Ředitelka archivu: Ze vzniku tzv. Velké Ostravy před 100 lety těží město dodnes

Ostrava 4. ledna (ČTK) - Ostrava si letos připomíná 100. výročí vytvoření tzv. Velké Ostravy. Spojení sedmi obcí v jeden celek bylo pro moravskoslezskou metropoli zásadním milníkem. Zvýšilo prestiž města, posílilo jeho vliv a zároveň znamenalo i značný rozvoj, protože ve městě přibyla sídla významných institucí a také řada cenných staveb. ČTK to řekla ředitelka Archivu města Ostravy Hana Šústková. "Pro město to byl impulz zejména v tom, že se zvýšila jeho prestiž v rámci nového státu. Bylo to třetí největší město, takže vyjednávací pozice starosty byly úplně jiné, než kdyby zodpovídal pouze za Moravskou Ostravu, Vítkovice a Mariánské Hory. To bylo zejména důležité proto, že průmyslová aglomerace, která tady vznikla už v 19. století, byla řízená velmi živelně, bez nějakého velkého zájmu státu, a to samozřejmě přinášelo celou řadu negativních jevů," uvedla. "Díky spojení a posílení prestiže došlo také k tomu, že tady začaly vznikat státní úřady, že se o Ostravě začalo hovořit na nejvyšší úrovni," dodala. Projekty ve městě, zejména v meziválečném dvacetiletí, získávaly podle Šústkové nejen finanční podporu. Postavena byla celá řada důležitých budov, jako například Nová radnice, která je dodnes největším radničním komplexem v zemi, nebo Krajský soud Ostrava. "Vznikl tak nádherný justiční palác na Havlíčkově nábřeží, což je dodnes významná budova. Vyrostla Nová radnice, protože ta stará, ještě středověká na hlavní náměstí nemohla naplňovat funkce, které tak velké město mělo za úkol plnit," uvedla ředitelka archivu. Objevovaly se i nové bankovní paláce a firemní sídla podniků, které v regionu fungovaly řadu let a bohatly z něj, ale neměly tady sídla. "Ta byla ve Vídni, posléze pak v Praze nebo Brně," dodala Šústková. Podle ní město z tohoto rozvoje těží dodnes. "Dá se říci, že nejhezčí a nejprestižnější části města byly zformovány ve 20. a 30. letech minulého století. Dodnes mají obrovskou architektonickou, ale i sociální hodnotu," uvedla. Ostravu v současnosti tvoří 23 městských obvodů a fakticky nemá jen jedno centrum. Ředitelka archivu to ale nevnímá jako negativum. "S tím, jak vznikala Ostrava určitě souvisí ten polycentrismus. Pro život Ostravanů není špatně, že těch center existuje víc," míní. Poukázala také na to, že s různými negativními jevy se vždy lépe bojuje městům, která jsou větší. "Má větší možnosti vydobýt si od státu nějakou pomoc. Myslím si, že vznik Velké Ostravy byl krok správným směrem," dodala. Takzvaná Velká Ostrava vznikla sloučením sedmi obcí v jeden celek. K 1. lednu 1924 se spojily Moravská Ostrava, Vítkovice, Přívoz, Mariánské Hory, Zábřeh nad Odrou, Hrabůvka a Nová Ves v jednu obec pod oficiálním názvem Moravská Ostrava. Nové město mělo takřka 114.000 obyvatel a bylo po Praze a Brnu třetím nejlidnatějším v Československu. Třetím městem v počtu obyvatel je v Česku i nyní. Roku 1941 se pak k městu připojily Slezská Ostrava, Heřmanice, Hrušov, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Michálkovice, Muglinov, Radvanice, Hrabová, Nová Bělá, Stará Bělá a Výškovice, čímž vzniklo statutární město Moravská Ostrava. Ostrava se pak ještě čtyřikrát rozšířila o další obce, naposledy v roce 1976, kdy k ní byly připojeny Antošovice, Hošťálkovice, Koblov, Krásné Pole, Plesná, Lhotka u Ostravy, Petřkovice a Polanka nad Odrou. mtk ver - sdílejte článek