Reuters: Blokáda polsko-ukrajinské hranice zdržuje vojenskou charitativní pomoc
Varšava/Kyjev 7. prosince 2023 (ČTK) - Charitativní a nevládní organizace, které dodávají vojenskou pomoc ukrajinské armádě, čelí kvůli protestům polských dopravců na hranicích s Ukrajinou několikatýdennímu zpoždění při důležitých dodávkách bezpilotních letounů, elektroniky a pickupů. S odvoláním na své zdroje to napsala agentura Reuters. Ukrajinská agentura Ukrinform mezitím informovala o protestu ukrajinských řidičů a dobrovolníků před polským parlamentem ve Varšavě.
Polští dopravci blokují kamionovou dopravu na velkých hraničních přechodech z Polska na Ukrajinu od začátku listopadu a přes hranice pouštějí jen několik nákladních vozů za hodinu. Protestující tvrdí, že umožňují průjezd humanitární a vojenské pomoci, ale mnoho prostředků, které potřebují ukrajinské ozbrojené síly, nakupují civilní organizace a přepravují je komerčními kamiony, které blokádou nesmějí projíždět, píše Reuters. Ukrajinská armáda se přitom podle agentury do značné míry spoléhá na dodávky vybavení jako jsou drony, vozidla či neprůstřelné vesty od charitativních organizací.
Podle ředitele organizace Povernys žyvym (Vrať se živý) uvázly na týdny na hranicích systémy pro noční vidění, pickupy i bezpilotní letouny, které pořídila tato největší ukrajinská charita pomáhající armádě. "Není to dobré, protože jsou vázané na projekty, časy a termíny. Věci se dostávají na (Ukrajinu), ale je to pomalejší než dříve," řekl šéf organizace Taras Čmut. Povernys žyvym se snaží dohodnout s polskými úřady, aby umožnily průjezd její pomoci, a upozorňuje, že Kyjev musí řadu důležitých věcí dovážet ze zahraničí.
Protesty na hranicích ovlivňují také výrobce vojenského vybavení, uvedl Viktor Dolhopjatov, šéf neziskové organizace Inženernyj korpus (Inženýrský sbor), která vyrábí různé vybavení pro ukrajinskou armádu. "Pokud bude blokáda pokračovat, může se to stát, a už se to stává, velkým problémem," řekl s tím, že blokáda zpozdila mimo jiné dodávky dílů do strojů v jeho dílně, nebo součástky pro napájecí zdroje používané v dronech.
Rozsah závislosti armády na dodávkách od dobrovolníků a charitativních organizací podléhá válečnému utajení, ale vojáci už dříve uvedli, že dary tvoří významnou část určitého typu vybavení, píše Reuters. Připomíná, že problémy na hranicích přicházejí uprostřed rostoucí nejistoty ohledně budoucnosti pomoci ze strany Spojených států a Evropské unie, o níž se debatuje ve Washingtonu a Bruselu.
Před polským parlamentem se ve středu sešli ukrajinští řidiči a dobrovolníci, kteří protestovali proti blokádě hranic. Předali maršálkovi dolní komory parlamentu dopis, v němž ho žádají, aby co nejdříve vyřešil blokádu hranic, která poškozuje zájmy Ukrajiny i Polska, napsal Ukrinform. Protestující v dopise upozornili, že kvůli ruské invazi je pozemní doprava skrze Polsko pro zásobování Ukrajiny klíčová.
Demonstrující polští dopravci žádají, aby byl obnoven systém povolení pro ukrajinské dopravní firmy, který fungoval před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. Stěžují si, že ztrácejí zakázky ve prospěch ukrajinských společností, které za své služby nabízejí nižší ceny a které převážejí zboží v rámci EU.
ipl jd - sdílejte článek
Následuje: DPA: Kolektivní podezírání frustruje německé muslimy, cítí se vyloučení
Berlín 7. listopadu (ČTK/DPA) - Amira byla na cestě do školky, kam šla vyzvednout dceru, když jí neznámý muž začal nadávat, že je "teroristická mrcha", a převrhl jí kočárek. Tato 30letá žena vypráví, že několik lidí incident pozorovalo zblízka, nikdo ale nezakročil. "Ten útok mi nahnal strach stejně jako skutečnost, že nikdo nenašel odvahu mi pomoci," říká tato žena z Kolína nad Rýnem. Amira se narodila v Německu, kde byla i vychovaná. Profesně se zabývá výzkumem rasismu, je sebevědomá, nosí šátek. Po teroristickém útoku radikálního hnutí Hamás na Izrael ze 7. října v německé společnosti zavládla nepříjemná atmosféra vůči lidem považovaným za muslimy, napsala agentura DPA. Jistá právnička, která vyrostla v Berlíně, také říká, že zažila nadávky a ponižování a že už se necítí v bezpečí. V Německu žije 5,5 milionu muslimů, obzvláště silné zastoupení mají ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Ústřední rada muslimů v Německu (ZMD) i muslimská organizace Ditib hovoří o kolektivním podezírání, útocích na muslimy a mešity. Amira a mnoho jejích známých to pociťují v každodenním životě. Je vzdělaná, zrovna píše doktorskou práci. V posledních týdnech ale slýchá, že je v Německu zcela cizí, že se má nejdříve naučit německy nebo dodržovat pravidla platná v Německu. Ví o několika lidech, kteří přišli o práci, protože "se vyjádřili nějak propalestinsky, soucitně". Yasemin El-Menouarová, expertka na náboženství z Bertelsmannovy nadace, říká, že mnoho muslimů v Německu má pocit, jako by se opakovala situace po teroristických útocích z 11. září 2001. I tehdy podle ní němečtí muslimové byli pod tlakem, aby k útokům, jež ve Spojených státech provedla teroristická organizace Al-Káida, zaujali nějaký postoj. Nyní většinová společnost pohlíží na muslimy tak, jako by byli reprezentanty zemí, odkud údajně pocházejí, a částečně nesli odpovědnost za to, co se tam děje. "Kvůli tomu u nich sleduji velkou frustraci," říká El-Menouarová. Během současného konfliktu na Blízkém východě přitom mezi muslimy v Německu pozoruje velkou vlnu soucitu s lidmi na obou stranách. Podle předsedy ZMD Aimana Mazyeka zažívají děti z muslimských komunit ve školách stigmatizaci, někde se objevily dokonce případy takzvaných "testů smýšlení". V nich jsou žáci s muslimskými kořeny dotazováni ohledně názorů na konflikt na Blízkém východě a na Hamás. Někde se takto pokoušeli získat i informace o názorech rodičů, což Mazyek označuje za nepřijatelné. (pokračování...)
Berlín 7. listopadu (ČTK/DPA) - Amira byla na cestě do školky, kam šla vyzvednout dceru, když jí neznámý muž začal nadávat, že je "teroristická mrcha", a převrhl jí kočárek. Tato 30letá žena vypráví, že několik lidí incident pozorovalo zblízka, nikdo ale nezakročil. "Ten útok mi nahnal strach stejně jako skutečnost, že nikdo nenašel odvahu mi pomoci," říká tato žena z Kolína nad Rýnem. Amira se narodila v Německu, kde byla i vychovaná. Profesně se zabývá výzkumem rasismu, je sebevědomá, nosí šátek. Po teroristickém útoku radikálního hnutí Hamás na Izrael ze 7. října v německé společnosti zavládla nepříjemná atmosféra vůči lidem považovaným za muslimy, napsala agentura DPA. Jistá právnička, která vyrostla v Berlíně, také říká, že zažila nadávky a ponižování a že už se necítí v bezpečí. V Německu žije 5,5 milionu muslimů, obzvláště silné zastoupení mají ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Ústřední rada muslimů v Německu (ZMD) i muslimská organizace Ditib hovoří o kolektivním podezírání, útocích na muslimy a mešity. Amira a mnoho jejích známých to pociťují v každodenním životě. Je vzdělaná, zrovna píše doktorskou práci. V posledních týdnech ale slýchá, že je v Německu zcela cizí, že se má nejdříve naučit německy nebo dodržovat pravidla platná v Německu. Ví o několika lidech, kteří přišli o práci, protože "se vyjádřili nějak propalestinsky, soucitně". Yasemin El-Menouarová, expertka na náboženství z Bertelsmannovy nadace, říká, že mnoho muslimů v Německu má pocit, jako by se opakovala situace po teroristických útocích z 11. září 2001. I tehdy podle ní němečtí muslimové byli pod tlakem, aby k útokům, jež ve Spojených státech provedla teroristická organizace Al-Káida, zaujali nějaký postoj. Nyní většinová společnost pohlíží na muslimy tak, jako by byli reprezentanty zemí, odkud údajně pocházejí, a částečně nesli odpovědnost za to, co se tam děje. "Kvůli tomu u nich sleduji velkou frustraci," říká El-Menouarová. Během současného konfliktu na Blízkém východě přitom mezi muslimy v Německu pozoruje velkou vlnu soucitu s lidmi na obou stranách. Podle předsedy ZMD Aimana Mazyeka zažívají děti z muslimských komunit ve školách stigmatizaci, někde se objevily dokonce případy takzvaných "testů smýšlení". V nich jsou žáci s muslimskými kořeny dotazováni ohledně názorů na konflikt na Blízkém východě a na Hamás. Někde se takto pokoušeli získat i informace o názorech rodičů, což Mazyek označuje za nepřijatelné. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Reuters: Blokáda polsko-ukrajinské hranice zdržuje vojenskou charitativní pomoc' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Strojírenství (str) - Zbraně (zbr) - Doprava (dpr). ID zprávy: T2023120607411|508103. Vydána 07.12.2023 7:38:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Reuters: Blokáda polsko-ukrajinské hranice zdržuje vojenskou charitativní pomoc' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Strojírenství (str) - Zbraně (zbr) - Doprava (dpr). ID zprávy: T2023120607411|508103. Vydána 07.12.2023 7:38:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
