Zemřel někdejší americký ministr zahraničí Henry Kissinger, bylo mu 100 let
Washington 30. listopadu 2023 (ČTK) - Zemřel někdejší americký ministr zahraničí a bezpečnostní poradce dvojice amerických prezidentů Henry Kissinger. Bylo mu 100 let. Známý diplomat a držitel Nobelovy ceny za mír skonal ve středu ve svém domě v Connecticutu na severovýchodě Spojených států. Informuje o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na prohlášení společnosti Kissinger Associates.
Co bylo příčinou úmrtí muže, který podle agentur zanechal nesmazatelnou stopu v americké diplomacii, prohlášení neuvedlo. Stojí v něm ale, že Kissinger bude pohřben při soukromém rodinném obřadu, po kterém bude časem následovat veřejný smuteční obřad v New Yorku.
Kissinger, který se narodil do židovské rodiny v Německu, odkud pak jeho rodiče utekli před nacismem, zůstával diplomaticky aktivní i poté, co letos 27. května oslavil 100. narozeniny. Ještě v červenci přiletěl na překvapivou návštěvu Číny, během níž se setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Právě vztahy s Čínou patřily k oblastem, v nichž se i díky Kissingerovi podařilo Spojeným státům v 70. letech minulého století dosáhnout průlomu. Vedle "diplomatického otevření" Číny za další takové Reuters označuje americko-sovětské rozhovory o kontrole zbrojení, prohloubení vztahů mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy či uzavření mírových dohod se Severním Vietnamem.
Právě za poslední z nich dostal v roce 1973 Nobelovu cenu za mír, kterou však Reuters označuje za kontroverzní, a to i kvůli tomu, že Kissinger stál za původně utajeným bombardováním s Vietnamem sousedící Kambodže, které si vyžádalo až 150.000 obětí.
Politického pragmatika a diplomatického realistu řada lidí dokonce považovala za válečného zločince, mimo jiné kvůli podpoře antikomunistických diktatur zejména v Latinské Americe. Kvůli snahám některých zemí zatknout ho nebo alespoň vyslechnout v souvislosti s dřívější americkou zahraniční politikou, musel Kissinger rušit některé zahraniční cesty.
Do nejvyšších pater americké diplomacie Kissinger vystoupal v lednu 1969, kdy si ho za svého bezpečnostního poradce zvolil republikánský prezident Richard Nixon. Tutéž funkci zastával do listopadu 1975 i za jeho nástupce Geralda Forda. Od září 1973 do ledna 1977 byl Kissinger americkým ministrem zahraničí.
Agentura AP poznamenala, že za vlády obou prezidentů měl Kissinger "neobyčejný vliv na světové dění", a to i díky "zákulisním mocenským manipulacím". "Kissingerova moc vzrostla během zmatků v době aféry Watergate, kdy tento politicky citlivý diplomat převzal roli podobnou roli spoluprezidenta oslabeného Nixona," konstatuje AP s odkazem na aféru, která propukla v roce 1972.
Po odchodu z vlády si Kissinger zřídil konzultační firmu v New Yorku a nadále radil řadě amerických i zahraničních politiků. Schůzky měl třeba s americkým exprezidentem Donaldem Trumpem nebo ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem
mtw - sdílejte článek
Následuje: Sněmovna schválila rozpočet na příští rok se schodkem 252 miliard korun
Praha 29. listopadu (ČTK) - Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice a přes kritiku opozice schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Plánovaný schodek má proti tomu letošnímu klesnout o 43 miliard korun. Jde o třetí státní rozpočet, který prosadila koaliční vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Schválený rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá. Pro rozpočet hlasovalo 98 poslanců vládní koalice, ke kterým se přidal i nezařazený Ivo Vondrák, zvolený původně za opoziční hnutí ANO. Opoziční poslanci hlasovali proti. Celkem bylo přihlášeno 181 poslanců. Poslanci schválili 13 přesunů uvnitř rozpočtu v celkovém objemu 2,7 miliardy korun. Schválili například návrh zemědělského výboru na přesun 1,1 miliardy korun na podporu vodního hospodářství. Opoziční poslanci se svými návrhy na přesuny peněz neuspěli. Sněmovna na návrh skupiny koaličních poslanců také přesunula celkem 12,2 milionu korun takzvaným paměťovým institucím. Jde například o Masarykovo demokratické hnutí, Československou obec legionářskou nebo Spolek pro zachování odkazu českého odboje. Jiný schválený návrh skupiny koaličních poslanců přesunuje 120 milionů korun na obnovu pevnostních měst Terezín a Josefov. Z opozičních poslanců neuspěl například Jan Hrnčíř (SPD) s návrhem odebrat 30 miliard korun z peněz do rozpočtu EU. Přidat je chtěl na kompenzace pro domácnosti a firmy kvůli vyšším cenám energií. Neuspěli ani Karel Havlíček a Alena Schillerová (oba ANO), kteří chtěli přidat 27 miliard na obnovitelné zdroje energie nebo přidat 38 miliard na zmírnění růstu cen energií. Rozpočet vychází z předpokladu růstu ekonomiky o 2,3 procenta a růstem spotřeby domácností o 3,9 procenta. Na růstu spotřeby domácností by se měl podílet obnovený nárůst reálných příjmů. Průměrná míra inflace by měla klesnout z letošních 10,9 na 2,8 procenta. Plánované příjmy rozpočtu se proti letošku zvýší o 12 miliard na 1,94 bilionu korun. Plánované výdaje mají naopak klesnout o 31 miliard na 2,19 bilionu korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) označil rozpočet za odpovědný. Informoval poslance mimo jiné o tom, že celkové výdaje na školství vzrostou meziročně o 3,9 miliardy korun a jejich podíl na celkových výdajích rozpočtu vzrostou na 12 procent. Výdaje rozpočtu na zdravotnictví vzrostou o 5,1 miliardy korun a jejich podíl na celkových výdajích se meziročně zvýší ze 7,2 na 7,5 procenta. (pokračování...)
Praha 29. listopadu (ČTK) - Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice a přes kritiku opozice schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Plánovaný schodek má proti tomu letošnímu klesnout o 43 miliard korun. Jde o třetí státní rozpočet, který prosadila koaliční vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Schválený rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá. Pro rozpočet hlasovalo 98 poslanců vládní koalice, ke kterým se přidal i nezařazený Ivo Vondrák, zvolený původně za opoziční hnutí ANO. Opoziční poslanci hlasovali proti. Celkem bylo přihlášeno 181 poslanců. Poslanci schválili 13 přesunů uvnitř rozpočtu v celkovém objemu 2,7 miliardy korun. Schválili například návrh zemědělského výboru na přesun 1,1 miliardy korun na podporu vodního hospodářství. Opoziční poslanci se svými návrhy na přesuny peněz neuspěli. Sněmovna na návrh skupiny koaličních poslanců také přesunula celkem 12,2 milionu korun takzvaným paměťovým institucím. Jde například o Masarykovo demokratické hnutí, Československou obec legionářskou nebo Spolek pro zachování odkazu českého odboje. Jiný schválený návrh skupiny koaličních poslanců přesunuje 120 milionů korun na obnovu pevnostních měst Terezín a Josefov. Z opozičních poslanců neuspěl například Jan Hrnčíř (SPD) s návrhem odebrat 30 miliard korun z peněz do rozpočtu EU. Přidat je chtěl na kompenzace pro domácnosti a firmy kvůli vyšším cenám energií. Neuspěli ani Karel Havlíček a Alena Schillerová (oba ANO), kteří chtěli přidat 27 miliard na obnovitelné zdroje energie nebo přidat 38 miliard na zmírnění růstu cen energií. Rozpočet vychází z předpokladu růstu ekonomiky o 2,3 procenta a růstem spotřeby domácností o 3,9 procenta. Na růstu spotřeby domácností by se měl podílet obnovený nárůst reálných příjmů. Průměrná míra inflace by měla klesnout z letošních 10,9 na 2,8 procenta. Plánované příjmy rozpočtu se proti letošku zvýší o 12 miliard na 1,94 bilionu korun. Plánované výdaje mají naopak klesnout o 31 miliard na 2,19 bilionu korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) označil rozpočet za odpovědný. Informoval poslance mimo jiné o tom, že celkové výdaje na školství vzrostou meziročně o 3,9 miliardy korun a jejich podíl na celkových výdajích rozpočtu vzrostou na 12 procent. Výdaje rozpočtu na zdravotnictví vzrostou o 5,1 miliardy korun a jejich podíl na celkových výdajích se meziročně zvýší ze 7,2 na 7,5 procenta. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Zemřel někdejší americký ministr zahraničí Henry Kissinger, bylo mu 100 let' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2023113000795|508025. Vydána 30.11.2023 3:49:44. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Zemřel někdejší americký ministr zahraničí Henry Kissinger, bylo mu 100 let' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2023113000795|508025. Vydána 30.11.2023 3:49:44. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.