BBC: Obyvatelé východu Ukrajiny se připravují na postup ruské armády

Kyjev 7. března (ČTK) - Rusko v únoru dobylo ukrajinské město Avdijivka a od té doby invazní vojska postupují dále na západ, zmocnila se několika vesnic. Ukrajina ujišťuje, že se její ozbrojené síly "drží", ale ruští vojáci nyní útočí na pěti místech více než tisíc kilometrů dlouhé frontové linie, napsala stanice BBC na svém webu. Největší zkoušce jsou podle ní vystaveni ukrajinští vojáci v Doněcké oblasti. A lidé ve městech jako je Pokrovsk, Kosťantynivka nebo Kramatorsk nyní čelí rychle se přibližující frontové linii. "Víme, co přijde," prohlásila Marija, zatímco ve svém bytě v Kosťantynivce balila televizi, kterou si nechá doručit do Kyjeva, než se tam vypraví i ona sama se synem. "Celý den jsme unavení a (trpíme) záchvaty paniky. Je to pořád depresivní, máme strach," dodala žena, která s tím, jak se blíží Rusové, shledává život čím dál obtížnější. V Kosťantynivce, která leží asi 30 kilometrů od fronty, jsou podle BBC vidět známky blížící se hrozby. V téměř každé ulici se nachází poškozená budova, dělníci nahrazují zlaté panely na místním kostele, který poškodil raketový úder na sousední vlakovou stanici. Ta je zničená. Chladný vzduch ve městě, jež bývalo součástí průmyslového srdce někdejšího Sovětského svazu, naplňuje úzkost, popisuje stanice. Rusko při svém dobývání devastuje ukrajinská města a toho se podle ní v Kosťantynivce bojí nejvíce. Marijina matka Tetjana zatím zůstává, ale její dcera si je jistá, že ji nakonec bude následovat. "Už dvakrát jsem odešla, jaký to má smysl?" prohlásila vzdorovitá Tetjana. "Všude je to děsivé. Celá země je v plamenech," poznamenala. Následní jí podle BBC zvlhly oči. Jedna věc je zůstat doma tak dlouho, jak jen to půjde, druhá je riskovat smrt nebo ruskou okupaci. Zatímco celá Ukrajina je válečnou zónou, Doněcká oblast - spolu se čtyřmi dalšími regiony - je bojištěm, konstatuje BBC. Těžká palba je slyšet až 40 kilometrů daleko, takže vzdálené dunění dělostřelectva se tam ozývá neustále. Rusko podle BBC využívá svou velikost, vzdušnou převahu i větší zásoby munice a tlačí na frontě v době, kdy západní vojenská pomoc Ukrajině dochází nebo ji zdržuje domácí politika. Nedaleko leží široké údolí s několika vodními nádržemi. A Ukrajina uvedla, že právě tato krajina umožní jejím ozbrojeným silám „stabilizovat“ frontovou linii. Stanice dále připomíná existenci lidí u frontové linie, jimž se na Ukrajině přezdívá "žduny", což je označení proruských obyvatel země, kteří "čekají" na obsazení Ruskem. Podle BBC jde o menšinu a ne všichni, kdo odmítají nabídky na evakuaci, jsou ve skutečnosti "žduny". Někteří prostě nechtějí opustit domovy a zvykli si na nebezpečí. Valerij nepatří ani mezi jedny. Poté, co jeho dům v Torecku téměř zasáhlo ostřelování, zabalil věci, vzal vnuka Denyse a vyrazil na místo, odkud je čekal odvoz policejním obrněným vozidlem do většího bezpečí. Jejich sousedé jim popřáli vše dobré, ale navzdory faktu, že Rusové jsou jen pět kilometrů daleko, odmítali odejít. „Svůj život jsem už prožil. Ale musím zachránit toho malého. Pracoval jsem 20 let v dole, tak se nebojím ničeho, ale o něj mám strach,“ řekl sedmašedesátiletý muž, když dorazili do Kosťantynivky. Čtrnáctiletý Denys souhlasně přikývl: "Můj poslední kamarád odešel před třemi týdny." Evakuace z frontových obcí je pro rodiny s dětmi povinná, přesto v Torecku zůstává pořád 15 dětí, upozornila BBC. Podle Antona Prona z policejního oddílu nazvaného Bílí andělé, který pomáhá evakuovat lidi z frontových měst, se situace každým dnem zhoršuje. "Je tam nekončící ostřelování a dělostřelectvo. Nepřátelské letectvo funguje neustále. Rusové shazují bomby na obytné domy," uvedl. Vlakové nádraží v nedalekém Kramatorsku je podle BBC poslední zastávkou před frontou pro přijíždějící vojáky a stále častěji i první stanicí pro odjíždějící civilisty s naloženými taškami. Ochranu na nástupištích jim částečně poskytují nákladní vozy. Nádraží v Kramatorsku se stalo dějištěm jednoho z nejtragičtějších útoků na ukrajinské civilisty během ruské invaze, když tam po zásahu v roce 2022 zahynulo šest desítek lidí. "Před rokem jsme si mysleli, že dostaneme pomoc ze Západu a že naše protiofenziva bude fungovat, ale už ne. Lidé věřili, ale teď ne," prohlásila tam nyní žena jménem Alla, zatímco čekala na vlak do Kyjeva. Ukrajina doufá, že její východní části budou jednou zase bezpečným místem k životu, právě teď však není jasné, do čeho se budou moci tito odjíždějící lidé vrátit, podotkla BBC. ipl mka - sdílejte článek