Petici za výjimku z budoucího nahrazení koruny eurem vzal Senát na vědomí

Praha 6. března (ČTK) - Petici za zachování koruny jako české měny a dojednání výjimky pro její nahrazení eurem vzal Senát dnes na vědomí tak, jak mu to doporučily jeho výbory. Odmítl návrh vyzvat vládu, aby při případném vstupu do eurozóny brala ohled nejen na expertní stanoviska ministerstva financí a České národní banky, ale také většinovou vůli českých podnikatelů a občanů. Neúspěšně to požadoval senátor Jaroslav Chalupský (za Svobodné). Chalupský žádal, aby "zachování koruny nebo přechod na euro bylo racionálním rozhodnutím v aktuálních ekonomických podmínkách". Neupřesnil, jak většinovou vůli českých občanů a podnikatelů zjistit. Pro jeho návrh hlasovalo 18 ze 76 přítomných senátorů. O šest hlasů méně získal další senátorův návrh vyzvat vládu k vyjednání výjimky ze zavedení eura tak, "aby existence možnosti platit českou korunou nebyla v ohrožení". To byl také hlavní požadavek petice, jejíž signatáře zastupoval předseda Svobodných Libor Vondráček. Česko se k přijetí eura zavázalo před 20 lety při vstupu do EU, avšak bez stanovení termínu. Výjimka, kterou si z unijních zemí vyjednalo při vstupu Dánsko, by představovala zásah do primárního unijního práva a musely by ji schválit všechny ostatní členské státy. Pro zavedení eura zatím Česko neplní všechny čtyři nutné podmínky. Debatu o nahrazení koruny eurem v novoročním projevu akceleroval prezident Petr Pavel, podle kterého je přijetí společné evropské měny logickou budoucností. Zavedení eura požadují některé strany a podnikatelské svazy, proti se naopak staví část ekonomů nebo Českomoravská konfederace odborových svazů. Euro kromě Česka po 20 letech členství v EU nemají také Polsko a Maďarsko, společnou evropskou měnu používá 20 zemí EU. Lídři vládních stran se před měsícem dohodli, že si kabinet vyžádá stanovisko Národní ekonomické rady vlády (NERV) k vyhodnocení problematiky výhodnosti vstupu ČR do ERM II s předložením do října. Legislativní otázky související s případným vstupem ČR do tohoto mechanismu nebo eurozóny vyhodnotí Legislativní rada vlády také do října. O dalším postupu kabinet rozhodne na základě těchto analýz a ekonomických výsledků letošního roku. ČNB mezi riziky zavedení eura uvádí nutnost vzdát se samostatné měnové politiky a kurzu koruny coby stabilizačních makroekonomických nástrojů. K pozitivním přínosům by podle centrální banky patřily úspory transakčních nákladů či odstranění kurzového rizika. Proti přijetí eura stojí nedokončený proces reálné měnové konvergence, kdy kupní síla v Česku nedosahuje 90 procent kupní síly v eurozóně. K pozitivům patří naopak nízká míra nezaměstnanosti. Česko podle ministerstva financí neplní kritérium cenové stability pro přijetí eura, podle kterého inflace v ČR nesmí převýšit o 1,5 procentního bodu průměr tří zemí EU s nejnižší inflací. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb vyžaduje, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II. Z lednového průzkumu agentury Median pro Radiožurnál vyplynulo, že víc než dvě třetiny lidí si myslí, že pro ně přijetí eura v Česku nebude prospěšné. Naopak zhruba pětina veřejnosti je přesvědčena o prospěšnosti společné evropské měny. mhm ptd - sdílejte článek