Dillí bude o víkendu hostit summit skupiny G20
Dillí 8. září 2023 (ČTK) - V Indii se o víkendu sejdou prezidenti a premiéři 19 členských zemí skupiny G20, zástupci Evropské unie a nejvyšší představitelé devíti států přizvaných jako hosté. Mezi hlavní otázky, kterými se má summit zabývat, patří válka na Ukrajině. Přitom podle médií hrozí, že rozpory týkající se Ruskem rozpoutaného konfliktu zmaří pokrok v dalších otázkách, jako je potravinová bezpečnost, dluhová tíseň a spolupráce v oblasti změny klimatu.
Západní země podporující Ukrajinu, jež více než půldruhého roku čelí ruskému vpádu, upozornily, že závěrečnou deklaraci z Dillí podpoří jen v případě, že bude obsahovat důrazné odsouzení utrpení vyvolaného invazí. Indie, která patří mezi země, jež ruskou agresi výslovně neodsoudily, navrhla, aby deklarace odrážela postoj Moskvy a Pekingu, že summit není místem pro řešení geopolitických záležitostí.
Na summit jsou očekáváni představitelé největších světových ekonomik včetně amerického prezidenta Joe Bidena, německého kancléře Olafa Scholze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmána či japonského premiéra Fumia Kišidy. Chybět bude ruský prezident Vladimir Putin, kterého zastoupí ministr zahraničí Sergej Lavrov. A účast na summitu se rozhodl vynechat také čínský prezident Si Ťin-pching, místo něhož přijede premiér Li Čchiang.
Čína je nejvýznamnějším ruským spojencem; v rámci G20 přitom převažují aktivní stoupenci Ukrajinců, zatímco některé země, například Brazílie, se v současném konfliktu nepostavily ani na jednu stranu.
Si Ťin-pching se summitu G20 nezúčastní poprvé od svého nástupu do prezidentského úřadu v roce 2012, a to v době, kdy na čínské domácí scéně sílí nespokojenost kvůli nezaměstnanosti mladých lidí, tlaku na sociální služby či krizi realitního sektoru a dramatickému zpomalení ekonomiky. Magazín Nikkei Asia v úterý uvedl, že představitelé Komunistické strany Číny vytkli Si Ťin-pchingovi zhoršující se stav země. Jiní pozorovatelé agentuře Bloomberg sdělili, že Si Ťin-pching od loňského zahájení svého třetího funkčního období podniká kroky k tomu, aby ustoupil od každodenního vládnutí a státnické práce a zaujal spíše roli "císaře", který se soustředí na velkolepé vize pro zemi.
Mohlo by ovšem jít také jednoduše o diplomatickou strategii. Podle některých analytiků je rozhodnutí nezúčastnit se summitu G20 další důkaz toho, že čínský vůdce dává přednost fórům, kde má Peking dominantnější roli. Jiní poukazují na zhoršující se vztahy mezi Čínou a hostitelem summitu, Indií.
Je to poprvé, co se v Indii sejde tolik světových vůdců, a tomu odpovídají také bezpečnostní opatření v indické metropoli. Z těch částí Dillí, které by mohli VIP hosté vidět, zmizely chudinské stavby, opice a toulaví psi. A v rámci bezpečnostních opatření byly v centrální obchodní a vládní čtvrti uzavřeny podniky, úřady i školy.
Podle odpovědných činitelů bude na bezpečnost summitu dohlížet 50.000 příslušníků policejních sil a asi 80.000 vojáků. Využita budou neprůstřelná vozidla, systémy obrany proti dronům, systém protivzdušné obrany, stíhačka Rafale, vojenské vrtulníky, kamery schopné rozpoznávat obličeje a do pohotovostního režimu budou uvedena čtyři letiště kolem Dillí.
Summit se bude konat v Indickém pavilonu, kde byly při této příležitosti nainstalovány lustry dovezené z České republiky, které tvoří 3500 ručně vyráběných křišťálových koulí. Sál Indického pavilonu je podle indických zdrojů největší na světě a pojme 7000 lidí.
Organizátoři vrcholné schůzky najali více než 500 luxusních aut, která budou zahraniční hosty přepravovat. Jsou mezi nimi vozy značek jako BMW série 5, Audi či Mercedes E třídy GLS. Účastníci summitu budou ubytováni v 25 pětihvězdičkových hotelech.
Historie skupiny G20 se začala psát v roce 1999 po asijské finanční krizi. Tehdy vytvořilo 20 velkých zemí světa ekonomické uskupení, které pochopilo, že podobné krize již nelze zvládnout v rámci jednotlivých států a že je třeba zlepšit mezinárodní hospodářskou spolupráci.
V současné době se tento blok podílí 80 procenty na celosvětové hrubé domácí produkci (HDP) a 75 procenty na mezinárodním obchodu.
Jeho členy jsou Argentina, Austrálie, Brazílie, Čína, Francie, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Kanada, Mexiko, Německo, Rusko, Saúdská Arábie, Spojené státy, Turecko, Británie a Evropská unie.
dk ank - sdílejte článek
Následuje: EU čeká legislativní smršť, bude řešit rozšíření, migraci i emise automobilů
Brusel 8. září (zpravodajka ČTK) - Evropskou unii čeká v příštích měsících legislativní smršť a rok plný výzev, v plánu je totiž i velké množství nejrůznějších vyjednávání a summitů. Důvod? V červnu příštího roku se uskuteční volby do Evropského parlamentu, které budou znamenat i novou Evropskou komisi. A jak říkají mnohé diplomatické zdroje v Bruselu, co se nestihne projednat či schválit do března 2024, úplně maximálně do dubna, to už se nestihne vůbec. A témat stále zůstává mnoho: rozšíření Evropské unie, migrace a pro Českou republiku například rovněž důležité nařízení Euro 7, které hovoří o nových emisních limitech pro osobní automobily, dodávky, nákladní auta i autobusy. Nynější Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové se přitom liší od těch předchozích v tom, že i po prázdninách a tedy necelý rok před koncem legislativního období stále předkládá další návrhy . Předchozí komise tak již nečinily. Může to ale souviset s tím, že práce unijní exekutivy byla přerušena pandemií covidu-19 a narušena i děním kolem války na Ukrajině. Na stole jsou nyní desítky návrhů a podle diplomatů není v lidských silách všechno uzavřít. Alespoň polovina by se ale stihnout měla. A každý se bude snažit prosadit "své" téma. Pokud jde o šéfku Evropské komise, očekává se, že plány na příští rok nastíní v tradičním projevu o stavu EU. Ten pronese ve středu 13. září v Evropském parlamentu ve Štrasburku. Protože půjde o nejspíš její poslední podobný projev ve funkci (pokud nebude i šéfkou příští EK), bude pravděpodobně zároveň hodnotit, čeho se za uplynulé čtyři roky podařilo dosáhnout. Jak v této souvislosti uvedl nejmenovaný diplomatický zdroj, velvyslancům při EU se von der Leyenová nedávno pochlubila, že pokud jde o navrženou legislativu, podařilo se splnit již 92 procent z toho, co si komise na začátku vytyčila. Španělské předsednictví, která potrvá do konce roku 2023, se nyní soustředí zejména na Ukrajinu, migrační balíček, ale i na větší sociální a ekonomickou spravedlnost a posílení jednoty EU. Tato témata jsou blízká České republice; Praha považuje za klíčové ještě téma rozšiřování unie. "Do konce roku nás čekají dvě řádná zasedání Evropské rady a jedno neformální ve španělské Granadě. Budoucnost EU, rozšíření či strategická otevřená autonomie budou hlavními tématy," řekla ČTK česká velvyslankyně při EU Edita Hrdá. "Do konce roku by také měla být dokončena revize víceletého finančního rámce EU, zahrnující i další finanční podporu Ukrajiny. V oblasti vnitřních věcí se soustředíme na pakt o migraci a azylu. Konečně u obchodní politiky očekáváme podpis dohody s Chile a pokrok v diskuzi s Austrálií, Indií, Mexikem a Mercosurem,“ dodala. Předseda Evropské rady Charles Michel na konci srpna uvedl, že EU musí být připravena přijmout nové členy do roku 2030. Svou řeč pronesenou na každoročním strategickém fóru ve slovinském Bledu, kterého se účastní řada lídrů ze zemí západního Balkánu, údajně Michel pronesl bez toho, že by ji konzultoval s šéfkou Evropské komise. Její tiskový servis na Michelova slova reagoval vyjádřením: "Nesoustředíme se na datum, ale na úzkou spolupráci s kandidátskými zeměmi, aby byly připravené na vstup do Evropské unie." Michel svým prohlášením nicméně naznačil, že právě rozšiřování EU je téma, o kterém chce, aby se nyní mluvilo. V této souvislosti vyvstává spousta otázek, jak pokud jde o země západního Balkánu, které o členství v EU usilují, tak pokud jde o Ukrajinu či Moldavsko. Jak často se s těmito zeměmi scházet? Čím je motivovat? Co jim můžeme nabídnout? Finance, nebo je už i začlenit do některých jednání v Bruselu? O tom všem se nyní na unijní úrovni debatuje. "Ukrajina bude i nadále hlavním tématem diskuzí v Politickém a bezpečnostním výboru, ať již jde o vojenskou pomoc, vymáhání sankcí, debatu o bezpečnostních závazcích či podporu desetibodového plánu ukrajinského prezidenta a komunikaci se zeměmi globálního jihu,“ uvedla velvyslankyně Jitka Látal Znamenáčková, která ČR reprezentuje právě v Politickém a bezpečnostním výboru (COPS). (pokračování...)
Brusel 8. září (zpravodajka ČTK) - Evropskou unii čeká v příštích měsících legislativní smršť a rok plný výzev, v plánu je totiž i velké množství nejrůznějších vyjednávání a summitů. Důvod? V červnu příštího roku se uskuteční volby do Evropského parlamentu, které budou znamenat i novou Evropskou komisi. A jak říkají mnohé diplomatické zdroje v Bruselu, co se nestihne projednat či schválit do března 2024, úplně maximálně do dubna, to už se nestihne vůbec. A témat stále zůstává mnoho: rozšíření Evropské unie, migrace a pro Českou republiku například rovněž důležité nařízení Euro 7, které hovoří o nových emisních limitech pro osobní automobily, dodávky, nákladní auta i autobusy. Nynější Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové se přitom liší od těch předchozích v tom, že i po prázdninách a tedy necelý rok před koncem legislativního období stále předkládá další návrhy . Předchozí komise tak již nečinily. Může to ale souviset s tím, že práce unijní exekutivy byla přerušena pandemií covidu-19 a narušena i děním kolem války na Ukrajině. Na stole jsou nyní desítky návrhů a podle diplomatů není v lidských silách všechno uzavřít. Alespoň polovina by se ale stihnout měla. A každý se bude snažit prosadit "své" téma. Pokud jde o šéfku Evropské komise, očekává se, že plány na příští rok nastíní v tradičním projevu o stavu EU. Ten pronese ve středu 13. září v Evropském parlamentu ve Štrasburku. Protože půjde o nejspíš její poslední podobný projev ve funkci (pokud nebude i šéfkou příští EK), bude pravděpodobně zároveň hodnotit, čeho se za uplynulé čtyři roky podařilo dosáhnout. Jak v této souvislosti uvedl nejmenovaný diplomatický zdroj, velvyslancům při EU se von der Leyenová nedávno pochlubila, že pokud jde o navrženou legislativu, podařilo se splnit již 92 procent z toho, co si komise na začátku vytyčila. Španělské předsednictví, která potrvá do konce roku 2023, se nyní soustředí zejména na Ukrajinu, migrační balíček, ale i na větší sociální a ekonomickou spravedlnost a posílení jednoty EU. Tato témata jsou blízká České republice; Praha považuje za klíčové ještě téma rozšiřování unie. "Do konce roku nás čekají dvě řádná zasedání Evropské rady a jedno neformální ve španělské Granadě. Budoucnost EU, rozšíření či strategická otevřená autonomie budou hlavními tématy," řekla ČTK česká velvyslankyně při EU Edita Hrdá. "Do konce roku by také měla být dokončena revize víceletého finančního rámce EU, zahrnující i další finanční podporu Ukrajiny. V oblasti vnitřních věcí se soustředíme na pakt o migraci a azylu. Konečně u obchodní politiky očekáváme podpis dohody s Chile a pokrok v diskuzi s Austrálií, Indií, Mexikem a Mercosurem,“ dodala. Předseda Evropské rady Charles Michel na konci srpna uvedl, že EU musí být připravena přijmout nové členy do roku 2030. Svou řeč pronesenou na každoročním strategickém fóru ve slovinském Bledu, kterého se účastní řada lídrů ze zemí západního Balkánu, údajně Michel pronesl bez toho, že by ji konzultoval s šéfkou Evropské komise. Její tiskový servis na Michelova slova reagoval vyjádřením: "Nesoustředíme se na datum, ale na úzkou spolupráci s kandidátskými zeměmi, aby byly připravené na vstup do Evropské unie." Michel svým prohlášením nicméně naznačil, že právě rozšiřování EU je téma, o kterém chce, aby se nyní mluvilo. V této souvislosti vyvstává spousta otázek, jak pokud jde o země západního Balkánu, které o členství v EU usilují, tak pokud jde o Ukrajinu či Moldavsko. Jak často se s těmito zeměmi scházet? Čím je motivovat? Co jim můžeme nabídnout? Finance, nebo je už i začlenit do některých jednání v Bruselu? O tom všem se nyní na unijní úrovni debatuje. "Ukrajina bude i nadále hlavním tématem diskuzí v Politickém a bezpečnostním výboru, ať již jde o vojenskou pomoc, vymáhání sankcí, debatu o bezpečnostních závazcích či podporu desetibodového plánu ukrajinského prezidenta a komunikaci se zeměmi globálního jihu,“ uvedla velvyslankyně Jitka Látal Znamenáčková, která ČR reprezentuje právě v Politickém a bezpečnostním výboru (COPS). (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Dillí bude o víkendu hostit summit skupiny G20' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2023090802725|507048. Vydána 08.09.2023 11:11:42. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Dillí bude o víkendu hostit summit skupiny G20' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2023090802725|507048. Vydána 08.09.2023 11:11:42. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
