ISW: Rusko zřejmě pokračuje v úderech pomocí klouzavých bomb na Ukrajině
Kyjev 6. března (ČTK) - Ruská bojová letadla zřejmě pokračují v poměrně vysokém počtu úderů pomocí klouzavých bomb na Ukrajině, ačkoliv ukrajinští představitelé hlásí sestřelení řady ruských bombardovacích letounů v posledních týdnech. Ve své poslední analýze vývoje ruské invaze na Ukrajinu to napsal americký Institut pro studium války (ISW). Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před několika dny uvedl, že jeho armádě se od začátku února povedlo zničit 15 ruských bojových letadel . Moskva to nekomentovala.
Ruské bombardéry Suchoj Su-34 doprovázené letouny Su-35 provádějí denně sto i více bojových letů a vypouštějí řízené klouzavé bomby na ukrajinské pozice do vzdálenosti až 40 kilometrů podél frontové linie, napsal v pondělí magazín Forbes.
Deník The New York Times (NYT) později uvedl, že ruská taktika se mění a invazní armáda zintenzivňuje operace ve vzduchu, přičemž agresivnější letecká podpora pomohla ruským jednotkám nedávno postoupit na východě Ukrajiny. Rusové použili údery klouzavými bombami při obsazení ukrajinské Avdijivky v polovině února a pravděpodobně se snaží strategii zopakovat, aby podpořili pokračující útočné operace na jiných místech, píše ISW.
Tyto zprávy podle ISW nasvědčují tomu, že ruské letectvo udržuje vysoký počet úderů pomocí bojových letounů a je zřejmě ochotno tolerovat rizika pro letadla. 'Ruské velení možná rozhodlo, že pozitivní účinky vyvolané takovými leteckými operacemi převažují nad náklady,' domnívá se americký institut. Jen o několik dní dříve přitom informoval o zřejmě 'výrazném poklesu' aktivity ruského letectva u fronty, byť upozorňoval, že není jasné, jak dlouho to potrvá.
Ukrajinská armáda v poslední době hlásí relativně často sestřely ruských bojových letounů na východě země, kde pokračují pozemní boje. V únoru Kyjev oznámil také likvidaci druhého ruského letounu včasné výstrahy a velení A-50 nad Azovským mořem. ISW poznamenal, že nemohl nezávisle ověřit ukrajinská hlášení o sestřelení letounů v posledních týdnech. NYT píše, že nelze ověřit většinu hlášených sestřelů a jeden z vysokých amerických představitelů se vyjádřil k hlášené bilanci skepticky.
Ukrajinci si podle něj v některých případech zřejmě připisují zásluhy za letadla, na která stříleli, ale jejichž sestřelení nebylo potvrzeno, napsal NYT. Podotkl, že nizozemský server server Oryx, který na základě fotografií a záběrů vede statistiky zničených zbraní na ukrajinském bojišti, a ruští vojenští blogeři potvrdili ztrátu několika letounů, britská vojenská rozvědka pak zničení stroje A-50.
The New York Times připomíná, že Ukrajině se po vpádu ruských vojsk do země v únoru 2022 díky vzdušným bojům a obratnému používání protiletadlových střel podařilo zabránit tomu, aby Moskva ovládla ukrajinskou oblohu. Po měsíci a těžkých ztrátách mezi svými bojovými letouny Rusko přestalo létat za frontovou linii, napsal dříve londýnský think-tank Royal United Services Institute (RUSI). Invazní síly místo toho začaly z dálky odpalovat na Ukrajinu různé typy střel a vysílat na ni útočné drony.
Rusko podle RUSI po nějakou dobu nevyužívalo efektivně 'potenciálně velkou a účinnou palebnou sílu' svého letectva k úderům na ukrajinské frontové pozice. To se však začalo měnit loni, když invazní vojsko začalo používat klouzavé bomby, tedy řízenou munici, která se shazuje z letadla a může letět na větší vzdálenost k cíli, píše NYT. Tato munice, která nese stovky kilogramů výbušnin, podle něj může prorazit i do pozemních bunkrů, které mají chránit vojáky na frontě.
Forbes upozornil také na to, že klouzavé bomby používá i ukrajinská armáda, konkrétně jde podle něj o munici AASM Hammer, kterou od letošního ledna dostává od Francie. Nicméně Ukrajinci podle magazínu mají těchto zbraní výrazně méně než Rusové.
ipl ank - sdílejte článek
Následuje: Výstava v Národní knihovně ČR se věnuje historii černohorského knihtisku
Praha 5. března (ČTK) - Málo známé historii černohorského knihtisku z období 15. a 16. století se věnuje výstava v Národní knihovně v Praze. Hlavními představiteli tehdejšího tisku, na které se primárně zaměřuje, jsou tiskařské dílny Djurdje Crnojeviče a Božidara Vukoviče. Národní knihovna, konkrétně její slovanská část, expozici připravila ve spolupráci s Maticí černohorskou. Zástupci obou organizací dnes výstavu zahájili. První tisky z černohorské oblasti pochází z období, kdy byla země pod tlakem Osmanské říše. "Černá Hora byla v podstatě posledním ostrůvkem, který odolával Osmanské říši," řekl na vernisáži historik František Šístek. Černá Hora patří mezi první země, v nichž po vynálezu knihtisku nastal jeho rozvoj. Výstava se koná k 530. výročí vydání Osmihlasníku - Oktoichu pro první hlas, který je první knihou vytištěnou v cyrilici v jihovýchodní Evropě. Pochází z dílny rodu Crnojevičů, který opíral svou moc o Benátčany, díky čemuž Černá Hora v tomto období zaznamenala kulturní rozmach. Na tiskařskou činnost knížete Crnojeviče, který vládl mezi lety 1490 a 1496, navázaly tisky Vukoviče vydávané v Benátkách v důsledku ovládnutí černohorského území Osmany. (pokračování...)
Praha 5. března (ČTK) - Málo známé historii černohorského knihtisku z období 15. a 16. století se věnuje výstava v Národní knihovně v Praze. Hlavními představiteli tehdejšího tisku, na které se primárně zaměřuje, jsou tiskařské dílny Djurdje Crnojeviče a Božidara Vukoviče. Národní knihovna, konkrétně její slovanská část, expozici připravila ve spolupráci s Maticí černohorskou. Zástupci obou organizací dnes výstavu zahájili. První tisky z černohorské oblasti pochází z období, kdy byla země pod tlakem Osmanské říše. "Černá Hora byla v podstatě posledním ostrůvkem, který odolával Osmanské říši," řekl na vernisáži historik František Šístek. Černá Hora patří mezi první země, v nichž po vynálezu knihtisku nastal jeho rozvoj. Výstava se koná k 530. výročí vydání Osmihlasníku - Oktoichu pro první hlas, který je první knihou vytištěnou v cyrilici v jihovýchodní Evropě. Pochází z dílny rodu Crnojevičů, který opíral svou moc o Benátčany, díky čemuž Černá Hora v tomto období zaznamenala kulturní rozmach. Na tiskařskou činnost knížete Crnojeviče, který vládl mezi lety 1490 a 1496, navázaly tisky Vukoviče vydávané v Benátkách v důsledku ovládnutí černohorského území Osmany. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'ISW: Rusko zřejmě pokračuje v úderech pomocí klouzavých bomb na Ukrajině' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2024030602438|509181. Vydána 06.03.2024 9:27:42. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'ISW: Rusko zřejmě pokračuje v úderech pomocí klouzavých bomb na Ukrajině' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2024030602438|509181. Vydána 06.03.2024 9:27:42. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.