní tak učinilo 64 procent účastníků průzkumu, čtyři procenta dotázaných je považují za špatné. Průzkumu se zúčastnilo 1054 dospělých Poláků.
ipl jrm - sdílejte článek
Následuje: Lídry NATO čeká v Litvě druhý válečný summit, vyhlídky pro Ukrajinu jsou nejisté
Vilnius/Praha 9. července (ČTK) - Po týdnech příprav a vyjednávání zamíří lídři zemí NATO na začátku příštího týdne do Vilniusu, kde chtějí na dvoudenním summitu potvrdit podporu Ukrajině a najít kompromis v otázce jejího přijetí do aliance. Kyjev žádá jasný signál ohledně svého budoucího členství, spojenci ovšem nejsou v této věci jednotní. Dalším ožehavým tématem jsou pokračující tahanice kolem přijetí Švédska, očekávají se také debaty o dalším posilování východního křídla NATO a výdajích členských zemí na obranu. Setkání hlav států a šéfů vlád konané v litevském hlavním městě v úterý a ve středu bude druhou vrcholnou schůzkou NATO, která se bude odehrávat na pozadí ruské agrese proti Ukrajině. Loni na konci června lídři aliance v Madridu slíbili napadené zemi podporu na "tak dlouho, jak to bude třeba". Odsouhlasili také rozšíření několik let fungujícího programu asistence Kyjevu. Nyní chtějí znovu ukázat jednotu v době, kdy se ukrajinská armáda snaží získat zpět území okupovaná Rusy. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga nadcházející summit potvrdí víceletý plán podpory Ukrajiny, který má dále sladit její armádní standardy s těmi aliančními. K summitu se ve středu odpoledne připojí také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, byť není jasné, zda bude na místě osobně. Ukrajinský lídr byl v posledních týdnech v intenzivním kontaktu se svými aliančními protějšky a mimo jiné minulý týden v Praze jednal s českým prezidentem Petrem Pavlem. Zelenskyj přitom dává najevo, že od summitu ve Vilniusu očekává bezpečnostní záruky pro svou zemi a nejlépe i pozvánku do NATO, kterou by Kyjev mohl zužitkovat ihned po konci ruské války. Severoatlantická aliance Ukrajině přislíbila členství už v roce 2008, na žádných obrysech přístupového procesu se však neshodla a není jasné, zda se na tom tento týden něco změní. Jak uvádí agentura AP, mezi členy paktu přetrvávají obavy, že přijetí Ukrajiny by bylo v Moskvě vnímáno jako provokace a mohlo by vyústit v další eskalaci konfliktu. Stoltenberg na páteční tiskové konferenci vyjádřil naději, že se lídři shodnou na tom, jak Ukrajinu posunout blíže členství. Hovořit o konkrétním časovém rámci je však podle něj předčasné. Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan zase uvedl, že summit zváží, jaké kroky jsou na ukrajinské cestě do aliance nutné, žádný posun ale nenastínil. Některé členské státy v čele s Polskem a pobaltskými zeměmi mezitím hovoří o potřebě nabídnout Ukrajině jasnou perspektivu a litevský prezident Gitanas Nauséda dokonce pohrozil vetem společného prohlášení, nebude-li v něm výraznější příslib pro Ukrajinu týkající se členství. (pokračování...)
Vilnius/Praha 9. července (ČTK) - Po týdnech příprav a vyjednávání zamíří lídři zemí NATO na začátku příštího týdne do Vilniusu, kde chtějí na dvoudenním summitu potvrdit podporu Ukrajině a najít kompromis v otázce jejího přijetí do aliance. Kyjev žádá jasný signál ohledně svého budoucího členství, spojenci ovšem nejsou v této věci jednotní. Dalším ožehavým tématem jsou pokračující tahanice kolem přijetí Švédska, očekávají se také debaty o dalším posilování východního křídla NATO a výdajích členských zemí na obranu. Setkání hlav států a šéfů vlád konané v litevském hlavním městě v úterý a ve středu bude druhou vrcholnou schůzkou NATO, která se bude odehrávat na pozadí ruské agrese proti Ukrajině. Loni na konci června lídři aliance v Madridu slíbili napadené zemi podporu na "tak dlouho, jak to bude třeba". Odsouhlasili také rozšíření několik let fungujícího programu asistence Kyjevu. Nyní chtějí znovu ukázat jednotu v době, kdy se ukrajinská armáda snaží získat zpět území okupovaná Rusy. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga nadcházející summit potvrdí víceletý plán podpory Ukrajiny, který má dále sladit její armádní standardy s těmi aliančními. K summitu se ve středu odpoledne připojí také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, byť není jasné, zda bude na místě osobně. Ukrajinský lídr byl v posledních týdnech v intenzivním kontaktu se svými aliančními protějšky a mimo jiné minulý týden v Praze jednal s českým prezidentem Petrem Pavlem. Zelenskyj přitom dává najevo, že od summitu ve Vilniusu očekává bezpečnostní záruky pro svou zemi a nejlépe i pozvánku do NATO, kterou by Kyjev mohl zužitkovat ihned po konci ruské války. Severoatlantická aliance Ukrajině přislíbila členství už v roce 2008, na žádných obrysech přístupového procesu se však neshodla a není jasné, zda se na tom tento týden něco změní. Jak uvádí agentura AP, mezi členy paktu přetrvávají obavy, že přijetí Ukrajiny by bylo v Moskvě vnímáno jako provokace a mohlo by vyústit v další eskalaci konfliktu. Stoltenberg na páteční tiskové konferenci vyjádřil naději, že se lídři shodnou na tom, jak Ukrajinu posunout blíže členství. Hovořit o konkrétním časovém rámci je však podle něj předčasné. Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan zase uvedl, že summit zváží, jaké kroky jsou na ukrajinské cestě do aliance nutné, žádný posun ale nenastínil. Některé členské státy v čele s Polskem a pobaltskými zeměmi mezitím hovoří o potřebě nabídnout Ukrajině jasnou perspektivu a litevský prezident Gitanas Nauséda dokonce pohrozil vetem společného prohlášení, nebude-li v něm výraznější příslib pro Ukrajinu týkající se členství. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Zelenskyj a Duda uctili v Lucku památku obětí masakru na Volyni' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2023070902102|506303. Vydána 09.07.2023 12:01:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Zelenskyj a Duda uctili v Lucku památku obětí masakru na Volyni' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2023070902102|506303. Vydána 09.07.2023 12:01:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.