Microsoft má v USA doplatit na daních za roky 2004 až 2013 téměř 29 miliard USD
New York 12. října 2023 (ČTK) - Americký daňový úřad (IRS) požaduje po společnosti Microsoft doplatit za roky 2004 až 2013 na daních 28,9 miliardy USD (668,6 miliardy Kč) plus penále. Požadavek úřadu souvisí s kontrolou, jak firma rozdělovala svůj zisk mezi různé země a jurisdikce, oznámil Microsoft. Dodal, že se závěry IRS nesouhlasí, bude je rozporovat, a bude-li to nutné, obrátí se na soud.
Microsoft uvedl, že vždy dodržoval pravidla IRS a platil daně, které dlužil, v USA i jinde ve světě. Na blogu rovně napsal, že od té doby změnil své postupy a otázky vznesené daňovým úřadem se týkají minulosti, a ne současných postupů. Věří také, že případné dlužné daně budou po auditu sníženy až o deset miliard USD na základě daňových zákonů přijatých bývalým prezidentem Donaldem Trumpem.
IRS prověřuje, jak firma rozděluje zisky mezi jednotlivé země a jurisdikce. Již dlouho panují obavy, že největší korporace neplatí ve vyspělých zemích dostatečné daně. Technologičtí giganti jsou kritizováni za to, že vykazují nižší zisky v zemích s nižším zdaněním, aby tak minimalizovali své daně.
Letos se Microsoft dostal do hledáčku i dalších amerických úřadů. V červnu se dohodl s americkou Federální obchodní komisí (FTC) , že zaplatí 20 milionů USD kvůli nezákonnému shromažďování údajů o dětech, které si založily účet na Xboxu.
irl jrm - sdílejte článek
Následuje: Ruská centrální banka obnoví měnové kontroly, rubl v reakci posiluje
Moskva 12. října (ČTK) - Ruská centrální banka dnes podpořila rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina znovu zavést měnové kontroly, aby se zastavilo prudké oslabování rublu. Vláda ve středu pozdě večer oznámila, že Putin podepsal dekret o znovuzavedení kapitálových kontrol pro nezveřejněný seznam 43 vývozních firem. Rubl se dnes dopoledne v reakci na to vyšplhal na více než dvoutýdenní maximum. Informuje o tom agentura Reuters. Ruští exportéři tak podle agentury DPA budou opět muset po dobu šesti měsíců prodávat část svých devizových příjmů centrální bance. Tento krok slouží ke "snížení krátkodobé volatility trhu", okomentovala dnes centrální banka prezidentův výnos. Moskva zavedla měnové kontroly kvůli pádu rublu záhy poté, co loni v únoru vyslala svá vojska na Ukrajinu, později opatření zrušila. Opatření se dotkne především společností, které vyvážejí energii, kovy, chemické výrobky, dřevěné produkty nebo obilí a získávají za ně devizové prostředky. Podle Kremlu se v Putinově výnosu ze středečního večera uvádí, že vláda určí termín platnosti opatření a přesné procento deviz, které mají firmy bance prodat. Centrální banka se k měnovým kontrolám dosud stavěla odmítavě a snažila se podpořit kurz ruské měny vyššími úrokovými sazbami. Od července úroky zvýšila o 5,5 procentního bodu, protože slabší rubl zesílil už tak výrazné inflační tlaky. (pokračování...)
Moskva 12. října (ČTK) - Ruská centrální banka dnes podpořila rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina znovu zavést měnové kontroly, aby se zastavilo prudké oslabování rublu. Vláda ve středu pozdě večer oznámila, že Putin podepsal dekret o znovuzavedení kapitálových kontrol pro nezveřejněný seznam 43 vývozních firem. Rubl se dnes dopoledne v reakci na to vyšplhal na více než dvoutýdenní maximum. Informuje o tom agentura Reuters. Ruští exportéři tak podle agentury DPA budou opět muset po dobu šesti měsíců prodávat část svých devizových příjmů centrální bance. Tento krok slouží ke "snížení krátkodobé volatility trhu", okomentovala dnes centrální banka prezidentův výnos. Moskva zavedla měnové kontroly kvůli pádu rublu záhy poté, co loni v únoru vyslala svá vojska na Ukrajinu, později opatření zrušila. Opatření se dotkne především společností, které vyvážejí energii, kovy, chemické výrobky, dřevěné produkty nebo obilí a získávají za ně devizové prostředky. Podle Kremlu se v Putinově výnosu ze středečního večera uvádí, že vláda určí termín platnosti opatření a přesné procento deviz, které mají firmy bance prodat. Centrální banka se k měnovým kontrolám dosud stavěla odmítavě a snažila se podpořit kurz ruské měny vyššími úrokovými sazbami. Od července úroky zvýšila o 5,5 procentního bodu, protože slabší rubl zesílil už tak výrazné inflační tlaky. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Microsoft má v USA doplatit na daních za roky 2004 až 2013 téměř 29 miliard USD' je zařazena do kategorií Telekomunikace a IT (pit) - Makroekonomika (mak) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Firmy (efm). ID zprávy: T2023101203158|507415. Vydána 12.10.2023 12:37:47. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Microsoft má v USA doplatit na daních za roky 2004 až 2013 téměř 29 miliard USD' je zařazena do kategorií Telekomunikace a IT (pit) - Makroekonomika (mak) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Firmy (efm). ID zprávy: T2023101203158|507415. Vydána 12.10.2023 12:37:47. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
