Reuters: Ministři financí eurozóny navrhují zmírnit pravidla pro slučování burz
Londýn/Brusel 15. února (ČTK) - Evropská unie by měla zvážit odstranění překážek, které brání slučování akciových burz. Umožnila by tím lepší fungování trhu a přispěla k tomu, že evropské akciové burzy přestanou zaostávat za konkurencí ze zámoří. Počítá s tím návrh ministrů financí eurozóny, ke kterému se dostala agentura Reuters.
V návrhu se uvádí, že ministři financí eurozóny spolu s Evropskou centrální bankou (ECB) a Evropskou komisí (EK) určili legislativní priority, které považují za nevyhnutelné. Počítá se s nimi v novém pětiletém funkčním období komise, které začíná letos na podzim.
V této souvislosti by členské země tam, kde je to vhodné, mohly prozkoumat, zda by mohly být užitečné dobrovolné přísliby velkých institucionálních investorů investovat v EU do akcií v rámci svého evropského portfolia...
Ministři chtějí vidět větší pokrok směrem k vytvoření unie kapitálových trhů, která by firmám v EU pomohla získat pro jejich další růst peníze na akciových a dluhopisových trzích. Podniky by tudíž nemusely být až tolik závislé na úvěrech od bank.
"Pokud se nebude urychleně řešit rozvoj evropských kapitálových trhů, Evropa riskuje, že bude celosvětově zaostávat, pokud jde o konkurenceschopnost, růst a prosperitu svých občanů,“ uvádí se v návrhu, z něhož cituje Reuters.
Spojené státy mají rozsáhlé trhy akcií a dluhopisů, kam si firmy chodí pro peníze. Evropské trhy jsou ale roztříštěné, s velkým počtem akciových burz, což v regionu komplikuje vytvoření jednotného kapitálového trhu.
"Vyzýváme Evropskou komisi, aby posoudila (a případně řešila) překážky, které brání konsolidaci akciových burz a lépe integrované infrastruktuře trhu, a posílila tak evropská odborná centra (např. emise zelených dluhopisů),“ stojí v návrhu. Jako zelené se označují dluhopisy, které jsou určeny k financování projektů s pozitivními dopady na životní prostředí.
Dokument čerpá inspiraci i z britského projektu Mansion House Compact, který získal závazek od britských penzijních fondů, že budou investovat pět procent ze svých peněz do britských růstových firem. "V této souvislosti by členské země tam, kde je to vhodné, mohly prozkoumat, zda by mohly být užitečné dobrovolné přísliby velkých institucionálních investorů investovat v EU do akcií v rámci svého evropského portfolia," uvádí se v návrhu ministrů financí zemí eurozóny.
Ministři by alespoň jednou ročně počínaje rokem 2025 hodnotili pokrok při zavádění těchto opatření pomocí dohodnutých ukazatelů výkonnosti.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová vyzvala k vytvoření komise pro cenné papíry, která by fungovala v celé EU a která by měla významné pravomoci. Takový orgán by podle ní usnadnil fungování unie kapitálových trhů a čelil odlišným postupům v jednotlivých zemích EU.
Státy EU se dosud bránily tomu, aby daly evropskému orgánu pro dohled nad cennými papíry ESMA více pravomocí. Pomalý pokrok v utváření unie kapitálových trhů, stejně jako konkurence Londýna, který po brexitu uvolnil pravidla obchodování s cennými papíry, ale nutí státy EU přehodnotit situaci a snažit se odstraňovat překážky.
spr - sdílejte článek
Následuje: Inflace v lednu zpomalila na 2,3 pct, vítá to Fiala i Michl, opozice je kritická
Praha 15. února (ČTK) - Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) zpomalení inflace znamená konec zdražování, přispěly k němu i kroky vlády. Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl snížení inflace do tolerančního pásma centrální banky uvítal, upozornil však na přetrvávající rizika, kvůli nimž zůstanou úrokové sazby vyšší, než bylo v minulosti obvyklé. Pokles inflace podle analytiků znamená, že ceny rostou pomaleji, nikoli však návrat na jejich dřívější úroveň. Například analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozornil, že za roky 2022 a 2023 se cenová hladina zvedla o 27,3 procenta. V evropském srovnání si Česko v lednu výrazně polepšilo, když ze 41 sledovaných zemí mělo desátou nejnižší inflaci, zatímco v prosinci pátou nejvyšší, upozornila investiční platforma Portu. Česko má podle ní nižší inflaci než všechny sousední země. Nejnižší inflaci v EU měla Litva s 0,7 procenta, nejvyšší Rumunsko se 7,4 procenta. Lednová inflace byla o 0,7 procentního pod pod prognózou ČNB. Nižší než očekávaná byla i jádrová inflace, která je důležitá pro rozhodování ČNB a centrální banka ji svou politikou může nejvíc ovlivnit. "K prudkému zpomalení meziroční inflace přispělo odeznění statistického efektu úsporného tarifu. Na pokles inflace působila přísná měnová politika ČNB a slabá domácí ekonomická aktivita," uvedl náměstek ředitele sekce měnové ČNB Jakub Matějů. Zpomalení meziroční inflace podle statistiků ovlivnily především ceny týkající se bydlení. Především ceny elektřiny zmírnily v lednu růst na 13,3 procenta, když předtím loni v prosinci rostly o 142,4 procenta. Pokračovalo meziroční zlevňování nealkoholických nápojů a potravin. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v lednu vzrostly o 1,5 procenta. Podle analytiků se tak nenaplnily obavy z lednových úprav ceníků. "Čilé diskuze probíhaly ohledně cen potravin a zda obchodníci promítnou nižší DPH do konečných cen pro zákazníky a vypadá to, že prodejci byli v nastavení svých cenových požadavků spíše umírněnější," uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron. "Je to dobrá zpráva, znamená konec dvouletého zdražování," řekl o lednové inflaci Fiala. Podle něj se naplňuje jeho vyjádření z vánočního projevu, kdy sliboval letos zlepšení ekonomické situace. Nižší inflace podle něj bude znamenat růst reálných mezd, které minulé dva roky klesaly. (pokračování...)
Praha 15. února (ČTK) - Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) zpomalení inflace znamená konec zdražování, přispěly k němu i kroky vlády. Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl snížení inflace do tolerančního pásma centrální banky uvítal, upozornil však na přetrvávající rizika, kvůli nimž zůstanou úrokové sazby vyšší, než bylo v minulosti obvyklé. Pokles inflace podle analytiků znamená, že ceny rostou pomaleji, nikoli však návrat na jejich dřívější úroveň. Například analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozornil, že za roky 2022 a 2023 se cenová hladina zvedla o 27,3 procenta. V evropském srovnání si Česko v lednu výrazně polepšilo, když ze 41 sledovaných zemí mělo desátou nejnižší inflaci, zatímco v prosinci pátou nejvyšší, upozornila investiční platforma Portu. Česko má podle ní nižší inflaci než všechny sousední země. Nejnižší inflaci v EU měla Litva s 0,7 procenta, nejvyšší Rumunsko se 7,4 procenta. Lednová inflace byla o 0,7 procentního pod pod prognózou ČNB. Nižší než očekávaná byla i jádrová inflace, která je důležitá pro rozhodování ČNB a centrální banka ji svou politikou může nejvíc ovlivnit. "K prudkému zpomalení meziroční inflace přispělo odeznění statistického efektu úsporného tarifu. Na pokles inflace působila přísná měnová politika ČNB a slabá domácí ekonomická aktivita," uvedl náměstek ředitele sekce měnové ČNB Jakub Matějů. Zpomalení meziroční inflace podle statistiků ovlivnily především ceny týkající se bydlení. Především ceny elektřiny zmírnily v lednu růst na 13,3 procenta, když předtím loni v prosinci rostly o 142,4 procenta. Pokračovalo meziroční zlevňování nealkoholických nápojů a potravin. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v lednu vzrostly o 1,5 procenta. Podle analytiků se tak nenaplnily obavy z lednových úprav ceníků. "Čilé diskuze probíhaly ohledně cen potravin a zda obchodníci promítnou nižší DPH do konečných cen pro zákazníky a vypadá to, že prodejci byli v nastavení svých cenových požadavků spíše umírněnější," uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron. "Je to dobrá zpráva, znamená konec dvouletého zdražování," řekl o lednové inflaci Fiala. Podle něj se naplňuje jeho vyjádření z vánočního projevu, kdy sliboval letos zlepšení ekonomické situace. Nižší inflace podle něj bude znamenat růst reálných mezd, které minulé dva roky klesaly. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Reuters: Ministři financí eurozóny navrhují zmírnit pravidla pro slučování burz' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Obchod (obo) - Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur) - Burzy akciové = kapit. (bua). ID zprávy: T2024021504738|508940. Vydána 15.02.2024 15:12:35. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Reuters: Ministři financí eurozóny navrhují zmírnit pravidla pro slučování burz' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Obchod (obo) - Politika (pol) - Evropská unie - zprávy (eur) - Burzy akciové = kapit. (bua). ID zprávy: T2024021504738|508940. Vydána 15.02.2024 15:12:35. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská centrální banka (ECB)
Evropská centrální banka je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank 1. června 1998 a jejím úkolem je udržovat stabilitu cen v zemích, které používají euro, a také řídit měnovou politiku Evropské unie.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
