DPA: Kolektivní podezírání frustruje německé muslimy, cítí se vyloučení

Berlín 7. listopadu 2023 (ČTK/DPA) - Amira byla na cestě do školky, kam šla vyzvednout dceru, když jí neznámý muž začal nadávat, že je "teroristická mrcha", a převrhl jí kočárek. Tato 30letá žena vypráví, že několik lidí incident pozorovalo zblízka, nikdo ale nezakročil. "Ten útok mi nahnal strach stejně jako skutečnost, že nikdo nenašel odvahu mi pomoci," říká tato žena z Kolína nad Rýnem. Amira se narodila v Německu, kde byla i vychovaná. Profesně se zabývá výzkumem rasismu, je sebevědomá, nosí šátek. Po teroristickém útoku radikálního hnutí Hamás na Izrael ze 7. října v německé společnosti zavládla nepříjemná atmosféra vůči lidem považovaným za muslimy, napsala agentura DPA. Jistá právnička, která vyrostla v Berlíně, také říká, že zažila nadávky a ponižování a že už se necítí v bezpečí. V Německu žije 5,5 milionu muslimů, obzvláště silné zastoupení mají ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Ústřední rada muslimů v Německu (ZMD) i muslimská organizace Ditib hovoří o kolektivním podezírání, útocích na muslimy a mešity. Amira a mnoho jejích známých to pociťují v každodenním životě. Je vzdělaná, zrovna píše doktorskou práci. V posledních týdnech ale slýchá, že je v Německu zcela cizí, že se má nejdříve naučit německy nebo dodržovat pravidla platná v Německu. Ví o několika lidech, kteří přišli o práci, protože "se vyjádřili nějak propalestinsky, soucitně". Yasemin El-Menouarová, expertka na náboženství z Bertelsmannovy nadace, říká, že mnoho muslimů v Německu má pocit, jako by se opakovala situace po teroristických útocích z 11. září 2001. I tehdy podle ní němečtí muslimové byli pod tlakem, aby k útokům, jež ve Spojených státech provedla teroristická organizace Al-Káida, zaujali nějaký postoj. Nyní většinová společnost pohlíží na muslimy tak, jako by byli reprezentanty zemí, odkud údajně pocházejí, a částečně nesli odpovědnost za to, co se tam děje. "Kvůli tomu u nich sleduji velkou frustraci," říká El-Menouarová. Během současného konfliktu na Blízkém východě přitom mezi muslimy v Německu pozoruje velkou vlnu soucitu s lidmi na obou stranách. Podle předsedy ZMD Aimana Mazyeka zažívají děti z muslimských komunit ve školách stigmatizaci, někde se objevily dokonce případy takzvaných "testů smýšlení". V nich jsou žáci s muslimskými kořeny dotazováni ohledně názorů na konflikt na Blízkém východě a na Hamás. Někde se takto pokoušeli získat i informace o názorech rodičů, což Mazyek označuje za nepřijatelné. Podle El-Menouarové panuje už dlouho v Německu skepse ohledně muslimů a jejich náboženství. "Islám je v menší míře považován za náboženství, lidé si ho spojují spíše s islamismem a terorem. Muslimy podezírají, že přijímají nábožensky motivovaný extremismus a teror," dodává. Odborník na islám Jörn Thielmann připomíná, že islámské spolky teror ze strany Hamásu opakovaně odsoudily, zasazují se za bezpečné podmínky pro židy, a přesto jsou neustále pranýřovány. "Mnoho muslimů jsou němečtí občané, vyrostli tady, chodili tu do školy a mají se ospravedlňovat za něco, o čem vědí stejně málo jako katolík pan Müller nebo evangelička paní Meyerová," ptá se Thielmann. Podle Thielmanna panují obavy, že především v případě mladých muslimů může mít dlouhodobé následky to, že se cítí ublíženě, že jsou nespravedlivě nálepkováni jako ti, kteří chápou teroristy nebo s nimi sympatizují. Dirk Helman z Centra pro turecká studia hovoří o rozštěpení společnosti. To se projevuje "ve stále otevřenějším antisemitismu, ale i v nenávisti vůči muslimům". Mazyek varuje, že hlavně u mladých by atmosféra kolektivního podezřívání mohla mít za následek znepokojivé odcizení. Někteří by pak mohli uváznout v sítích extremistů. Amira říká, že ona a mnoho jejích známých se setkává s "mikroagresí" - se zesměšňujícími vyjádřeními nebo s drobným postrkováním. "Pracujeme tady, vychováváme tu děti, spoluutváříme společnost, a přesto se stále více zpochybňuje, že sem patříme," stěžuje si tato žena. Právnička z Berlína říká, že má pocit, že velkou část toho, co tvoří její identitu, tedy to, že je Palestinka, musí skrývat ve strachu před negativními reakcemi. El-Menouarová si je vědoma toho, že i mezi muslimy panují radikální nálady a antisemitismus vztahující se zejména k Izraeli. "Nicméně v Německu je antisemitismus, který se táhne napříč společností, tedy včetně muslimské komunity. Ukazovat jen na tuto skupinu by bylo špatné a vedlo by to k dalšímu štěpení," myslí si. Podle Thielmanna islamisté pro své účely šikovně využili některá shromáždění a pak od muslimů zaznívala radikální hesla schvalující útoky Hamásu. "Muslimské spolky se proti tomu důrazně ohradily," připomíná. Slovní útoky, agresivita nebo nálepkování podrývají jistotu berlínské právničky s palestinskými kořeny. Německo považuje za svoji vlast. "Nicméně poprvé vážně uvažuji o tom, že tuto zemi opustím a emigruji. A tak to necítím jenom já," říká. hab mka - sdílejte článek