Reuters: Vítězství Fica ukazuje na únavu z války v regionu, ne obrat v politice

Budapešť/Praha 2. října 2023 (ČTK/Reuters) - Vítězství Roberta Fica, který v kampani před slovenskými parlamentními volbami prosazoval ukončení vojenské pomoci Kyjevu, ukazuje na plíživou nespokojenost s válkou na Ukrajině v regionu střední Evropy. Odborníci nicméně neočekávají zásadní zahraničněpolitický obrat Bratislavy. Ve své analýze výsledků voleb na Slovensku to dnes uvedla agentura Reuters. Lídři v regionu poznamenaném někdejší nadvládou Sovětského svazu rozdmýchávají nacionalistické nálady v Maďarsku, na Slovensku a dokonce i v tradičně protirusky naladěném Polsku, přičemž podpora Ukrajiny se stává obětí krátkodobých politických úkroků za účelem zisku hlasů. Ficovo vítězství v sobotních volbách na Slovensku vyvolalo obavy, že se jeho nová vláda připojí k Maďarsku, které zpochybňuje konsensus Evropské unie ohledně podpory Ukrajiny. Před hlasováním se Fico zavázal ukončit vojenské dodávky na Ukrajinu a usilovat o mírové rozhovory. To je přístup blízký tomu, jaký razí maďarský premiér Viktor Orbán. Ukrajina a její spojenci ho ale odmítají s tím, že by pouze povzbudil Rusko k další agresi. Analytici na Slovensku a v Polsku ovšem velkou změnu politiky vůči Ukrajině nepředpokládají. Roger Hilton, vojenský expert ve společnosti GLOBSEC, uvedl, že současné rozpory pramení ze snahy o krátkodobé politické zisky, zatímco dlouhodobý bezpečnostní zájem regionu zůstává ukotvení v NATO, přičemž konflikt na Ukrajině je nadále vnímán jako existenční hrozba pro region. "Nevěřím, že nástup jedné vlády ve středovýchodní Evropě, jako je ta Ficova, bude katalyzátorem, který povede ke zhroucení podpory Ukrajiny v celém regionu," řekl. V Polsku, kde byla podpora Ukrajiny nejsilnější, je vládnoucí kabinet pod tlakem krajní pravice, aby před volbami 15. října zaujal vůči Ukrajině tvrdší postoj. K třenicím přispěl spor s Ukrajinou ohledně dodávek zemědělských produktů a prodloužení zákazu dovozu ukrajinského obilí ze strany Polska, Maďarska a Slovenska minulý měsíc. Na Slovensku vyhrála volby Ficova strana Směr-Sociální demokracie (Směr-SD) se ziskem 23 procent hlasů. Následovalo liberální Progresivní Slovensko s 18 procenty a třetí skončila s 15 procenty strana Hlas-Sociální demokracie (Hlas-SD), kterou vede Ficův bývalý kolega Peter Pellegrini. Jako nejpravděpodobnější se jeví koalice Směr-SD s Hlasem-SD - v porovnání s Ficem více středovou a proevropskou stranou, která se od Směru-SD oddělila v roce 2020 - a malou nacionalistickou a proruskou Slovenskou národní stranou (SNS). Jednalo by se o středovější koalici, než jakou naznačovaly předvolební průzkumy: spojení Směru-SD, SNS a krajně pravicové Republiky, která nakonec nezískala žádné křeslo. Šéf bratislavské vysoké školy svobodných umění BISLA Samuel Abraham uvedl, že přítomnost Hlasu-SD by mohla být významným umírňujícím faktorem, pokud jde o Ficovu politiku vůči Ukrajině. Pellegrini podpořil pokračování komerčních dodávek zbraní na Ukrajinu s tím, že je to dobré pro zaměstnanost. Tento postoj zopakoval i po volbách. "On (Fico) je dostatečně cynický a pragmatický a ví, že kdyby příliš tlačil na EU, kdyby chtěl zrušit sankce vůči Rusku, narazil by na zeď v podobě Pellegriniho," řekl Abraham. (Pellegrini) se bude snažit zachovat proevropskou linii, bude prosazovat proukrajinskou linii. Je to jediný způsob, jak se legitimizovat v očích svých voličů, kteří nechtěli jít s Ficem," dodal. Trojnásobný premiér Fico je zkušený politik, který se dobře orientuje v bruselské politice. Je pravděpodobné, že bude postupovat obezřetně, pokud jde o podporu Ukrajiny nebo jiné otázky v rámci EU, protože Slovensko silně těží z rozvojových fondů bloku. Jeho zřejmým spojencem je Orbán, který mu také jako jeden z prvních pogratuloval k vítězství. Orbánova vláda odmítla posílat zbraně na Ukrajinu a postavila se proti sankcím EU vůči Rusku, i když je nakonec nikdy nezablokovala. Orbán využíval podporu Ukrajiny v Bruselu jako páku při jednáních o jiných otázkách. Klíčový okamžik, který prověří podporu Ukrajiny ze strany střední Evropy, může nastat v prosinci, kdy by se EU mohla rozhodnout pro zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou. To by vyžadovalo jednomyslnou podporu všech 27 zemí EU. "Jsme přesvědčeni, že je iluzorní zabývat se touto otázkou v době, kdy na Ukrajině probíhá ostrý vojenský konflikt," odpověděl Fico minulý týden agentuře Reuters na otázku, zda podporuje členství Ukrajiny v EU a zahájení vstupních rozhovorů v tomto roce. Fico však konkrétně neřekl, že by byl proti zahájení rozhovorů. Orbán v pátek prohlásil, že předtím, než EU vůbec zahájí rozhovory o členství s Ukrajinou, bude třeba zodpovědět "velmi složité otázky". Také ale neřekl napřímo, že by Budapešť tento proces chtěla zablokovat. Polská vládnoucí nacionalistická vláda, která vede v předvolebních průzkumech, vyjádřila členství Ukrajiny v EU podporu, i když vztahy s Kyjevem v poslední době ochladly. Jakmile však polské volby skončí a politici zasednou k jednání v Bruselu, je pravděpodobné, že začnou Ukrajinu jednotně podporovat, uvedl Mujtaba Rahman, výkonný ředitel pro Evropu v think-tanku Eurasia group. "Nakonec se stane to, že se Slovensko a Maďarsko připojí k evropskému konsensu, protože mnoho otázek je v Evropě propojeno," řekl Rahman. "Největší výzvou nejsou Slovensko nebo Maďarsko, ale volební cyklus v USA a jeho dopad na podporu Ukrajiny," dodal. abl mka - sdílejte článek