AP: Městská bitva v Gaze z roku 2014 naznačuje podobu očekávané pozemní ofenzivy
Jeruzalém 17. října 2023 (ČTK/AP) - Bitva, při níž byly zabity desítky civilistů a více než tucet izraelských vojáků před téměř deseti lety, poskytuje náhled na typ boje, který by mohl nastat, pokud izraelské síly podle očekávání vtrhnou do Gazy, aby potrestaly Hamás za jeho řádění v jižním Izraeli minulý týden. Napsala to agentura AP.
Bylo 19. července 2014, kdy probíhala třetí válka Izraele proti Hamásu. Cílem byl Šidžajáh, hustě obydlená čtvrť města Gaza, kterou Hamás podle izraelské armády proměnil v "pevnost teroristů", prošpikovanou tunely, raketomety a nástrahami.
Bitva se odehrála třetí den pozemní ofenzivy, jíž předcházela desetidenní vzdušná kampaň. Tehdy, stejně jako nyní, byli palestinští civilisté vyzváni, aby čtvrť opustili. Tehdy, stejně jako nyní, mnozí zůstali, buď proto, že jim to řekl Hamás, nebo proto, že neměli kam jít. Jakmile izraelské síly pronikly do Šidžajáhu, což je změť ilegálně obývaných betonových budov a úzkých uliček, spustili radikálové ostrou palbu z automatických zbraní, protitankovými střelami a reaktivními granáty, uvedla tehdy armáda.
Když se porouchal obrněný transportér a dva izraelští vojáci vylezli, aby ho opravili, jeden radikál na vozidlo odpálil protitankovou střelu, čímž ho vyhodil do povětří a zabil všech sedm vojáků uvnitř. V následujícím chaosu se bojovníkům Hamásu podařilo odtáhnout pozůstatky jednoho z vojáků a stále je mají v držení.
V nastalé panice dostali vojáci rozkaz vlézt do svých obrněných vozidel, zatímco dělostřelecké prapory vypálily 600 granátů a ze vzduchu udeřila letadla. Následující den izraelská válečná letadla svrhla na tuto oblast 100 jednotunových bomb, informovala později izraelská média. "Brána pekla se otevřela a okny pronikly šrapnely," řekl tehdy AP jeden palestinský obyvatel.
V roce 2014 "jsme měli pocit šílenství z toho, kolik palebné síly bylo použito", řekl jeden z izraelských vojáků organizaci Breaking the Silence, která sdružuje veterány kritické vůči izraelské politice a shromažďující anonymní svědectví vojáků.
Během dvoudenní bitvy bylo zabito 55 civilistů, včetně 19 dětí a 14 žen, a neznámý počet radikálů, odhalila zpráva OSN. Zabito bylo i 13 izraelských vojáků.
Vysloužilý izraelský generál Amir Avivi, který sloužil po boku vrchních velitelů během bitvy z roku 2014, prohlásil, že tentokrát to bude "úplně jiné", protože dělostřelectvo a vzdušné údery přijdou ke slovu první. "Bude to masivní manévr se spoustou letectva a dělostřelectva - velmi, velmi silný nástup. Pokusíme se co nejvíce minimalizovat oběti našich vojáků, a proto potřebujeme rozsáhlé krytí," řekl Avivi. Podle generála bude zapotřebí méně palebné síly, pokud bude použita na začátku, a ne, až když jsou vojáci v tísni.
Obrovská palebná síla možná zabránila ztrátám armády, ale vyžádala si těžké oběti mezi civilisty a srovnala se zemí velkou část čtvrti Šidžajáh. Na 670 budov bylo zničeno a téměř 1200 bylo mírně až těžce poškozeno, uvedla OSN ve své zprávě. Vyšetřovatelé napočítali 270 kráterů.
"Je to sakra precizní operace," utrousil tehdejší americký ministr zahraničí John Kerry sarkasticky v poznámce, kterou zachytil zapnutý mikrofon.
Izrael nyní nařídil bezprecedentní evakuaci téměř poloviny z 2,3 milionu Palestinců v Pásmu Gazy ze severní části obléhaného území na jih. Generál ve výslužbě Avivi řekl, že je to má ušetřit. Ale ne každý je schopen nebo ochoten uprchnout. "Až spustí dělostřelectvo, ti, kteří se neevakuovali, se budou evakuovat," řekl Avivi.
Zpráva OSN poukázala na "silné indicie", že součástí operace v Šidžajáhu byla "nerozlišující střelba", která "by mohla být posuzována jako válečný zločin". Mezinárodní trestní soud vyšetřuje možné válečné zločiny spáchané oběma stranami za války v roce 2014.
Izrael, který dlouhodobě obviňuje orgány OSN ze zaujatosti proti němu, odmítl s vyšetřováním spolupracovat. Válka po operaci v Šidžajáhu pokračovala více než měsíc v podobně destruktivních bitvách. Skončila nestabilním příměřím, přičemž Hamás má moc stále pevně ve svých rukou, navzdory smrti 2251 Palestinců, většinou civilistů, a rozsáhlému ničení. Na izraelské straně bylo zabito 74 lidí, včetně šesti civilistů.
V roce 2021 se obě strany utkaly v další zničující válce, i když nedošlo na pozemní invazi.
A pak 7. října se stále neústupný Hamás vyřítil z Gazy a řádil napříč jižním Izraelem, zabil stovky lidí a zavlekl na 200 rukojmí do úzkého pobřežního území.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který byl u moci i v roce 2014, slíbil zničení Hamásu. Lídři skupiny řekli, že jsou připraveni na všechny scénáře.
Izrael slíbil "velmi širokou" leteckou, pozemní a námořní ofenzivu v blízké budoucnosti. Podél hranice s Gazou soustředil tanky a desetitisíce vojáků. Pokud podniknou průnik, Šidžajáh bude mezi jejich prvními cíli, uzavírá AP.
zdp lcm - sdílejte článek
Následuje: Duma v prvním čtení schválila odstoupení od ruské ratifikace jaderné smlouvy
Moskva 17. října (ČTK) - Ruská Duma, tedy dolní komora parlamentu, schválila v prvním čtení návrh zákona o odstoupení Ruska od ratifikace Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT). Informovaly o tom dnes tiskové agentury. Předseda Dumy Vjačeslav Volodin dříve prohlásil, že Rusko zruší svou ratifikaci CTBT kvůli nezodpovědnému přístupu Spojených států ke globální bezpečnosti. USA smlouvu podepsaly, ale neratifikovaly. Ruští činitelé tvrdí, že odstoupení od ratifikace neznamená, že se Moskva chystá provést jaderný test. Někteří analytici nicméně považují ruskou atomovou zkoušku za pravděpodobnější, napsala agentura Reuters, podle níž Rusko zůstane signatářem smlouvy. Pro schválení návrhu zákona dnes hlasovalo 412 poslanců, nikdo se nezdržel hlasování ani nebyl proti, napsala ruská státní agentura TASS. Státní duma má 450 poslanců. "V zájmu zajištění bezpečnosti naší země stahujeme ratifikaci Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek," řekl předseda Dumy Volodin už před rozpravou a parlamentním hlasováním. Připomněl, že Rusko smlouvu ratifikovalo v roce 2000, ale Spojené státy tak dosud neučinily. "Ruská federace udělá vše pro ochranu svých občanů a pro zachování globální strategické parity," uvedl šéf Dumy. O tom, že by se Rusko mohlo účasti na CTBT vzdát, hovořil začátkem tohoto měsíce i prezident Vladimir Putin. Zároveň oznámil, že Moskva úspěšně vyzkoušela mezikontinentální střelu s plochou dráhou letu a s jaderným pohonem Burevestnik. Ruští představitelé tvrdí, že se zrušením ratifikace smlouvy přizpůsobují postoji USA a k jaderné zkoušce by se země uchýlila jen tehdy, pokud by tak učinily Spojené státy. Zároveň nejméně jeden vysoce postavený ruský bezpečnostní expert prohlásil, že Rusko by mělo jadernou bombu otestovat jako varování Západu, píše Reuters. Putin přitom na začátku tohoto měsíce prohlásil, že není připraven říci, zda je test nutný, či nikoliv. (pokračování...)
Moskva 17. října (ČTK) - Ruská Duma, tedy dolní komora parlamentu, schválila v prvním čtení návrh zákona o odstoupení Ruska od ratifikace Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT). Informovaly o tom dnes tiskové agentury. Předseda Dumy Vjačeslav Volodin dříve prohlásil, že Rusko zruší svou ratifikaci CTBT kvůli nezodpovědnému přístupu Spojených států ke globální bezpečnosti. USA smlouvu podepsaly, ale neratifikovaly. Ruští činitelé tvrdí, že odstoupení od ratifikace neznamená, že se Moskva chystá provést jaderný test. Někteří analytici nicméně považují ruskou atomovou zkoušku za pravděpodobnější, napsala agentura Reuters, podle níž Rusko zůstane signatářem smlouvy. Pro schválení návrhu zákona dnes hlasovalo 412 poslanců, nikdo se nezdržel hlasování ani nebyl proti, napsala ruská státní agentura TASS. Státní duma má 450 poslanců. "V zájmu zajištění bezpečnosti naší země stahujeme ratifikaci Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek," řekl předseda Dumy Volodin už před rozpravou a parlamentním hlasováním. Připomněl, že Rusko smlouvu ratifikovalo v roce 2000, ale Spojené státy tak dosud neučinily. "Ruská federace udělá vše pro ochranu svých občanů a pro zachování globální strategické parity," uvedl šéf Dumy. O tom, že by se Rusko mohlo účasti na CTBT vzdát, hovořil začátkem tohoto měsíce i prezident Vladimir Putin. Zároveň oznámil, že Moskva úspěšně vyzkoušela mezikontinentální střelu s plochou dráhou letu a s jaderným pohonem Burevestnik. Ruští představitelé tvrdí, že se zrušením ratifikace smlouvy přizpůsobují postoji USA a k jaderné zkoušce by se země uchýlila jen tehdy, pokud by tak učinily Spojené státy. Zároveň nejméně jeden vysoce postavený ruský bezpečnostní expert prohlásil, že Rusko by mělo jadernou bombu otestovat jako varování Západu, píše Reuters. Putin přitom na začátku tohoto měsíce prohlásil, že není připraven říci, zda je test nutný, či nikoliv. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'AP: Městská bitva v Gaze z roku 2014 naznačuje podobu očekávané pozemní ofenzivy' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Politika (pol). ID zprávy: T2023101702617|507501. Vydána 17.10.2023 13:03:53. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'AP: Městská bitva v Gaze z roku 2014 naznačuje podobu očekávané pozemní ofenzivy' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Politika (pol). ID zprávy: T2023101702617|507501. Vydána 17.10.2023 13:03:53. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.