Analytici: Posilující polský zlotý zdražuje Čechům nákupy v Polsku
Praha 17. října 2023 (ČTK) - Polský zlotý, který posiluje díky výsledkům polských parlamentních voleb, zdražuje Čechům nákupy potravin či paliv v Polsku. Zlotý lze nyní koupit za 5,56 koruny, zatímco před zveřejněním výsledků voleb se kurz pohyboval o 11 haléřů za zlotý méně. ČTK to řekl analytik společnosti XTB Tomáš Cverna.
Zahraniční investoři vnímají podle něj výsledky voleb pozitivně. V této návaznosti posílil zlotý k euru od pondělí o dvě procenta. Ze střednědobé perspektivy bude vývoj zlotého záviset na vývoji inflace a dalších rozhodnutích polské centrální banky o úrokových sazbách, dodal.
Zdá se jako vysoce pravděpodobné, že novou vládu bude skládat opozice, uvedl analytik Purple Trading Petr Lajsek. Sice ve volbách nedostala nejvíce hlasů, spolu s dalšími dvěma stranami by však měla jejich koalice znamenat většinu ve Sejmu. Pro Polsko to bude znamenat uklidnění situace s Evropskou komisí a větší šance na čerpání evropských dotací a také posléze na přijetí eura. Výsledek voleb také vytváří tlak na centrální banku a ceny pohonných hmot, dodal.
Připomněl, inflace byla v Polsku ještě v srpnu dvouciferná. O to překvapivější byl poslední krok polské centrální banky, která pod politickým tlakem snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 bodu na šest procent. Jasným cílem tak bylo před volbami snížit náklady na úvěry, i za cenu zakořenění inflace. Na daný krok reagoval oslabením nejen zlotý, ale i česká koruna. Zraky investorů se tak upřely na ČNB, která stále drží vyšší sazby než v Polsku při nižší inflaci. Koruna tak skokově oslabovala, podotkl Lajsek.
Od začátku října zlotý podle Lajska posílil o 3,25 procenta na páru s eurem a o více než čtyři procenta na páru s korunou. Vítězství opozice by totiž znamenalo nejen šanci na urovnání vztahů s Evropskou unií, ale možná také přísnější monetární politiku. Úrokové sazby by tak v Polsku již delší dobu opět nemusely klesat. Polský zlotý by tak mohl být na silnějších úrovních, což by mohlo pomoci i české koruně, odhadl.
Pro ČR jsou polské volby zajímavé nejen z pohledu ovlivnění koruny, ale také cen pohonných hmot. V pohraničí by mohly po volbách citelně zdražit. Aktuální cena benzinu i nafty se tam pohybuje kolem 32 korun za litr, což je téměř o osm korun méně než v ČR. Takové ceny jsou podle něj v Polsku dlouhodobě neudržitelné a v následujících dnech se očekává cenový skok na úrovně kolem 38 korun za litr nafty i benzinu. Levné tankování tak pro Čechy žijící v pohraničí brzy skončí, poznamenal.
Finanční trhy výsledky přivítaly s velkou nadějí a doufají v odblokování fondů EU a větší předvídatelnost vlády v Polsku, uvedl analytik společnosti eToro Pawel Majtkowski. V pondělí panoval podle něj na varšavské burze velký optimismus, tamní index WIG20 vzrostl o více než osm procent, a některé společnosti s významným podílem státu dokonce o více než deset procent. Úrokové sazby polských desetiletých dluhopisů rovněž klesly, což zvýšilo cenu dluhopisů, o 18 bodů na 5,66 procenta, podotkl.
fd snm - sdílejte článek
Následuje: AP: Městská bitva v Gaze z roku 2014 naznačuje podobu očekávané pozemní ofenzivy
Jeruzalém 17. října (ČTK/AP) - Bitva, při níž byly zabity desítky civilistů a více než tucet izraelských vojáků před téměř deseti lety, poskytuje náhled na typ boje, který by mohl nastat, pokud izraelské síly podle očekávání vtrhnou do Gazy, aby potrestaly Hamás za jeho řádění v jižním Izraeli minulý týden. Napsala to agentura AP. Bylo 19. července 2014, kdy probíhala třetí válka Izraele proti Hamásu. Cílem byl Šidžajáh, hustě obydlená čtvrť města Gaza, kterou Hamás podle izraelské armády proměnil v "pevnost teroristů", prošpikovanou tunely, raketomety a nástrahami. Bitva se odehrála třetí den pozemní ofenzivy, jíž předcházela desetidenní vzdušná kampaň. Tehdy, stejně jako nyní, byli palestinští civilisté vyzváni, aby čtvrť opustili. Tehdy, stejně jako nyní, mnozí zůstali, buď proto, že jim to řekl Hamás, nebo proto, že neměli kam jít. Jakmile izraelské síly pronikly do Šidžajáhu, což je změť ilegálně obývaných betonových budov a úzkých uliček, spustili radikálové ostrou palbu z automatických zbraní, protitankovými střelami a reaktivními granáty, uvedla tehdy armáda. Když se porouchal obrněný transportér a dva izraelští vojáci vylezli, aby ho opravili, jeden radikál na vozidlo odpálil protitankovou střelu, čímž ho vyhodil do povětří a zabil všech sedm vojáků uvnitř. V následujícím chaosu se bojovníkům Hamásu podařilo odtáhnout pozůstatky jednoho z vojáků a stále je mají v držení. V nastalé panice dostali vojáci rozkaz vlézt do svých obrněných vozidel, zatímco dělostřelecké prapory vypálily 600 granátů a ze vzduchu udeřila letadla. Následující den izraelská válečná letadla svrhla na tuto oblast 100 jednotunových bomb, informovala později izraelská média. "Brána pekla se otevřela a okny pronikly šrapnely," řekl tehdy AP jeden palestinský obyvatel. V roce 2014 "jsme měli pocit šílenství z toho, kolik palebné síly bylo použito", řekl jeden z izraelských vojáků organizaci Breaking the Silence, která sdružuje veterány kritické vůči izraelské politice a shromažďující anonymní svědectví vojáků. Během dvoudenní bitvy bylo zabito 55 civilistů, včetně 19 dětí a 14 žen, a neznámý počet radikálů, odhalila zpráva OSN. Zabito bylo i 13 izraelských vojáků. Vysloužilý izraelský generál Amir Avivi, který sloužil po boku vrchních velitelů během bitvy z roku 2014, prohlásil, že tentokrát to bude "úplně jiné", protože dělostřelectvo a vzdušné údery přijdou ke slovu první. (pokračování...)
Jeruzalém 17. října (ČTK/AP) - Bitva, při níž byly zabity desítky civilistů a více než tucet izraelských vojáků před téměř deseti lety, poskytuje náhled na typ boje, který by mohl nastat, pokud izraelské síly podle očekávání vtrhnou do Gazy, aby potrestaly Hamás za jeho řádění v jižním Izraeli minulý týden. Napsala to agentura AP. Bylo 19. července 2014, kdy probíhala třetí válka Izraele proti Hamásu. Cílem byl Šidžajáh, hustě obydlená čtvrť města Gaza, kterou Hamás podle izraelské armády proměnil v "pevnost teroristů", prošpikovanou tunely, raketomety a nástrahami. Bitva se odehrála třetí den pozemní ofenzivy, jíž předcházela desetidenní vzdušná kampaň. Tehdy, stejně jako nyní, byli palestinští civilisté vyzváni, aby čtvrť opustili. Tehdy, stejně jako nyní, mnozí zůstali, buď proto, že jim to řekl Hamás, nebo proto, že neměli kam jít. Jakmile izraelské síly pronikly do Šidžajáhu, což je změť ilegálně obývaných betonových budov a úzkých uliček, spustili radikálové ostrou palbu z automatických zbraní, protitankovými střelami a reaktivními granáty, uvedla tehdy armáda. Když se porouchal obrněný transportér a dva izraelští vojáci vylezli, aby ho opravili, jeden radikál na vozidlo odpálil protitankovou střelu, čímž ho vyhodil do povětří a zabil všech sedm vojáků uvnitř. V následujícím chaosu se bojovníkům Hamásu podařilo odtáhnout pozůstatky jednoho z vojáků a stále je mají v držení. V nastalé panice dostali vojáci rozkaz vlézt do svých obrněných vozidel, zatímco dělostřelecké prapory vypálily 600 granátů a ze vzduchu udeřila letadla. Následující den izraelská válečná letadla svrhla na tuto oblast 100 jednotunových bomb, informovala později izraelská média. "Brána pekla se otevřela a okny pronikly šrapnely," řekl tehdy AP jeden palestinský obyvatel. V roce 2014 "jsme měli pocit šílenství z toho, kolik palebné síly bylo použito", řekl jeden z izraelských vojáků organizaci Breaking the Silence, která sdružuje veterány kritické vůči izraelské politice a shromažďující anonymní svědectví vojáků. Během dvoudenní bitvy bylo zabito 55 civilistů, včetně 19 dětí a 14 žen, a neznámý počet radikálů, odhalila zpráva OSN. Zabito bylo i 13 izraelských vojáků. Vysloužilý izraelský generál Amir Avivi, který sloužil po boku vrchních velitelů během bitvy z roku 2014, prohlásil, že tentokrát to bude "úplně jiné", protože dělostřelectvo a vzdušné údery přijdou ke slovu první. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Analytici: Posilující polský zlotý zdražuje Čechům nákupy v Polsku' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup) - Chem. a farm. průmysl (che) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2023101704840|507502. Vydána 17.10.2023 13:51:21. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Analytici: Posilující polský zlotý zdražuje Čechům nákupy v Polsku' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Burzy peněžní (bup) - Chem. a farm. průmysl (che) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2023101704840|507502. Vydána 17.10.2023 13:51:21. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.