WSJ: Ukrajina možná nebude schopna další protiofenzivy do roku 2025
Kyjev 8. prosince 2023 (ČTK) - Ukrajina přechází do defenzivy. Její ozbrojené síly se možná budou delší dobu pouze snažit zastavit ruský postup. Západní diplomaté a vojenští stratégové tvrdí, že vyčerpaná země potřebuje čas na obnovu a možná nebude schopna podniknout další významnou protiofenzivu do roku 2025. Na svém webu to dnes napsal americký list The Wall Street Journal (WSJ).
Deník připomíná, že nákladná několikaměsíční ukrajinská protiofenziva, jejímž cílem bylo vytlačit ruské invazní jednotky, vyvrcholila malým posunem na frontové linii. U další ekonomické a vojenské podpory ze strany Spojených států i Evropy se objevily otazníky, na Ukrajině se prohlubují vnitropolitické spory a morálka národa klesá, píše list.
Prezident Volodymyr Zelenskyj podle něj minulý týden nařídil vybudování rozsáhlé sítě bojových opevnění, která mají vojákům pomoci udržet linie. Ve středu - na Den ozbrojených sil - potvrdil obtíže v boji a vyzval k vytrvalosti. "Existuje skutečně nějaká alternativa? Ne," řekl. To je výrazný posun v náladě oproti dřívějšku, kdy se Kyjev - povzbuzen předchozími úspěchy při odvracení ruských postupů a přílivem západních zbraní - rozhodl vypudit invazní jednotky z téměř 20 procent ukrajinského území, které okupují, píše WSJ.
Ukrajinská vojenská operace ztroskotala na ruských obranných opevněních, politická jednota USA ohledně Ukrajiny se rozpadá uprostřed stranických sporů a pozornost světa si přitáhla válka mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás. Putin mezitím přeorientovává ekonomiku země na válečnou, konstatuje list, podle něhož Rusko nejeví známky toho, že by se vzdalo svého původního cíle sousední zemi ovládnout.
Na bojišti si někteří ukrajinští vojáci nejsou jisti, jak dlouho jim vydrží zásoby munice. Ti, kteří bojují na Donbase, říkají, že dělostřelecké granáty na příděl ztěžují odrážení ruských jednotek, které se na ně řítí, píše deník. V nedávných rozhovorech Ukrajinci podél frontové linie i daleko od ní rezignovaně připouštěli, že mohou přijít další špatné zprávy.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že jakákoli přestávka v bojích by nyní Rusku pouze poskytla příležitost přeskupit síly a připravit se na novou akci. "Připravujeme naše brigády na nové protiútoky a obranné operace," uvedl šéf diplomacie.
Některé z nich byly nedávno patrné poblíž města Lyman nedaleko frontové linie, píše WSJ, podle něhož tam Ukrajinci kopou zákopy, které svědčí o novém přístupu ukrajinské armády. Od počátku války Ukrajinci kopali relativně mělké zákopy a snažili se o mobilní obranné operace, přičemž podnikali bleskové výpady na ruské jednotky, popisuje deník.
Vzhled nových zákopů podle něj připomíná ty, které ruské síly budovaly od loňské zimy po jižní Ukrajině a které pomohly zmařit letní ukrajinskou protiofenzivu. Připomínají patovou situaci, která na Donbase panovala osm let poté, co jeho část obsadili v roce 2014 Moskvou podporovaní separatisti, píše list, který dále upozorňuje, že obranné operace ovšem nemusí zahrnovat pouze opevnění.
Pokud se Ukrajina a její spojenci dokáží vypořádat se současnými problémy a budou pokračovat v dodávkách zásob vojákům, je podle západních stratégů nejlepším možným scénářem, že se příští rok stane pro ukrajinskou armádu rokem obnovy, domnívá se WSJ. Naděje by pak podle něj spočívala v tom, že omezený počet ukrajinských vojáků dokáže udržet ruské síly na uzdě, což by poskytlo zemím NATO čas na výcvik čerstvých ukrajinských bojovníků, rozšíření výroby zbraní a doplnění ukrajinského arzenálu.
Jinou nadějí vyjádřenou na nedávném zasedání NATO bylo, že ruské pokusy o prolomení ukrajinské obrany selžou, což oslabí ruské zdroje a potenciálně to nabídne Ukrajině lepší vyhlídky na převzetí nové iniciativy na bojišti na jaře 2025, pokud přežije rok 2024, poznamenává list.
ipl lep - sdílejte článek
Následuje: NYT: Snahy o regulaci AI nezvládají držet krok s technologickým vývojem
New York 8. prosince (ČTK/The New York Times) - Státy po celém světě činí razantní opatření ve snaze odpovědět na potenciální úskalí umělé inteligence (AI), regulátoři a zákonodárci ve Washingtonu, v Bruselu a jinde však tento souboj prohrávají. Evropské činitele zaskočil rozvoj technologie, zatímco američtí politici otevřeně přiznávají, že jen stěží chápou, jak vlastně funguje, uvádí v rozsáhlé analýze deník The New York Times (NYT). "Vždycky budeme pozadu za rychlostí technologie," konstatovala německá europoslankyně Svenja Hahnová, která je zapojená do přípravy regulace na úrovni Evropské unie. Návrh takzvaného aktu o umělé inteligenci předložila Evropská komise v dubnu 2021, přičemž jej prezentovala jako návod pro zbytek světa, který obstojí i v budoucnosti. Pak ale přišel ChatGPT. Tenhle chatovací program, který až strašidelně napodobuje člověka, zastihl strůjce unijní politiky nepřipravené, když loni vtrhl na scénu. Druh AI, na němž je aplikace založená, v navrženém zákoně nebyl zmíněný a nebyl zásadním tématem diskusí. Unijní činitelé tento týden stále jednali o tom, jak přesně postupovat. Nejen v EU se úřady snaží ze všech sil držet krok, zatímco sílí obavy, že AI nahradí mnohá pracovní místa, podpoří šíření dezinformací a nakonec dospěje k vlastnímu druhu inteligence. Výsledkem je změť nejrůznější kroků. Americký prezident Joe Biden v říjnu vydal dekret o dopadech AI na národní bezpečnost a zákonodárci současně probírají, zda přijmout vlastní opatření. Japonsko pracuje na nezávazných doporučeních pro vývoj technologie, zatímco Čína zavedla omezení pro jisté druhy AI. Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty nalévají vládní prostředky do výzkumu umělé inteligence. Tyto nejednotné přístupy pramení ze základního problému: Vývoj systémů umělé inteligence postupuje tak rychle a nepředvídatelně, že zákonodárci a regulátoři nestíhají. Tuto nerovnost prohlubují nedostatečné znalosti o AI uvnitř vlád, byrokratické překážky a obavy z toho, že příliš mnoho pravidel může mimoděk potlačit přínosy této technologie. Evropská unie v přípravě svého aktu o AI pokračuje, navzdory sporům ohledně toho, jak přistupovat ke strůjcům nejnovějších nástrojů. Konečná dohoda by mohla omezit jistá riziková využití a vytvořit požadavky na transparentnost ohledně fungování systémů, které se skrývají v pozadí. I kdyby však EU nařízení přijala, jeho vstup v platnost se očekává nejméně po 18 měsících, což je ve vývoji AI celá věčnost. A způsob jeho vymáhání stále není jasný. Absence pravidel vytváří vakuum. Společnosti Google, Meta a OpenAI, která provozuje ChatGPT, dohlížejí samy na sebe, zatímco vyvíjí pokročilé systémy a snaží se na nich vydělávat. Mnohé firmy preferují nezávazné kodexy, které ponechávají prostor pro urychlování vývoje, lobbují za zmírnění navrhovaných regulací a staví různé vlády proti sobě. (pokračování...)
New York 8. prosince (ČTK/The New York Times) - Státy po celém světě činí razantní opatření ve snaze odpovědět na potenciální úskalí umělé inteligence (AI), regulátoři a zákonodárci ve Washingtonu, v Bruselu a jinde však tento souboj prohrávají. Evropské činitele zaskočil rozvoj technologie, zatímco američtí politici otevřeně přiznávají, že jen stěží chápou, jak vlastně funguje, uvádí v rozsáhlé analýze deník The New York Times (NYT). "Vždycky budeme pozadu za rychlostí technologie," konstatovala německá europoslankyně Svenja Hahnová, která je zapojená do přípravy regulace na úrovni Evropské unie. Návrh takzvaného aktu o umělé inteligenci předložila Evropská komise v dubnu 2021, přičemž jej prezentovala jako návod pro zbytek světa, který obstojí i v budoucnosti. Pak ale přišel ChatGPT. Tenhle chatovací program, který až strašidelně napodobuje člověka, zastihl strůjce unijní politiky nepřipravené, když loni vtrhl na scénu. Druh AI, na němž je aplikace založená, v navrženém zákoně nebyl zmíněný a nebyl zásadním tématem diskusí. Unijní činitelé tento týden stále jednali o tom, jak přesně postupovat. Nejen v EU se úřady snaží ze všech sil držet krok, zatímco sílí obavy, že AI nahradí mnohá pracovní místa, podpoří šíření dezinformací a nakonec dospěje k vlastnímu druhu inteligence. Výsledkem je změť nejrůznější kroků. Americký prezident Joe Biden v říjnu vydal dekret o dopadech AI na národní bezpečnost a zákonodárci současně probírají, zda přijmout vlastní opatření. Japonsko pracuje na nezávazných doporučeních pro vývoj technologie, zatímco Čína zavedla omezení pro jisté druhy AI. Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty nalévají vládní prostředky do výzkumu umělé inteligence. Tyto nejednotné přístupy pramení ze základního problému: Vývoj systémů umělé inteligence postupuje tak rychle a nepředvídatelně, že zákonodárci a regulátoři nestíhají. Tuto nerovnost prohlubují nedostatečné znalosti o AI uvnitř vlád, byrokratické překážky a obavy z toho, že příliš mnoho pravidel může mimoděk potlačit přínosy této technologie. Evropská unie v přípravě svého aktu o AI pokračuje, navzdory sporům ohledně toho, jak přistupovat ke strůjcům nejnovějších nástrojů. Konečná dohoda by mohla omezit jistá riziková využití a vytvořit požadavky na transparentnost ohledně fungování systémů, které se skrývají v pozadí. I kdyby však EU nařízení přijala, jeho vstup v platnost se očekává nejméně po 18 měsících, což je ve vývoji AI celá věčnost. A způsob jeho vymáhání stále není jasný. Absence pravidel vytváří vakuum. Společnosti Google, Meta a OpenAI, která provozuje ChatGPT, dohlížejí samy na sebe, zatímco vyvíjí pokročilé systémy a snaží se na nich vydělávat. Mnohé firmy preferují nezávazné kodexy, které ponechávají prostor pro urychlování vývoje, lobbují za zmírnění navrhovaných regulací a staví různé vlády proti sobě. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'WSJ: Ukrajina možná nebude schopna další protiofenzivy do roku 2025' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2023120807738|508133. Vydána 08.12.2023 21:28:43. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'WSJ: Ukrajina možná nebude schopna další protiofenzivy do roku 2025' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2023120807738|508133. Vydána 08.12.2023 21:28:43. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.