Deficity rozpočtu a běžného účtu jsou v USA nejvýše za 30 let, dolar ale odolává

Washington/Orlando (USA) 27. července 2023 (ČTK) - Souhrnný deficit státního rozpočtu a běžného účtu se ve Spojených státech vyšplhal na 12 procent výkonu ekonomiky. Tak vysoko tam schodek ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP) nebyl už 30 let a i když tato situace může teoreticky destabilizovat dolar, zatím se tak neděje. Napsal to komentátor agentury Reuters Jamie McGeever. V horším stavu jako za nynějšího prezidenta Joea Bidena zvoleného za Demokratickou stranu měli Američané finance od začátku 90. let jen dvakrát - v době globální finanční krize let 2008 a 2009 a pak za krize covidové, tedy v letech 2020 a 2021, kdy země podobně jako jiné státy potřebovala bezprecedentní fiskální podporu. Na finančních trzích to podle McGeevera opět znervózňuje ty, kteří říkají, že tyto deficity jsou neudržitelné a že by mohly vyvolat krizi dolaru - tedy prudké znehodnocení směnného kurzu, strmý nárůst úrokových sazeb a vlnu vysoké inflace. Ještě před rokem činil tento kombinovaný deficit osm procent HDP. "Je zvláštní, že osm procent byla rekordní úroveň mezi lety 2003 a 2007 a znamenala vrchol obav, že kvůli dvojitému deficitu nebude příliv zahraničních investic do USA dost silný na to, aby zabránil destabilizujícímu propadu dolaru. Ale to období bylo spíš jen štěkání než kousání," napsal McGeever. Dolar ale v té době skutečně klesal, v době od splasknutí takzvané bubliny internetových akcií v roce 2000 až do finanční krize v roce 2008 jeho kurz oslabil přibližně o 40 procent. A dvojí deficit byl faktorem, který v tom sehrál svou roli. Dlouhodobý pokles úrokových sazeb a výnosů dluhopisů v USA byl ale pravděpodobně důležitější a do amerických akcií a dluhopisů proudily přebytky úspor ze zahraničí. "Žádná krize dolaru nenastala, v žádném smyslu slova. Když v roce 2008 dvojí deficity skutečně explodovaly, když vláda a centrální banka bojovaly, aby zabránily další Velké hospodářské krizi, dolar ve skutečnosti o 25 procent zpevnil," upozorňuje komentátor. Makroekonom Tavi Costa ze společnosti Crescat Capital upozorňuje, že současný dvanáctiprocentní deficit ve vztahu k HDP už je alarmující. Mohl by se ale ještě výrazně zhoršit, možná na 30 procent nebo i více, až přijde recese, kterou předpovídá. "Dvojí deficity jsou ze své podstaty neudržitelné – pro státní dluhopisy a dolar – pokud zde nebude posun směrem k deflačnímu prostředí, které stimuluje poptávku po nástrojích státního dluhu,“ řekl Costa. "Dvojí deficity v USA nadvládu dolaru ve finančních transakcích zatím neovlivnily, ale volně s dolarem korelovaly," uvedly v červnu analytičky měnového trhu v americké bance JPMorgan Chase Co Meera Chandanová a Octavia Popescuová ve zprávě o postupně slábnoucím vlivu dolaru. McGeever poukazuje na příklad Británie, kde je vývoj odlišný. Někdejší guvernér britské centrální banky Mark Carney jednou řekl, že Británie je "závislá na laskavosti cizinců". A přestože totéž může do jisté míry platit rovněž o Spojených státech, role dolaru jako dominantní rezervní měny a zároveň měny úspor znamená, že cizinci spoléhají také na Spojené státy. V amerických dolarech se obchodují například i klíčové suroviny. Odlišný vývoj kolem Británie a libry ve srovnání se Spojenými státy a s dolarem ukazuje, že ne všechny dvojité deficity jsou stejné. Dvojí deficity jako podíl na národním důchodu v Británii jsou širší než jejich ekvivalenty v USA, a libra už navíc není světovou rezervní měnou. Tato role už více než půl století nezpochybnitelně náleží americkému dolaru. Spojené státy poskytují dolary, které svět potřebuje k investování, obchodování a placení za zboží, služby a komodity, jejichž ceny jsou v americké měně. Dolar tvoří skoro 90 procent všech devizových transakcí, je fakturační měnou nejméně ve třech čtvrtinách celosvětového obchodu a používá se zhruba u 60 procent všech bankovních vkladů a úvěrů. spr - sdílejte článek