Kosovský premiér obvinil unijního zmocněnce Lajčáka, že straní Srbsku

Priština 18. září 2023 (ČTK) - Kosovský premiér Albin Kurti dnes obvinil zmocněnce Evropské unie pro kosovsko-srbský dialog Miroslava Lajčáka, že straní Bělehradu. Informovala o tom kosovská média. Kurti hovořil v reakci na neúspěch rozhovorů mezi ním a srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem z minulého čtvrtka. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell při nich vyjádřil frustraci z Kurtiho neochoty k uzavření dohody. Od války z let 1998 až 1999, která skončila bombardováním Srbska letouny NATO, přecházejí vztahy mezi Prištinou a Bělehradem z krize do krize. Srbsko odmítá uznat nezávislost, kterou jeho bývalá jižní provincie vyhlásila v roce 2008. Z 1,8 milionu obyvatel Kosova je asi 90 procent etnických Albánců, několik desítek tisíc Srbů žije převážně na severu Kosova. Jednání zprostředkovaná Evropskou unií o normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem trvají řadu let a dosud přinesla jen skrovné výsledky. Bělehrad podmiňuje dohodu vytvořením samosprávného územního celku, který budou tvořit většinově srbské okresy v Kosovu. Naopak Priština trvá na tom, že Srbsko musí v rámci všezahrnující dohody nejprve fakticky uznat nezávislost Kosova. Borrell po neúspěšných jednáních v Bruselu minulý týden řekl, že spolu s Lajčákem navrhovali Kurtimu a Vučičovi, aby oba kroky - vznik Sdružení srbských okresů a faktické uznání Kosova - byly uvedeny do praxe souběžně. Podle něj Vučić s tímto návrhem souhlasil, Kurti ale "není připraven pokročit" tímto směrem. "Dne 14. září se zprostředkovatel (Lajčák) jasně postavil proti Kosovu," řekl novinářům Kurti podle stanice RTK. "V útocích proti Kosovu zašli hodně daleko," dodal kosovský premiér. Podle stanice RFE/RL Kurti také uvedl, že Lajčák své kroky koordinuje s Vučičem a že existuje "alternativní scénář, podle nějž by se polovina dohody nerealizovala". Sever Kosova je dějištěm opakovaných nepokojů. Situace se tam prudce vyhrotila v květnu, kdy se kosovské úřady rozhodly jmenovat albánské starosty do čela čtyř okresů obývaných převážně Srby. V následných střetech se srbskými demonstranty bylo zraněno přibližně 90 vojáků mezinárodních sil KFOR. Od té doby se napětí zmírnilo, nadále tam ale přetrvává. Kurti se od svého nástupu do čela kosovské vlády v roce 2021 nezdráhá vydat cestou střetu se Srbskem, a to ani za cenu zhoršení vztahů se západními spojenci Kosova. EU odpovědnost za poslední krizi na severu Kosova připsala právě jemu a uvalila na Kosovo dočasné postihy. Kosovští představitelé viní slovenského diplomata Lajčáka z podjatosti v kosovsko-srbském dialogu dlouhodobě. Mimo jiné tvrdí, že nemůže být nestranný, když Slovensko odmítá uznat nezávislost Kosova. abl spr - sdílejte článek