WSJ: Kvůli útokům v Rudém moři může Evropa více ekonomicky zaostávat za USA
New York 19. ledna (ČTK) - Dopady konfliktů v Rudém moři, kde jemenští povstalci s podporou íránských revolučních gard útočí na velké obchodní lodě, doléhají především na Evropu. Narušena je totiž klíčová dopravní spojnice s Asií. Pokud se nepodaří situaci rychle vyřešit, hrozí, že Evropa bude ještě více ekonomicky zaostávat za Spojenými státy. Napsal to dnes americký ekonomický deník The Wall Street Journal (WSJ).
Útoky povstaleckých Húsíů donutily mnoho námořních dopravců, aby se začali Rudému moři vyhýbat a posílali svá plavidla kolem jižního cípu Afriky. To je nejen delší, ale zejména dražší. Maloobchodní prodejci se obávají, že jim začnou docházet zásoby, které po určitou dobu nebude čím nahradit, když je náklad ještě na lodi. Některé továrny už také pozastavily práci kvůli nedostatku potřebných dílů.
Analytici se domnívají, že pokud útoky v Rudém moři rychle neustanou, nedostatek zboží začne znovu tlačit vzhůru inflaci. Evropa si jí přitom v posledních dvou letech kvůli dopadům pandemie covidu-19 a pak války na Ukrajině užila víc než dost. V některých zemích byla inflace dokonce nejvyšší zhruba za 40 let.
Ekonomové ze společnosti Allianz Trade vypočítali, že zdvojnásobení nákladů na přepravu trvající déle než tři měsíce by mohlo zvýšit míru inflace v eurozóně o tři čtvrtě procentního bodu a snížit růst ekonomiky téměř o jeden procentní bod. Vzhledem k tomu, že ekonomika eurozóny už je oslabena, může se podle nich letos velmi snadno ocitnout v recesi.
Inflace v eurozóně se před koncem loňského roku začala opět zvyšovat a v prosinci se dostala na 2,9 procenta. V době vrcholu, což bylo v tomto cyklu v říjnu 2022, se dostala až na 10,6 procenta. To byl rekord za dobu existence eurozóny.
Před zhoršením vývoje přitom varuje také organizace Sea-Intelligence, která působí jako poradce pro námořní firmy. Ta podle serveru televize CNBC uvedla, že útoky v Rudém moři už představují pro námořní dopravu zásadnější problém, než jaký představovala počáteční fáze koronavirová pandemie. Větší dopad na dodavatelské řetězce měl v posledních letech jen incident v Suezském průplavu, kde v roce 2021 uvázla velká kontejnerová loď Ever Given, a zhruba na týden tak průplav zablokovala.
Znovu se tak objevuje problém nedostatku kontejnerů. Tím, jak jsou lodě nuceny obeplouvat Afriku, mnoho kontejnerů je delší dobu nedostupných pro přepravu dalšího zboží. Další lodě pak musejí čekat, až se vrátí kontejnery, které zůstaly na cestě delší dobu, než se původně plánovalo.
WSJ upozorňuje, že Evropa se za poslední tři roky potýká už s druhým vážným problémem ve svém sousedství - tím prvním je válka na Ukrajině a její dopady na okolí. Naproti tomu Spojené státy jen všechno sledují z povzdálí, nehledě na to, že z krize v energetickém sektoru, která Evropu tvrdě zasáhla, Amerika vyšla silnější. Zvýšila těžbu plynu, který teď ve zkapalněné formě vyváží do Evropy. Potíže v Rudém moři a Suezském průplavu se také Spojených států dotýkají mnohem méně než Evropy.
Některé firmy už přiznaly, že útoky v Rudém moři je zasáhly, zejména některé automobilky. Ale například šéf švédského nábytkářského řetězce IKEA Jesper Brodin upozornil, že firmy se po pandemii a narušení dodavatelských řetězců v posledních letech zotavily a vytvořily si dostatečné skladové zásoby. Současné problémy se tedy podle něj zákazníků řetězce zatím netýkají. Jen omezený dopad na dostupnost zboží registruje řetězec Pepco, ten ale varoval, že pokud se situace rychle nevyřeší, mohou být pak dopady horší.
Šíitští Húsiové tvrdí, že útočí na lodě, které mají něco společného s Izraelem. V nynějším konfliktu mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás tak chtějí podpořit Palestince. Válka v Pásmu Gazy je odvetou Izraele za teroristický útok Hamásu ze 7. října, při němž palestinští radikálové zabili na 1200 lidí.
spr - sdílejte článek
Následuje: Největšího cvičení NATO se zúčastní 90.000 vojáků, uvedl velitel aliance
Brusel 18. ledna (zpravodajka ČTK) - Do největšího vojenského cvičení NATO od studené války, které začne příští týden, se zapojí až 90.000 vojáků ze všech států aliance a Švédska. V Bruselu to dnes oznámil jeden z nejvyšších velitelů NATO Chris Cavoli. Cvičení ponese název Steadfast Defender (Pevný obránce) a potrvá až do května. "Bude to jasná ukázka naší jednoty, naší síly a našeho odhodlání se navzájem chránit," uvedl americký generál Cavoli o společných manévrech. Švédsko a Finsko požádaly o vstup do NATO v roce 2022 v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Finsko se stalo 31. členem aliance loni v dubnu, Švédsko zatím čeká na schválení své žádosti v Turecku a Maďarsku. Švédští zástupci jsou ale již nyní zváni na některá jednání spojenců z NATO. Předseda Vojenského výboru NATO admirál Rob Bauer již na úvod dvoudenního jednání výboru v Bruselu ve středu uvedl, že aliance potřebuje zejména posílit kolektivní obranu. Veškeré kroky k tomu potřebné ale "neleží jen na bedrech uniformovaných". "Abychom posílili naši kolektivní obranu a zároveň podpořili Ukrajinu v existenčním boji, potřebujeme celospolečenský přístup," uvedl nizozemský admirál. (pokračování...)
Brusel 18. ledna (zpravodajka ČTK) - Do největšího vojenského cvičení NATO od studené války, které začne příští týden, se zapojí až 90.000 vojáků ze všech států aliance a Švédska. V Bruselu to dnes oznámil jeden z nejvyšších velitelů NATO Chris Cavoli. Cvičení ponese název Steadfast Defender (Pevný obránce) a potrvá až do května. "Bude to jasná ukázka naší jednoty, naší síly a našeho odhodlání se navzájem chránit," uvedl americký generál Cavoli o společných manévrech. Švédsko a Finsko požádaly o vstup do NATO v roce 2022 v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Finsko se stalo 31. členem aliance loni v dubnu, Švédsko zatím čeká na schválení své žádosti v Turecku a Maďarsku. Švédští zástupci jsou ale již nyní zváni na některá jednání spojenců z NATO. Předseda Vojenského výboru NATO admirál Rob Bauer již na úvod dvoudenního jednání výboru v Bruselu ve středu uvedl, že aliance potřebuje zejména posílit kolektivní obranu. Veškeré kroky k tomu potřebné ale "neleží jen na bedrech uniformovaných". "Abychom posílili naši kolektivní obranu a zároveň podpořili Ukrajinu v existenčním boji, potřebujeme celospolečenský přístup," uvedl nizozemský admirál. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'WSJ: Kvůli útokům v Rudém moři může Evropa více ekonomicky zaostávat za USA' je zařazena do kategorií Obchod (obo) - Makroekonomika (mak) - Doprava (dpr) - Politika (pol). ID zprávy: T2024011902659|508613. Vydána 19.01.2024 11:51:08. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'WSJ: Kvůli útokům v Rudém moři může Evropa více ekonomicky zaostávat za USA' je zařazena do kategorií Obchod (obo) - Makroekonomika (mak) - Doprava (dpr) - Politika (pol). ID zprávy: T2024011902659|508613. Vydána 19.01.2024 11:51:08. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.